Nitkovy k?i? ?i osni k?i? je ozna?eni pro dv? na sebe kolme osy , ktere se vyu?ivaji p?i mikroskopovani pro ur?ovani sm?ru, m??eni uhl? a pro p?esne m??eni velikosti pozorovanych t?les.

Stavba [ editovat | editovat zdroj ]

K?i? je nej?ast?ji tvo?en dv?ma na sebe kolmymi osami, ktere odpovidaji tradi?nimu pojeti pr?niku os x a y . K?i? rozd?luje nasledn? zorne pole na ?ty?i kvadranty . Osa x je v?t?inou vybavena m??itelnou ?kalou, ktera se sklada z ur?iteho po?tu dilku (nej?ast?ji 100), je? maji za ukol pomoci m??it velikosti pozorovane pod mikroskopem . P?i pozorovani je ?kala v podstat? pohybliva, jeliko? jeji rozsah zavisi na tom, jakym zv?t?enim vzorek pozorujeme. Je nutne si v?dy uv?domit, jake zv?t?eni ma pozorovatel nastavene na okularu a objektivu a tyto zv?t?eni mezi sebou vynasobit, ?im? vyjde vysledne zv?t?eni, ktere se da p?epo?ist na aktualni hodnoty pro ?kalu nitkoveho k?i?e.

Pro snadn?j?i zji??ovani velikosti pod znamym zv?t?enim se daji vyu?it specialni desti?ky, ktere maji misto vzorku vyzna?enou kalibrovanou delkovou jednotku (nap?. 1 mm ). Desti?ka se p?ilo?i na podstavec, umisti se na st?ed pozorovaneho pole a p?ilo?i se na ni nitkovy k?i?. Naslednym porovnanim jejich pom?ru se da snadno zjistit jake aktualni velikosti m??itko na nitkovem k?i?i odpovida. Nap?iklad pro 40nasobne zv?t?eni je u nitkoveho k?i?e na obrazku velikost 40 dilku rovna 1 mm. P?i 100 nasobnem zv?t?eni je rovna 100 dilku 1 mm.

Pou?ivana metoda neni v?dy nejp?esn?j?i, ale umo??uje rychly, snadny a laciny postup, jak zm??it hrubou velikost. Pro p?esn?j?i m??eni se vyu?ivaji vice sofistikovane m??ici metody zalo?ene na fyzikalnich metodach (nap?. m??eni sv?telnou sondou).