Vzletova a p?istavaci draha

Vzletova a p?istavaci draha (zkratka VPD ; anglicky a ?asto take runway , p?ip. ranvej , zkracovano RWY ) je plocha slou?ici ke vzlet?m a p?istanim letadel na leti?tich . Draha m??e byt zpevn?na ( beton , asfalt , asfaltobeton apod.), p?ipadn? nezpevn?na (nej?ast?ji travnata ).

Pojmenovani drah [ editovat | editovat zdroj ]

Drahy se pojmenovavaji ?iselnym ozna?enim, ktere udava sm?r drahy. Toto ?islo je rovno magnetickemu sm?ru drahy zaokrouhlenemu na nejbli??ich deset stup?? a pote vyd?lenemu deseti. Nap?iklad draha s ozna?enim ?24“ ma sm?r p?ibli?n? 240°, tzn. zhruba jihozapadn?, draha ?36“ ma sm?r 360°, tzn. na sever. Jeliko? drahu je mo?no vyu?it dv?ma sm?ry, ma take dvoji ozna?eni, ktere se ?iseln? li?i o 18 (= 180°). Draha ?24“ tak v opa?nem sm?ru nese ozna?eni ?06“ (uvodni nula se pou?iva pro prevenci p?eslech? v radiokomunikaci), draha jako celek se pak m??e ozna?ovat nap?. ?06/24“.

Pokud je na leti?ti vice rovnob??nych (nebo tem?? rovnob??nych) drah, rozli?uji se p?idanym pismenem L (leva, left ), R (prava, right ), p?ipadn? C (prost?edni, center ). Nap?iklad draha 24L pak ma v opa?nem sm?ru ozna?eni 06R. V p?ipad?, ?e ma leti?t? je?t? vice ne? t?i takove drahy, pou?ije se dal?i ?islo (a ?islo pak p?esn? neodpovida magnetickemu sm?ru drahy). Nap?iklad na Losangeleskem mezinarodnim leti?ti existuji ?ty?i rovnob??ne drahy, zna?ene 6L, 6R, 7L, 7R (a v opa?nem sm?ru 24R, 24L, 25R, 25L), p?esto?e maji naprosto shodny sm?r (069,1°/249,1°). Podobn? na tu?anskem leti?ti je hlavni betonova draha ozna?ena RWY 09/27, zatimco sousedni rovnob??ny travnaty pas byva ozna?ovan jako RWY 08/26.

Vzhledem k fluktuaci zemskeho severniho magnetickeho polu dochazi ob?as k p?ezna?ovani drah; Nap?iklad dne?ni ruzy?ska RWY 06/24 nesla d?ive ozna?eni 07/25. ^[1]

Volba pou?ivane drahy [ editovat | editovat zdroj ]

Jako draha v pou?ivani se ozna?uje ta vzletova a p?istavaci draha, na ktere jsou v danou dobu provad?ny vzlety a p?istani. Jeliko? se ?asto n?ktere drahy k?i?uji, neni mo?ne sou?asn? pou?ivat v?echny drahy, kterymi je leti?t? vybaveno (a i pokud se n?ktere drahy nek?i?uji, mohla by si navzajem p?eka?et letadla, ktera se prav? p?ibli?uji na p?istani, p?ipadn? odletaji). Zakladnim kriteriem, podle ktereho se vybira draha, ktera se bude pou?ivat, je vitr . Vzlety i p?istani je toti? nejvhodn?j?i provad?t proti v?tru; vitr z boku ?i do zad je ne?adouci. (D?vodem je, ?e pro udr?eni se ve vzduchu se letoun musi pohybovat ur?itou minimalni rychlosti v??i okolnimu vzduchu , tzn. pokud se tento vzduch pohybuje ve stejnem sm?ru jako letoun, je vysledna rychlost v??i zemi o to vy??i, tak?e p?i vzletu musi letoun p?ed odlepenim od zem? tuto vy??i rychlost vyvinout, p?ipadn? z ni p?i p?istavani zabrzdit. Naopak p?i protiv?tru je pot?ebna rychlost v??i zemi o rychlost v?tru ni??i.)

Krom? tohoto kriteria se pou?ivaji i dal?i (pou?ivana zvla?t? za bezv?t?i ?i jen mirneho v?tru), nap?. kv?li omezeni hluku se voli draha, u ktere nemusi odletajici a p?istavajici letadla p?eletat nad obydlenymi oblastmi (to je ?aste kriterium zvla?t? v no?nich hodinach), p?ipadn? se mohou zva?ovat argumenty pro co nejjednodu??i a nejrychlej?i odbaveni co nejvy??iho po?tu letadel s ohledem na p?eva?ujici sm?r dopravy ?i navazujici letove trasy (tento argument se zase nej?ast?ji aplikuje v dob? dopravni ?pi?ky).

Rozm?ry [ editovat | editovat zdroj ]

Na malych leti?tich pro v?eobecne letectvi se pou?ivaji male (zpravidla nezpevn?ne) drahy s delkou n?kolika set m , nejmen?i zhruba 250×8 m. Velka leti?t? pak pou?ivaji zpevn?ne drahy o ?i?ce typicky 45, 60 nebo 80 m a delce v rozsahu zhruba 2?5 km. Velke letouny (nap?. Boeing 747 , 767 ?i 777 , McDonnell Douglas DC-10 ?i MD-11 , Airbus A340 ?i A380 apod.) vy?aduji drahu zhruba 2400 m (minimum za p?iznivych podminek p?i hladin? mo?e, ve vy??i nadmo?ske vy?ce ?i za zhor?enych podminek vice ^[2]).

Nejdel?i drahu na sv?t?, s delkou 5 000 m, ma leti?t? v ?ikace ( 29°21′ s. ?. , 89°19′ v. d. ) v Tibetske AO ?LR . Je?t? vyrazn? del?i jsou pak specializovane drahy mimo b??na leti?t?, nap?. nezpevn?na draha 18/36 vyzna?ena na dn? solne plan? na Edwardsov? letecke zakladn? v USA ma delku cca 12 km. Nejdel?i drahou pra?skeho ruzy?skeho leti?t? je draha 06/24 s rozm?ry 3715×45 m.

Pro p?ipad nehody jsou u velkych leti?? zpravidla vy?adovany bezpe?nostni zony za okraji vzletovych a p?istavacich drah, n?kde se pou?iva take specialni povrch pomahajici v nouzi zastavit letadlo (tzv. EMAS, Engineered Materials Arrestor System ).

Vybaveni, osv?tleni a zna?eni [ editovat | editovat zdroj ]

Jeliko? vzlet a p?istani jsou nejrizikov?j?imi ?astmi letu, ma vybaveni vzletovych a p?istavacich drah zasadni d?le?itost pro bezpe?nost. Runwaye jsou jednak vybaveny sv?telnymi za?izenimi, jednak r?znymi radionaviga?nimi pom?ckami, p?i?em? oboji umo??uje letani v noci a za zhor?ene viditelnosti. ?i?e vybaveni drahy samoz?ejm? zavisi na velikosti leti?t?, nejmen?i leti?t? pro amaterske letani jsou ?asto vybavena jen v?trnym rukavem .

Radionaviga?ni za?izeni [ editovat | editovat zdroj ]

R?zne druhy p?istrojovych a vizualnich p?ibli?eni vy?aduji r?zne radionaviga?ni pom?cky. V dne?ni dob? jsou alespo? hlavni drahy na velkych leti?tich zpravidla vybaveny za?izenim ILS , ktere umo??uje letadlu p?esn? sledovat idealni sestupovou drahu i p?i minimalni viditelnosti. Vysila?e tohoto systemu jsou umist?ny jednak pobli? dotykoveho bodu drahy (vysila? sestupove roviny), jednak na opa?nem konci drahy v jeji ose (vysila? sm?roveho paprsku). Nezbytnou sou?asti systemu je take za?izeni DME , ktere m??i vzdalenost letadla od prahu drahy a vysila? je tedy umist?n u tohoto prahu. Dale k systemu pat?i 2 - 3 radiomajaky umist?ne v ose drahy v ur?itych vzdalenostech p?ed prahem ( Outer marker (d?ive nazyvana take dalna ) typicky 4?8 nm , Middle marker (d?ive nazyvana te? bli?na ) 0,5?0,8 nm a Inner marker t?sn? p?ed drahou).

Osv?tleni [ editovat | editovat zdroj ]

Sou?asti vybaveni vzletovych a p?istavacich drah je take n?kolik soustav osv?tleni. ^[3] Je?t? p?ed p?istavaci drahou je v jeji ose umist?na ?ada sv?tel, ktera p?istavajici letadla sm?ruji k okraji drahy. Tato soustava se ozna?uje jako ALS ( Approach Light System ), sestava z ?ady trvale sviticich a blikajicich sv?tel (?asto na?asovanych tak, ?e blikajici sv?tla jakoby vedou letadlo k draze) a vede od konce drahy do vzdalenosti cca 900 m.

P?imo na draze je pak umist?no mnoho sv?tel, ktere ji zviditel?uji ? na stranach drahy jsou pravideln? rozmist?na bila sv?tla (n?kdy se v poslednich cca 600 m drahy st?idaji se ?lutymi). P?imo na runwayi m??e byt sv?teln? vyzna?ena st?edova ?ara ? po v?t?inu drahy bilymi sv?tly, k okraji se postupn? za?nou st?idat s ?ervenymi, v poslednich 300 m pak jen ?ervenymi. Odbo?ky na navazujici pojezdove drahy jsou zna?eny zeleno-?lutymi sv?tly. Existuje n?kolik druh? osv?tleni drahy li?icich se intenzitou sv?tla, p?i?em? se pou?ivaji zkratky HIRL, MIRL, LIRL pro high , medium , low intensity runway lighting (?osv?tleni drahy s vysokou, st?edni, resp. nizkou intenzitou“).

Na n?kterych leti?tich s men?im provozem je osv?tleni po v?t?inu ?asu vypnuto, p?i?em? si ho m??e pilot zapnout na dalku radiem, tim, ?e na p?islu?ne frekvenci n?kolikrat zakli?uje (stiskne tla?itko vysila?ky) ? n?kdy je take mo?no ovlivnit intenzitu osv?tleni (troje zakli?ovani b?hem p?ti sekund zapne osv?tleni s nizkou intenzitou, patero, resp. sedmero zapne st?edni, resp. vysokou intenzitu). Schopnost tohoto osv?tleni ?izeneho pilotem se ozna?uje jako PCL ( pilot controlled lighting ).

Krom? osv?tleni drahy se pou?iva take sv?telna signalizace pomahajici pilotovi udr?et spravnou sestupovou rovinu. Takova signaliza?ni soustava sestava z n?kolika sv?tel vedle drahy pobli? jejiho za?atku, ktera jsou nato?ena k p?istavajicim letadl?m. Dokud je letadlo na idealni sestupove rovin? (zpravidla klesani pod uhlem 3°), vidi pilot nap?. dv? bila a dv? ?ervena sv?tla. Pokud se letadlo bli?i p?ili? nizko (pod sestupovou rovinou), jedno z bilych sv?tel se zm?ni na ?ervene, pokud se dostane je?t? ni?, vidi ?ervena v?echna sv?tla. Naopak pokud je letadlo nad sestupovou rovinou, vidi pilot vice bilych ne? ?ervenych sv?tel. Existuje n?kolik r?znych standard?, ktere maji spole?ny tento zakladni princip, ale li?i se v detailech, jako nap?. po?et a uspo?adani sv?tel. Mirn? odli?ny system pou?iva jedine sv?tlo, ktere m?ni barvu (nad rovinou jantarova, na rovin? zelena, pod rovinou ?ervena), p?ipadn? blika. V?echny tyto pom?cky (ozna?ovane zkratkami VASI ?i PAPI ) maji jednoduchy zakladni princip: sv?tla jsou vybavena optickou soustavou, ktera sv?tlo rozd?luje do dvou ?asti: horni ?ast sviti bile, dolni ?erven?. To znamena, ?e barevna kombinace, kterou pilot vidi, zavisi na jeho relativni poloze v??i jednotlivym sv?tl?m a p?i jejich vhodnem nastaveni indikuje polohu v??i sestupove rovin?.

Schematicky diagram PAPI sv?tel
1 = Rozd?leni
2 = Zdroj sv?tla
3 = ?erveny filtr
4 = ?o?ky
5 / 6 = Sv?telny paprsek bily/?erveny

Zna?eni [ editovat | editovat zdroj ]

Na vzletovych a p?istavacich drahach se pou?iva zna?eni podobne vodorovnym dopravnim zna?kam . ^[4] Samotna draha a na ni umist?ne zna?eni je provad?no v bile barv? (na sv?tlych, nap?. betonovych, drahach je mo?no pou?it ?erne obrysy pro zvyrazn?ni), navazujici zna?eni mimo vzletove a p?istavaci drahy je vyvedeno ?lut?.

Draha je oramovana plnou bilou ?arou a jeji st?ed je vyzna?en p?eru?ovanou ?arou. Prah drahy je vyzna?en podelnymi pasy po cele jeji ?i?ce (obdobne zna?eni p?echodu pro chodce na silnici), p?i?em? po?et pruh? obvykle ozna?uje ?i?ku drahy (4 pruhy pro 18 m drahu, 6 pro 23 m, 8 pro 30 m, 12 pro 45 m, 16 pruh? pro 60 metrovou drahu). Dale je na za?atku drahy jeji ?iselne ozna?eni (s p?ipadnym rozli?ujicim pismenem). V dotykove zon? jsou pravideln? po 150 m rozmist?ne zna?ky ? nejprve t?i pruhy na ka?de stran?, pote dva a nakonec jeden. Misto, kde se p?istavajici letadla maji p?i idealnim p?istani dotknout zem?, je vyzna?eno jednim ?irokym bilym pruhem na ka?de stran? drahy.

Je?t? p?ed prahem drahy m??e byt ?ast drahy pou?itelna jen pro vzlety, nikoli pro p?istani (p?esn?ji ?e?eno pro p?istani v tomto sm?ru, po p?istani v opa?nem sm?ru ji vyu?it lze). Takova ?ast je vyzna?ena bilymi ?ipkami v ose drahy a prah (tzn. za?atek drahy pou?itelne pro p?istani) je pak zd?razn?n ?irokym bilym pruhem a ?ipi?kami po cele ?i?ce.

Je?t? p?ed drahou pak m??e byt zpevn?na plocha (nap?. dojezdova draha, p?ipadn? navazujici pojezdova draha), kterou nelze vyu?ivat pro vzlety ani p?istani. Takova draha je vyzna?ena ?lutou barvou; pokud je to plocha , na ktere se letadla nemaji v?bec pohybovat, je vyzna?ena ?irokymi ?lutymi symboly ve tvaru V .