M??ici pasmo se stupnici v palcich d?lenou na zlomky 1/32
Palcove m??itko s desetinnym a dvojkovym d?lenim
Palec
nebo take
coul
(z
n?m.
Zoll
) je
jednotka
pro m??eni
delky
, ktera se v mnoha zemich ji? p?estala pou?ivat. Jeji hodnota r?zn? kolisala mezi 23 a 27
mm
, v ?eskych zemich obvykle 26,3 mm, anglicky palec m??il 25,39954 mm. Dodnes se b??n? u?iva v USA a z?asti i ve
Spojenem kralovstvi
a v
Kanad?
, i kdy? tam je zavedena
metricka soustava
; palec (
inch
) je od roku 1959 definovan p?esn? jako 25,4 milimetru. Neni to jednotka
SI
. Palec se take pou?iva p?i m??eni uhlop?i?ky obrazovek.
Jak nazev v mnoha jazycich napovida, byla jednotka p?vodn? odvozena od ?i?ky (mu?skeho) palce: francouzske
pouce
, ?pan?lske
pulgada
, ?vedske
tum
, holandske
duim
stejn? jako nazvy ve slovanskych jazycich znamenaji jak ?ast t?la, tak jednotku delky. V antice byla u?ivana jednotka
digitus
(?prst“), stanovena jako ?estnactina stopy, to jest asi 18,52 mm. Naproti tomu anglicky nazev
inch
nema s palcem nic spole?neho a je odvozen z latinskeho
uncia
(?dvanactina“), je? byla v
antickem ?im?
definovana jako dvanactina
stopy
(latinsky
pes
) a tento pom?r plati v palcovych systemech dodnes. V Anglii byl palec u? v ranem st?edov?ku definovan jako delka t?i zrn
je?mene
, jeho nazev
inch
v?ak u? tehdy odkazoval k ?imskemu p?vodu a dvanactin? stopy. Neni tedy jasne, zda prvotni jednotkou byla stopa, lidsky palec nebo obilne zrno.
Hodnota delkoveho palce byla v r?znych zemich, oblastech a ?asto i jednotlivych m?stech r?zna. V Rakousku byl palec normalizovan a sjednocen patentem
Marie Terezie
z roku 1756 a m??il 26,34 mm, v Praze se v?ak dale pou?ival ??imsky“ palec, m??ici 24,69 mm.
| Historicky palec v mm
|
| Bavorsko
|
24,32
|
| Francie
|
27,07
|
| Portugalsko
|
27,5
|
| Prusko
|
26,15
|
| Rakousko
|
26,34
|
| Sasko
|
23,60
|
| ?pan?lsko
|
23,22
|
| ?vedsko
|
24,74
|
| Historicky palec v mm
[1]
|
| moravsky
|
24,75
|
| slezsky
|
24,05
|
| staro?esky
|
24,641
|
Jak u? bylo ?e?eno, zakladaji se palcove systemy na pom?ru 12 palc? = 1 stopa. Palce se d?li na poloviny, ?tvrtiny, osminy atd. a? po 1/128 palce, p?ipadn? jejich nasobky (nap?iklad 3/8 palce). V 19. stoleti se objevuji i ?desetinne“ palce, ktere se d?li na desetiny a setiny. Tak je tomu i v americkem palcovem systemu.
Palec se standardn? ozna?uje v anglosaskych zemich zkratkou
in
, u nas zna?kou ″. Jedna se o specialni typograficky znak zvany dvojita prima (
HTML entita
″ U+2033). Tenty? znak se u?iva i pro
uhlove
vte?iny
.
Nejedna se
o ?eske zaviraci uvozovky “ (U+201C, Alt 0147), ani o anglicke zaviraci
uvozovky
” (U+201D, Alt 0148), ani o dvojity
apostrof
’’ (dvakrat U+201B / Alt 0146). V naro?n?j?ich typech sazby a kvalitn?j?ich textech se uvedenymi znaky dvojita prima nikdy nenahrazuje. Jednoduchou primou ′ (U+2032, ′) se zna?i
stopy
a uhlove
minuty
, p?ip.
kultivary
. V tomto zna?eni 6′ 5″ vyjad?uji znaky 6 stop a 5 palc?.
V USA je palec b??nou delkovou jednotkou, i kdy? ve v?dach se dnes u?ivaji p?eva?n?
metricke jednotky
. Take ve Spojenem kralovstvi se b??n? m??i na palce. Vzhledem k p?ednimu postaveni anglickeho a americkeho pr?myslu se od 19. stoleti staly palcove miry pr?myslovym standardem v cele ?ad? odv?tvi. Rozm?ry instala?nich trubek, pneumatik, elektronickych sou?astek nebo displej? se b??n? udavaji v palcich v?ude po sv?t?. Take hustota obrazu se m??i body na palec (
dpi
), resp. pixely na palec (
ppi
) a v r?znych odv?tvich se u?ivaji palcove
Whitworthovy zavity
. V dal?ich odv?tvich se palcove standardy sice u?ivaji, ale vyjad?uji v metrickych jednotkach. Tak
?elezni?ni rozchod
1435 mm je vlastn? 4′ 8½″,
ra?e
6,35 mm je 1/4″ (co? se obvykle zna?i jako .25 palce) a podobn?.
- Stopa
je 12 (tucet) palc?.
- Yard
je 36 palc? (3 stopy, 0,9144 m).
- Mile
je 63 360 palc? (1760 yard?, tj. 1 609,344 m).
- ↑
NO?I?KA, Josef
.
P?ehled vyvoje na?ich les?
. Praha: Statni zem?d?lske nakladatelstvi, 1957. 459 s.
Dostupne online
. Kapitola Miry vahy a penize, s. 20?22. Historicke jednotky, p?epo?ty.