Palac Pitti
?ili
palac Pitti?
,
italsky
Palazzo Pitti
, se nachazi ve
Florencii
, na levem b?ehu ?eky Arno, v oblasti Oltrarna, ve svahu na nam?sti Piazza Pitti. V sou?asnosti slou?i jako muzeum a galerie, je sidlem sou?asneho muzea
Museo degli argenti
. Na palac navazuji
zahrady Boboli
. Palac a zahrady jsou na seznamu
pamatek sv?toveho d?dictvi UNESCO
jako sou?ast polo?ky ?
Vily a zahrady Medicejskych v Toskansku
“.
Palac byl postaven pro florentskeho banke?e
Lucu Pittiho
, ktery si objednal navrh stavby u
Fillippa Brunelleschiho
. Podminkou bylo, aby okna byla velka nejmen? jako portal
palace Medicesjkych-Riccardi?
. Stavba byla zahajena roku
1457
.
P?vodni budova byla t?ipatrova se sedmi okny v prvnim a druhem pat?e. Po bankrotu Pittiho d?dic? byl palac prodan rodin? Medicej?. Jejich hlavnim sidlem se stal v roce
1550
.
Eleanora Toledska
, man?elka
Cosima I.
, pov??ila
Bartolomea Ammannatiho
roz?i?enim palace o dal?i dv? k?idla.
Dne 21. ledna
1599
se v Pittiovskem palaci konalo prvni ve?ejne p?edstaveni
opery
Dafne
Jacopa Periho
s
Vittorii Archileiovou
.
Dal?i upravy prob?hly v
17. stoleti
pod vedenim
Giulia
a
Alfonse Parigi?
. Do
19. stoleti
zde sidlily rodiny
Medicej?
a po jejich vym?eni roku 1737 bezd?tnym
Gianem Gastonem Medicejskym
p?e?el d?dictvim na
Lotrinske
Habsburky. Palac se stal sidlem ?len? kralovske rodiny arcivevod? toskanskych, z habsburske sekundogenitury, po jejich svr?eni italskou osvobozeneckou armadou v roce
1859
byl zabaven. V sou?asnosti zde sidli Museo degli argeti (Muzeum zlatnictvi) svym rozsahem nejv?t?i v cele Evrop?. Jsou zde vystaveny um?lecke sbirky rodiny Medicej?, dale
dynastie habsbursko-lotrinske
a zp?istupn?ny reziden?ni prostory s v?t?inou p?vodnim nebo dobovym za?izenim.
Tato palacova galerie se nachazi v prvnim pat?e palace Pitti. Byla otev?ena ve?ejnosti roku
1833
. Je zde p?ibli?ne 1000 maleb z obdobi
baroka
a
renesance
. Jsou to dila nap?iklad
Petra Pavla Rubense
,
Sandra Botticelliho
,
Tiziana
a
Veroneseho
.
Interier palace
Tyto apartmany byly zbudovany v
17. stoleti
v 1. pat?e ji?niho k?idla palace Pitti. V
18.
a
19. stoleti
byly renovovany neoklasickem stylu. Jsou bohat? zdobene
freskami
a podobiznami ?len? rodiny Medici od
Justuse Sustermansa
. V t?chto mistnostech byvali ubytovani vyznamni hoste ?
pape?ove
,
kralove
a zahrani?ni
diplomate
.
Prostory Muzea st?ibra, respektive byvale st?ibrne klenotnice (st?ibrnice) umist?neho v p?izemi a mezaninu, vyu?ivala rodina Medici jako letni byt. Jsou zde p?edm?ty ze
zlata
a
st?ibra
,
sklo
,
nabytek
a dal?i cennosti rodiny Medici.
Vystavovana sbirka d?l z obdobi konce
18. stoleti
a? po rane
20. stoleti
byla zalo?ena Leopoldem Lorrainem roku
1784
. Ve?ejn? p?istupnou se stala roku
1922
.
| Ust?edni a sv?tov? vyznamna muzea vytvarneho um?ni v Evrop?
|
|
| Italie a Vatikan
| |  |
|
| Francie a Benelux
| |
|
| Velka Britanie a Irsko
| |
|
| N?mecko a ?vycarsko
| |
|
| Severske a pobaltske staty
| |
|
| Jihozapadni Evropa
| |
|
| St?edni Evropa
| |
|
| Vychodni Evropa a Balkan
| |