Organismus ( organizmus , zastarale take ?ustrojenec“) je v biologii i ekologii biologicka entita. Slovo pochazi z ?eckeho organon , co? znamena instrument. Podle FAO jsou v?echny organismy schopne reakce na vn?j?i podn?ty , rozmno?ovani , r?stu a stabilni existence. ^[1]

Zakladni slo?kou ?ivych organism? jsou bu?ky (viz kapitola o virech ). Byly rozli?eny dva hlavni typy bun?k prokaryoticka a eukaryoticka bu?ka. Prokaryota jsou obecn? pova?ovana za reprezentanty dvou separatnich domen , zvanych bakterie a Archea , ktere ve skute?nosti nejsou bli?e jeden k druhemu ne? Archea k eukaryot?m. Dv? zakladni eukaryoticke organely , mitochondrie a chloroplasty , se obecn? pova?uji za odvozene z endosymbiotickych bakterii.

Existuji i tzv. nebun??ne organismy , ktere se z ni?e uvedenych d?vod? n?kdy nepova?uji za organismy. Jedna se p?edev?im o viry , viroidy a priony . Nebun??ne organismy nejsou schopny samostatne existence nebo alespo? samostatneho rozmno?ovani .

Projevy ?ivota [ editovat | editovat zdroj ]

Mezi projevy ?ivota pat?i charakteristicke znaky spole?ne pro v?echny organismy.

• Chemicke slo?eni: bilkoviny , nukleove kyseliny , sacharidy
• Chemicke procesy: zakladni metabolismus ma stejny pr?b?h ( skladani a rozkladani latek)
• Dynamika , neustale prom?ny a vym?na latek, energie a informaci s prost?edim.
• Reakce na podn?ty z vn?j?iho prost?edi a p?izp?sobeni se.
• Rozmno?ovani (reprodukce), vede k zachovani rodu a druhu ? na zaklad? d?di?nosti
• D?di?nost
• R?st , neplati obecn?
• Evoluce (vyvoj), ?ive soustavy se neustale dlouhodob? p?izp?sobuji m?nicim se podminkam.
• Bu?ka je zakladni stavebni a funk?ni jednotkou (vyjimku tvo?i nebun??ne organismy )

Tyto znaky ale nejsou univerzalni . Mnoho organism? neni schopnych samostatneho pohybu a nereaguji p?imo na sve prost?edi. Mikroorganismy jako bakterie nemusi provad?t dychani, ale pou?ivaji alternativni metabolicke cesty. N?ktere organismy nerostou, maji po cely ?ivot vice men? konstantni velikost.

Biologicka organizace ?ive hmoty [ editovat | editovat zdroj ]

?iva hmota se obecn? da zkoumat pod r?znym zv?t?enim, a hierarchie ka?deho t?la je p?ibli?n? nasledujici:

• Atomy
  • Molekula
    • Makromolekula
      • Organela
        • Bu?ka
          • Tka? ?i pletivo
            • Organ (ne v?ak u stelkatych organism?)
              • Organova soustava
                • Organismus

Organizace prost?edi [ editovat | editovat zdroj ]

• Populace
  • Spole?enstvo (komunita)
    • Biom
      • Biosfera

Klasifikace [ editovat | editovat zdroj ]

Nasledujici ?lanky jsou vstupnimi body pro informace o klasifikaci organism?:

• Biologicka klasifikace
• Biologicka nomenklatura (nazvoslovi)
• Druhy
• Poddruhy

Viry [ editovat | editovat zdroj ]

Viry nejsou typicky pova?ovany za organismy, proto?e nejsou schopny samostatne reprodukce nebo metabolismu (latkove p?em?ny). Ale podle legislativy USA jsou pova?ovany za mikroorganismy ve smyslu mo?neho zneu?iti (terorismus atd.). Tato kontroverze je problematicka, kdy? i n?kte?i paraziti a endosymbionti jsou te? neschopni samostatneho ?ivota. I kdy? viry maji enzymy a molekuly charakteristicke pro ?ive organismy, nejsou schopny p?e?iti mimo hostitelskou bu?ku a v?t?ina jejich metabolickych proces? vy?aduje hostitele a jeho ?geneticky mechanismus“. P?vod t?chto parazit? je nejisty, ale zda se nejpravd?podobn?j?i, ?e byly odvozeny od svych hostitel?.

Delka ?ivota [ editovat | editovat zdroj ]

Jeden ze zakladnich parametr? organismu je jeho delka ?ivota . N?ktere organismy ?iji velice kratce (dny, hodiny, bakterie Escherichia coli ma genera?ni dobu dokonce jen 20 minut), zatimco n?ktere rostliny mohou ?it tisice let. B?hem sveho ?ivota prochazi v?t?ina organism? zm?nami, ktere obecn? nazyvame starnuti .

Zavislost organismu na prost?edi [ editovat | editovat zdroj ]

Vzhledem k jedne z definic, ktera ?ika, ?e organismus je ?asov? a prostorov? ohrani?eny otev?eny system, ktery komunikuje s vn?j?im prost?edim, na kterem je ?asov? zavisly, ma na delku ?ivota vliv mnoho faktor?:

Zavislost na vn?j?im prost?edi [ editovat | editovat zdroj ]

1. Ne?ive (abioticke) prost?edi:

I. voda

II. kyslik

* aerobni organismy (pot?ebuji kyslik)

* anaerobni organismy (nepot?ebuji kyslik), malo ? nap?. tasemnice .

III. Sv?tlo

* autotrofni organismy sv?tlo je nutne pro fotosyntezu

* heterotrofni organismy sv?tlo je nep?imo nutne

IV. Teplo

2. ?ive (bioticke) prost?edi ? zabyva se vztahy mezi organismy

I. Pozitivni (kladne) p?iklad: symbioza

II. Neutralni

III. Negativni ? zaporne p?iklad: parazit a hostitel , dravec a ko?ist .

Rozm?ry [ editovat | editovat zdroj ]

Nejv?t?i zname jednotlive organismy (nikoliv soubory geneticky identickych klon?) jsou patrn? ob?i stromy sekvoje a sekvojovce , dor?stajici do vy?ky p?es 115 metr? a hmotnosti p?es 2000 kg. Z ?ivo?ich? je nejt???im znamym druhem kytovec plejtvak obrovsky s hmotnosti bli?ici se 200 tunam. Nejdel?i (a zarove? nejv?t?i suchozem?ti) obratlovci zase byli n?kte?i druhohorni sauropodni dinosau?i , jejich? delka se mohla pohybovat a? kolem 40 metr?. ^[2] Mnohe ob?i organismy (a to i mezi bezobratlymi) se vyskytuji zejmena v mo?ich a oceanech. ^[3]

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

Souvisejici ?lanky [ editovat | editovat zdroj ]

• ?ivot
• superorganismus
• modelovy organismus

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

• Obrazky, zvuky ?i videa k tematu organismus na Wikimedia Commons
• Tema Organismus ve Wikicitatech
• Slovnikove heslo organismus ve Wikislovniku
• Encyklopedicke heslo Ustrojenec v Ottov? slovniku nau?nem ve Wikizdrojich