Mand?usky gardista cisa?e
?chien-lunga
Osm korouhvi
(
mand?usky
Jak?n g?sa
,
mongolsky
Найм хошуу
,
?insky
v ?eskem p?episu
pa ?chi
,
pchin-jinem
ba qi
,
znaky
八旗
) je ozna?eni vojensko-spravniho roz?azeni
Mand?u?
, zavedeneho
Nurha?im
na po?atku
17. stoleti
.
Zpo?atku ?lo p?edev?im o vojenske roz?azeni, ktere postupem ?asu ziskalo ?etne spravni funkce a vedle Mand?u? byli do jeho ?ad za?len?ny i skupiny
Mongol?
a
?i?an?
. Bylo zru?eno s padem mand?uske
dynastie ?ching
v roce
1911
.
Korouhevni system z?idil na po?atku
17. stoleti
Nurha?i
. Mand?uske rodiny byly roz?len?ny na zaklad? rodove sp?izn?nosti do korouhvi. Ka?da korouhev byla povinna postavit ur?ity po?et vojak? a z korouhevniho systemu se brzy stalo tvrde jadro mand?uske vojenske ma?inerie.
Nejprve byli p?islu?niky korouhvi pouze
Mand?uove
. Po ovladnuti
vnitromongolskych
kmen? byli do systemu v?len?ny i skupiny
Mongol?
. Posleze za?ali byt p?ibirani i
?i?ane
, p?vodn? pouze jako nahrada za padle vojaky. Zvy?ujici se po?et ?i?an? nakonec vedl k vytvo?eni vlastni ?inske armady, u?ivane zejmena k podpo?e
p?choty
. V roce
1631
byla vytvo?ena zvla?tni ?inska
d?lost?elecka
jednotka a v roce
1639
byly vytvo?eny ?ty?i ?inske korouhve. V roce
1642
byl ustaven system v?ech osmi korouhvi p?idanim novych ?ty? korouhvi s lemem.
Po dobyti
?iny
se korouhevni system byrokratizoval. Materialni pot?eby vojak? a jejich rodin ji? nebylo mo?ne uspokojovat z ko?isti. Byl ustaven system plat?, byly standardizovany hodnosti a z korouhvi se stala d?di?na vojenska kasta. Jednotlivi vojaci byli p?id?leni do
posadek
po cele ?chingske ?i?i (nejv?t?i posadky byly v
Pekingu
,
Si-anu
,
Chang-?ou
,
Mand?usku
a na strategickych mistech podel
Jang-c’-?iang
,
Velke ?inske zdi
a
Velkeho ?inskeho kanalu
).
Hierarchicky bylo Osm korouhvi rozd?leno na dv? skupiny ? t?i tzv. horni korouhve (?luta, Lemovana ?luta a Bila), ktere byly pod?izeny p?imo cisa?i a p?t tzv. dolnich korouhvi, ktere byly pod?izeny jednotlivym princ?m. Zakladni jednotkou korouhve byla tzv.
niru
o sile 300 mu??. P?t niru tvo?ilo
jalan
. P?t jalan? tvo?ilo
g?su
(korouhev). (Tyto po?ty byly idealni, skute?na ?isla byvala odli?na.)
| Korouhev
|
?esky
|
Mand?usky
|
Mongolsky
|
?insky
|
|
?luta korouhev
|
Gulu suwayan i g?sa
|
Ш?л??н шар хошуу
|
正黃旗
zheng huang qi (?eng chuang ?chi)
|
|
Lemovana ?luta korouhev
|
Kubuhe suwayan i g?sa
|
Х?в??т шар хошуу
|
?黃旗
xi?ng huang qi (siang chuang ?chi)
|
|
Bila korouhev
|
Gulu ?anggiyan i g?sa
|
Ш?л??н цагаан хошуу
|
正白旗
zheng bai qi (?eng paj ?chi)
|
|
Lemovana bila korouhev
|
Kubuhe ?anggiyan i g?sa
|
Х?в??т цагаан хошуу
|
?白旗
xi?ng bai qi (siang paj ?chi)
|
|
?ervena korouhev
|
Gulu fulgiyan i g?sa
|
Ш?л??н улаан хошуу
|
正紅旗
zheng hong qi (?eng chung ?chi)
|
|
Lemovana ?ervena korouhev
|
Kubuhe fulgiyan i g?sa
|
Х?в??т улаан хошуу
|
?紅旗
xi?ng hong qi (siang chung ?chi)
|
|
Modra korouhev
|
Gulu lamun i g?sa
|
Ш?л??н х?х хошуу
|
正藍旗
zheng lan qi (?eng lan ?chi)
|
|
Lemovana modra korouhev
|
Kubuhe lamun i g?sa
|
Х?в??т х?х хошуу
|
?藍旗
xi?ng lan qi (siang lan ?chi)
|
V
18. stoleti
za?alo Osm korouhvi upadat. Jejich vojenske jednotky p?estaly byt schopny klast u?inny odpor nejen zapadnim mocnostem (nap?.
Britanii
v
Opiovych valkach
), ale i vnit?nimu nep?iteli (b?hem
Povstani tchaj-pching?
). B?hem doby byly n?ktere jednotky z ?inskych korouhvi p?evedeny do civilni spravy, p?ipadn? byly v?len?ny do
Armady zelene zastavy
. Na konci
19. stoleti
za?ali ?chingove vytva?et
Novou armadu
, zalo?enou na zapadnich metodach vycviku a se zapadni vyzbroji. System Osmi korouhvi v?ak byl zachovan a byl zru?en a? po padu ?ching? v roce
1911
.
Na konci
?chingskeho
obdobi byli p?islu?nici Osmi korouhvi
?inskou republikou
pova?ovani za Mand?uy, a to bez ohledu na jejich skute?nou narodnost.