Nenabo?enska spiritualita

Z Wikipedie, otev?ene encyklopedie

Pojem nenabo?enska spiritualita slou?i k sebeidentifikaci duchovni praxe nebo p?istupu ke spiritualit? , ktere se nechapou jako sou?ast n?jake nabo?enske tradice ?i se v??i nabo?enstvi vymezuji.

Vyvoj pojmu [ editovat | editovat zdroj ]

Historicky se pojem spiritualita pou?ival v ?imskokatolickem prost?edi pro ozna?eni r?znych specifickych podob a forem duchovniho ?ivota ?i jejich ?kol (nap?. karmelitanska spiritualita, ignacianska spiritualita, kn??ska spiritualita apod.). Dnes se spiritualitou rozumi ?asto take vlastni duchovni praxe jedince ?i p?istup ni, osobni duchovni za?itek a jeho integrace v duchovni zku?enost. Spiritualita v tomto smyslu m??e byt pro?ivana v kontextu nabo?enske tradice a ?o?ivovat nabo?enske instituce, autority, ritualy a doktriny“ [1] teto tradice. M??e ale take byt na nabo?enske tradici ?i tradicich nezavisla, ?i v??i nim kriticka; v anglickem jazykovem prost?edi se pro tento p?istup ?asto pou?iva fraze ? spiritual but not religious “. [2]

Problemati?nost pojmu [ editovat | editovat zdroj ]

Problemati?nost pojmu nabo?enske spirituality spo?iva p?edev?im v tom, ?e samotna definice nabo?enstvi je nevyjasn?na a v sou?asne religionistice nepanuje ohledn? vyznamu tohoto pojmu shoda. Podle Timothyho Fitzgeralda by se dokonce ve v?deckem jazyce nem?l termin nabo?enstvi pou?ivat v?bec, nebo? je nedefinovatelny. [3] Ivan ?tampach proto jako vychodisko nabizi brat va?n? sebeidentifikaci t?ch, kte?i svoji spiritualni praxi ozna?uji za nenabo?enskou, a dodava: ?Jevu nenabo?enske spirituality, spirituality bez nabo?enstvi, viry bez uvedene nabo?enske p?islu?nosti porozumime, uzname-li, ?e jde o svebytny jev, ktery ma k nabo?enstvi n?jaky vztah, ale jeho p?iznivci maji d?vod nepokladat ho za jeho sou?ast.“ [1] ?tampach dale p?ipomina religionisticky pojem implicitni nabo?enstvi pou?ivany pro jevy vykazujici p?ibuznost s nabo?enstvim a rozli?eni kvazireligioznich jev? (jev? nevyhovujicich zcela dane definici nabo?enstvi) na jevy pseudoreligiozni (samy sebe za nabo?enske pova?ujici) a parareligiozni (samy sebe za nabo?enske nepova?ujici). Tyto kategorie umo??uji uchopit fenomen nenabo?enske spirituality v ramci religionistiky, mimo jine i proto, ?e u spiritualit a duchovnich praxi, ktere samy sebe pova?uji za nenabo?enske dle ?tampacha ?nepochybn? v?dy najdeme souvislost s tim, co je obvykle pokladano za nabo?enstvi“. [1]

Sociologicka data pro ?eskou republiku [ editovat | editovat zdroj ]

V ?lanku Nabo?enstvi a ateismus v sou?asne ?eske spole?nosti ve sv?tle statistickych a sociologickych vyzkum? [4] pracuje Zden?k Ne?por z daty z pr?zkum? ISSP (International Social Survey Programme) a uvadi nasledujici tabulku, v ni? porovnava po?ty ?pln? zcirkevn?nych v??icich“, ?skute?nych ateist?“ a ?kategorie mezi t?mito extremy“ (sem ?adi jedince hlasici se ke spiritualit? misto nabo?enstvi, tzv. n?cisty i jedince bez zajmu o nabo?enstvi tradi?ni ?i alternativni).

V??ici a nev??ici v ?eske spole?nosti v procentech [4]
cirkevni v??ici kategorie ?mezi“ ateiste N
ISSP 1998 12,1 66,3 21,6 1221
ISSP 2008 9,7 50,4 39,9 1513

Pro dolo?eni prostupnosti jednotlivych kategorii uvadi Ne?por i data k roz?i?eni r?znych v?r, zvla?t? pak jsou uvad?na procenta u ?imskych katolik? a ateist?. Data dokladaji, ?e ur?ita nabo?enska sebeidentifikace je?t? nezaru?uje identifikaci s v?roukou dane tradice, jak je patrne nap?iklad z po?tu ?imskych katolik?, kte?i v rozporu s naukou sve cirkve nev??i v posmrtny ?ivot ?i naopak v??i v reinkanaci. Podobn? ateisticka sebeidentifikace se nep?ekryva s p?istupem ke sv?tu, ktery odmita viru ve v??tce, le?itele ?i horoskopy.

Roz?i?eni r?znych v?r ve spole?nosti se zvla?tnim z?etelem k ateist?m a ?imskym katolik?m ? podil kladnych odpov?di v procentech; ISSP 2008 [4]
vira v... ateiste ?im?ti katolici (pravidelni u?astnici bohoslu?eb) ?im?ti katolici (p?ile?itostni u?astnici bohoslu?eb) spole?nost celkem
v??tce 28,2 68,6 66,1 45,6
le?itele 19,4 75,6 63,8 41,0
horoskopy 21,1 50,0 52,7 35,9
posmrtny ?ivot 5,2 78,9 43,7 25,4
nebe 2,3 81,8 39,0 21,8
reinkarnaci 4,2 26,8 26,1 14,5

P?edstavitele [ editovat | editovat zdroj ]

Sam Harris [ editovat | editovat zdroj ]

Sam Harris , pova?ovany za jednoho z p?edstavitel? noveho ateismu , je autorem knihy Spiritualita bez nabo?enstvi aneb Probuzeni . [5] Spiritualitu v ni chape jako ?neosobni duchovni pro?itek jednoty a lasky, ?iste v?domi zcela odd?lene od my?leni, zalo?ene na prohlubovani porozum?ni skute?nosti, ?e existence n?jakeho ?ja“ je pouha iluze.“ [6] Harris odmita interpretaci duchovnich pro?itk? pomoci nabo?enskych kategorii a sna?i se je uchopit a pochopit pomoci neurov?dy, psychologie a p?ibuznych obor?. Sou?asti knihy je take stru?ny popis medita?ni praxe a Harrisovych vlastnich zku?enosti s meditaci v buddhisticke tradici tibetskeho dzog?chenu .

V roce 2018 spustil Harris vlastni komer?ni medita?ni aplikaci Waking Up: A Meditation Course . Podle oficialniho popisu aplikace neni cilem meditace redukce stresu nebo zlep?eni ?ivotniho pocitu, cilem je ?u?init zasadni objevy v laborato?i va?i vlastni mysli“. [7]

Andre Comte-Sponville [ editovat | editovat zdroj ]

Francouzsky filosof Andre Comte-Sponville je autorem knihy L'esprit de l'atheisme (anglicky The Little Book of Atheist Spirituality ). Comte-Sponville si klade v knize t?i otazky, ktere zarove? odpovidaji t?em hlavnim kapitolam knihy: M??eme se obejit bez nabo?enstvi? Existuje B?h? M??e existovat ateisticka spiritualita?. Co se ty?e socialnich funkci nabo?enstvi, Compte-Sponville tvrdi, ?e ?adna spole?nost se neobejde bez spole?enstvi, ale ne ka?de spole?enstvi musi byt nabo?enske. Stejn? tak se dle n?j spole?nost neobejde bez v?rnosti, ale vysta?i si bez (nabo?enske) viry. V?rnost je v tomto pojeti ?to, co z?stava, kdy? se ztratila vira“ [8] . O rozdilu mezi virou a v?rnosti Comte-Sponville dale pi?e: ?Vira se tyka jednoho nebo n?kolika boh?; v?rnost se tyka hodnot, historie, komunity. Vira se dovolava p?edstavivosti a milosti; v?rnost se dovolava pam?ti a v?le.“ [9]

Thomas Moore [ editovat | editovat zdroj ]

Thomas Moore je byvaly katolicky mnich, dnes autor knih o spiritualit?. Ve sve knize Osobni nabo?enstvi: Pr?vodce na cest? rozvoje osobni spirituality v sekularnim sv?t? vyzyva ?tena?e k vytvo?eni osobniho nabo?enstvi, ktere neni zavisle na jedne konkretni nabo?enske tradici, ov?em m??e na r?znych nabo?enskych tradicich stav?t. Podle Moora je mo?ne ?se pono?it hluboko do u?eni ?i praxe nabo?enske tradice, ani? by se ?lov?k tomuto nabo?enstvi odevzdal“. [10] Zden?k Vojti?ek ve sve recenzi [10] Moorovy knihy pro ?asopis Dingir poukazuje na mo?ne slabiny tohoto p?istupu ke spiritualit? a nabo?enstvi. Z psychologickeho hlediska se ta?e, jak by takto pojata osobni spiritualita obstala v krizovych, existen?n? vypjatych situacich; ze sociologickeho pohledu poukazuje na problemati?nost mezigenera?niho p?edavani osobniho nabo?enstvi.

Mindfulness [ editovat | editovat zdroj ]

Mindfulness (?esky take v?imavost , ov?em i v ?eskem prost?edi se b??n? pou?iva anglicky termin) je cilene zam??eni pozornosti na udalosti odehravajici se v p?itomnem momentu, a to bez jejich posuzovani. Mindfulness vychazi z buddhisticke tradice, nicmen? praxe mindfulness m??e byt, a ?asto je, provozovana mimo p?vodni nabo?ensky kontext. Tak tomu je nap?iklad u tzv. mindfullness-based stress reduction , programu pro sni?ovani stresu, jeho? autorem je Jon Kabat-Zinn . Jak uvadi ?imon Grimmich, proponenti praxe mindfulness v linii Kabat-Zinna ji ozna?uji za praxi nenabo?enskou, sekularni, v?decky podlo?enou a prokazatelnou zku?enosti, v kontrastu s ?im? ov?em ?ada u?itel? i u?astnik? kurz? mindfulness svoji motivaci chapou jako spiritualni. [11] Grimmich se v textu v?nuje i kritice mindfulness reprezentovane heslem ?McMindfulness“, podle ni? lze n?ktere podoby mindfulness p?irovnat k fastfood?m nabizejicim pouze rychle nasyceni bez trvalej?i hodnoty.

SBNR [ editovat | editovat zdroj ]

Spiritual but not religious (SBNR) je termin z oblasti religionistiky, v?dy o nabo?enstvi. Obvykle se spojuje s pojmy jako alternativni spiritualita . Na rozdil od rozvoje novych nabo?enskych hnuti se vyzna?uje obvyklou absenci institu?niho zakotveni takoveho nabo?enskeho p?esv?d?eni ?i spiritualni praxe. [12] Jak ukazuje nap?iklad vyzkum ?eskeho religionisty Zde?ka Vojti?ka , v pozadi je i v?eobecny postmoderni odklon od instituci (volby, cirkve, mistni samosprava aj.).

Jde o novy jev, jemu? se v?nuje i ?ada osobnosti vystupujicich v internetovem prostoru a ukazuje se, ?e jde o velmi ?ive tema. [13]

Nenabo?enska spiritualita v ?eskem prost?edi [ editovat | editovat zdroj ]

V ?eskem prost?edi se studiem nenabo?enske spirituality zabyva Kamila N?me?kova. Ve sve diserta?ni praci Nenabo?enska spiritualita v postmoderni dob?: Spiritualita a nove paradigma se zabyva nenabo?enskou spiritualitou v kontextu tzv. noveho paradigmatu. Vyb?r z teto prace vy?el kni?n? jako Kapitoly k nenabo?enske spiritualit? , [14] kde N?me?kova ?p?edstavuje spiritualitu jako obecn? lidskou pot?ebu a formuluje jeji nenabo?enskou podobu“. [15]

V rozhovoru pro ?asopis Dingir N?me?kova uvadi, ?e ?nenabo?enska spiritualita u? do zna?ne miry nabo?enstvi nahradila“, [16] a to jednak kv?li neschopnosti cirkve p?izp?sobit se dne?nimu sv?tu ?i kv?li d?razu, ktery sou?asny ?lov?k klade na svobodu. Ke vztahu nabo?enstvi ke spiritualit? dodava: ?Nabo?enstvi m??e bu? usnadnit pro?ivani spirituality vytvo?enim vhodnych ramc?, nebo m??e spiritualni pro?itky prav? t?mi ramci a take kn??imi jako prost?edniky mezi ?lov?kem a Bohem blokovat a omezovat.“ [16] Zmi?uje zarove? rizika, ktera dle ni sou?asny eklekticky p?istup ke spiritualit? p?ina?i: ?Chybi nam obecny vzd?lavaci system, ktery by dokazal nabidnout dostate?ny vzd?lanostni zaklad v p?sobnosti religionistiky, spirituality a jednotlivych sv?tovych tradic, aby lide neupadali do fanatismu, narcisticke spirituality anebo ned?lali tzv. duchovni bypass.“ [16]

Tematu spirituality mimo zavedene nabo?enske tradice se dotyka i vyzkumny projekt Vira a p?esv?d?eni ?nev??icich‘ [17] s cilem prozkoumat fenomen rostouciho po?tu t?ch, kte?i se roze?li s jakoukoli organizovanou formou nabo?enstvi. Projekt podpo?ila Templetonova nadace a jeho hlavnimi ?e?iteli jsou Toma? Halik a Pavel Ho?ek . Dne 9. prosince 2019 prob?hly v ramci tohoto projektu p?edna?ky profesor? Paula Zulehnera a Eberharda Tiefensee . Ve stru?ne zprav? o t?chto p?edna?kach uvadi Zden?k Vojti?ek : ?Sekulariza?ni teorii v jeji klasicke podob? podle Zulehnera v sou?asnosti haji v podstat? jenom cirkevni p?edstavitele, kte?i si neum?ji p?edstavit jine formy nabo?enstvi ne? tu institu?ni, kterou znaji, a ideologi?ti nep?atele jakehokoli nabo?enstvi. Ve skute?nosti nabo?enstvi nap?iklad v Rakousku p?ipomina pestrou kvetouci louku, ?ekl Zulehner. Modernita p?ina?i pestrost, nikoli zanik nabo?enstvi.“ [18]

Spiritualitou a religiozitou v ?eskem kontextu se zabyva take Zden?k Ne?por . V ?lanku Ust?edni vyvojove trendy sou?asne ?eske religiozity [19] Ne?por uvadi, ?e v ?eskem prost?edi se velka ?ast populace nachazi mezi nabo?enstvim a jeho odmitanim a pro tuto ?ast populace pak spiritualita ?znamena p?edev?im metaforu ?cesty“, osobniho ?hledani“ implikujiciho nejen kone?ny cil, ale p?edev?im sebe samo, dlouhodobou niternou snahu o dosa?eni ?podstatnosti‘“. [19] Dodava, ?e tato privatizovana zbo?nost ?i spiritualita se ale neomezuje jen na jedince nehlasici se k ?adne cirkvi, ale vyskytuje se i mezi p?islu?niky tradi?nich cirkvi, kte?i ?si mnohdy ?ned?laji hlavu‘ s oficialnim u?enim svych nabo?enskych skupin“; jako p?iklad pak uvadi viru v amulety, horoskopy ?i p?edpov?di budoucnosti.

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

  1. ↑ a b c ?TAMPACH, Ivan O. M??e spiritualita byt nenabo?enska?. Dingir . Ro?. 22, ?is. 3, s. 83?86.  
  2. ↑ Ateisticke kostely a posvatne konopi: Ameri?ane nachazeji nove duchovni cesty  : Dingir 1. 12. 2022
  3. ↑ KOSTI?OVA, Zuzana Marie. Nenabo?enska spiritualita jako (nabo?ensky) diskurz. Dingir . Ro?. 22, ?is. 3, s. 74?77.  
  4. ↑ a b c NE?POR, Zden?k R. Nabo?enstvi a ateismus v sou?asne ?eske spole?nosti ve sv?tle statistickych a sociologickych vyzkum?. Salve . Ro?. 22, ?is. 1, s. 7?20. ISSN 1213-6301 .  
  5. ↑ HARRIS, Sam. Spiritualita bez nabo?enstvi aneb Probuzeni . [s.l.]: Dybbuk, 2017. 203 s. ISBN   978-80-7438-173-7 .  
  6. ↑ SCHLICHTSOVA, Jitka. Jak byt nabo?enskym bojovnikem a nev?d?t o tom. Dingir . Ro?. 22, ?is. 3, s. 106.  
  7. ↑ https://wakingup.com/
  8. ↑ COMTE-SPONVILLE, Andre. The Little Book of Atheist Spirituality . London: Penguin Books, 2007. Dostupne online . ISBN   978-0-670-01847-5 . S.  21 .  
  9. ↑ COMTE-SPONVILLE, Andre. The Little Book of Atheist Spirituality . London: Penguin Books, 2007. Dostupne online . ISBN   978-0-670-01847-5 . S.  22 .  
  10. ↑ a b VOJTI?EK, Zden?k. Osobni nabo?enstvi. Dingir . Ro?. 22, ?is. 3, s. 107?108.  
  11. ↑ GRIMMICH, ?imon. Mezi americkym zenem a McMindfulness. Dingir . Ro?. 22, ?is. 3, s. 92?64.  
  12. ↑ Pew: Ameri?ane spiritualni, ale ne nabo?en?ti  : Nabo?ensky infoservis , 20. 12. 2023
  13. ↑ Videa k tematu na YouTube
  14. ↑ N?ME?KOVA, Kamila. Kapitoly k nenabo?enske spiritualit? . Praha: Carpe Momentum, 2016.  
  15. ↑ https://www.carpemomentum.cz/detail-kamila-nemeckova-br-br-strong-kapitoly-k-nabozenske-spiritualite-strong?uni_id=66
  16. ↑ a b c ?TAMPACH, Ivan O. ?lov?k si dnes eklekticky stavi sv?j duchovni sv?t (rozhovor s K. N?me?kovou). Dingir . Ro?. 22, ?is. 3, s. 102?104.  
  17. ↑ https://www.templeton.org/grant/faith-and-beliefs-of-nonbelievers
  18. ↑ https://info.dingir.cz/2019/12/jaka-je-vira-nevericich/
  19. ↑ a b NE?POR, Zden?k R. In: NE?POR, Zden?k R. Jaka vira? Sou?asna ?eska religiozita/spiritualita v pohledu kvalitativni sociologie nabo?enstvi . Praha: Sociologicky ustav AV ?R, 2004. ISBN   80-7330-061-3 . Kapitola Ust?edni vyvojove trendy sou?asne ?eske religiozity, s. 21?37.

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Citovano z ? https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Nenabo?enska_spiritualita&oldid=23483692 “