Otto Matou?ek
, k?t?ny
Otto Josef Matou?ek
(
3. prosince
1890
Plze?
[1]
?
3. b?ezna
1977
?eske Bud?jovice
), byl ?esky
mali?
a
legiona?
, plukovnik ?eskoslovenske armady. Otto Matou?ek pat?i mezi nejvyznamn?j?i ?eske mali?e p?sobici na jihu ?ech.
Otto Josef Matou?ek se narodil 3. prosince roku 1890 v Plzni.
[2]
Po absolvovani m?stske obchodni akademie v Plzni nastoupil v roce 1910 na studia
Akademie vytvarnych um?ni v Praze
. Zde jej ovlivnilo n?kolik u?itel?: akademicky mali?
Jan Preisler
; mali?, ilustrator a kresli?
Maxmilian Pirner
, ?len Srbske akademie v?d a um?ni a Srbske u?ene spole?nosti, chorvatsky mali?
Vlaho Bukovac
(italsky Biagio Faggioni). Pra?skou Akademii vytvarnych um?ni ukon?il Matou?ek v roce 1915. Ovlivn?n ?eskym impresionistickym mali?em
Antoninem Slavi?kem
se Otto hodlal v?novat p?edev?im krajinomalb?. Je?t? b?hem pra?skych studii nav?t?voval graficky kurz v Technologickem muzeu.
[3]
- U?itele, profeso?i a inspirato?i
-
-
-
-
Po vypuknuti prvni sv?tove valky musel Otto Matou?ek narukovat do rakousko-uherske armady a s p??im plukem ?islo 35 byl odvelen na ruskou frontu. Do nep?atelskeho zajeti padl 31. srpna 1915 na
Stryp?
, nasledovaly dlouhe m?sice pobytu v zajateckem tabo?e Varvarapolje a pak v
Suzdalu
(
Vladimirska gubernie
). V
Suzdalu
si Matou?ek podal p?ihla?ku do ?ad vojak? ?eskoslovenskych legii na Rusi, kam byl za?azen 31. ?ervence 1917. Zpo?atku nastoupil v hodnosti vojina k 1. st?eleckemu pluku (zalo?ni prapor) a po projiti d?stojnickym kurzem v
Borispolu
byl v lednu 1917 odeslan do d?stojnicke zalohy ve m?st?
B?lgorodu
.
[3]
V hodnosti prapor?ika (povy?en byl ale a? k datu 8. ?ervna 1917) byl 31. kv?tna 1917 p?evelen k 6. ?eskoslovenskemu st?eleckemu pluku ?Hanackemu“. Tady vykonaval funkci velitele vyzv?dne roty. S touto jednotkou pro?el boji u
Bachma?e
. Diky svym vojenskym schopnostem byl v kratke dob? pov??en velenim improvizovanych obrn?nych legiona?skych vlak?. Otto Matou?ek se u?astnil v?ech boj? od Marianovky po
Omsk
a pote dale na
Tjume?
,
Jekat?rinburk
a
Perm
. Do hodnosti kapitana byl povy?en za?atkem srpna 1918.
[p. 1]
V ?ijnu 1918 velel oddilu p??i rozv?dky b?hem boj? o stanici
Samara
.
[3]
[p. 2]
V roce 1919 byl Otto Matou?ek (na popud Informa?n?-osv?toveho odboru Ministerstva vojenstvi v Rusku) odeslan Otto Matou?ek do
Japonska
na studijni cestu (od ?ervence 1919 do prosince 1919), jejim? cilem bylo p?edev?im studium japonske grafiky.
[3]
V Japonsku Matou?ek cestoval a nav?tivil tam
Jokohamu
,
Kjoto
,
Osaku
,
Nagasaki
a take
Tokio
. (Z teto studijni cesty pozd?ji ?erpal sve inspirace pro krajinomalbu.) Z Japonska si dovezl velke mno?stvi pohlednic s
architekturou
, se sceneriemi
Japonskych Alp
?i obory v
Na?e
.
[3]
Navrat ze studijni cesty po Japonsku znamenal Matou?k?v navrat k jeho jednotce (6. st?elecky pluk). Tady, krom? velitelskych funkci, se ujal funkce spoluredaktora plukovniho ?asopisu
Hanak
. Spolu s 6. st?eleckym plukem v hodnosti kapitana ?tabu se Matou?ek nalodil ve Vladivostoku na zaoceanskou transportni lo?
USAT President Grant
. Toto plavidlo odplulo (v ramci 23. lodniho transportu ?s. legii) z Vladivostoku 27. dubna 1920 a do cile sve cesty ? italskeho Terstu lo? dorazila 12. ?ervna 1920. Tomuto transportu (?itajicimu vice ne? 5 tisic osob, jeho? cesta vedla p?es
Hongkong
,
Singapur
,
Kolombo
,
Suezsky pr?plav
a
Port Said
) velel plukovnik
Bohuslav V?eti?ka
? na?elnika ?tabu ?eskoslovenskeho vojska na Rusi. Po navratu do ?eskoslovenska bylo legiona?i Otto Matou?kovi ukon?eno ?lenstvi v ?s. legiich k 20. ?ervnu 1920.
[3]
Se svoji man?elkou Miladou se Otto Matou?ek o?enil koncem roku 1920 a v roce 1922 se man?el?m Matou?kovym narodil syn. Otto Matou?ek se stal d?stojnikem z povolani v ?eskoslovenske prvorepublikove armad?.
[4]
Jako ?len dokumenta?ni komise (jejim ukolem byla exhumace ostatk? Neznameho vojina z Cecovske mohyly a jejich p?evoz do Prahy) byl v pr?b?hu roku 1922 vyslan (jako mali?) na byvale zborovske boji?t?. P?ima p?itomnost citlive mali?ske du?e v mistech zborovskych boj? byla pro Matou?ka inspira?nim zdrojem k velkemu po?tu jeho um?leckych praci (?ada linoryt? a obraz?). N?ktere z jeho obraz? byly nasledn? umist?ny v Pamatniku narodniho osvobozeni v Praze (dnes
Narodni pamatnik na Vitkov?
), kde Otto pracoval jako vytvarny referent a? do roku 1924. Po roce 1924 byl Otto p?evelen k p??imu pluku 1 ?Jana Husi“ v
?eskych Bud?jovicich
.
[3]
A byl to prav? Otto Matou?ek, kdo (spole?n? s architektem
Karlem Chocholou
) zalo?il v roce 1925
Sdru?eni jiho?eskych vytvarnik?
v ?eskych Bud?jovicich.
[3]
(Jiho?esky venkov a jeho malebna krajina daly vzniknout mnoha jeho jiho?eskym krajina?skym dil?m.) Otto Matou?ek v sob? vojenskou du?i nezap?el: uzce spolupracoval s ?asopisem Na?e vojsko pro jeho? u?ely vytvo?il na 200 obalek ze ?ivota ?eskoslovenskych vojak? a rovn?? celou ?adu pohlednic s motivy ?ivota vojin? horskych a hrani?a?skych prapor?.
[3]
Mali?sky a graficky ale zachytil ve svych dilech ponejvice motivy z boj? ?eskoslovenskych legiona?? na Rusi.
[3]
Svoje p?sobeni v prvorepublikove ?eskoslovenske armad? p?ed?asn? ukon?il (ze zdravotnich d?vod?) v roce 1938
[3]
v hodnosti plukovnika.
[4]
Po nastoleni
protektoratu
(po 15. b?eznu 1939) se Otto Matou?ek zapojil do protin?meckeho domaciho odboje v ramci skupiny nazyvane
Vasil ?krach
.
[3]
[p. 3]
Otto Matou?ek byl zat?en gestapem v b?eznu 1943 a po absolvovani zost?enych vyslech? byl v?zn?n v policejni v?znici gestapa v
Male pevnosti Terezin
a na
Kladn?
.
[3]
Do
koncentra?niho tabora Flossenburg
byl deportovan z Terezina dne 15. prosince 1943.
[5]
[p. 4]
Kdy? se ke koncentra?nimu taboru Flossenburg za?atkem dubna 1945 za?aly bli?it americke jednotky, byl Otto Matou?ek za?azen 19. dubna 1945 do pochodu smrti (v ramci organizovane nasilne evakuace 22 000 v?z??, ktera byla zahajena 20. dubna 1945). Cilem tohoto pochodu smrti byl
koncentra?ni tabor Dachau
. Koncentra?ni tabor Flossenburg byl americkou armadou osvobozen 23. dubna 1945; v tenty? den byl i pochod smrti ukon?en zasahem Ameri?an? v bavorskem Stamsriedu.
[3]
?ivotni pro?itky utrpeni a stradani z nacistickych kaznic a koncentra?niho tabora se obtiskly do jeho tvorby (cyklus nazvany p?izna?n?
Koncentrak
vznikl je?t? v roce 1945).
[3]
Odpoutani od t?chto temat na?el Otto ale zahy v povale?nem navratu ke sve oblibene jiho?eske krajin? a k ?ivotu venkovskeho lidu ve svych akvarelech a olejomalbach.
[3]
Matou?ek p?sobil v ?ad? um?leckych organizaci (za v?echny nap?.
Svaz ?eskoslovenskych vytvarnych um?lc?
,
Sdru?eni ?eskych um?lc? grafik? Hollar
).
[3]
Ve svem pozdnim obdobi ?ivota se v?noval specialn? malb? jiho?eskych rybnik? a lipenskeho jezera zvla?t?.
[3]
Za svoji celo?ivotni praci ziskal
?ad prace
a v roce 1971 obdr?el titul
Zaslou?ily um?lec
.
[6]
Otto Matou?ek opustil tento sv?t 3. b?ezna 1977 v ?eskych Bud?jovicich,
[3]
[2]
je pochovan na
h?bitov? svate Otylie
(hlavni h?bitov v ?eskych Bud?jovicich).
Pat?i k zakladatel?m prve jiho?eske organizace
Sdru?eni jiho?eskych vytvarnik?
a byl ?lenem spolku
Myslbek
. Jeho mali?ska i graficka tvorba je ovlivn?na japonskou grafikou. Vytvarn? zpracoval take materialy pro ?eskoslovenske legie. Jeho tvorba je take spojena a jiho?eskou krajinou. Zname jsou p?edev?im jeho d?evoryty a linoryty znazor?ujici vyjevy z I. a II. odboje, desky na legiona?ske ?asopisy
Za svobodu
, legiona?ske
pohlednice
?i obrazove premie. Jeho ?ty?i cykly linoryt? byly ?asto sou?asti nejedne legiona?ske vystavy (p?edev?im v ji?nich ?echach) do roku 1938. N?ktere jeho prace byly umist?ny v p?edvale?ne vyzdob? Pamatniku osvobozeni na pra?skem
Vitkov?
. (Otto Matou?ek byl take jeho na?elnikem).
Jiho?eske vojaky-um?lce spjate s ?sl. legiemi zastupuji spolu s Ottou Matou?kem socha?
Otto Birma
(1892?1983), mali?
Jan Kojan
(* 1886), vytvarnik Vaclav ?vec (* 1886), vytvarnik a
pedagog
v ?eskych Bud?jovicich Otakar Tr?ka (* 1883). Ze severnich ?ech pochazel
Jind?ich Vl?ek
,
[7]
ktery pracoval v
Hradci Kralove
take na serii
po?tovnich znamek
s legiona?skou tematikou. Voln? na tematiku ?sl. legii v
Rusku
navazal v roce 1988 obrazovym cyklem ?Z deniku d?dy legiona?e“ mali?
Toma? Cisa?ovsky
. Jeho cyklus pojednava o anabazi ?eskoslovenskych legiona?? na Rusi.
- ↑
N?ktere zdroje tvrdi, ?e Matou?ek byl jmenovan kapitanem ?eskoslovenskych legii a? 1. prosince 1918.
- ↑
V ruske ob?anske valce, ktera vypukla kratce po bol?evicke revoluci, byla Samara centrem protibol?evickych sil. V ?ervnu 1918 dobyli m?sto z rukou bol?evik? ?eskosloven?ti legiona?i a na Samarskem most? ziskali dal?i legiona?sky obrn?ny vlak ?
Orlik
.
- ↑
Tato odbojova skupina se soust?edila kolem ?eskeho filozofa, p?ekladatele, archiva?e, sociologa a literarniho tajemnika Toma?e Garrigua Masaryka.
Vasil ?krach
se ji? v roce 1938 podilel na manifestu
V?rni z?staneme!
a po n?mecke okupaci ?ech a Moravy se v roce 1939 zapojil do odbojovych struktur. V roce 1940 byl zat?en, dlouze v?zn?n, pozd?ji odsouzen k trestu smrti a 28. kv?tna 1943 byl v Berlin?-Plotzensee popraven.
- ↑
Utrpeni z v?zn?ni se pozd?ji promitlo i do Matou?kovych obraz?, kde je ztvar?ovan v?ze? s ?islem 2577. Toto ?islo m?l Matou?ek v KT Flossenburg.
[3]
- ↑
Matri?ni zaznam o narozeni a k?tu] farnost Plze? I. ? vnit?ni m?sto
[online]. Porta Fontium eu [cit. 2023-12-25].
Dostupne online
.
- ↑
a
b
Otto Matou?ek (* 3. 12. 1890 v Plzni ? 3. 3. 1977 v ?eskych Bud?jovicich): vojak, mali?, grafik, ilustrator
[online]. Databaze narodnich autorit NK ?R [cit. 2023-12-26]. Identifika?ni ?islo: jk01080814.
Dostupne online
.
- ↑
a
b
c
d
e
f
g
h
i
j
k
l
m
n
o
p
q
r
s
t
u
v
w
x
Otto (Ota) MATOU?EK (* 3.12.1890 Plze? ? ) mali?, absolvent m?stske obchodni akademie a Akademie vytvarnych um?ni
[online]. [cit. 2023-12-25].
Dostupne online
.
- ↑
a
b
Matou?ek, Otto : M.
Valka.cz
[online]. [cit. 2022-11-03].
Dostupne online
.
- ↑
Otto Matou?ek (* 3. 12. 1890 Plze?), mali?, legiona?, transportovan 15. prosince 1943 do Flossenburgu
[online]. Databaze: V?znice gestapa v Male pevnosti Terezin 1940-1945 [cit. 2023-12-26].
Dostupne online
.
- ↑
RULI?EK, Hynek. Matou?ek Ota (Otto) | ENCYKLOPEDIE ?ESKYCH BUD?JOVIC.
encyklopedie.c-budejovice.cz
[online]. [cit. 2022-11-03].
Dostupne online
.
- ↑
BRABEC, Martin; POKORNY, R.; PAVLIK, J.
Legiona? Vl?ek bojoval po boku generala Syroveho
[online]. Hradecky denik cz, 2009-07-25 [cit. 2023-12-26].
Dostupne online
.