Ned?linova katastrofa
Pamatnik ve m?st? Bajkonur
Zakladni informace
Datum	24. ?ijna 1960
?as	18:45
Stat	SSSR
Misto	Kosmodrom Bajkonur
P?i?ina	Zkrat v raket?
Typ	Vybuch rakety
Organizator	Strategicka raketova vojska
Statistika
Umrti	54?300 umrti (p?esny po?et neznamy)

Ned?linovou katastrofou je ozna?ovan vybuch tajn? vyvijene sov?tske vojenske balisticke rakety R-16 , ktery se odehral 24. ?ijna 1960 na kosmodromu Bajkonur . S po?tem 78 ob?ti se jedna o nejhor?i katastrofu v d?jinach vyvoje raketove techniky. Na Zapad? se ozna?uje po mar?alu Ned?linovi , vrchnim veliteli raketoveho vojska SSSR , ktery p?ipravu startu rakety osobn? kontroloval a byl jednou z ob?ti katastrofy.

Pr?b?h [ editovat | editovat zdroj ]

Raketa stala na ramp? a p?ipravena bezprost?edn? k vypu?t?ni, kdy? se ukazalo, ?e je t?eba je?t? odstranit n?jake posledni problemy (viz ni?e). V pr?b?hu t?chto praci do?lo k necht?nemu za?ehu motor? druheho stupn? . Plameny motoru propalily nadr?e s palivem a okysli?ovadlem ( hydrazin a kyselina dusi?na ) motor? prvniho stupn?, v d?sledku ?eho? do?lo k mohutne explozi a po?aru. Pracovnici provad?jici na raket? posledni upravy a startovni p?ipravy, stejn? jako na ramp? p?ihli?ejici vysoce postavene osoby, v ohnivem ?aru v?t?inou zahynuli.

Automaticky aktivovane kamery okolo odpalovaci rampy nata?ely explozi. Lide v blizkosti rakety byli okam?it? spaleni na popel, ti co byli dal, utrp?li popaleniny nebo byli otraveni toxickymi vypary z paliva. Vysledna exploze spalila na popel Ned?lina, 56 dal?ich vojak? a d?stojnik? a 17 civilnich in?enyr?. Celkem na mist? zahynulo 74 lidi, zran?no bylo 49 osob (42 vojak? a sedm civilist?), z nich v nasledujicich t?ech m?sicich ?ty?i (jeden civilista a t?i vojaci) zem?eli na nasledky zran?ni. Po?et ob?ti potvrdilo i opakovane ?et?eni v 90. letech pod vedenim Vladimira Ivkina. ^[1] Udavana jsou i jina ?isla, bez uvedeni zdroj? po?t? a bez seznam? ob?ti. Nap?iklad konstrukter Boris ?ertok ve svych pam?tech pi?e o 126 zahynuv?ich, v tom 84 vojacich poh?benych ve spole?nem hrobu v m?stskem parku v Bajkonuru a 42 civilistech; ^[2] ov?em v doty?nem hrobu ?ty?iaosmdesati vojak? le?i i ob?ti jinych ne?t?sti. ^[1] ?esky spisovatel Pavel Toufar k po?tu zem?elych uvadi dokonce t?i ?isla ? 165, 127, 92. ^[3]

P?i?iny [ editovat | editovat zdroj ]

Vy?et?ovani ukazalo, ?e za katastrofu mohlo p?edev?im hrube poru?ovani bezpe?nostnich pravidel p?i p?iprav? startu, ktere bylo zp?sobeno Ned?linovou snahou o jeho urychleni v souvislosti s oslavou vyro?i Velke ?ijnove revoluce . Jen nahodou p?i katastrof? nezahynul hlavni konstrukter rakety Michail Jangel , ktery si kratce p?ed vybuchem odb?hl zakou?it do podzemniho krytu. ^[4]

V nadr?ich rakety, p?ipravene ke startu, ji? bylo napu?t?no palivo, odstran?ny uzaviraci membrany v p?ivodech paliva i okysli?ovadla do motor? a byla aktivovana (zalita elektrolytem) palubni baterie , kdy? se ukazalo, ?e je t?eba provest n?kolik drobnych zm?n, mj. vym?nit programator ( kontakty spinane soustavou va?ek , podobn? jako mechanicke programatory automatickych pra?ek) typu A-120, ?idici automatickou startovni sekvenci . Tim, ?e byla palubni si? pod nap?tim, do?lo po vym?n? p?i naslednem resetu programatoru k necht?nemu za?ehu motor? 2. stupn?. P?i?inou bylo primarn? pominuti ?ady bezpe?nostnich p?edpis? (nap?. vypu?t?ni paliva p?ed zahajenim praci, odpojeni palubni baterie). P?islu?ni pracovnici se pravd?podobn? domnivali, ?e maji v?ci pod kontrolou a je tedy mo?ne vyhov?t pokynu nejvy??iho vedeni ? neodkladat start rakety.

Zve?ejn?ni [ editovat | editovat zdroj ]

Nehoda byla v Sov?tskem svazu , stejn? jako ostatni informace z vyvoje vojenskych raket, dlouho p?isn? utajovana a Ned?linova smrt byla oficialn? prezentovana jako letecka nehoda . P?esto?e v zapadnim tisku kolovaly nejasne pov?sti o katastrof? ji? od 60. let, prvni informace o ni vy?ly v sov?tske tisku najevo a? v dubnu 1989 .

Filmovy zaznam [ editovat | editovat zdroj ]

Z pr?b?hu katastrofy a odstra?ovani jejich nasledk? se zachoval filmovy dokument, ktery je v?ak neuplny. Cely ho vid?lo jen n?kolik ?len? tehdej?iho sov?tskeho vedeni a ?lenove vy?et?ovaci komise. Je?t? v pr?b?hu vy?et?ovani bylo na?izeno dokument sest?ihat a v?echny vy?azene zab?ry zni?it. P?esto v?ak podava ucelene sv?dectvi z pr?b?hu tragedie.

Tradice [ editovat | editovat zdroj ]

Na pamatku katastrofy (a pravd?podobn? take v souvislosti s pov?r?ivosti, nebo? 24. ?ijna 1963, p?esn? o 3 roky pozd?ji zde do?lo op?t k nehod? Koroljovovy rakety R-9 A) se po tragedii neprovad?ly na Bajkonuru 24. ?ijna ?adne starty raket, pozd?ji bylo toto na?izeni zru?eno. Tato tradice se v?ak, a? na vyjimky, dodr?uje dodnes.

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

Literatura [ editovat | editovat zdroj ]

• Giles Sparrow: Vesmirne vypravy, ISBN   978-80-242-2240-0

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

• (anglicky) ?lanek na aerospaceweb.org
• liveleak.com - video z havarie

Tento ?lanek je p?ili? stru?ny nebo postrada d?le?ite informace . Pomozte Wikipedii tim, ?e jej vhodn? roz?i?ite . Nevkladejte v?ak bez opravn?ni cizi texty.