Tento ?lanek neni dostate?n? ozdrojovan , a m??e tedy obsahovat informace, ktere je t?eba ov??it .

Jste-li s popisovanym p?edm?tem seznameni, pomozte dolo?it uvedena tvrzeni dopln?nim referenci na v?rohodne zdroje .

Ordovik je geologicky utvar star?ich prvohor ( paleozoikum ) a je tedy take sou?asti eonu fanerozoika . Nazev podle starov?keho kmene Ordovik? (ve Walesu obyvali uzemi severn? od Silur? ) zavedl Charles Lapworth roku 1879 pro ulo?eniny tzv. druhe fauny, kterym v ?echach odpovidala Barrandova etapa D. Nazev sam byl v?ak kodifikovan a? na 21. geologickem kongresu v Kodani roku 1960.

Charakteristika [ editovat | editovat zdroj ]

Spodni hranice je charakterizovana nastupem graptolit? (Dictyonema flabelliforme) a zm?nami v trilobitove faun?, svrchni hranice pak je vedena po graptolitove zon? Akidograptus acuminatus.

Na konci kambria do?lo k do?asnemu ustupu mo?e a v n?kterych oblastech i k slabemu vrasn?ni . V geosynklinalnich oblastech Evropy v?ak sedimenta?ni cyklus probihal v?t?inou bez p?eru?eni. Ordovicke mo?e zalilo zna?nou ?ast zpevn?nych blok? a vyzna?ovalo se malymi hloubkovymi rozdily. Maximalni transgrese mo?e probihala v caradocu (berounu). Kolem starych ?tit?, zejmena v severnich ?astech kontinent?, vznikaly organogenni vapence. T?mito misty pravd?podobn? probihalo teple rovnikove pasmo. V hlub?ich oblastech (nap?iklad ve st?edni Evrop?, severni Africe aj.) se ukladaly pis?itojilove sedimenty (hlavn? graptolitove b?idlice). Tyto sedimenty jsou d?kazem chladn?j?iho podnebi v t?chto oblastech. Ordovik je pova?ovan za jedno z nejchladn?j?ich obdobi v historii na?i Zem? . Ji?ni pol se v te dob? nachazel na uzemi kontinentu Gondwana v oblasti dne?ni Sahary . Na tomto kontinentu se v nejvy??im ordoviku vytvo?il mohutny kontinentalni ledovec, jeho? vznik zp?sobil pokles hladiny sv?toveho oceanu o sto i vice metr?. ^[1]

Pro geosynklinalni oblasti jsou vyznamne podmo?ske a podpovrchove vylevy zasaditych magmat . Sope?nou ?innosti bylo mo?e obohacovano o ?elezite latky. Vysra?enim slou?enin ?eleza (patrn? ?innosti bakterii ) vznikla vyzna?na lo?iska semenkovych ?eleznych rud (st?edni ?echy, Durynsko , Severni Amerika a jine).

?len?ni ordoviku [ editovat | editovat zdroj ]

Tato ?ast ?lanku pot?ebuje aktualizaci, nebo? obsahuje zastarale informace.

M??ete Wikipedii pomoci tim, ?e ji vylep?ite , aby odra?ela aktualni stav a nedavne udalosti. Podivejte se te? na diskusni stranku , zda tam nejsou nam?ty k dopln?ni. Historicke informace nema?te, rad?ji je p?eve?te do minuleho ?asu a p?ipadn? p?esu?te do ?asti ?lanku v?novane d?jinam.

Ve Velke Britanii se d?li na 5 odd?leni: arenig , llanvirn , llandeil , caradoc a ashgil . Pro vyvoj ordoviku na ruske tabuli jsou pou?ivany: oeland , vir , naj . V severni Americe se ordovik d?li na canad , champlain , cincinat .

V ?echach diky klasickemu vyvoji ordoviku v oblasti Barrandienu se pou?iva nasledujici ?len?ni: tremadok (ve Velke Britanii je ?azen do kambria), arenig, llanvirn, dobrotiv , beroun , kralodvor , kosov . Podrobn?j?i ?len?ni je zalo?eno na graptolitove faun?.

?ivot v ordoviku [ editovat | editovat zdroj ]

Pokra?oval p?edev?im vyvoj bezobratlych ?ivo?ich? v ordovickych mo?ich. Vrcholu sveho rozvoje dosahli trilobiti . Azafidni typy (rod Asaphus ) s velkymi plochymi panci?i, typy s ostnitym panci?em ( Selenopeltis ) i s vyrazn? ?lenitym panci?em ( Dalmanitina ). Vznikaly velke formy, dlouhe a? n?kolik desitek centimetr? ( Isotelus ). Nejd?le?it?j?imi v?ak byli graptoliti , mo??ti ?ivo?ichove, ?ijici jen v paleozoiku , nale?ejici ke skupin? polostrunatc? (Hemichordata). Vytva?eli ke?i?kovite, prutovite kolonie. Diky planktonni form? se roz?i?ili po celem sv?t?. Dale to byli ostrakodi , m?kky?i (Gastropoda), ramenono?ci (Brachiopoda), rozvijeji se mechovky , hv?zdice , hadice, ?id?i jsou nalezy lilijic , je?ovek , explozivni vyvoj zaznamenali hlavono?ci s valcovitymi, a? 2 metry dlouhymi schrankami. Roz?i?eni byli i Cystoidea (jablovci) se schrankami kuloviteho, vakoviteho ?i zplo?t?leho tvaru, tvo?ene nepravideln? uspo?adanymi desti?kami. Objevili se i prvni ryboviti praobratlovci (bez?elistnate ryby rodu Astraspis ) v ordovickych piskovcich v Severni Americe a meduzy. Ryby m?ly p?edni ?ast t?la krytou kost?nym kruny?em, ktery tvo?il pevnou vn?j?i kostru, nem?ly parove ploutve a v?t?inou ?ily p?i mo?skem dn?. Z rostlin se objevuji prvni ruduchy a pokra?uje vyvoj vytrusnych rostlin cevnatych. Klimaticke podminky a silne vrstvy zavodn?nych zv?tralin byly idealnim prost?edim pro osidleni rostlinstvem. Nalezy suchozemskych rostlin v ?eskem ordoviku ( Bojophyton ) jsou diky nedostate?n? zname vnit?ni stavb? problematickeho za?azeni. Naproti tomu ?ada kambrickych skupin vymizela.

Nejstar?i z fosilniho zaznamu zname suchozemske rostliny jsou mechorosty (p?isedle mechy , hleviky a jatrovky ), ktere se objevily prav? v obdobi ordoviku, zhruba p?ed 460 miliony let. ^[2]

Tektonika [ editovat | editovat zdroj ]

Kontinenty byly rozd?leny na severni oblast ( Laurentia ) s Eurasii a Severni Amerikou umist?nymi pobli? rovnik? (nalezy evaporit? v severni Evrop? sv?d?i o teplem klimatu), ji?ni oblast ( Gondwana ) s Australii, Ji?ni Amerikou, Afrikou, Indickym ?titem, Arabii a Antarktidou le?ela v chladne oblasti, o ?em? sv?d?i nalezy ledovcovych sediment? a projev? ledovcove tektoniky nap?iklad v severni Africe. Sedimenty ordoviku nasedaji ?asto diskordantn? na kambrium, co? sv?d?i o sardske (?eske, sardinske) fazi kaledonskeho geotektonickeho cyklu (sta?i kolem 500 mil. let, nazev dle severniho Skotska ? Caledonia). V ?echach tvo?i hranici mezi paraxidovym stupn?m a tremadokem. Cyklus probihal ve dvou v?tvich. Severni na severozapad? Velke Britanie, Skotsku, Irsku a? do zapadniho Norska. Ji?ni v?tev tvo?i Ardeny, Sudety a Svatok?i?ske poho?i (Polsko). Dal?i faze jsou lakelandska a grampierska. Zav?rem ordoviku prob?hla starokaledonska faze, p?i ktere byl vyzdvi?en ?insky ?tit a ktera je charakteristicka ?etnymi hiaty v sedimentaci.

Oblasti ordoviku [ editovat | editovat zdroj ]

Amerika [ editovat | editovat zdroj ]

Pro severni Ameriku je charakteristicke epikontinentalni m?lke mo?e, ktere ustoupilo ke konci ordoviku s nastupem appla?skeho vrasn?ni. Karbonaticke sedimenty s nalezy benticke fauny sv?d?i o teple zon?. Oproti tomu ji?ni Amerika le?ela v chladne zon?, sedimentovaly zde p?eva?n? psamity a pelity. Stopy zaledn?ni jsou znamy z Argentiny a Bolivie.

Asie [ editovat | editovat zdroj ]

V teto oblasti byly odd?lene pevninske ?tity (sibi?sky, ?insky, kaza?sky) ?aste?n? zaplaveny m?lkym epikontinentalnim mo?em, ve kterem se ukladaly hlavn? karbonaticke sedimenty s bentickou faunou a evapority.

Afrika [ editovat | editovat zdroj ]

Z Maroka jsou znamy jily, piskovce (s nalezy brachiopod?). Vyznamne pro klimatologii jsou stopy glacialni eroze ze svrchniho ordoviku, dolo?ene dale te? z Al?irska a Libye .

Evropa [ editovat | editovat zdroj ]

Na severozapad? Evropy zasahoval ordovicky ocean Japetus Norsko a Britske ostrovy . Je zastoupen graptolitovymi b?idlicemi, klastiky, jily, vulkanity, karbonaty. V Balticke oblasti zasahovalo mo?e od jihu baltickeho ?titu (ji?ni a st?edni ?vedsko ) p?es severni Polsko a? do oblasti St. Peterburgu v Rusku. Typickymi sedimenty jsou piskovce, graptolitove b?idlice, v Estonsku pak kuckerzit , ho?lavy sediment obsahujici p?es 50% organickych zbytk?, ktery je vyu?ivan jako zdroj pr?mysloveho oleje i p?imo jako palivo.

Na jihu Evropy je ordovik znam z ji?ni Francie , ?pan?lska , Sardinie s pelity, psamity mediteranniho razu, odpovidajici Barrandienu.

?esky masiv [ editovat | editovat zdroj ]

Barrandienske spodni paleozoikum [ editovat | editovat zdroj ]

Tato klasicka oblast evropskeho paleozoika tvo?i synklinorium se sedimenty a vulkanity mezi m?sty Brandys nad Labem , Kralupy nad Vltavou , Kladno , St?ibro , Doma?lice , Klatovy , P?ibram a ?esky Brod se t?emi dil?imi oblastmi:

• pra?ska panev (sedimenty spodniho ordoviku a? st?edniho devonu)
• panev metamorfovanych ostrov? s ordovikem znamym ze zvanovickeho a zejmena sedl?ansko-krasnohorskeho metamorfovaneho ostrova (b?idlice, rohovce, metadroby)
• ro?mitalske paleozoikum (spodni kambrium a? devon), ordovicke vrstvy o mocnosti 300?850 metr?, chybi tremadok, hlavn? b?idlice

Barrandien [ editovat | editovat zdroj ]

• tremadok: t?enicke souvrstvi, m?lkovodni, piskovce , arkozy, droby, mocnost 0?80 m, milinske souvrstvi, transgrese mo?e, silicity, 0?45 m
• arenig: klabavske souvrstvi , diabasy, siltovce, 0?300 m
• llanvirn: ?arecke souvrstvi, diabasy, siltovce, Fe-rudy, 10?300 m
• dobrotiv: dobrotivske souvrstvi s dobrotivskymi b?idlicemi a skaleckymi k?emenci, 100-400 m
• beroun
  • libe?ske souvrstvi (libe?ske b?idlice, ?evnicke k?emence), 50?300 m
  • letenske souvrstvi (piskovce, tufy , diabasy), 60?800 m, jeho vrstvy tvo?i vyznamne vyvy?eniny v Praze, stoji na nich Pra?sky hrad i Vy?ehrad
  • vinicke souvrstvi (b?idlice, ?elezne rudy), 50?300 m
  • zaho?anske souvrstvi (siltovce), 100?400 m
  • bohdalecke souvrstvi, 0?150 m
• kralovodvor: kralovodvorske s. (b?idlice), 50?150 m
• kosov: kosovske souvrstvi (piskovce, siltovce, slepence ), 60?200 m, ji? zastoupen terigenni material

Lo?iska ?eleznych rud jsou znama nap?iklad z Ejpovic , Klabavy , Zdic , nalezy u Nu?ic p?isp?ly k rozvoji ocelaren na Kladn?. Sedimentace byla v Barrandienu v pr?b?hu ordoviku doprovazena bazickym submarinnim vulkanismem v komarovskem vulkanickem komplexu s mocnosti a? jeden kilometr s tufy, bazalty, mandlovci a pol?ta?ovymi lavami.

Chrudimske paleozoikum [ editovat | editovat zdroj ]

Sedimenty ordoviku a? siluru v ?eleznych horach jsou zastoupeny kvarcity, slepenci, k?emenci, b?idlicemi, piskovci a prachovci. Jde o ekvivalent Barrandienu, vznikajici ve dvou dil?ich synklinalnich oblastech: p?elou?ske a vapenopodolske.

Vogtlandsko-saske paleozoikum [ editovat | editovat zdroj ]

Zasahuje na uzemi ?eska do oblasti A?skeho vyb??ku, Kraslic a ?pi?aku . Kraslicke souvrstvi na bazi ordoviku s jilovitymi b?idlicemi , piskovci a bazickymi vulkanity, franenba?ske souvrstvi s b?idlicemi, piskovci a lydity a phycodove souvrstvi s vapenci, b?idlicemi, lydity a ?eleznymi rudami.

Krkono?sko-jizerske krystalinikum [ editovat | editovat zdroj ]

Svrchni ordovik s bazalnimi kvarcity a metakonglomeraty ponikelske skupiny v krkono?skem krystaliniku a fylity (pokryva?ske) s kvarcity je?t?dskeho krystalinika.

Kam za ordovikem [ editovat | editovat zdroj ]

Hranice dobrotiv-beroun je odkryta na uzemi p?irodni pamatky Motolsky ordovik v za?ezu ?elezni?ni trati Praha-Smichov ? Hostivice , jde o vyznamnou paleontologickou lokalitu. V p?irodni rezervaci Sta?kovka je zachycen profil svrchnim ordovikem od zaho?anskeho souvrstvi po kosovske souvrstvi. Sedimenty svrchniho ordoviku jsou dale znamy z lokalit jako nap?iklad Praha-Libe? , Praha-Letna , Lod?nice , Vra? , Kral?v Dv?r se stratotypem zaho?anskeho souvrstvi, Levin (svah nad dalnici), Zdice , Ejpovice atd.

Ordovicke vrstvy jsou viditelne spolu s mnoha dal?imi vrstvami take v na?em nejvyznamn?j?im geologickem profilu Barrandovske skaly .

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

• Obrazky, zvuky ?i videa k tematu Ordovik na Wikimedia Commons