Operace Barkhane
Francouz?ti a malij?ti vojaci, b?ezen 2016.
Trvani	1. srpna 2014 ? 9. listopadu 2022
Misto	Sahel , Mauritanie , Mali , ?ad , Burkina Faso , Niger
Vysledek	Neusp?ch Francie v potla?eni d?ihadist? . V srpnu 2022 se francouzske jednotky stahly z Mali. V listopadu 2022 byla operace oficialn? ukon?ena.
Strany
Francie G5 Sahel Burkina Faso ?ad Mali (do srpna 2022) Mauritanie Niger Estonsko ?vedsko ?esko Podpora: Spojene kralovstvi Kanada USA Dansko Al-Kaida v islamskem Maghrebu Jama'at Nasr al-Islam wal Muslimin (2017?2022) Al-Mourabitoun (2014?2017) Ansar Dine (2014?2017) Symbol Islamskeho statu v Sahelu Islamsky stat v Sahelu (2015?2022)
Sila
5500 vojak? 95 150, 3 helikoptery, 1 letadlo C-130 90, 3 helikoptery 70, 2 helikoptery 6000 vojak? (dohromady)
Ztraty
53 zabitych 4 zabiti cca 2800 zabitych
N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky .

Operace Barkhane byla protipovstalecka vojenska operace, ktera za?ala 1. srpna 2014 a oficialn? byla ukon?ena 9. listopadu 2022. Operaci vedly ozbrojene sily Francie po v?t?inu trvani o sile 3000 vojak?, ktere m?ly zakladnu ve m?st? N'Djamena v ?adu . Operace byla vedena ve spolupraci s p?ti africkymi zem?mi, ktere v?echny byvaly francouzske kolonie: Burkina Faso , ?ad , Mali , Mauritanie a Niger (tzv. G5 Sahel). Mali z operace vystoupilo v srpnu 2022. Operace byla nazvana po typu pise?ne duny, ktera tvarem p?ipomina p?lm?sic (tzv. barchan).

Francouzska armada p?vodn? vpadla do Mali v roce 2013 b?hem operace Serval , b?hem ktere se ji povedlo dobyt sever zem? od islamist? . Po tomto usp?chu byla p?ipravena navazujici operace Barkhane, ktera m?la vit?zstvi zopakovat v pasu Sahelu . Cilem bylo vojensky podpo?it mistni vlady a armady v boji s islamisty a tim jim zabranit ve vytvo?eni zakladen v tomto regionu pro p?ipadne utoky na Evropu .

B?hem vojenskeho p?evratu v Mali v srpnu 2020 byl armadou svr?en prezident Ibrahim Boubacar Keita . Novym prezidentem se stal byvaly ministr obrany a armadni d?stojnik Bah Ndaw . Nicmen? ten byl armadou svr?en ji? v kv?tnu 2021 b?hem dal?iho vojenskeho p?evratu . Ten vedl plukovnik Assimi Goita , ktery se pote stal prozatimnim prezidentem Mali. V regionu se take za?aly projevovat silne protifrancouzske nalady. Francouzske vojsko se muselo do srpna 2022 stahnout z Mali a prezident Emmanuel Macron nasledn? prohlasil, ?e v nasledujicich m?sicich bude operace Barkhane p?etransformovana. Nicmen? v listopadu byla nakonec ukon?ena.

Pozadi [ editovat | editovat zdroj ]

Jednim z dopad? druhe ob?anske valky v Libyi bylo i vytvo?eni nestability v regionu severniho Mali , ktery zp?sobilo povstani Tuareg? proti centralni vlad?. Toho ihned vyu?ily islamisticke skupiny, ktere toto uzemi ovladly. V reakci spustila Francie v lednu 2013 operaci Serval, b?hem ktere do ?ervence 2014 uzemi usp??n? dobyli zp?t.

Tehdej?i francouzsky ministr obrany Jean-Yves Le Drian nasledn? prohlasil, ?e operace ukazala nestabilitu regionu Sahelu a nutnost zaji?t?ni podpory tamnim stat?m v boji s islamisty. V srpnu 2014 tak byla spu?t?na navazujici operace Barkhane. Tehdej?i francouzsky prezident Francois Hollande uvedl, ?e nasazeni francouzskych vojsk v regionu napom??e rychlemu zasahu v p?ipad? krizi.

Operace Barkhane [ editovat | editovat zdroj ]

Francie nasadila nejd?ive kolem 3000 vojak?, z nich? 1000 vyslala do Mali, 1200 si zalo?ilo zakladnu v ?adu a zbytek byl rozd?len do okolnich zemi, zejmena v Nigeru , Pob?e?i slonoviny a v Burkina Fasu .

V roce 2018 Spojene kralovstvi poskytly t?i helikoptery. Roku 2020 pote bylo nasazeno i n?kolik desitek vojak?. Roku 2018 se do operace s n?kolika desitkami vojak? zapojilo i Estonsko. V unoru 2021 dodalo vojaky a techniku take ?vedsko, ktere ale zase za?alo stahovat ji? od ledna 2022.

B?hem operace prob?hlo n?kolik vojenskych p?evrat? v zapojenych africkych zemich.

• V srpnu 2020 prob?hl vojensky p?evrat v Mali , ktery nasledoval v kv?tnu 2021 dal?i vojensky p?evrat .
• V dubnu 2021 se v ?adu s podporou armady chopil moci Mahamat Deby , a to po smrti sveho otce, dlouholeteho prezidenta, Idrisse Debyho . Toto p?evzeti moci podpo?il i francouzsky prezident Emmanuel Macron , ktery byl take osobn? na poh?bu Idrisse Debyho.
• V za?i 2021 prob?hl v regionu Sahelu vojensky p?evrat v Guineji .
• V lednu 2022 sesadili vzbou?eni vojaci v Burkina Fasu prezidenta zem? Rocha Marka Christiana Kaboreho . Do ?ela zem? stanul podplukovnik Paul-Henri Sandaogo Damiba . Na konci za?i 2022 prezidenta Damiba op?t svrhla armada. Novym prezidentem byl jmenovan Ibrahim Traore .

Operace vzbudila silne antifrancouzske nalady v regionu, ktere navic podn?covaly operace ruske Wagnerovy skupiny . Ta nap?iklad p?evzala roli vojenske podpory v boji s islamisty po odchodu Francie z Mali po srpnu 2022. Operuji take nap?. v Nigeru. P?i kritice Francie se znovu objevoval pojem Francafrique , ktery ozna?uje tvrde hajeni zajm? Francie v regionu svych byvalych koloniich. Podle kritik? jde o neokolonialismus .

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

V tomto ?lanku byl pou?it p?eklad textu z ?lanku Operation Barkhane na anglicke Wikipedii.

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

• Obrazky, zvuky ?i videa k tematu Operace Barkhane na Wikimedia Commons