Niki de Saint Phalle
Niki de Saint Phalle (1964)
Rodne jmeno	Catherine Marie-Agnes Fal de Saint-Phalle
Narozeni	29. ?ijna 1930 Neuilly-sur-Seine Francie Francie
Umrti	21. kv?tna 2002 (ve v?ku 71 let) San Diego USA USA
P?i?ina umrti	emfyzem
Alma mater	Brearley School
Povolani	modelka , mali?ka , vytvarnice, socha?ka , ilustratorka, designerka ?perk?, konceptualni um?lkyn?, akvarelistka, instala?ni um?lkyn?, performerka, scenografka, filma?ka, tiska?ka, navrhovatelka , grafi?ka a um?lkyn?
Rodi?e	Andre, Comte de Saint Phalle a Jeanne Jacqueline Marguerite Harper
Man?el(ka)	Harry Mathews (1949?1961) Jean Tinguely (1971?1991)
D?ti	Laura Duke Condominas
Vyznamna dila	Le Cyclop nanas the Golem Tarot Garden Stravinskeho fontana … vice na Wikidatech
Ocen?ni	Praemium Imperiale (2000)
Webova stranka	nikidesaintphalle .org
multimedialni obsah na  Commons
Seznam d?l v databazi Narodni knihovny
N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky .

Niki de Saint Phalle (celym jmenem Catherine-Marie-Agnes Fal de Saint Phalle , 29. ?ijna 1930 Neuilly-sur-Seine ? 21. kv?tna 2002 San Diego ) byla francouzska mali?ka , socha?ka a filma?ka . Byla jednou z mala ?en v?eobecn? znamych svymi monumentalnimi sochami . ^[1] .

?ivot [ editovat | editovat zdroj ]

Pochazela z francouzske ?lechticke rodiny, jeji otec byl francouzsky banke?, matka Ameri?anka. V dob? Velke hospoda?ske krize se rodina odst?hovala do New Yorku , odkud pochazela jeji matka. Vystudovala Oldfield School v Marylandu , ?ivila se jako fotomodelka , v?novala se experimentalnimu vytvarnemu um?ni. Jejim prvnim man?elem byl spisovatel Harry Matthews , s nim? byla od roku 1949 do roku 1961. M?li spolu dv? d?ti, Lauru a Philipa. ^{[2] [3]}

V 50. letech se vratila do Francie. V ramci terapie po pokusu o spachani sebevra?dy se za?ala zajimat o malbu a socha?stvi. Vyraznym milnikem jejiho ?ivota, bylo setkani s Jeanem Tinguelym , ?vycarskym um?lcem, ktereho proslavily jeho kineticke objekty. Spole?n? p?ipravili n?kolik realizaci. V roce 1967 navrhli francouzsky pavilon pro EXPO v Montrealu . V roce 1971 se stali man?eli. Pozd?ji ?ili odd?len?, ale pokra?ovali v um?lecke spolupraci a? do roku 1991, kdy Tinguely zem?el. Spole?nym projektem je nap?iklad Fontana Stravinskeho (1983) v Pa?i?i p?ed Centre Georges Pompidou nebo ka?na v Chateau-Chinon ( Nievre ), rodi?ti prezidenta Mitteranda . Po Tinguelyho smrti Niki de Saint Phalle v?novala jeho sochy muzeu v Basileji. ^[3]

De Saint Phalle se poda?ilo prosadit i samostatn?. Byla v?d?i osobnosti skupiny Nouveaux Realistes. Na za?atku 60. let vytva?ela instalace z agresivnich p?edm?t? jako jsou n??ky, sklo nebo pistole. Pozd?ji na sve instalace umis?ovala pytliky s barvou, ktere rozst?elovala pistoli p?imo v galerii. V 60. letech take za?ala vytva?et sve prvni barevne sochy ?en, kdy n?ktere byly tak velke, ?e do nich mohl divak p?imo vstoupit. Jeji zdravi v?ak bylo po?kozeno vdechovanim jedovatych zplodin p?i vyrob? t?chto soch. Pobyt ve ?vycarskych laznich spojeny s prochazkami po horach ji p?ivedl na my?lenku vytvo?it park skulptur, jako misto ke sn?ni, zahradu radosti a fantazie. ^[3]

Na konci 70. let za?ala v toskanskem Garavicchiu pracovat na svem nejambiciozn?j?im projektu ? socha?skem parku z dvaadvaceti skulptur p?edstavujicich tarotove karty ( Giardino dei Tarocchi ). Stavba zahrady byla pln? financovana prodejem dal?ich um?leckych d?l Niki de Saint-Phalle. Na realizaci projektu si vyd?lavala take prodavanim parfemu se svym jmenem. Na tvorb? parku pracovala 20 let, dokon?en byl a? v roce 1998. ^[4] Roku 1998 byla tarotova zahrada zp?istupn?na ve?ejnosti.

V poslednich letech ?ivota byla Niki Saint Phalle posti?ena rozedmou plic , astmatem a t??kou artritidou . V roce 1994 se ze zdravotnich d?vod? p?est?hovala do La Jolla ( San Diego ) v Kalifornii , kde ve svem atelieru pokra?ovala v praci.

Zem?ela 21. kv?tna 2002 na selhani plic po n?kolikam?si?nim pobytu v nemocnici v San Diegu . ^[4]

Tvorba [ editovat | editovat zdroj ]

Ve sve tvorb? se zabyvala tematem feminismu a ?enske d?stojnosti, co? vychazelo i z jejiho rodinneho zazemi z rodiny s tradi?ni hierarchii. Mimo to se zajimala o politicke a spole?enske otazky, ktere se tykaly v?ech. Zajimala se o um?ni ve ve?ejnem prostoru. ^[5]

Jeji tvorba byla ovlivn?na surrealismem a pop artem , vytva?ela obrazy ze sa?k? napln?nych barevnou tekutinou, do kterych se st?ilelo a na plo?e se objevovaly nahodne r?znobarevne cakance. Vznikla dila dostala nazev Tirs (Ter?e) . V roce 1961 se p?ipojila k hnuti noveho realismu , zobrazujicimu realitu v karikaturni nadsazce. Vytva?ela plastiky z barevn? pomalovane papirma?e znazor?ujici ?eny bujnych tvar?, kterym ?ikala Nana . ^[3]

V roce 1966 vyvolala velky rozruch jeji 29 m dlouha le?ici socha nahe ?eny Ona-katedrala (Hon-en katedral) v Muzeum moderny ve Stockholmu . Do sochy bylo umist?no kino, mle?ny bar, akvarium a dal?i atrakce pro nav?t?vniky, kte?i dovnit? vstupovali otvorem mezi rozev?enymi stehny. Instalace byla spole?nym dilem Niki De Saint Phalle, ktera navrhla vn?j?i podobu sochy a Jeana Tinguelyho a Per Olova Ultvedta, kte?i vytvo?ili interier. De Saint Phalle o so?e tvrdila, ?e je nej?adan?j?i prostitutkou na sv?t?, proto?e za t?i m?sice pojala sto tisic nav?t?vnik?. Socha v?ak pobou?ila konzervativce, p?ed kterymi musel De Saint Phalle branit ?editel muzea Pontus Hulten.

Mezi dal?i znama dila Niki de Saint Phalle pat?i Golem jako proleza?ka, instalovany roku 1973 v izraelskem Kirjat ha-Jovel , socha And?la stra?neho zav??ena v hale cury?skeho nadra?i . Take re?irovala experimentalni filmy Daddy (1973) a Un reve plus long que la nuit (1979).

• 
  Golem (1971), Kiryat Hayovel, Izrael
• 
  La Grande Lune (Velky m?sic)
• 
  Adam a Eva (1985), Ulm
• 
  Lifesaver Fountain (1993), Duisburg
• 
  Les Footballeurs (Fotbaliste, 1993), Olympijske muzeum, Lausanne
• 
  L'Ange Protecteur (And?l stra?ny, 1997), Zurich Hauptbahnhof

Vystavy [ editovat | editovat zdroj ]

• 2014 ? Niki de Saint Phalle: la bande-annonce , Grand Palais , Pa?i? ^[5]

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

Literatura [ editovat | editovat zdroj ]

• Miloslava Jiraskova: Nikki de Saint Phalle . Sv?tova literatura 5/1968, s. 227-231

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

• Obrazky, zvuky ?i videa k tematu Niki de Saint Phalle na Wikimedia Commons
• Seznam d?l v  Soubornem katalogu ?R , jejich? autorem nebo tematem je Niki de Saint Phalle
• Tarotova zahrada