Pa ?in
Narozeni	25. listopadu 1904 ?cheng-tu
Umrti	17. ?ijna 2005 (ve v?ku 100 let) ?anghaj
P?i?ina umrti	Parkinsonova nemoc
Alma mater	Se?uanska univerzita High School Affiliated to Nanjing Normal University
Povolani	spisovatel , p?ekladatel , esperantista , autor autobiografie, autor d?tske literatury a politik
Ocen?ni	Asijska kulturni cena m?sta Fukuoka (1990) honorary doctor of the Chinese University of Hong Kong ?ad p?atelstvi mezi narody komander ?adu ?estne legie
Nabo?. vyznani	ateismus
Cho?	Xiao Shan (1944?1972)
D?ti	Li Xiaotang
P?ibuzni	Li Jisheng (sourozenec)
Funkce	?len celostatniho vyboru ?inskeho lidoveho politickeho poradniho shroma?d?ni poslanec V?e?inskeho shroma?d?ni lidovych zastupc?
multimedialni obsah na  Commons
N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky .

Pa ?in ( ?insky   pchin-jinem   B? J?n , znaky   巴金 ; 25. listopadu 1904 , ?cheng-tu ? 17. ?ijna 2005 , ?anghaj ) byl ?insky spisovatel . Ve 30. a 40. letech 20. stoleti se proslavil svymi romany, je? popisovaly a vzyvaly rozklad tradi?niho konfucianskeho patriarchalniho spole?enskeho systemu (zejm. Rodina ).

?ivot [ editovat | editovat zdroj ]

Vyrostl v bohate, tradi?ni ?inske rodin?, s velmi despotickymi mu?i v ?ele. Unikl z ni odchodem do Francie v roce 1927. Ji? v ?in? ?etl dila Pjotra Kropotkina a v Pa?i?i se p?ipojil k anarchistickemu hnuti. V roce 1929 p?ijal jmeno Pa ?in, ktere odkazovalo jednak na Kropotkina a take na dal?iho anarchistu Michaila Bakunina . Toho roku se take vratil do ?iny a zde vydal svou prvni knihu Zanik . ^[1] Pr?lomovym byl v?ak a? roman Rodina z roku 1931. Roman m?l autobiograficke rysy a byl inspirovan autorovych d?tstvim v bohate rodin? v S'-?chuanu . Tradi?ni (velmi ?iroka) ?inska rodina je v romanu li?ena dosti neiluzivn? a jako rozpadajici se instituce. Kniha m?la je?t? dv? pokra?ovani ( Jaro a Podzim ) a trilogie byla nazvana Dravy proud . I dal?i trilogie Laska m?la usp?ch. Roku 1934 byl zakazan jeho roman Vyhonek , na?e? musel na?as odejit do exilu v Japonsku . Brzy se ale vratil. Za valky napsal dal?i, burcujici, trilogii Ohe? .

P?ed valkou s komunisty polemizoval z anarchistickych pozic, po jejich vit?zstvi v roce 1949 v?ak zakladni pravidla noveho re?imu p?ijal a v roce 1958 byl dokonce zvolen p?edsedou oficialniho Svazu spisovatel?. Nevyzpytatelne represe Kulturni revoluce na konci 60. let si ho v?ak nakonec na?ly: Bylo mu zakazano psat a byl poslan ?istit kanaly. Jeho ?en? byla z politickych d?vod? odep?ena v roce 1973 leka?ska pe?e, na?e? zem?ela. Kdy? se na konci 70. let uvolnily ledy v d?sledku Tengovych reforem, mohl se vratit do literarniho ?ivota, v roce 1985 i do ?ela Svazu spisovatel?. Stal se velkym kritikem Kulturni revoluce, p?i?em? v?ak p?iznal ? zejmena ve slavne knize Nahodne my?lenky ? miru spoluviny na teto mravni a my?lenkove tragedii, nebo? sam se na konci 50. let ?aste?n? podilel na ? kampani proti pravi?ak?m “, a prav? v takovychto akcich se lyn?ovaci duch Kulturni revoluce rodil. Neusp??n? te? bojoval za vznik Muzea Kulturni revoluce, ktere by varovalo p?ed opakovanim podobneho vyronu nasili a fanatismu. ^[2] Sv?j aktivismus vystup?oval v roce 1989, kdy bylo vyhla?eno stanne pravo a dogmatici p?e?li znovu do utoku. Protestoval take proti obnovenemu kultu Maa na za?atku 90. let. Zem?el ve sto letech. ^[3]

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

• Obrazky, zvuky ?i videa k tematu Pa ?in na Wikimedia Commons