Okres Jesenik
spada do samospravneho
Olomouckeho kraje
. Z?izen byl oproti ostatnim
okres?m
z roku 1960 dodate?n?, a to od 1. ledna 1996 vy?len?nim z
okresu ?umperk
(pouze m?sto
Zlate Hory
p?e?lo z
okresu Bruntal
). Sidlem
okresniho u?adu
okresu Jesenik bylo m?sto
Jesenik
, ktere je od roku 2003
obci s roz?i?enou p?sobnosti
a jeho? spravni obvod je toto?ny s okresem.
Na jihu sousedi s
okresem ?umperk
Olomouckeho kraje
, na vychod? s
okresem Bruntal
Moravskoslezskeho kraje
. Ze zapadu a severu je vymezen
statni hranici
s
Polskem
.
Tem?? cely okres le?i v historickem
Dolnim Slezsku
, resp. v nejzapadn?j?i ?asti
?eskeho Slezska
. Je to vlastn? ji?ni ?ast n?kdej?iho
Niskeho kni?ectvi
, ktera
?eske korun?
v ramci
Habsburske monarchie
zbyla po prohranych
slezskych valkach
s
Pruskem
(
1740
?
1745
/
63
).
V letech
1868
?
1947
existoval politicky okres
Fryvaldov
, pote existujici a? do 31. prosince 1948 jako politicky okres Jesenik (zahrnoval
soudni okresy
Fryvaldov,
Cukmantl
,
Javornik
a
Vidnava
). Tehdy se jednalo o ryze slezsky okres, jeho? sou?asti byla i obec
He?manovice
, oproti dne?ku v?ak k n?mu nepat?ilo uzemi p?vodn?
moravske
obce
Ostru?na
(s vyjimkou slezske osady Ramzova, ktera v te dob? nale?ela do katastru
Horni Lipove
). V letech
1949
?
1960
zde pak existoval okres Jesenik, ke kteremu v?ak ji? nenale?ela obec He?manovice.
Pak byl okres Jesenik zru?en a obnoven a? 1. ledna 1996 na zaklad? zakona ?. 108/1995 Sb. vy?len?nim 22 m?st a obci z okresu ?umperk a m?sta Zlate Hory z okresu Bruntal. Ve srovnani s okresem z let 1949?1960 je o n?co v?t?i.
Restaurace ?Noskova Chata na Rejvize“
Okres Jesenik je nejmen?i a nejmen? lidnaty okres
Olomouckeho kraje
. K roku 2019 m?l rozlohu 719 km², z toho 33,2 % tvo?ila zem?d?lska p?da a 59,5 % lesy, jde proto take o nejlesnat?j?i okres kraje.
[2]
Zem?d?lstvi je jen okrajove, vyznamn?j?i je lesnictvi a myslivost. V lesich ov?em p?eva?uji smrkove a bukove monokultury, dal?imi zastoupenymi d?evinami jsou borovice, b?izy, javory, mod?iny nebo ol?e. Podnebi je drsn?j?i, ale sou?asn? rozmanite, proto?e poho?i
Hrubeho Jeseniku
zasahuje do mirn? teple i chladne oblasti. Projevuje se zde
inverze teploty vzduchu
: ve vy??ich polohach obvykle p?eva?uje slune?ne po?asi a v udolich naopak studene mlhy. ?ast?ji zde take pr?i a zimy byvaji dlouhe. Hlavnim potokem regionu je ?i?ka
B?la
, ktera se svymi p?itoky pat?i do
povodi Odry
.
[2]
Cely okres tvo?i spravni obvod jedine
obce s roz?i?enou p?sobnosti
(Jesenik), ktery se dale ?leni na t?i spravni obvody
obci s pov??enym obecnim u?adem
(Javornik, Jesenik a Zlate Hory). Z celkem 24
obci
okresu je p?t
m?st
: Jesenik (11 tisic obyvatel), Javornik (3 tisice obyvatel), Vidnava (1 tisic obyvatel), Zlate hory (4 tisice obyvatel) a ?ulova (1 tisic obyvatel).
[2]
Okresem prochazi silnice I. t?idy
I/44
a
I/60
. Silnicemi II. t?idy jsou
II/369
,
II/445
,
II/450
,
II/453
,
II/454
,
II/455
,
II/456
a
II/457
.
Na uzemi Jesenicka byla vyhla?ena
chran?na krajinna oblast Jeseniky
, nachazi se zde take t?i narodni p?irodni rezervace
Prad?d
,
Rejviz
a
?erak-Keprnik
. Narodnimi p?irodnimi pamatkami jsou
Borovy
,
jeskyn? Na Pomezi
,
Na ?pi?aku
a
Venu?iny misky
, dal?imi p?irodnimi pamatkami jsou nap?.
?erne jezero
,
Chebzi
,
Pi??ala
,
Skalka pod Kani horou
,
vodopady St?ibrneho potoka
nebo n?kolik zatopenych lom?. Region je vzhledem ke sve rozmanite a bohate p?irod? oblibenym cilem individualni rekreace, p??i turistiky, cyklistiky a ly?ovani. Da?i se zde i laze?stvi, zejmena diky
Priessnitzovym le?ebnym laznim
v Jeseniku, zalo?enym v 1. polovin? 19. stoleti. V obci Lipova-lazn? se nachazi
Lazn? Dolni Lipova
a ve m?st? Zlate Hory sanatorium Edel. Uzemi okresu je protkano nau?nymi stezkami, nap?. ze
?eraku
na
?ervenohorske sedlo
, na Rejvizu k
Velkemu mechovemu jezirku
?i stezka v okoli Zlatych Hor, p?ibli?ujci historii zdej?iho dobyvani drahych kov?. Krom? p?irodnich se zde nachazi i vicero kulturnich pamatek, nap?. v Javorniku je to zamek
Jansky Vrch
, a s Jesenickem se lze seznamit take z ?ady vyhlidkovych v??i.
[2]
Vyvoj po?tu obyvatel okresu Jesenik
Rok
|
1869
|
1880
|
1890
|
1900
|
1910
|
1921
|
1930
|
1950
|
1961
|
1970
|
1980
|
1991
|
2001
|
2011
|
2021
|
Po?et obyvatel
|
63 916
|
67 275
|
68 016
|
67 346
|
67 249
|
64 594
|
70 092
|
37 881
|
40 195
|
39 709
|
42 238
|
42 583
|
42 413
|
38 779
|
35 471
|
Po?et dom?
|
8 844
|
9 789
|
9 499
|
9 904
|
10 095
|
10 234
|
11 292
|
10 923
|
7 037
|
6 929
|
7 170
|
7 950
|
8 613
|
9 064
|
9 600
|
P?ehled obecnich znak? okresu Jesenik
M?sta jsou uvedena
tu?n?
, m?styse
kurzivou
, ?asti obci
malince
.
B?la pod Prad?dem
(
Adolfovice
?
B?la
?
Doma?ov
?
Filipovice
)
?
Bernartice
(
Bukova
?
Horni He?manice
)
?
Bila Voda
(
Kameni?ka
?
M?stys Bila Voda
?
Ves Bila Voda
)
?
?erna Voda
?
?eska Ves
?
Hradec-Nova Ves
?
Javornik
(
Bily Potok
?
Horni Ho?tice
?
Travna
?
Zalesi
)
?
Jesenik
(
Bukovice
?
D?t?ichov
)
?
Kobyla nad Vidnavkou
?
Lipova-lazn?
(
Bobrovnik
?
Horni Lipova
)
?
Mikulovice
(
Kolnovice
?
?iroky Brod
)
?
Ostru?na
(
Pet?ikov
?
Ramzova
)
?
Pise?na
(
Chebzi
?
Studeny Zejf
)
?
Skoro?ice
(
Petrovice
)
?
Stara ?ervena Voda
(
Nova ?ervena Voda
)
?
Supikovice
?
Uhelna
(
?erveny D?l
?
Dolni Fo?t
?
Horni Fo?t
?
Hrani?ky
?
Nove Vilemovice
?
Uhelna
)
?
Vapenna
(
Polka
)
?
Velka Kra?
?
Velke Kun?tice
?
Vidnava
?
Vl?ice
(
Bergov
?
Dolni Les
?
Vojtovice
)
?
Zlate Hory
(
Dolni Udoli
?
Horni Udoli
?
Ond?ejovice
?
Rejviz
?
Ro?mital
?
Salisov
?
Zlate Hory
)
?
?ulova
(
Tomikovice
)