Niceto Alcala Zamora
Narozeni	6. ?ervence 1877 Priego de Cordoba
Umrti	18. unora 1949 (ve v?ku 71 let) Buenos Aires
Misto poh?beni	Almudensky h?bitov
Alma mater	Granadska univerzita
Povolani	politik , pravnik , diplomat a advokat
Ocen?ni	?et?z ?adu Isabely Katolicke (1931)
Politicke strany	Liberalni strana Liberal Republican Right
Nabo?. vyznani	katolicismus
D?ti	Niceto Alcala-Zamora y Castillo
P?ibuzni	Jose Alcala-Zamora Queipo de Llano (vnuk)
Funkce	Minister of Development of Spain (1917?1918) ministro de la Guerra (1922?1923) Q55912154 (1931) President of the Council of Ministers (1931) … vice na Wikidatech
Podpis
multimedialni obsah na  Commons
N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky .

Niceto Alcala-Zamora y Torres ( 6. ?ervence 1877 Priego de Cordoba ? 18. unora 1949 Buenos Aires ) byl ?pan?lsky politik, ktery roku 1931 kratce p?sobil jako prvni p?edseda vlady druhe ?pan?lske republiky a pote ? od roku 1931 do roku 1936 ? jako jeji prezident. Byl te? ministrem ve?ejnych praci, ministrem valky a zastupcem ?pan?lska ve Spole?nosti narod? . Byl p?edstavitelem Liberalni strany ( Partido Liberal ). Ve funkci prezidenta se pokou?el byt jakymsi st?edovym, vyva?ujicim faktorem na siln? polarizovane ?pan?lske politicke scen?, ale vyslou?il si tak jen nenavist obou znep?atelenych tabor? a nakonec i odvolani z funkce.

?ivot [ editovat | editovat zdroj ]

P?vodnim povolanim byl pravnik. Do parlamentu byl prvn? zvolen roku 1905. ^[1] Jako poslanec si rychle ziskal slavu svymi vymluvnymi projevy. Roku 1917 se dostal do vlady. P?evrat Miguele Primo de Rivery roku 1923 ale nep?ijal a stahl se do ustrani. Po odchodu diktatora v roce 1930 se na setkani, ktere se konalo 13. dubna v divadle Apolo ve Valencii , postavil proti monarchii a p?ihlasil se k programu nastolit republiku . Byl jednim z podn?covatel? paktu ze San Sebastianu, na jeho? setkani byl zvolen revolu?ni vybor, do jeho? ?ela se postavil prav? Alcala-Zamora. Pokus o republikansky pu?, nazyvany obvykle dle m?sta Jaca , kde za?al, v?ak ztroskotal a Alcala-Zamora byl poslan do v?zeni. Opustil ho ale brzy, po komunalnich volbach konanych 12. dubna 1931. Ve volbach sice monarchisti?ti kandidati ziskali vice hlas? ne? republikani, v?ak republikani si vedli v provin?nich m?stech tak dob?e, ?e kral Alfonso XIII. abdikoval .

Bez ?ekani na nove volby se Alcala-Zamora postavil do ?ela revolu?ni prozatimni vlady, ktera 14. dubna obsadila ministerstva v Madridu a vyhlasila druhou ?pan?lskou republiku. V ?ervnu byl jako p?edseda vlady potvrzen, av?ak ji? 15. ?ijna odstoupil. Protestoval tim proti ?lank?m 24 a 26 nove ustavy, ktere vyhlasily odluku cirkve od statu a umo?nily rozpu?t?ni ?eholnich ?ad?, ktere stat pova?oval za nebezpe?ne. Alcala-Zamora uvedl, ?e ?lanky po?kozuji jeho nabo?enske cit?ni i katolicke ob?any. Navzdory tomuto st?etu s antiklerikalnimi republikany byl 10. prosince 1931 zvolen prezidentem, a to 362 hlasy ze 410 p?itomnych poslanc? (sn?movna byla slo?ena ze 446 poslanc?).

V roce 1933 rozpustil generalni kortesy (parlament), ?im? si proti sob? po?tval levici. V naslednych volbach v listopadu 1933 zvit?zila pravice, s ni? ale Alcala-Zamora nasledn? vedl neustale st?ety. P?edsedu nejv?t?i pravicove strany Confederacion Espanola de Derechas Autonomas Jose Mariu Gil-Roblese odmitl jmenovat p?edsedou vlady a misto toho jmenoval Alejandra Lerrouxe, ktery pak s pravicovou v?t?inou jen spolupracoval. Gil-Robles to zpo?atku akceptoval, ale kdy? se roku 1936 znovu pokusil premiersky post ziskat, Alcala-Zamora rozpustil 7. ledna 1936 parlament. V novych volbach ziskala t?snou v?t?inu levicova Lidova fronta ( Frente Popular ). Ta v?ak neprojevila prezidentovi vd??nost, naopak mu nemohla zapomenout prvni rozpu?t?ni parlamentu roku 1933. Levicova v?t?ina v kortesech vyu?ila ?lanek ustavy, ktery umo??oval parlamentu odvolat prezidenta z funkce po dvou p?ed?asnych rozpu?t?nich kortes? a 7. dubna 1936 skute?n? prezidenta odvolala z funkce, p?i?em? ani pravice ho ale nebranila (pom?r hlas? 238 pro, jen 5 proti). Novy prezidentem pak byl zvolen Manuel Azana . Levicov? orientovany Azana byl nenavid?n pravici a odstran?ni Zamory se tak stalo jednim z kli?ovych moment?, ktere ?pan?lsko nasm?rovaly k ob?anske valce . ^[2]

Za?atek ob?anske valky Alcala-Zamoru zastihl na vylet? ve Skandinavii . Rozhodl se do ?pan?lska nevratit pote, co se dozv?d?l, ?e levicove milice tam nezakonn? vstoupily do jeho domu, ukradly ?adu v?ci a vyplenily jeho bezpe?nostni schranku v madridske pobo?ce banky Credit Lyonnais , p?i?em? sebraly i rukopis jeho memoar?. Vit?zstvi frankist? v ob?anske valce ho ale take nepot??ilo a odmitl se do frankistickeho ?pan?lska vratit. Kdy? vypukla druha sv?tova valka , ?il ve Francii . N?mecka okupace a kolaborantsky postoj vichisticke vlady ho p?im?ly v lednu 1942 Francii opustit a odjet do Argentiny . Tam ?il z pen?z ziskanych z prodeje svych knih (byl te? filologem a literarnim teoretikem ). Udajn? mu byla u?in?na nabidka, ?e pokud se vrati, nebude obt??ovan, proto?e jeden z jeho syn? byl ?enaty s dcerou frankistickeho generala Gonzala Queipo de Llana. Alcala-Zamora ale odmitl. Zem?el v Buenos Aires v roce 1949. Jeho t?lo bylo vraceno do ?pan?lska v roce 1979 a bylo poh?beno na madridskem h?bitov? Cementerio de la Almudena.

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

V tomto ?lanku byl pou?it p?eklad textu z ?lanku Niceto Alcala-Zamora na anglicke Wikipedii.

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

• Obrazky, zvuky ?i videa k tematu Niceto Alcala Zamora na Wikimedia Commons