Padron

Padron
	; znak
Poloha
Sou?adnice	42°44′20″ s. ?. , 8°39′37″ z. d.
?asove pasmo	UTC+01:00
Stat	?pan?lsko
Autonomni spole?enstvi	Galicie
Provincie	A Coruna
Comarca	O Sar
	Padron
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	48,4 km²
Po?et obyvatel	8 355 (2023)
Hustota zalidn?ni	172,7 obyv./km²
Sprava
Starosta	Anxo Rey Arca
Oficialni web	www .padron .gal
PS?	15900
Ozna?eni vozidel	C
	multimedialni obsah na Commons
	N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky .

Padron je obec v autonomnim spole?enstvi Galicie v provincii A Coruna a v comarce O Sar. Le?i na ?ece Sar , 25 km ji?n? od Santiaga de Compostela , na p?li cesty do Vilagarcie . Na plo?e 48,4 km² zde ?ije p?ibli?n? 8 400 ^[1] obyvatel. Zastavuji zde n?ktere vlaky linky A Coruna ? Santiago ? Pontevedra ? Vigo , soub??n? vede i silnice a dalnice.

Padron je velmi zname a malebne galicijske m?ste?ko s unikatn? dochovanym historickym centrem a dv?ma desitkami kostel?. Proslulo zejmena diky svemu spojeni se Svatojakubskou legendou. Zejmena poutni kostely tvo?ily jeho stavebni pamatky. Dale je znama kuchyn?, u?ivajici nap?. padronske papri?ky , male zelene papriky, z nich? zhruba 10 % pali.

D?jiny [ editovat | editovat zdroj ]

M?sto bylo zalo?eno v antice po ovladnuti Iberskeho poloostrova ?imany, ?imske m?sto se nazyvalo Iria Flavia ; Iria byla druhym nazvem padronu, dnes se tak jmenuje jedno z jeho p?edm?sti. Podle tradice zde v ?imske provincii Hispania kazal apo?tol svaty Jakub V?t?i , a proto kratce po jeho mu?ednicke smrti v Jeruzalem? jeho ?aci Theodor a Athanasius nalodili jeho t?lo a dopravili po mo?i do Hispanie. Kamen, na ktery lo? na b?ehu narazila ( pedron ) dal m?stu nazev. Tento kamen se dodnes ukazuje pod hlavnim olta?em kostela sv. Petra. V 9. stoleti v n?m byl zp?istupn?n hrob s ostatky apo?tola Jakuba V?t?iho . O tehdej?im vyznamu mista sv?d?i z?izeni biskupstvi, ktere se p?ed rokem 880 spole?n? s ostatky p?esunulo do Santiaga de Compostela , kde byla zalo?ena tamni prvni katedrala. Padron tak ztratil na vyznamu a stal se jednou ze zastavek na Portugalske cest? Svatojakubske poutni cest? , vedouci z Lisabonu p?es Porto a Ponte de Lima .

Literarni konotace [ editovat | editovat zdroj ]

V Padronu se narodilo ?i ?ilo mno?stvi spisovatel? a basnik?. Sv?tov? nejznam?j?i je romanopisec Camilo Jose Cela (1916?2002). Pro Galicijce je nejd?le?it?j?i basni?ka Rosalia de Castro (1837?1885), ktera zde ?ila s man?elem Manuelem Murguiou ; v jejich domku je dnes muzeum teto kli?ove postavy obrozeni galicijske literatury . Z Padronu pochazel take trubadur Macias O Namorado (14. stoleti) a spisovatel Juan Rodriguez de la Camara (15. stoleti).