Z Wikipedie, otev?ene encyklopedie
Tento ?lanek je o hudebni skladb?. O cirkevnim a architektonickem vyznamu slova pojednava ?lanek
Oratorium (modlitebna)
.
Oratorium
je rozsahla
hudebni skladba
, zpravidla na
duchovni
(
nabo?enske
) tema, pro
sola
,
sbor
a
orchestr
, ktera je provad?na koncertn? (nescenicky).
Oratorium se vyvinulo ve starov?ke
Italii
z dialog? na nabo?enska temata, ktera byla zpivana v
chramech
. D?jovou linii oratoria provazi vyprav?? (orator) formou
recitativu
s
generalnim basem
a odd?luje tak jednotliva hudebni ?isla. Vyprav??em je od st?edov?ku zpravidla
tenor
. Text p?edna?eny vyprav??em byva zpravidla p?esnou citaci
Bible
?i
?ivotopis?
svatych
. Texty sv??ene
solist?m
a sboru jsou dilem autora
libreta
. ?asta je ?ist?
instrumentalni p?edehra
.
Nejstar?i dochovane oratorium je
Rappresentatione di Anima et di Corpo
(P?edstaveni du?e a t?la), ktere zkomponoval
Emilio de' Cavalieri
v ?im? v roce 1600. Vznik oratoria je uzce svazan se vznikem opery. V?dy? nejstar?im, dnes ztracenym, dilem pova?ovanym za operu je
Dafne
skladatele
Jacopa Periho
, ktera byla uvedena ve
Florencii
kolem roku 1597. Vyvoj oratoria v?dy reagoval na inovace v oblasti opery. V 17. stoleti do?lo k rozmachu oratoria zejmena v Italii a ve
Francii
. Nejslavn?j?im
skladatelem
oratorii v Italii byl
Giacomo Carissimi
(1605?1674), ktery svymi dily na dlouhou dobu kodifikoval formalni pravidla. Jeho nasledovniky byli zejmena
Antonio Draghi
(1634?1700) a
Alessandro Stradella
(1639?1682). Ve Francii pak
Marc-Antoine Charpentier
(1643?1704). 17. stoleti se v Italii paraleln? rozvijely dva typy oratoria:
oratorio volgare
(lidove oratorium) na italsky text a
oratorio latino
(latinske oratorium) na biblicky nam?t a latinsky text.
Alessandro Scarlatti
a s nim cela
Neapolska operni ?kola
p?enesli z opery do oratoria
recitativ secco i accompagnato
a
arii da capo
. V N?mecku byly velmi oblibene ?historie“
Heinricha Schutze
(
Velikono?ni historie
, 1623;
Vano?ni historie
, 1664). Vrcholem tohoto vyvoje se stala v
18. stoleti
oratoria
Georga Friedricha Handela
, z nich? nejznam?j?i jsou
Mesia?
(1742) a
Juda Makabejsky
(1746). Mimo?adnou formu ma
Vano?ni oratorium
Johanna Sebastiana Bacha
, ktere je spi?e cyklem ?esti jednotlivych
kantat
. Bach zde pou?il i n?ktere ?asti svych sv?tskych
kantat
podlo?enych novym textem.
Obdobi
klasicismu
je charakterizovano vrcholnymi dily
Josepha Haydna
(
Stvo?eni sv?ta
(
Die Schopfung
1798) a
Ro?ni obdobi
(
Die Jahreszeiten
, 1801)) a
Ludwiga van Beethovena
(
Kristus na ho?e Olivetske
, 1800). Ani
romantismus
se tvorb? oratorii nevyhybal. Vznikla dila jako
Raj a
Peri
Roberta Schumanna
,
Legenda o sv. Al?b?t?
Ference Liszta
?i
Svata Ludmila
Antonina Dvo?aka
.
Hudebni vyvoj ve
20. stoleti
vedl k uvoln?ni formy a oratoria v teto dob? vznikla se vyzna?uji individualnim ?e?enim
skladatele
. Mezi nejvyznamn?j?i pat?i nap?.
Kral David
Arthura Honeggera
,
Jakub?v ?eb?ik
Arnolda Schoenberga
?i opera-oratorium
Igora Stravinskeho
Oedipux Rex
.
- Ulrich Michels:
Encyklopedicky atlas hudby
. Nakladatelstvi Lidove noviny, Praha 2000,
ISBN
80-7106-238-3
- Jaroslav Smolka:
?eska kantata a oratorium
. 1970, Supraphon, Praha
