Opera Garnier
te?
Palais Garnier
je jeden ze dvou
opernich
dom? v
Pa?i?i
, ktere vyu?iva
Opera national de Paris
. Opera Garnier byla otev?ena v roce
1875
a nachazi se v
9. obvodu
. Nese jmeno sveho
architekta
Charlese Garniera
. Od otev?eni
Opery Bastilla
v roce
1989
se Opera Garnier zam??uje hlavn? na
baletni
p?edstaveni
Ballet de l'Opera national de Paris
a na klasickou operu. Vyznamna budova dala nazev nejen zdej?i ulici (
Avenue de l'Opera
), nam?sti (
Place de l'Opera
), stanici metra (
Opera
), ale i celemu
9. obvodu
.
Budovu opery postavil v letech
1860
-
1875
stavitel a architekt Charles Garnier, pov??eny
Napoleonem III.
Bezprost?ednim d?vodem pro novou stavby byl neusp??ny pokus o
atentat
na Napoleona 14. ledna
1858
, kdy? s cisa?ovnou nav?tivili tehdej?i operni sal v ulici
Rue Lepeletier
. Staveni?t? vybral
prefekt
Haussmann
v ramci probihajici
p?estavby Pa?i?e
a v
architektonicke sout??i
v roce 1858 p?ekvapiv? vyhral mlady a nep?ili? znamy architekt Garnier. V roce 1860 za?aly obti?ne a zdlouhave stavebni prace. U? samotny teren p?sobil stavitel?m problemy, proto?e vysoka hladina podzemni vody znesnad?ovala polo?eni zaklad?. Pod budovou opery byla vytvo?ena rozsahla podzemni sb?rna nadr?, ktera je pravideln? kontrolovana
hasi?i
a od?erpavana. Krom? toho byla vystavba zpo?d?na
prusko francouzskou valkou
a zanikem
Druheho cisa?stvi
. Po po?aru tehdej?i operni budovy v roce
1873
rozhodla vlada
T?eti republiky
o dokon?eni stavby a novy operni d?m byl slavnostn? otev?en 5. ledna 1875.
Grand Foyer
Architekt Garnier navrhl budovu, ktera m?la svou pompeznosti a luxusem oslavit cisa?stvi, proto zvolil v architektu?e i vyzdob?
novobarokni
styl. Ve velkoleposti stavby se odra?i i skute?nost, ?e v
19. stoleti
byla nav?t?va opery p?edev?im spole?enskou udalosti. S ohledem na tyto pot?eby architekt vytvo?il velkolepe
mramorove
schodi?t?,
Grand Foyer
, okrouhly
Salon du Glacier
a v ?ervene a zlate barv? zdobene obrovske
hledi?t?
. Hledi?t? ve tvaru podkovy neumo??uje dobry vyhled na
jevi?t?
p?edev?im na jeho okrajich, kde divaci sedi proti sob?. Se svou rozlohou 11 237 m² je nejv?t?im divadlem na sv?t? (a?koliv
Vide?ska statni opera
a
La Scala
v
Milan?
maji vice sedadel). Hlavni sal je osv?tlen osmitunovym
k?i??alovym
lustrem
, na schodi?t? bylo pou?ito p?es 30 druh? mramoru.
Hlavni
fasada
je zdobena mnoha sochami. Mezi spodnimi pili?i jsou
alegoricke
sochy p?edstavujici: Lyrickou poezii, Hudbu, Idylu, Deklamaci, Zp?v, Drama, Tanec a Lyricke drama. V
nikach
nad okny do
lo?i
jsou pozlacene
bronzove
busty vyznamnych skladatel? (
Halevy
,
Meyerbeer
,
Rossini
,
Auber
,
Spontini
,
Beethoven
a
Mozart
).
Atika
je zdobena sochami
Cimarosy
,
Haydna
,
Pergolesiho
a
Bacha
. Na atice stoji pozlacene bronzove souso?i Lyricke poezie s
Muzami
a Duch slavy. Obrovska kupole je korunovana sochou
Apollona
s
lyrou
dopln?na po stranach postavami
Pegas?
.
V roce
1963
vytvo?il
Marc Chagall
novou malbu pro strop v hledi?ti. P?vodni malba nebyla zni?ena, ale z?stala uchovana pod novym obrazem. Navrh p?vodni nastropni malby je k vid?ni v
muzeu v Palais Garnier
.
Tento operni d?m je d?ji?t?m
p?ib?hu
o Fantomovi opery. Realnou zakladnou pro jeho vznik byly tajemne zvuky z podzemi b?hem prvnich p?edstaveni a rovn?? nikdy pln? neobjasn?na nehoda, p?i ktere 20. kv?tna
1896
spadlo protizava?i t??keho lustru a zabilo 56letou domovnici Madame Chomette. Tyto udalosti a strach zam?stnanc? z rozsahleho labyrintu chodeb v suterenu a podzemnich zasobaren vody daly vytvo?it mytu o Fantomovi pa?i?ske opery.
Tento p?ib?h zpracoval jako prvni ve svem
romanu
Gaston Leroux
a na jeho zaklad? vznikly i dal?i zpracovani,
filmove
i
muzikalni
.
V tomto ?lanku byl pou?it
p?eklad
textu z ?lanku
Opera Garnier
na n?mecke Wikipedii.
 Vyznamne kulturni instituce
Francie
|
|
| Operni sceny, koncertni saly a divadla
| |
|
| Muzea a galerie
| |
|
| Univerzity a v?decke instituce
| |