P?echylovani neboli moce ^{[1] [2]} (z lat. , [moce]) je tvorba slov v ?enskem rod? s vyznamy odpovidajicimi vyznam?m ji? existujicich slov v rod? mu?skem nebo naopak. Rodovy protiklad lze vyjad?it i zcela odli?nymi slovy ( bratr ? sestra ), jako p?echylovani se ale obvykle ozna?uje jen tvo?eni slov pomoci p?ipon , ktere se pak ozna?uji jako p?echylovaci. Jmeno s ?enskou rodovou p?izna?nosti, odvozene od mu?skeho nebo neutralniho zakladu, se ozna?uje jako feminativ. V ?e?tin? je feminativnost konstituovana prvky gramaticke semantiky, podobn? jako agentivnost a personi?nost, p?i?em? personi?nost a feminativnost maji sv?j p?vod v semantice substantiva. ^[3]

P?echylovani obecnych jmen [ editovat | editovat zdroj ]

P?echyluje se v jazycich, ktere maji rody , nap?iklad v mnoha indoevropskych jazycich . Vznikaji tak rodove dvojice.

?e?tina [ editovat | editovat zdroj ]

P?echylovani v ?e?tin? umo??uje rozpoznat rod jmena a spravn? ho vysklo?ovat .

V ?e?tin? se p?echyluje dv?ma zp?soby

• p?imym p?evedenim slova z mu?skeho rodu do ?enskeho zm?nou koncovek ( blondyn ? blondyn a , vratn y ? vratn a , nebo
• pomoci n?ktere z p?echylovacich p?ipon.

P?echylovaci p?ipony

• -ka a od ni odvozene -nka -enka , -i?ka , -ovka a -ezka : prodava? ka , Rus ka ,
• -ice a odvozene -nice a -ovice : bojovn ice , ?arod?j nice ,
• -yn? a odvozene -kyn? a -ovkyn? : trhov kyn? , otrok yn? , ?ek yn?
• -ova : ?vagr ova , mistr ova
• -na a odvozene -evna , -ovna , -ena a -ezna : kral ovna , princ ezna (p?vodem dvojnasobne p?echyleni: princ-ess-na ),
• -anda (v nespisovne mluv? ): voj anda , Pra? anda
• zvla?tni p?ipona je u dvojice dan?k - dan? lka .

P?echylovaci p?ipony se obvykle p?ipojuji p?imo ke kmeni slova mu?skeho rodu ( ?idi? ? ?idi?ka ). N?kdy dochazi k hlaskovym zm?nam v kmeni ( druh ? dru?ka ), p?ipadn? se kmen i zkrati ( samec ? samice ).

Men? ?asto je mo?ne se setkat s p?echylovanim v opa?nem sm?ru, ze ?enskeho rodu do mu?skeho ( vdova ? vdovec , sojka ? sojak , veverka ? vever?ak ). ^[4]

Vyjime?n? vznik p?echyleneho slova p?edchazi v ?ase vzniku sveho nep?echyleneho vzoru. Nap?iklad p?echylene slovo prostitutka se u?ivalo d?ive ne? nep?echylene slovo prostitut .

N?kdy m??e dojit k tomu, ?e p?echyleny tvar ziska vlastni vyznam ? nap?iklad podstatne jmeno mu?skeho rodu rodi? je v ?e?tin? rodov? neutralni, p?echylene slovo rodi?ka ozna?uje ?enu p?ed porodem.

Pomoci p?ipony -a se p?echyluji substantiva do ?enskeho rodu z?idka, oblibena je nap?iklad u osobnich jmen, nap?iklad Stanislav ? Stanislava . ?ast?ji se p?echyluje pomoci p?ipony -ka ( archiva? ? archiva?ka ). ^[5]

Spole?enska nejednotnost

P?echylovani a jeho spole?enska vhodnost je ?astym p?edm?tem spor?. ^[6] Tyka se jak obecnych podstatnych jmen, tak zejmena p?ijmeni. Men? u? rodnych jmen a gramatickych rod? obecnych jmen v?etn? zvi?at.

Slovni humor v ?eskem p?echylovani

?eske p?echylovani take n?kdy umo??uje i specificky slovni humor a slovni h?i?ky , kdy je mo?ne spojovat podobna slova, vyznamov? spolu ov?em obvykle nijak nesouvisejici, ktera ov?em p?sobi dojmem p?echyleneho slova ? p?iklad: krab ? krabice nebo had ? hadice , sob-sopka, ?ep-?epice, beran-beranice, slepec-slepice, jalovec-jalovice, palec-palice, slune?nik-slune?nice, ru?nik-ru?nice, ro??ak-ro?t?nka, rovnik-rovnice, ob??nik-ob??nice, zimnik-zimnice apod.

Bosen?tina [ editovat | editovat zdroj ]

V bosen?tin? se p?echyluje pomoci p?ipon. V posledni dob? vznikaji ?enske tvary i pro d?ive vyhradn? mu?ska povolani.

P?echylovaci p?ipony

• p?ipona -ica

Tato p?ipona je nejproduktivn?j?i ( student ? studentica; kuhar ? kuharica; poslanik ? poslanica; Hrvat ? Hrvatica; asistent ? asistentica ).

• p?ipona -a ( suprug ? supruga; susjed ? susjeda; Fikret ? Fikreta )

• p?ipona -i?(i)na (sestri? ? sestri?ina/sestri?na; brati? ? brati?ina/brati?na)
• p?ipona -inica (daid?a ? daid?inica; amid?a ? amid?inica)
• p?ipona -inja ( bog ? boginja; junak ? junakinja; pjesnik ? pjesnikinja; vr?njak ? vr?njakinja; ?eh ? ?ehinja )
• p?ipona -kinja ( Srbin ? Srpkinja; rob ? ropkinja; stranac ? strankinja )
• p?ipona -ka ( Sarajlija ? Sarajka; bolni?ar ? bolni?arka; intelektualac ? intelektualka )

Tato p?ipona se u?ivala pro ozna?eni man?elky zam?stnanych mu?? ( profesor ? profesorka, doktor ? doktorka ve smyslu profesorova, doktorova ), Jistou dobu se vyskytovala rovn?? u ?enskych tvar? n?kterych povolani, ne? ji nahradila -ica ( profesorka > profesorica; doktorka > doktorica ).

• p?ipona -a?a (glupan ? glupa?a)

• p?ipona -i?na (daid?a ? daid?i?na)
• p?ipona -i?na (daid?a ? daid?i?na)

• p?ipona -ulja ( mahnit ? mahnitulja )
• p?ipona -u?a ( mahala? ? mahalu?a )

N?kdy m??e dojit k tomu, ?e p?echyleny tvar ziska vlastni vyznam ? nap?iklad nov?anik (pen??enka), ale nov?anica (bankovka); ludak (blazen) ? ludnica (blazinec) ? ludara (h?ib satan).

P?ipona -a nez?idka slou?i k odli?eni jazykoveho standardu: minuta ? minut (srbsky); planeta ? planet (chorvatsky); posjeta ? posjet (chorvatsky); gripa ? grip (srbsky).

Bulhar?tina [ editovat | editovat zdroj ]

V bulhar?tin? se n?ktera podstatna jmena ( доктор ? doktor ) v zasad? nep?echyluji. P?echylene tvary ( докторка ? doktorka ) se u?ivaji pouze v hovorove ?e?i.

P?echylovaci p?ipony

• p?ipona -ка (-ka)

Tato p?ipona je nepochybn? v bulhar?tin?, (stejn? jako v ?e?tin?), nejproduktivn?j?i ( лекар ? лекарка, leka? ? leka?ka ; асистент ? асистентка, asistent ? asistentka ).

• p?ipona -иня/-кин я (-inja/-kinja))

P?ipona -киня je ?ast?j?i, stejn? jako ?eska p?ipona ?kyn? ( плувец ? плувкиня, plavec ? plavkyn?; турчин ? туркиня, Turek ? Turkyn? ) ale take ( чех ? чехкиня, ?ech ? ?e?ka ). Men? ?asta je p?ipona ?иня ( слуга ? слугиня, sluha ? slu?ka ).

• p?ipona -ица (-ica)

P?edev?im se pouze takto p?echyluji jmena zvi?at ( слон ? слоница, slon ? slonice; вълк ? вълчица, vlk ? vl?ice ).

• p?ipona -ойка (-ojka)

P?ipona je ji? tem?? nepou?ivana ( французин ? французойка, Francouz ? Francouzka )

Fin?tina [ editovat | editovat zdroj ]

Fin?tina nema jmenne rody a i t?eti osoba je ozna?ovana osobnim zajmenem han spole?nem pro ?eny i mu?e. P?esto je v jazyce p?itomna ?enska p?ipona ( finsky feminiinijohdin ) -tar , p?ipadn? -tar , pomoci ktere se vyjad?uje, ?e jde o ?enu.

P?iklady:

• opettaja (u?itel) ? opettajatar (u?itelka)
• nayttelija (herec) ? nayttelijatar (here?ka)
• kuningas (kral) ? kuningatar (kralovna)
• t?ekki (?ech) ? t?ekitar (?e?ka)

N?ktere z nich se pou?ivaji b??n? (nap?iklad kuningatar ), jine se tem?? nepou?ivaji (nap?iklad opettajatar ). B??n? se slovo opettaja pou?iva jak k ozna?eni u?itele, tak u?itelky. Pokud je t?eba explicitn? vyjad?it, ?e jde o mu?e, nebo o ?enu, pou?ivaji se slova miesopettaja (mu?sky u?itel) a naisopettaja (?ensky u?itel).

Forma s p?iponou -tar a slo?enina s nais- nejsou v?dy vyznamov? zcela ekvivalentni. Nap?iklad sankaritar je hrdinka, ale naissankari sukni?ka?.

Ital?tina [ editovat | editovat zdroj ]

V ital?tin? se p?echyluje zm?nou koncovky podstatneho jmena rodu mu?skeho nebo p?idanim p?ipony.

• zm?na o ? a

P?iklad il deputato ? la deputata, poslanec ? poslankyn?; il gatto ? la gatta, kocour ? ko?ka

• zm?na e ? a

P?iklad il signore ? la signora, pan ? pan; il consigliere ? la consigliera, radce ? radkyn?

• zm?na e ? essa

P?iklad il professore ? la professoressa, profesor ? profesorka; lo studente ? la studentessa, student ? studentka

• zm?na tore ? trice

Zm?na je jen u n?kterych podstatnych jmen ( il pittore ? la pittrice. mali? ? mali?ka ), m??e byt rovn?? zm?na tore ? tora ( il pastore ? la pastora, pasty? ? pasty?ka ) nebo tore ? toressa ( il dottore ? la dottoressa, doktor ? doktorka )

• zm?na a ? essa

/?iklad il poeta ? la poetessa, basnik ? basni?ka . Tato zm?na neplati pro jmena zakon?ena na -ista a -cista .

• zm?na ?lenu

Ma-li podstatne jmeno v jednotnem ?isle stejny tvar pro oba rody, pak je rod je vyjad?en jen ?lenem , zajmenem nebo p?idavnym jmenem ( il consorte ? la consorte, man?el ? man?elka )

• zm?na opisem

V odborne literatu?e se u nazv? zvi?at, u kterych se u?iva jenom jeden rod , p?ipojuje maschio ? samec nebo femmina ? samice . ?len se nem?ni. ( il delfino maschio ? il delfino femmina, delfini samec ? delfini samice; la volpe maschio ? la volpe femmina, li?ak ? li?ka )

• p?echyleni k?estnich jmen

V?t?ina k?estnich jmen ma v ?enskem rod? koncovku -a ( Giuseppe ? Giuseppa ), n?ktera maji p?iponu -ina nebo -etta . ( Giacomo ? Giacomina, Nicola ? Nicoletta ) ^[7]

N?m?ina [ editovat | editovat zdroj ]

P?esto?e ma n?m?ina pouze jednu p?echylovaci p?iponu, je p?echylovani v tomto jazyce b??ne a velmi ?aste ( Bundeskanzlerin Merkel ? kancle?ka Merkelova ).

P?echylovaci p?ipony

• p?ipona -in

P?ipojuje se jednodu?e ke kmeni ( der Schauspieler ? die Schauspielerin, herec ? here?ka ). U n?kterych podstatnych jmen dochazi p?i p?echylovani k p?ehlasce ( der Bauer ? die Bauerin, sedlak ? selka; der Artz ? die Arztin, leka? ? leka?ka ).

P?ipona -in dnes ?asto nahrazuje p?vodni p?echylene tvary u p?ejatych slov ( der Fris eur ? die Fris euse , dnes ji? ve standardnim jazyce → die Friseur in , kade?nik ? kade?nice ).

Take v n?m?in? jsou p?iklady opa?neho p?echyleni z ?enskeho tvaru podstatneho jmena do mu?skeho rodu ( die Witwe ? der Witwer, vdova ? vdovec; die Braut ? der Brautigam, nev?sta ? ?enich )

Nizozem?tina [ editovat | editovat zdroj ]

V sou?asne nizozem?tin? , (zejmena v Nizozemsku , men? ji? ve Vlamskem spole?enstvi ), se stira rozdil mezi mu?skym a ?enskym rodem a proto u mnoha podstatnych jmen, ( de blinde ? slepec, slepa ; de arts ? leka?, leka?ka ), je nutne na rod usuzovat podle souvislosti ve v?t?. Take u nazv? zvi?at p?evlada p?iklon k tvar?m mu?skeho rodu a to v?t?inou i tehdy, je-li u?ito ozna?eni samice. (Ve v?t?: De teef heeft zijn poot gebroken ? Fena si zlomila nohu , je ?asto u?ito p?ivlast?ovaciho zajmena mu?skeho rodu zijn namisto o?ekavaneho haar .) ^[8] Tendenci posiluji i sou?asne snahy o genderovou korektnost p?ispivajici k u?ivani neutralnich ozna?eni, u kterych neni mo?ne rozli?it rod. (Nap?. slova leraar, lerares ? u?itel, u?itelka jsou nahrazovana slovem leidinggevende ? vyu?ujici .) ^[9]

P?echylovaci p?ipony ^[10]

P?i u?ivani p?echylovacich p?ipon dochazi v nizozem?tin? ke zm?nam v zapisu oproti tvar?m mu?skeho rodu. Je toti? v?dy nutne dodr?ovat delku hlasky v zav?enych a otev?enych slabikach ( echtgen oo t ? echtgen o te, man?el ? man?elka ).

• p?ipona -in

P?ipona spole?na s n?m?inou ( boer ? boerin, sedlak ? selka ). Pozor na zm?ny v zapisu delky hlasky ( Jood ? Jodin, ?id ? ?idovka; kok ? kokkin, kucha? ? kucha?ka ). P?ipona ?in se rovn?? u?iva k ozna?eni samic zvi?at ( leeuw ? leeuwin, lev ? lvice ).

• p?ipona -ster

?asta p?ipona ( werkman ? werkster, d?lnik ? d?lnice; naaister ? ?i?ka; bezitter ? bezitster, majitel ? majitelka ). V n?kterych p?ipadech se p?ipojuje za p?iponu mu?skeho rodu -aar nebo -ier ( molenaar ? molenaarster, mlyna? ? mlyna?ka; herbergier ? herbergierster, hostinsky ? hostinska ), n?kdy ma pejorativni nadech ( naaktloper ? naaktloopster, nudista ? naha ?enska )

• p?ipona -es

P?ipona p?evzata z romanskych jazyk? ( prins ? prinses; princ ? princezna ). ?asto se u?iva tak, ?e se p?ipoji za p?iponu mu?skeho rodu -aar nebo -er ( leraar ? lerares, u?itel ? u?itelka; meester ? meesteres, pan ? pani, schilder ? schilderes, mali? ? mali?ka).

• p?ipona -e

P?ipona se u?iva tem?? vylu?n? ve spisovnem jazyce, (v u?ednich dokumentech), je-li zapot?ebi rozli?it pohlavi ( echtgenoot - echtgenote, man?el ? man?elka; wees ? weze, sirotek ? sirota; erfgenaam ? erfgename, d?dic ? d?di?ka )

• zam?na ? man za ? vrouw

P?i p?echylovani jmen ozna?ujicich mu?e v zam?stnani je p?ipona ? man nahrazena odpovidajici p?iponou ? vrouw ( groenteman ? groentevrouw, zelina? ? zelina?ka; werkman ? werkvrouw, d?lnik ? uklize?ka )

Take v nizozem?tin? jsou p?iklady opa?neho p?echyleni z ?enskeho tvaru podstatneho jmena do mu?skeho rodu ( de weduw ? de weduwnaar, vdova ? vdovec; de bruid ? de bruidegom, nev?sta ? ?enich )

?pan?l?tina [ editovat | editovat zdroj ]

Ve ?pan?l?tin? se p?echyluje zm?nou koncovky podstatneho jmena rodu mu?skeho nebo p?idanim p?ipony.

• zm?na o ? a

P?iklad el amigo ? la amiga, p?itel ? p?itelkyn?; el abuelo ? la abuela, d?de?ek ? babi?ka

• zm?na e ? a

P?iklad el presidente ? la presidenta, prezident ? prezidentka

• p?ipona - a

P?iklad el conductor ? la conductora, ?idi? ? ?idi?ka; el leon ? la leona , lev ? lvice

• p?ipona -triz

P?iklad el actor ? la actriz, herec ? here?ka

• zm?na ?lenu (substantiva obvykle kon?i na -ante a -ista )

P?iklad el estudiante ? la estudiante, student ? studentka; el periodista ? la periodista, novina? ? novina?ka . (V mno?nem ?isle los estudiantes ? las estudiantes, los periodistas ? las perodistas )

• zm?na opisem

V odborne literatu?e se u nazv? zvi?at, u kterych se u?iva jenom jeden rod, p?ipojuje macho ? samec nebo hembra ? samice . ?len se nem?ni. ( el jabali ? el jabali hembra, k?our ? bachyn?; la girafe ? la girafa macho, samec ?irafy ? samice ?irafy ) ^[11]

Angli?tina [ editovat | editovat zdroj ]

V angli?tin? se p?echylovani nevyskytuje tak ?asto jako v jinych jazycich. Nap?iklad teacher m??e znamenat u?itel i u?itelka. V n?kterych p?ipadech se p?echylovani d?la pomoci r?znych koncovek. ^[12]

• koncovka -ess

P?iklad actor ? actress (herec ? here?ka), waiter ? waitress (?i?nik ? ?i?nice)

P?echylovani k?estnich jmen [ editovat | editovat zdroj ]

K?estni (resp. rodna) jmena jsou ve v?t?in? zapadnich jazyk? obvykle pohlavn? specificka, tj. bu? mu?ska, nebo ?enska, co? nabyva na vyznamu zejmena v t?ch jazycich, ktere nep?echyluji p?ijmeni. P?esto v?ak n?ktera jmena maji i opa?nou variantu, vytvo?enou p?echylenim, nejde-li v n?kterych p?ipadech o nahodnou podobnost.

P?iklady p?echylovani:

• Ji?i ? Ji?ina
• Karel ? Karla
• Vladislav ? Vladislava
• Josef ? Josefina ?i Josefa
• Emil ? Emilie
• Jind?ich ? Jind?i?ka
• Marie ? Marian

Obouroda jmena [ editovat | editovat zdroj ]

V n?kterych jazycich ale existuji i obouroda jmena, tedy takova, u nich? stejny tvar m??e ozna?ovat mu?skeho i ?enskeho nositele:

v ?e?tin?

• Ilja
• Nikola (v drtive v?t?in? ?enske jmeno)
• Rene (v drtive v?t?in? mu?ske jmeno)

v angli?tin?

• Cameron
• Jamie
• Morgan
• Tracy a mnoho dal?ich

translingvaln?

• Alex ( Alexandr/Alexander i Alexandra ) aj.

Stejn? tak je obourodych (mnoho hovorovych nebo domackych (hypokoristika) tvar? jmen, jako nap?iklad v ?e?tin? tvary na -a : Pe?a (Petr i Petra), Paja (na Morav? Paja) (Pavel i Pavla), A?a (Adam i Adela) apod. (sloven?tina ma obdobna hypokoristika tvarov? rozli?ena: maskulina kon?i na -o a feminina na -a ( Mi?ko ? Micha(e)l x Mi?ka ? Micha(e)la) ? ?esky ten/ta Mi?a), a mnoho hypokoristik v angli?tin? ( Bernie ( Berenice, Bernard, Bernadette ), Chriss, Jerri/Jerry, Mel, Mickey, Sacha, Terri/Terry apod.).

P?echylovani p?ijmeni [ editovat | editovat zdroj ]

P?echylovani p?ijmeni je typicke zejmena pro flektivni jazyky , v nich? se zpravidla provadi specifickymi p?iponami . Bu? je ?enska varianta p?ijmeni tvo?ena jako feminativ ze zakladni, mu?ske varianty, nebo jsou mu?ska a ?enska varianta gramaticky symetricke. V n?kterych jazycich a kulturach se navic rozli?ovala nebo rozli?uji div?i p?ijmeni (vyjad?ujicich p?islu?nost k rodin?) od p?ijmeni man?elek (vyjad?ujicich p?islu?nost k man?elovi).

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

Souvisejici ?lanky [ editovat | editovat zdroj ]

• Deflektivizace

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

• Obrazky, zvuky ?i videa k tematu p?echylovani na Wikimedia Commons
• Slovnikove heslo p?echylovani ve Wikislovniku
• Tema P?echylovani ve Wikicitatech
• Karel Sekvent: P?echylovani v p?ekladech ze stylistickeho hlediska . Dostupne online . 31. b?ezna 2016.
• Franti?ek Oberpfalcer: P?echylovani jmen jako vyraz rozdilu v pohlavi, I. , Na?e ?e?, ro?nik 16 (1932), ?islo 7, s. 193-199
• Franti?ek Oberpfalcer: P?echylovani jmen jako vyraz rozdilu v pohlavi, II. , Na?e ?e?, volume 16 (1932), issue 8, pp. 225-232
• Franti?ek Oberpfalcer: P?ipona -yni, -yn? p?i p?echylovani , Na?e ?e?, volume 17 (1933), issue 1, pp. 5-11