Ghijat ad-Din Abu al-Fath Umar bin Ibrahim an-Nisaburi al-Chajjam ??? ??????
Rodne jmeno	???? ????? ??? ????? ??? ?? ??????? ???? ????????
Narozeni	18. kv?tna 1048 Ni?apur
Umrti	4. prosince 1131 (ve v?ku 83 let) Ni?apur
Misto poh?beni	Omar Khayyam Mausoleum ( 36°9′57″ s. ?. , 58°49′20″ v. d. )
Povolani	matematik , astronom , basnik , texta? , filozof , hudebnik , astrolog, spisovatel a fyzik
Nabo?. vyznani	islam ateismus
multimedialni obsah na  Commons
N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky .

Ghijat ad-Din Abu al-Fath Umar bin Ibrahim an-Nisaburi al-Chajjam zkracen? Omar Chajjam ( 18. kv?tna 1048 Ni?apur ? 4. prosince 1131 ) byl persky basnik , matematik , filozof a astronom . Svymi sou?asniky byl nazyvan nejvzd?lan?j?im mu?em stoleti, kralem filozof? Vychodu a Zapadu, mudrcem ?i nositelem Pravdy . Dnes je nejvice znam pro svou sbirku basni ?ty?ver?i , kterou zejmena v anglosaskem sv?t? zpopularizoval Edward FitzGerald svym volnym p?ebasn?nim pod nazvem The Rubaiyat of Omar Khayyam (prvni vydani 1859). ^[1] V ?eskojazy?nem prost?edi jeho dilo zpopularizovali Josef ?tybr , Jaromir Borecky , Eva ?tolbova , Jan Rypka a Vilem Zavada .

?ivot [ editovat | editovat zdroj ]

Konkretnich a spolehlivych udaj? o ?ivot? Omara Chajjama se zachovalo jen malo.

Narodil se ve m?st? Ni?apur, pravd?podobn? v roce 1048. N?ktere prameny uvad?ji d?iv?j?i rok narozeni v rozp?ti 1021 a? 1048. ^[2] Podle jmena lze usuzovat, ?e jeho otec byl vyrobcem stan?. ^[3] Omar byl nadany mladik, ktery od sveho u?itele Nasira Mansura ziskal zaklad v?estranneho vzd?lani. Velkym duchovnim vzorem byl pro n?ho u?enec Avicenna . Omar?v zajem se soust?edil p?edev?im na matematiku a astronomii. Jeho spolu?aky a p?ateli byli Hasan bin Ali (1018?1092), ktery se pozd?ji stal vezirem s titulem Nizam-ul-Mulk (Nezamolmolk) a Hasan ibn Sabbah (1034?1124), budouci zakladatel krute a obavane sekty Asasin? . ^[4] Omar Chajjam pokra?oval ve studiich v Samarkandu , Balchu , Bucha?e a Isfahanu . ^[2] Po navratu do Ni?apuru se stal u?itelem a respektovanym u?encem. Ji? v mladem v?ku byl autorem mnohych v?deckych pojednani z algebry, astronomie, geometrie, filozofie a historie.

V roce 1074 seld?ucky sultan Melik-?ah I. mu umo?nil v Isfahanu zalo?it vyznamnou observato? . Chajjam zde soust?edil vyznamne astronomy sve doby. Na sultanov? dvo?e, kde p?sobil jeho p?itel vezir Nezamolmolk, m?l Omar Chajjam mo?nost pln? se v?novat v?decke praci. Zabyval se reformou kalenda?e, sestavoval astronomicke tabulky a zpracovaval hv?zdne mapy. Pote, co sultan i vezir byli v roce 1092 zavra?d?ni p?islu?niky sekty asasin?, se Chajjam p?est?hoval do m?sta Mervu , kde napsal ?ty?i pojednani o matematice. ^[4] Posledni leta ?ivota pro?il v rodnem Ni?apuru. V?noval se zde hlavn? filozofickym a etickym otazkam, ktere formuloval v pracich Pojednani o byti a povinnosti a Odpov?? na t?i otazky . Pro sve volnomy?lenka?ske nazory a neortodoxni vztah k vi?e byl ?asto napadan a obvi?ovan z kaci?stvi. Z obavy o sv?j ?ivot vykonal pou? do Mekky a po navratu se vyhybal mo?nosti na??eni z odpadlictvi. ^[3] V dob? smrti vzyval Boha slovy: ?O Bo?e! Zajiste jsem se sna?il poznati Tebe, pokud me sily sta?ily; pro?e? mi odpus?, nebo? v?domost ma o Tob? jest opravdu mou jedinou mo?nosti p?ibli?iti se k Tob?.“ ^[4] Zem?el v pokro?ilem v?ku, pravd?podobn? v roce 1131 a vedle sebe m?l knihu Uzdraveni od Avicenny. ^[2] Je poh?ben v Ni?apuru, kde mu bylo vybudovano mauzoleum.

Dilo [ editovat | editovat zdroj ]

Omar Chajjam se ji? za sveho ?ivota proslavil jako u?enec - filozof, matematik a astronom. Uznavan byl p?edev?im v zemich Blizkeho vychodu , zatim co v zapadni Evrop? se stal znamym a? v polovin? 16. stoleti. Jeho basnicka tvorba byla ve vlastni zemi opomijena a take u n?ho sameho poezie hrala z?ejm? jen okrajovou ulohu. Objevili ji a? v Americe a Evrop? v pr?b?hu 19. stoleti. Chajjamova slavna ?ty?ver?i se ?asem za?adila mezi klasicka dila sv?tove literatury. Z jeho v?deckeho dila se dochovaly pouze zlomky, stejn? tak neni znam p?esny rozsah basnickeho dila. ^[5]

Basnicka tvorba [ editovat | editovat zdroj ]

Poezie Omara Chajjama je tvo?ena formou ?ty?ver?i ( rubai ), typickou formou perskeho epigramu . Po?et jeho basni je odhadovan jen p?ibli?n? od 120 a? do 1200 podle r?znych rukopis?. Mnoha z jeho ?ty?ver?i se p?isuzuji r?znym jeho nasledovnik?m a napodobitel?m.

Sve basn? psal voln? v pr?b?hu celeho ?ivota, jako ur?ity druh filozofickeho podobenstvi. Vyjad?oval v nich sv?j pohled na sv?t, vztah ?ivota a smrti i otazky viry. Sve my?lenky halil do symboliky a daval jim dvoji smysl. ?asto se objevuje motiv vina jako symbolu radosti, p?atelstvi, po?itku, ale take moudrosti a bo?ske extaze. V?noval se i temat?m socialnim, sati?e, kritizoval pokrytectvi a chvalil skromnost proti honb? za bohatstvim a slavou.

V ?eskych zemich byly Chajjamovy ver?e poprve zve?ejn?ny v roce 1853 v ?asopisu Lumir, kdy? dv? z jeho ?ty?ver?i z n?m?iny p?elo?il Svatopluk ?ech. ^[4] V roce 1859 byl vydan vybor jeho poezie pod nazvem The Rubbaiyat of Omar Khayyam ve volnem p?ekladu anglickeho basnika Edwarda FitzGeralda, ktery vyvolal velky ohlas a p?inesl mu sv?tovou proslulost.

V?decka ?innost [ editovat | editovat zdroj ]

V pop?edi jeho v?deckeho zajmu staly matematika a astronomie.

Napsal Pojednani o demonstraci problem? algebry . Navrhl v n?m ?e?eni kubickych rovnic pr?se?ikem hyperboly s kru?nici . Definoval binomickou v?tu a pracoval se zakladnim schematem kombinatoriky. Vypracoval matematickou teorii hudby. Zachovalo se jeho dilo Komenta?e k obti?im v uvodech knihy Eukleidovy, kterym p?isp?l k rozvoji neeuklidovske geometrie. ^[4] Kritizoval jeho definice t?les postavene na rotaci rovinnych utvar?. Ukazal alternativni p?istup k teorii proporci vyu?ivajici ?et?zove zlomky. Zabyval se i problematikou spojitosti, tvrdil, ?e veli?iny je mo?no d?lit do nekone?na. V?noval se te? zlomk?m a navrhl jejich nasobeni . ^[6]

V roce 1079 p?isp?l k vytvo?eni tzv. Jalalskeho kalenda?e , jeho? verze jsou dosud pou?ivany v Iranu. Poda?ilo se mu stanovit delku roku na 365,24219858156 dne, co? byl na svou dobu velky vykon. ^[6] N?ktere prameny rovn?? uvad?ji, ?e prosazoval heliocentrickou teorii a p?edvedl model pohybu Zem? kolem Slunce. V perskem a islamskem sv?t? byly znamy jeho hv?zdne mapy, ktere se v?ak do dne?ni doby nedochovaly. ^[4] Vytvo?il zrcadlovy teleskop a astronomicke tabulky nazvane na po?est Melik-?aha jeho jmenem.

Na severni hemisfe?e na odvracene stran? M?sice je po n?m pojmenovan krater Omar Chajjam . ^{[7] [8]}

?eske p?eklady [ editovat | editovat zdroj ]

• Rubaijat Omara Chajjama, hv?zda?e-basnika perskeho . Z anglicke verze Edwarda Fitzgeralda p?elo?il Dr. Jos. ?tybr. Vydal L. K. ?i?ka v Praze, 1922.
• CHAJJAM, 'Omar. ?ty?ver?i 'Omara Chajjama . P?elo?il Jaromir Borecky. Obsahlou studii, poznamky a vysv?tlivky napsal Milo? Borecky. Vyd. 1. V Praze: Nakladem ?eske graficke Unie a.s., 1945. 160 s.
• CHAJJAM, Omar. ?ty?ver?i Omara Chajjama . P?eklad Josef ?tybr. Svazek 3. Praha: Symposion , 1947. (Du?e Vychodu).  
• Robaijjat, Omarova nesmrtelna ?ty?ver?i , vybral a uspo?adal Ji?i Be?ka, z per?tiny p?elo?ili a p?ebasnili Eva ?tolbova a podle p?ekladu Jana Rypky Vilem Zavada a dal?i, Praha, Dar Ibn Rushd, 2001 , ISBN   80-86149-28-5

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

Literatura [ editovat | editovat zdroj ]

• MACURA, Vladimir a kol. Slovnik sv?tovych literarnich d?l. 1. svazek, A?L. 1. vyd. Praha: Odeon, 1988. 475 s. [Sta? ??ty?ver?i" je na str. 372.]
• PR??EK, Jaroslav a kol. Slovnik spisovatel?. Asie a Afrika. Dil 1. A?J. Vydani 1. Praha: Odeon, 1967. 449 s. [Viz str. 388?389.]
• RYPKA, Jan a kol. D?jiny perske a tad?icke literatury. 2. p?eprac. a roz?. vyd. Praha: Nakladatelstvi ?eskoslovenske akademie v?d, 1963. 778 s. [Kapitola ?'Omar Chajjam" je na str. 159?163.]

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

• Obrazky, zvuky ?i videa k tematu Omar Chajjam na Wikimedia Commons
• Autor Omar Chajjam ve Wikizdrojich
• Seznam d?l v  Soubornem katalogu ?R , jejich? autorem nebo tematem je Omar Chajjam
• Encyclopædia Britannica, heslo ?Omar Khayyam" (angl.)
• (anglicky) Khayyam of rubaiyats - ?ty?ver?i Omara Chajjama v anglickem p?ekladu