Otrava je chorobny stav vyvolany p?itomnosti jedu v organismu . Jako na otravu lze te? pohli?et na chorobu , jeji? hlavni negativni u?inek pochazi z jed? produkovanych patogeny (plati nap?. pro tetanus ).

P?i?iny otrav [ editovat | editovat zdroj ]

Umyslna otrava [ editovat | editovat zdroj ]

• Sebevra?edny umysl, velmi ?asto pouze demonstra?niho charakteru, tvo?i naprostou v?t?inu otrav (a? 90 %), pr?m?rny v?k otravenych ?ini 25 let. Nej?ast?j?imi prost?edky jsou b??ne leky (zvla?t? na spani) velmi ?asto v kombinaci s alkoholem .
• Pokus o vra?du .

Nenahodna otrava [ editovat | editovat zdroj ]

• U?ivani drog .

Nahodna otrava [ editovat | editovat zdroj ]

• D?ti ve v?ku 1?5 let (leky, kosmeticke p?ipravky a jine chemikalie).
• Dosp?li p?i vykonu povolani (nap?. p?i praci v prost?edi s vy??i koncentraci toxickych plyn? ?i par, v zem?d?lstvi ?i v pr?myslu ).
• Nahodna zam?na ? trvalym zdrojem otrav je nalevani jedovatych latek do lahvi od napoj? .
• Otravy zplodinami p?i ho?eni, nej?ast?j?i je otrava oxidem uhelnatym , ktera ma te? nejvice smrtelnych nasledk?. Moderni materialy uvol?uji nap?iklad i chlor , fosgen a kyanovodik .
• Otrava jidlem ?i pitim ? zejmena jedovatymi houbami nebo nevhodn? skladovanym jidlem, ?asto s vyrazn? p?ekro?enou dobou minimalni trvanlivosti. Fugu, maso ?tverzubc? rodu Takifugu ? m??e vest p?i ?patne p?iprav? ke smrtelnym nehodam. P?i?inou je jed tetrodotoxin , ktery se p?edev?im vyskytuje ve vnit?nostech ryb
• Otrava vodou je termin pou?ivany pro na?ed?ni vnit?niho prost?edi organismu zp?sobeneho p?ijmem ?iste vody.
• Infekce ze zne?i?t?ne vody je ?asta zejmena v tropickych oblastech, v na?ich podminkach je spi?e vyjime?na, nap?. u nevhodn? udr?ovanych studni .
• U?tknuti hadem , kousnuti jedovatym ?ivo?ichem ?i podra?d?ni jedovatou rostlinou (nap?. bol?evnik velkolepy )

Rychlost vzniku otravy [ editovat | editovat zdroj ]

Rozli?ujeme akutni otravy (vznikle nasledkem jednorazoveho p?ijeti velkeho mno?stvi jedu, nap?iklad konzumaci muchom?rky zelene ?i u?tknutim taipana ) a chronicke otravy (vznikle nasledkem dlouhodobeho p?ijimani nizkych davek kumulativniho jedu, nap?. v?t?ina otrav t??kymi kovy ).

Prvni pomoc p?i otrav? [ editovat | editovat zdroj ]

• Pokud lze, p?eru?it p?sobeni jedu. P?edev?im se jedna o p?ivedeni ?erstveho vzduchu p?i otrav? plynem. Zvraceni ma vysoka rizika a je lepe jej nevyvolavat. U kontaktnich jed? je ?adouci odstran?ni od?vu a omyti k??e nebo sliznic (vyplach oka).
• Zjistit p?i?inu a zajistit vzorek (obal, zbytky sma?enice …)
• Obratit se na odbornika (155 nebo toxikologicke st?edisko 224915402 - nonstop konzultace)

Leka?skou pomoc poskytovanou v p?ipad? otravy lze rozd?lit zhruba do t?i oblasti:

1. Odstran?ni jedu z organismu a zamezeni jeho dal?iho p?ijimani. Jedna se p?edev?im o vyplach ?aludku , z?idka vyvolavani zvraceni v p?ipad? po?iti. N?ktere jedy kolujici v krvi lze odstranit dialyzou (um?lou ledvinou).
2. Zasahy proti u?ink?m jedu a jejich tlumeni pou?itim lek? , um?lou plicni ventilaci apod.). U?innych protijed? je bohu?el velmi malo, v?t?ina otrav je v?ak le?itelna jen podporou ?ivotnich funkci.
3. Podani sera proti pat?i?nemu jedu (nap?. antitoxin proti tetanu , serum proti kob?imu jedu) je spojeno s vyraznym rizikem anafylaktickeho ?oku .

P?iklady otrav [ editovat | editovat zdroj ]

Otrava leptavymi latkami [ editovat | editovat zdroj ]

Pojmem leptava latka se mysli kyselina nebo zasada , nej?ast?j?i otravou je po?iti, p?i kterem dochazi k poleptani . Zakladni prvni pomoc spo?iva ve z?ed?ni obsahu ?aludku ?istou vodou (pop?. mlekem) a rychlem transportu k o?et?eni.

Otrava oxidem uhelnatym (CO) [ editovat | editovat zdroj ]

Oxid uhelnaty je plyn bez barvy a zapachu, vznika nej?ast?ji p?i nedokonalem spalovani. Po proniknuti do organizmu se va?e na hemoglobin , tato vazba je zhruba 200 ? 300x pevn?j?i ne? vazba kysliku . P?iznaky otravy jsou z?ervenani (cihlov? ?erveny obli?ej), bolesti hlavy, zvraceni , zavrat? , poruchy zraku, zrychleni dechu a tepu a poruchy v?domi a? bezv?domi . Prvni pomoci je zaji?t?ni p?isunu ?erstveho vzduchu, pop?. um?le dychani, leka?ska prvni pomoc spo?iva v podavani kysliku.

Otrava alkoholy [ editovat | editovat zdroj ]

Nej?ast?ji jde o otravu metylalkoholem a etylenglykolem a zejmena otrava lihem (etanolem). Alkoholy samy o sob? nejsou p?ili? toxicke, toxicke jsou jejich metabolity . Prvni pomoc p?i otrav? metylalkoholem a etylenglykolem (nap?. Fridex) spo?iva v utlumu metabolizace, tedy v podani v?t?iho mno?stvi etanolu (nap?. vodky ). Posti?eny musi byt urychlen? hospitalizovan, hrozi rozvrat metabolizmu a po?kozeni organ?.

Otrava houbami [ editovat | editovat zdroj ]

Houby jako?to tradi?ni dopln?k jidelni?ku pat?i k b??nym zdroj?m otrav. Otravy houbami lze rozd?lit na:

• Otravy resorp?ni z hub obsahujicich jedovate latky (nap?. otrava muchom?rkou zelenou )
• Obti?e po syrovych houbach (nap?. otrava h?ibem satanem )
• Obti?e po houbach tuhych a t??ko stravitelnych
• Obti?e po houbach s alergeny, hemolyziny a antibiotiky
• Obti?e po houbach druhotn? zm?n?nych (nap?. otrava hnojnikem inkoustovym , obti?e o zka?enych houbach atp.)

Otrava leky [ editovat | editovat zdroj ]

Otrava leky .

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Literatura [ editovat | editovat zdroj ]

• ?TEFAN, Ji?i; MACH, Jan. Soudn? leka?ska a medicinsko-pravni problematika v praxi . Praha: Grada, 2005. 248 s. ISBN   80-247-0931-7 . Kapitola Po?kozeni chemickymi latkami ? otravy, s. 91?117.  

Souvisejici ?lanky [ editovat | editovat zdroj ]

• jed
• otrava cykasy
• otrava houbami
• otravy z jidla
• Antidota
• toxicita
• zname ob?ti otrav

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

• Obrazky, zvuky ?i videa k tematu otrava na Wikimedia Commons
• Slovnikove heslo otrava ve Wikislovniku