Mobad je ozna?eni pro zarathu?tricke kn??i, kte?i mohou vest ob?ad jasna , ust?edni ritual tohoto nabo?enstvi. Ni?e postaveny kn?z, zvany herbad , m??e u ob?adu pouze vypomahat, vy??i funkce naopak nale?i kn?zi zvanemu dastur . Ke vzniku teto klasifikace kn??i mezi indickymi Parsy v?ak do?lo a? b?hem 16. stoleti . ^[1]

Vyraz pochazi ze st?edoper?tiny a je vykladan z *magu-pati- ?pan mag?“. Magove byli p?vodn? medskym kmenem ?i zvla?tni skupinou nabo?enskych specialist?, a? pozd?ji se vyrazu po?alo u?ivat pro zarathu?tricke kn??i. Prvnim znamym mobadem byl Kartir , kn?z na dvo?e sasanovskeho krale ?apura I. , ktery ?il ve 3. stoleti . Ten se pokou?el vytvo?it a ?i?it zarathu?trickou ortodoxii a ustanovit ji jako narodni cirkev Iranu, a to i nap?iklad mezi helenizovanymi magy v Male Asii , ktera ?ili pod vladou ?imske ?i?e . ^[2] Existoval take titul mobadan mobad ?mobad mobad?“, vytvo?eny pro vzoru titulu ?ahan ?ah ?kral kral?“, kterym byla ozna?ovana hlava zarathu?ricke cirkve. ^[3] Z dob pronasledovani k?es?an? za ?apura II. zmi?uji syrska akta mu?ednik? vedle ?velikeho mobada“ ( vazurg mobad ) je?t? ?p?edstaveneho mobad?“, p?i?em? vztah mezi t?mito hodnostmi neni zcela jasny.

Herbad [ editovat | editovat zdroj ]

Herbad p?edstavuje ni?e postaveneho kn?ze a ozna?eni jeho funkce vychazi z avestanskeho aethrapaiti , co? byl vyraz ozna?ujici kn?ze ktery vyu?oval recitaci posvatnych text?. B?hem raneho obdobi Sasanovske ?i?e vyraz nejspi?e ozna?oval obecn? kn?ze, vzhledem k tomu ?e Kartir u?ival tento titul v dob? kdy? u? zastaval vysokou pozici u dvora. Obecn? se snad jako herbadi ozna?ovali nabo?en?ti u?enci. V 9. stoleti , po dobyti Iranu Araby , existovalo nap?ti mezi herbady-u?enci a havi?ty-ob?adniky, p?i?em? prvni teoreticky m?li v?t?i presti?, v praxi v?ak byly ob? skupiny kn??i malo rozli?ovany. V 10. stoleti u? vyraz herbad ztratil jakekoliv sep?ti s u?enosti a po?al ozna?ovat ni??i kn?ze, pod?izene mobad?m ?i dastur?m. ^[1]

Athravan a zaotar [ editovat | editovat zdroj ]

Vyrazy athravan , st?edopersky asron, a zaotar byly pou?ivan pro kn??i v textech sepsanych ve star?i avestan?tin? . Slovo zaotar je pou?ito poprve v gathach jako ozna?eni pro Zarathu?tru , zatimco slovo athravan v o n?co mlad?i Jasna Hapnahaiti kde se hovo?i o kn?zich kte?i se vratilo z daleka kde nav?tivili ty kdo hledaji pravdu. ^[4]

Slovo je nejasneho p?vodu, snad odvozene od athi ?d?s“, pote by mohlo souviset s funkci athravana chranit p?ed zlovolnymi silami a odvracet je. Nesouvisi v?ak s atar ?ohe?“, jak bylo n?kterymi badateli navrhovano. Slovo atharvan ma sv?j prot?j?ek take v sanskrtu , ve jmen? mudrce Atharvana , mytickeho autora Atharvavedu . Vyraz zaotar odpovida sanskrskemu hotar , ktere ozna?uje kn?ze ktery je hlavnim recitatorem p?i ob?ti. ^[4]

Literatura [ editovat | editovat zdroj ]

• WIESEHOFER, Josef. Das antike Persien. Von 550 v. Chr. bis 650 n. Chr. . Munchen ; Zurich: Artemis und Winkler, 1993. 426 s. ISBN   3-7608-1080-2 . (n?mecky)  

Reference [ editovat | editovat zdroj ]