한국   대만   중국   일본 
Nejsv?t?j?i Srdce Je?i?ovo ? Wikipedie P?esko?it na obsah

Nejsv?t?j?i Srdce Je?i?ovo

Z Wikipedie, otev?ene encyklopedie
Nejsv?t?j?i
Srdce Je?i?ovo
Nejsvětější Srdce Ježíšovo
Nejsv?t?j?i Srdce Je?i?ovo
Srdce Je?i?ovo
Svatek patek 19 dni po svatku Seslani svateho Ducha ( letnice )
Uctivan cirkvemi ?imskokatolicka cirkev a cirkve v jejim spole?enstvi, luteranstvi , anglikanska cirkev a zapadni pravoslavi
Vyznamne zasv?cene kostely Kostel Nejsv?t?j?iho Srdce Je?i?ova v Praze
Atributy ho?ici ?i ?hnouci srdce, s trny ?i h?eby, n?kdy s k?i?em
Logo Wikimedia Commons multimedialni obsah na  Commons
N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky .

Nejsv?t?j?i Srdce Je?i?ovo , v teologickem smyslu nep?esn? take Bo?ske Srdce Je?i?ovo ?i Bo?ske Srdce Pan? je teologicky zd?vodn?ny pojem a p?edm?t kultu katolicke cirkve .

Teologicky obsah pojmu [ editovat | editovat zdroj ]

Nejsv?t?j?i Srdce Je?i?ovo, obraz 19. stoleti, Portugalsko
Kostel Nejsv?t?j?iho Srdce Je?i?ova z prvni poloviny 20. stoleti v Praze-Vinohrady .

Zd?razn?nim Kristova Srdce se podtrhuje skute?nost opravdoveho lidstvi Bo?iho Syna Je?i?e Krista . Lidstvi, ktere se projevuje nejen rozumem a cht?nim, ale take lidstvi plne citu.

Je?i?ova smrt na k?i?i byla u?edn? potvrzena probodnutim boku resp. srdce, jak je popsano v Janov? Evangeliu [1] . Probodene Srdce Je?i?ovo tak zarove? odkazuje na st??ejni prvek k?es?anske viry. Tim je Je?i?ova Ob?? na K?i?i.

P?edm?tem ucty neni srdce v naturalistickem smyslu vypreparovaneho organu, ale lidske srdce v archetypalnim vyznamu.

Pismo a nauka i praxe Cirkve p?edpokladaji tam, kde se hovo?i o Je?i?ov? Srdci, tote? v?elidske praslovo ? srdce ? jako?to nejvnit?n?j?i p?vodni st?ed celku t?la i du?e lidske osoby. P?edm?tem kultu Je?i?ova Srdce je tak Pan se z?etelem na toto Sve Srdce. [2]

Historicky vyvoj [ editovat | editovat zdroj ]

sv. Gertruda Velika (1256-1301)

Naznaky kultu lze nalezt ji? v prvnich staletich k?es?anske ery u cirkevnich Otc? . Odvolavaji se p?edev?im na biblicke citaty z Janova evangelia . [3]

Te? st?edov?ka zbo?nost navazala na kult Je?i?ova Srdce. S teologickymi uvahami na toto tema se lze setkat ve 12. stoleti nejprve v ojedin?lych p?ipadech nap?. u Anselma z Canterbury , Bernarda z Clairvaux , ve v?t?i mi?e ve 13. stoleti u Alberta Velikeho , Bonaventury . Nemaly vyznam pro rozvoj kultu m?la mystika 13. a 14. stoleti reprezentovana osobnostmi jako nap?. svata Luitgarda , Mechtilda Magdeburska , sv. Gertruda Velika ?i Jind?ich Suso .

Uctu k Nejsv?t?j?imu Srdci Je?i?ovu p?ijalo za svou take hnuti Devotio moderna a v 16. stoleti se uctivani Kristova Srdce ujal jezuitsky ?ad . Nove impulzy pro o?iveni kultu v 17. stoleti p?inesli francouz?ti oratoriani P. Berulle a Jan Eudes . Druhy jmenovany s dovolenim sveho biskupa slavil svatek ke cti Je?i?ova Srdce 20. ?ijna 1672. V ?ase mezi lety 1673 a? 1675 p?sobila rozruch vid?ni, ktera m?la ?eholnice Marketa Marie Alacoque v kla?te?e Nav?tiveni Panny Marie ve francouzskem Paray-le-Monial . Viziona?ka se pokladala za Kristem pov??enou zasadit se o zavedeni celocirkevniho svatku Srdce Je?i?ova. Svaty stolec tento po?adavek odmital celych sto let.

Teprve pape? Klement XIII. slaveni svatku povolil ( 1765 ) a pape? bl. Pius IX. jej zavedl jako zavazny pro celou cirkev ( 1856 ). Lev XIII. roku 1899 stanovil pro nastavajici p?elom stoleti zasv?ceni sv?ta Nejsv?t?j?imu Srdci Je?i?ovu.

Ucta k Srdci Je?i?ovu (jako Srdci ?kosmickeho Krista“, ?Srdci hmoty“, ?Vychodisku kosmogeneze“, ?Srdci vesmiru “, ?Srdci evoluce “) je sou?asti teologie Pierra Teilharda de Chardin . [4]

K stemu vyro?i zavedeni svatku ( 1956 ) pape? ct. Pius XII. uve?ejnil encykliku Haurietis aquas .

Podle ?imskeho liturgickeho kalenda?e se slavi Slavnost Nejsv?t?j?iho Srdce Je?i?ova v patek po 2. ned?li po slavnosti Seslani Ducha svateho .

Odmitani kultu [ editovat | editovat zdroj ]

Proti kultu Je?i?ova Srdce se stav?li p?edev?im janseniste a osvicene?ti teologove. Vyhradami, ktere zaznivaly i ve 20. stoleti, se zabyval pape? ct. Pius XII. ve vy?e zmin?ne encyklice Haurietis aquas .

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

  1. J 19, 34 ( Kral , ?EP )
  2. RAHNER, Karl . Schriften zur Theologie III . Einsiedeln: [s.n.], 1956. S. 405.  
  3. J 7, 37 ( Kral , ?EP );
  4. TEILHARD DE CHARDIN, Pierre . Jak v??im . Praha: Vy?ehrad, 1997. S. 167.  

Literatura [ editovat | editovat zdroj ]

  • ADAM, Adolf. Liturgicky rok; historicky vyvoj a sou?asna praxe . Praha: Vy?ehrad, 1998. ISBN   80-7021-269-1 . Kapitola Slavnost Nejsv?t?j?iho Srdce Je?i?ova, s. 167-170.  

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]