Navrh
deklarace nezavislosti Spojenych stat?
v Kongresu 28. ?ervna 1776 na
obrazu Johna Trumbulla
Otcove zakladatele Spojenych stat? americkych
byla skupina
filozof?
,
politik?
a
spisovatel?
, ktera vedla
americkou revoluci
proti britske nadvlad? v
Severni Americe
. V?t?inou se jednalo o potomky
kolonist?
usazenych v
t?inacti p?vodnich britskych koloniich
. Vy?et otc? zakladatel? neni jednotny a nap?iklad americky historik
Richard B. Morris
v roce
1973
ozna?il za sedm nejvyznamn?j?ich Otc?
Benjamina Franklina
,
George Washingtona
,
Johna Adamse
,
Thomase Jeffersona
,
Johna Jaye
,
Jamese Madisona
a
Alexandra Hamiltona
.
Adams, Jefferson a Franklin byli ?leny p?ti?lenneho vyboru
Druheho kontinentalniho kongresu
, ktery navrhl a
28. ?ervna
1776
p?edlo?il celemu kongresu
Deklaraci nezavislosti Spojenych stat? americkych
ke schvaleni. Hamilton, Madison a Jay napsali
Listy federalist?
, tedy 85 ?lank? interpretujici americkou ustavu. Jay, Adams a Franklin v roce
1782
vyjednavali ve
Francii
mirovou smlouvu s
Velkou Britanii
, ktera ukon?ila
Americkou valku za nezavislost
a take stanovovala hranici mezi britskym a americkym uzemim v Severni Americe. Washington byl vrchnim velitelem
Kontinentalni armady
a prezidentem
Filadelfskeho ustavniho konventu
.
Ob?as jsou za Otce zakladatele pova?ovani v?ichni signata?i finalni verze Deklarace nezavislosti (celkem 39 lidi) nebo nap?iklad signata?i
?lank? Konfederace
.
Prvni kontinentalni kongres se konal ve
Filadelfii
v roce
1774
za u?asti 54
delegat?
ze v?ech t?inacti p?vodnich britskych kolonii vyjma Georgie. Kongresu se u?astnil
George Washington
, ktery se timto vratil do aktivni slu?by a stal se velitelem Kontinentalni armady. Vysledkem kongresu byl p?edev?im bojkot britskeho zbo?i zahajeny v
prosinci
1774
.
Na prvni kongres navazal
Druhy kontinentalni kongres
, ktery existoval od
10. kv?tna
1775
do
1. b?ezna
1781
. Delegati byli v?t?inou titi?, co v p?ipad? prvniho kongresu, navic se novym delegatem stal nap?.
Benjamin Franklin
za
Pensylvanii
. Kongresovym prezidentem byl zvolen
John Hancock
. Nejv?t?im po?inem druheho kongresu bylo vyhla?eni
Deklarace nezavislosti
, ?im? vznikl zcela novy stat ?
Spojene staty americke
.
Po tomto kroku tak bylo pot?eba vytvo?it zcela novou vladu a nahradit
Britsky parlament
. Kongres proto schvalil
?lanky Konfederace
(oficialn?
1. b?ezna
1781
, ale listina platila ji? od sveho vzniku koncem roku
1777
), ktere definovaly pravni ramec vlady USA (tedy Kontinentalniho kongresu), jeji diplomaticke styky s
Evropou
a uzemi statu. Touto smlouvou se take kongres oficialn? p?ejmenoval na Kongres Konfederace (anglicky Congress of the Confederation).
?lanky Konfederace se velmi brzy ukazaly jako nedostate?ne (vlada USA m?la slabe pravomoce), a proto se ve Filadelfii se?el
ustavni konvent
. Ten se nakonec rozhodl ?lanky Konfederace nem?nit, ale nahradit je rovnou zcela novou listinou ?
Ustavou Spojenych stat? americkych
, ktera plati od
21. ?ervna
1788
dodnes.
V tomto ?lanku byl pou?it
p?eklad
textu z ?lanku
Founding Fathers of the United States
na anglicke Wikipedii.