Personifikace Odysseie. Na kruny?i ?eny jsou vyjevy z Odysseie (Scila, Aiolos, Polyfemos). Patrn? z knihovny Pantainovy (2. stol. p?. n. l.). Muzeum Stare Agory,
Atheny
Odysseia
(?ecky ?δ?σσεια ?
Odysseia
) neboli (ve zlatinizovane podob?)
Odyssea
je vedle
Iliady
druhy
epos
, ktery je p?ipisovan
Homerovi
. Jde o rozsahlou
epickou
base?
psanou v
daktylskem
hexametru
, ktera navazuje na udalosti vyli?ene v eposu
Ilias
. Podle modernich vyzkum? (p?edev?im po?ita?ove analyzy) se zda, ?e je
Odyssea Iliadou
siln? ovlivn?na, ale ?e byla napsana o 50?100 let pozd?ji, snad koncem 8. stoleti p?. n. l.
[1]
Ma 12 111 ver?? rozd?lenych do 24 zp?v?, ktere se ozna?uji velkymi pismeny ?ecke abecedy. Vliv tohoto dila na
?eckou mytologii
a na
evropskou
kulturu je zna?ny, i kdy? patrn? men?i ne? u basn?
Ilias
.
Odysseus a Kirke
Odysseus
,
ithacky
kral
, si na cest? dom? z
Trojske valky
rozhn?va boha mo?i
Poseidona
a ten se rozhodne znemo?nit mu navrat. Odysseus za?iva na sve cest? r?zna dobrodru?stvi a utrapy ? bojuje se zu?ivou sani
Skyllou
, jen tak tak se dostane ze spar? vodniho viru, ktery vytva?i mo?ska obluda
Charybda
, p?elsti kouzelnici
Kirke
a dokonce i nav?tivi
podsv?ti
. Nakonec diky pomoci sve patronky bohyn?
Atheny
po 10 letech bloud?ni ??astn? dorazi dom?, ale sv?j d?m nachazi v oble?eni napadnik? jeho ?eny
Penelopy
, ktera mu i p?es dlouhe odlou?eni z?stala v?rna. Odysseus se ji da poznat p?i zvla?tni zkou?ce, kterou si kralovna vymysli, aby odradila dot?rne mu?e. Pouze on jediny toti? doka?e napnout sv?j stary
luk
. Spolu se svym synem
Telemachem
, jen? ho ji? dlouho hledal (na sve cest? nav?tivil i krale
Menelaa
, man?ela krasne
Heleny
), napadniky pozabiji a ujima se vlady.
Epos je rozd?len do 24 zp?v?, co? odpovida 24 pismen?m
?ecke abecedy
, jimi? se zp?vy v ?e?tin? ozna?uji; d?j neni se?azen chronologicky, v?t?inu sveho putovani popisuje Odysseus zp?tn? p?i r?znych vyprav?nich svym hostitel?m.
Sn?m boh? na
Olympu
chce usnadnit navrat dom? Odysseovi, ktereho u? sedmym rokem zadr?uje nymfa
Kalypso
na svem ostrov? Ogygii. Posel boh?
Hermes
je poslan nymfu p?im?t, aby Odyssea propustila. Bohyn? Pallas Athena se mezitim snesla na Odysse?v domovsky ostrov Ithaku, kde je jeho ?ena Penelopa tisn?na napadniky ?adajicimi, aby si jednoho z nich vzala. V podob? Odysseova p?itele
Mentora
podnitila Athena Odysseova syna Telemacha, aby se vydal hledat sveho ztraceneho otce, nejprve do
Pylu
ke krali
Nestorovi
, potom do
Sparty
ke krali Menelaovi.
Na vlastnoru?n? zbudovanem voru opustil Odysseus Ogygii, ostrov nymfy Kalypso. Jeho nep?itel, b?h mo?i Poseidon, vyvolal bou?i a vor zni?il. Odysseus se z poslednich sil zachranil na ostrov? Scherii, vlasti
Fajak?
, kde je na pob?e?i laskav? p?ijat kralovou dcerou
Nausikaou
.
Odysseus nasloucha zp?vu Siren
Odysseus u Fajak?
Ust?edni ?ast eposu. Odysseus je hostem na dvo?e krale Fajak?
Alkinoa
a vypravi o svem bloud?ni po mo?i po odjezdu od Troje:
Nejprve p?iplul k m?stu Ismaru v zemi Kikon?, ktere vypalil, Kikonove v odvet? zabili mnoho Odysseovych druh?. Potom byly jejich lod? zahnany k Lotofag?m, pojida??m lotosu ? n?kte?i Odysseovi druhove sn?dli lotos a cht?li nav?dy z?stat u Lotofag?, tak?e je Odysseus musel dovlect do lodi nasilim. Pak p?iplul k zemi Kyklop? a jednim z nich byl s druhy uv?zn?n v jeskyni,
Kyklop
Odysseovy druhy postupn? po?iral, s poz?stalymi Odysseus Kyklopa oslepil a uprchl. Pote p?istal u
Aiola
, ktery je vypravil na cestu dom? a dal jim zavazany m?ch napln?ny v?try; kdy? v?ak u? byli na dohled Ithaky, Odysseovi druhove m?ch rozvazali a v?try je zanesly zp?t na mo?e.
Po dal?i plavb? doplul Odysseus k
Laistrygon?m
, lido?ravym obr?m, kte?i zni?ili jedenact Odysseovych lodi a jejich posadky sn?dli, jen Odysseus se svou jednou lodi se zachranil. S touto posledni lodi dosp?l Odysseus k ostrovu Aiaia, kde p?ebyvala kouzelnice Kirke ? ta prom?nila n?kolik Odysseovych druh? ve vep?e, Odysseus se v?ak s pomoci boha
Herma
tomuto ud?lu vyhnul. Kirke se do n?j zamilovala a rok zdr?ovala u sebe, ne? ho propustila a poslala do podsv?ti zeptat se slepeho v??tce Teiresia na dal?i cestu. V podsv?ti
Teiresias
Odysseovi p?edpov?d?l, ?e dopluje na ostrov Thrinakii, kde se budou past
Heliova
stada, chce-li se v?ak vratit na Ithaku, nesmi ?adne zvi?e ze stada zabit. Potom se na Ithace musi utkat s Penelopinymi napadniky a nakonec si bude muset usmi?it Poseidona ob?ti. Krom? toho se Odysseus v podsv?ti setkal i se svou matkou
Antikleiou
a s dal?imi ?enami, matkami a dru?kami slavnych hrdin?, a nakonec s du?emi hrdin?, kte?i zem?eli po navratu z Troje: s
Agamemnonem
,
Achileem
a
Aiantem
. Vid?l take
Minoa
, d?ive kretskeho krale, soudce v podsv?ti a r?zne du?e trapene nav?dy za n?jaky p?e?in, nap?iklad
Tantala
a
Sisyfa
, promluvil take s
Heraklem
a pak z podsv?ti utekl.
Pote se Odysseus vratil zp?t na ostrov Aiaiu, kde ho Kirke varovala p?ed nastrahami dal?i cesty ?
Sirenami
, mo?skymi obludami Skyllou a Charybdou a stejn? jako Teiresias p?ed zabijenim Heliova skotu na ostrov? Thrinakii. Od Kirke p?ipluli k ostrovu Siren, Odysseus zacpal druh?m u?i voskem a sam se nechal p?ivazat ke st??ni a tak unikli jejich vabnemu zp?vu. Propluli mezi Skyllou a Charybdou, ktere uchvatily n?kolik namo?nik? a pote Odysseova lo? dosp?la k ostrovu, kde se pasla stada boha Helia. Hladovi Odysseovi druhove n?kolik kus? dobytka zabili a sn?dli, Zeus jim pak na odjezdu rozt?i?til lo?, v?ichni namo?nici zahynuli, jen Odysseus se zachranil a vitr ho na tramu z lodi zahnal podel Charybdy na ostrov nymfy Kalypso, Ogygii.
Odysseus se s pomoci Fajak? vratil na rodnou Ithaku, kde mu bohyn? Athena dala podobu stareho ?ebraka. Odebral se pak na sala? k v?rnemu pasty?i Eumaiovi, vydaval se za cizince a budil v pasty?i nad?ji, ?e se Odysseus brzy vrati. V Eumaiov? chy?i se take setkal s Telemachem, ktery se vratil ze Sparty.
Odysseus se dal poznat Telemachovi a spolu se dohodli na pora?ce napadnik?. Po dvaceti letech se Odysseus v podob? ?ebraka vratil do sveho domu, kde jej poznal pouze jeho stary pes Argos a stara slu?ka
Eurykleia
. Odysseus se pak p?ipravoval na zapas se ?enichy, od kterych za?il jen ura?ky, tak?e se ho jako hosta musela ujmout sama Penelope, jeho man?elka.
F. Primaticcio: Odysseus a Penelope, 1563
Penelope p?inesla Odysse?v luk a prohlasila, ?e se vda za toho, komu se poda?i luk napnout a prost?elit jim ucha dvanacti seker za sebou. Nikomu z napadnik? se to nepovedlo, Odysseus se v?ak take p?ihlasil a ucha seker prost?elil. Pote se Odysseus dal poznat a s pomoci v?rneho Eumaia a Telemacha post?ilel v?echny napadniky.
Odysseus se dal poznat i Penelop?, ta si v?ak nebyla jista, zda p?ed ni opravdu stoji jeji ztraceny man?el. Aby jej vyzkou?ela, p?ikazala vynest z lo?nice jejich spole?ne l??ko, ktere neznal nikdo ne? oni dva, a ustlat jej. Odysseus se v?ak podivil, nebo? jejich l??ko, ktere kdysi sam ud?lal z kmene vrostleho do podlahy, nebylo mo?ne z lo?nice vynest. Penelopu tato zkou?ka p?esv?d?ila a Odyssea p?ivitala jako sveho mu?e. Zav?rem Odysseus nav?tivil sveho otce
Laerta
a na pokyn Atheny se usmi?il s p?ibuznymi zabitych napadnik?.
Otazka vzniku a p?vodu homerskych text? zam?stnava badatele od konce 18. stoleti, kdy n?mecky u?enec
F. A. Wolf
poukazal na rozpory mezi Iliadou a Odysseou a Homerovo autorstvi zpochybnil. Jakkoli je forma a jazyk obou basni velmi blizka, r?zne realie odkazuji do velmi r?znych dob. Obecn? se dnes soudi, ?e text pro?el dlouhym vyvojem a ustnim podanim, ne? jej kdosi z dvou nebo vice zdroj? sjednotil a brzy nato i zapsal. Konec 8. stoleti p?. n. l. je pravd?podobny i proto, ?e prav? v te dob? se v ?ecku za?alo ?i?it abecedni pismo. Oba texty se t??ily neoby?ejne uct? a tak u? v 6. stoleti p?. n. l. dal athensky tyran
Peisistratos
po?idit jakysi kanonicky text (tzv. Peisistratovska redakce), ktery se u?ival i ve ?kolach. Homera pak cituji mnozi starov?ci filosofove i basnici.
K pochybnostem o autorstvi je v?ak t?eba ?ict prav? toto, toti? ?e ji?
Platon
oba eposy, Illias i Odysseu, uvadi jako dila Homerova, ?lov?k, ktery prav? Homera citoval na mnoha mistech sveho dila. Tim spi?e se zda nejistou my?lenka, ?e by n?jaky ?lov?k v dob? dne?ni nebo nedavne mohl v?d?t o autorstvi vice ne?li samotni ?ekove v 5. stoleti p?. n. l., zvla?t? pak tomu, kdo je do hloubky vzd?lanosti tehdej?ich ?ek? zasv?cen.
D?le?itou etapu p?edstavuje snaha
alexandrijskych
u?enc?, zejmena
Aristarcha ze Samothrake
, porovnanim r?znych rukopis? ustavit spolehlivy text. Tehdy patrn? vzniklo i rozd?leni na 24 zp?v? i nejstar?i latinsky p?eklad Livia Andronika. Ani z jejich spis? se v?ak mnoho nezachovalo a nejstar?i zachovane zlomky Homera na
papyru
pochazeji a? ze 2.?3. stoleti. Nejstar?i uplne pergamenove rukopisy pochazeji a? ze 10.?11. stoleti a jsou ulo?eny v Benatkach. Nicmen? je pravd?podobne, ?e diky pe?i alexandrijc? a dal?ich je jejich text blizky textu z 8. stoleti p?. n. l.
[1]
Odysseia inspirovala u?
Sofoklova
Aianta
a
Filokteta
,
Vergiliovu
Aeneis
i
Dantovo
Peklo
. Epickou base?
Ulysses
napsal
Alfred Tennyson
(1833), slavnou parafrazi je
Odysseus
J. Joyce
(
1922
) a epos
Odysseia
napsal
Nikos Kazantzakis
(1938). Odysseia a jeji postavy byly tematem mnoha oper, divadelnich her a ov?em vytvarnych d?l, zejmena od 16. stoleti.
[1]
Vynikajici literarni rozbor Homerova slohu podal na jednom p?ib?hu z Odysseie
Erich Auerbach
v prvni kapitole knihy
Mimesis
.
U? v 15. stoleti vy?la dvakrat jako
prvotisk
a od po?atku 17. stoleti se p?ekladala do modernich jazyk?. Do francouz?tiny ji p?elo?il S. Certon 1604, do angli?tiny J. Chapman 1616 a
Alexander Pope
1713. Dal?i p?eklad vytvo?il filosof
Thomas Hobbes
. Do n?m?iny p?elo?il Odysseu poprve
Johann Heinrich Voss
1781 a po n?m mnozi dal?i.
Do ?e?tiny epos poprve p?elo?il
Antonin Li?ka
(jako
Homerowa Odyssea
, 1844, 1848), po n?m
Hynek Jaroslav Mejsnar
(jako
Homerova Odysseja
, 1873),
Antonin ?koda
(jako
Homerova Odysseia
, 2 sv. 1883?1885, I. dil 1902 a 1909, II. dil 1908),
Vilem Steinmann
(jako
Homerova Odyssea
, zp?v I.?XII. 1888, zp?v XIII.?XXIV., 1890, 1907) a
Ferdinand Hoffmeister
(kraceny p?eklad jako
Homerova Odysseia
, 1912, 1925, jako
Homerova Ilias a Odysseia ve vyboru
, I. dil 1931, 1. ?ast II. dilu 1933 a 2. ?ast II. dilu 1935). ?esky ?tena? ma take k dispozici metricky, by? pom?rn? archaicky p?eklad
Otmara Va?orneho
(jako
Homerova Odysseia
, 1921, 1924, 1940, 1943, pak jako
Odysseia
1967, 1996, 1999, 2007, 2017, p?eklad p?epracovany
Ferdinandem Stiebitzem
jako
Odysseia
, 1956), dale modern?j?i p?eklad
Rudolfa Mertlika
(jako
Odysseia,
1984), ktery v zasad? vy?el z Va?orneho, a ?tivy p?eklad
Vladimira ?ramka
(1940, 1945/46, 1987, 2012, 2021), zalo?eny na sou?asnem jazyce a volnem ver?i. Krom? toho vy?la cela ?ada p?evyprav?ni Odysseova p?ib?hu pro d?ti (nap?.
P?ib?hy Odysseovy
v p?ekladu Jana ?afranka, 1887, a
P?ib?hy Odysseiovy
v p?ekladu Rudolfa Mertlika, 1969).
- ↑
a
b
c
Encyklopedie Antiky
, heslo Homeros.
- Homer,
Odysseia
. P?elo?il
Otmar Va?orny
. Praha: Rezek 2007
- Homer,
Odysseia
. P?elo?il
Vladimir ?ramek
. Praha: NV 1987
- Homer,
Odysseia
. P?elo?il
Rudolf Mertlik
. Praha: Odeon 1984
- Homer,
Odysseia
. P?elo?il
Otmar Va?orny
. Praha: Odeon 1967
- Homer,
P?ihody Odysseovy
. P?elo?il
Otmar Va?orny
. Praha: Laichter 1922.
Dostupne online.
- ?AFRANEK, Jan.
P?ib?hy Odysseovy.
Praha : J. R. Vilimek, 1887.
Dostupne online na projektu Wikizdroje.
- HOMER
.
Homerova Odysseia
. P?eklad
Antonin ?koda
. Svazek 1. dil. Praha: ?. ak. cisa?e Franti?ka Josefa pro v?dy, slovesnost a um?ni, 1902. 201 s.
Dostupne online
.
- E. Auerbach,
Mimesis
. Praha: Mlada fronta 1998
- BUTLER, Samuel. Autorka Odysseie.
Literarni noviny
, ro?. 7, ?. 40, 1996, p?iloha
Konserva
, s. 2?3. Dostupne
online
.
- HOLSCHER, Uvo. Scena a situace: chytra Penelope.
Literarni noviny
, ro?. 7, ?. 40, 1996, p?iloha
Konserva
, s. 1?2. Dostupne
online
.
- Encyklopedie Antiky
. Praha: Academia 1973. Hesla Homeros, Homerska otazka.
- ELIA?OVA, Miloslava.
P?ihody Odysseovy
. Praha: F. ?ima?ek, 1911. 126 s.
Dostupne online
.