Pasovcoviti
(
Dasypodidae
) je
?ele?
z
?adu
chudozubych
savc?
?ijicich na jihu
Severni
a ve
St?edni
a
Ji?ni Americe
. Je to starov?ka skupina, jeji? historie saha ke konci
paleocenu
(cca 55
Ma
), do obdobi nep?ili? vzdaleneho od vyhynuti
dinosaur?
.
Hrozivy pasovec maly
Jsou rozdilne velikost, nejmen?i
druh
pla?tnik maly
dor?sta do 15 a? 17 cm a va?i 0,1 kg a nejv?t?i
pasovec velky
m??e byt dlouhy 1,5 m a hmotny 60 kg.
Hlavnim poznavacim znamenim je
kruny?
slo?eny z
chitinovych
desti?ek (?upin) p?eva?n? okrouhleho tvaru spojenych pru?nou k??i v?t?inou porostlou tvrdymi
chlupy
. Tento pru?ny kruny? dovoluje n?kterym pasovc?m se v p?ipad? ohro?eni sto?it do klubi?ka a chranit si spodni ?ast trupu porostlou jen tenkou k??i. Povrch hlavy je v?dy d?kladn? kryt tvrdymi ?upinami.
Hrabave
kon?etiny
byvaji alespo? z ?asti pokryty tvrdymi krou?ky a zbytek ostrymi
?t?tinami
. Na pom?rn? kratkych p?ednich
nohou
maji pasovci 3 a? 5
prst?
se silnymi zahnutymi
drapy
kterymi si vyhrabavaji potravu nebo
noru
k ukrytu; v zajeti se prohrabou i tvrdou podlahou. Na zadnich nohou maji po 5 krat?ich prstech s drobn?j?imi drapy. Dlouhy
ocas
maji skryty pod kostnatymi krou?ky.
Kostra
je velice pevn? stav?na, prvni dva
kr?ni obratle
srostly a
?ebra
a
panev
jsou velmi silne.
Lebku
maji zplo?t?nou s dlouhou
spodni ?elisti
. Jejich ?enich je rozdilny podle druhu, m??e byt kratky a trojuhelnikovy, u jinych dlouhy a trubkovity. Maji male
o?i
a nasledn? i ?patny
zrak
, zato ale dobry
?ich
a
sluch
, n?ktere druhy maji viditeln? velke
u?ni boltce
. Po?et
zub?
je velmi prom?nlivy, kolisa od 28 a? po 100, li?i se i u zvi?at stejneho druhu. Pasovcovitym chybi
?pi?aky
a v?t?ina nema ani
?ezaky
, v?echny jejich zuby jsou p?eva?n? stejne.
Pasovcoviti jsou
v?e?ravci
, jejich strava je primarn?
?ivo?i?na
, sklada z
hmyzu
, (velmi ?asto
mravenc?
a
termit?
), drobnych
obratlovc?
,
?erv?
,
housenek
,
?lenovc?
,
had?
a
?ab
. Po?iraji p?ile?itostn? i
zdechliny
, r?zna
ovoce
a
plody
i
ko?inky
. Jejich jidelni?ek je poplatny oblasti, ve ktere ?iji a ro?nimu obdobi.
Tato zvi?ata vychazeji za potravou nej?ast?ji v noci, lze je spat?it ji? za
soumraku
nebo
svitani
. Za intenzivniho slune?niho svitu jsou p?eva?n? ukryti v hlubokych norach, p?i chladn?j?im po?asi hledaji potravu i b?hem dne. Jidlo si vyhledavaji hlavn? ?ichem a sluchem, ten je varuje i p?ed
predatory
.
Byly take pozorovany p?ipady pasovc?, pojidajicich zdechliny.
[1]
Pana?kujici pasovec
Jsou to zvi?ata ?ijici vyjma doby
rozmno?ovani
p?isn? samota?sky. Jejich
t?lesna teplota
je ve srovnani s ostatnimi savci pom?rn? nizka a siln? zavisla na teplot? okoli, maji obzvla?t? pomaly
metabolismus
.
Tito na pohled neohrabani ?ivo?ichove doka?ou v p?ipad? ut?ku p?ed nebezpe?im b??et velice rychle, byla kratkodob? pozorovana rychlost 40 km/h. N?ktere druhy mohou stat na zadnich nohou a jine zase v p?ipad? uleku vyskakuji a? metr vysoko (nap?. p?ed automobilem). P?esto?e jsou vyhradn? suchozemskymi ?ivo?ichy dob?e plavou, nafouknou si vzduchem
?aludek
a silnymi tlapami padluji. Kdy? zadr?i dech (maji objemne
plice
) mohou z?stat n?kolik minut pod vodou, nedychaji ani p?i hrabani aby nevdechovali prach.
S ohledem na hrabavy p?sob ziskavani potravy, zabydluji nej?ast?ji uzemi s p?eva?n? vlhkou, kyprou, na humus bohatou p?dou, ve ktere nachazeji nejvice potravy. ?iji v lesich a za potravou vychazeji take na vlhke louky a do porost? podel vodnich tok? a nadr?i, p?ichazi jim vhod i obd?lavana pole.
Jsou to
polygamni
?ivo?ichove, samec se
pa?i
s vice samicemi. U n?kterych druh? se ?asto po
oplodn?ni
ryhujici
vaji?ko
rozd?li na vice
embryi
(tzv. polyembryonie) a rodi se 4 i vice
mla?at
shodneho
pohlavi
.
Doba
b?ezosti
je dva a? ?ty?i m?sice, u n?kterych druh? nastava tzv. utajena b?ezost trvajici a? 8 m?sic?. Po narozeni z?stavaji
mla?ata
v no?e a matka je
koji
, tehdy se jim za?ina vyvijet tvrdy kruny?. Spole?n? s matkou opou?t?ji postupn? noru a u?i se sama ?ivit, ve v?ku p?l a? jednoho roku jsou samostatna a odchazeji. Samice n?kterych druh? mohou
zab?eznout
ka?dym rokem. Rodi obvykle 1 a? 12 mla?at, pr?m?rna velikost
vrhu
jsou 4 mla?ata. Do?ivaji se 4 a? 12 let.
Ta?ka z pasovce
Jsou to zvi?ata majici hodn? p?irozenych
predator?
,
jagua?i
,
vlci
, zdivo?eli
psi
a
krokodyli
. Mimo to jsou take pronasledovani lidmi, kterym ?kodi na farmach, kde rozhrabavaji pozemky. Jsou take
loveni
pro chutne maso a zvla?tni k??i, z ktere se d?laji ozdobne vyrobky, nap?.
kabelky
.
V?dci po?ali zkoumat
pasovce devitipaseho
ktery jako jedno z mala zvi?at m??e onemocn?t
malomocenstvim
a hledaji u n?j obranne latky, ktere by pomohly p?i le?b? lidi. P?i konzumaci dostate?n? tepeln? neupraveneho masa nebo p?imym stykem s naka?enym jedincem se tato nemoc m??e p?enest i na lidi.
N?ktere druhy ?iji v malych po?tech na omezenem uzemi a jsou proto ohro?ene (nap?. rod
Calyptophractus
), jine jsou zase roz?i?eny po velkem uzemi (nap?. rod
Dasypus
) a bezprost?edni nebezpe?i vyhynuti jim nehrozi.
Pasovcoviti jsou nejvice rozr?zn?na ?ele? z ?adu chudozubych. D?li se do t?i
pod?eledi
:
pod?ele? Dasypodinae, Gray, 1821
pod?ele? Euphractinae Winge, 1923
pod?ele? Tolypeutinae Gray, 1865
Poznamka:
N?kdy se ?ele? pasovcovitych rozd?luje jen na dv? pod?eledi:
-
Pasovec ?t?tinaty
-
Pasovec ?estipasy
-
Pasovec ?tihly
-
Pla?tnik maly
- BioLib.cz ? Dasypodidae (Pasovcoviti)
[online]. BioLib.cz [cit. 2013-05-21].
Dostupne online
.
- MYERS, Phil.
Animal Diversity Web: Dasypodidae ? armadillos
[online]. University of Michigan Museum of Zoology, MI, USA, rev. 2001 [cit. 2013-05-21].
Dostupne online
. (anglicky)
[
nedostupny zdroj
]
- A-Z Animals: Armadillo
[online]. Laureate Online Education, University of Liverpool, GB [cit. 2013-05-21].
Dostupne online
. (anglicky)
- Other Free Encyclopedias, Animal Life Resource: Armadillos ? Dasypodidae
[online]. NET Industries, Kingston, Ontario, CA [cit. 2013-05-21].
Dostupne online
. (anglicky)