Z Wikipedie, otev?ene encyklopedie
Napalm vrhany z paluby americkeho ?lunu typu LCM(6) ? tzv. ?Zippo monitor“ ? b?hem
valky ve Vietnamu
Napalm
je zapalna latka pou?ivana jako
zbra?
, ktera se vyrabi
zahu??ovanim
b??n? dostupneho
benzinoveho
paliva. Zahu??ovani zvy?uje
p?ilnavost
a sni?uje vysokou
rychlost ho?eni
latek. Bez teto upravy v?t?ina ho?lavych tekutin sho?i nebo ste?e z cile d?ive, ne? ho sta?i zapalit. Jako zahu??ovadlo se pou?iva mnoha r?znych latek ? od b??neho
motoroveho oleje
, p?es
mydlo
,
polystyren
,
dentakryl
a? k
naftenatu
a
palmitatu hliniku
, ktery dal napalmu i sv?j nazev.
Samotny nazev NAPALM je zkratka pro
Na
phthenic
P
etrol
A
cid Pa
lm
itate (v p?ekladu: benzin zahu?t?ny
kyselinou palmitovou
).
[1]
Vyvinut byl v roce
1943
v pr?b?hu
druhe sv?tove valky
skupinou americkych chemik? vedenou
harvardskym
chemikem
Louisem Fieserem
.
[2]
Francouzske
namo?ni letectvo
nasadilo napalm na pozice
Viet Minhu
v Indo?in? (prosinec 1953)
Bojove nasazeni proti pozicim
Vietkongu
Podobn? jako jine zbran? (nap?.
dynamit
) i napalm byl vyroben s my?lenkou civilniho p?inosu lidstvu. P?vodn? se m?lo jednat o ho?lavou substanci, ktera m?la vypalovat
travu
tak, aby zni?ila pouze nadzemni ?ast, ale nepo?kozovala jeji ko?eny.
[2]
Napalm byl ale zahy objeven americkou armadou a za?al se pou?ivat v pr?b?hu bitev II. sv?tove valky (v N?mecku a Japonsku jako bomba M69). Fieser b?hem valky obdr?el n?kolik d?kovnych dopis?, ve kterych mu ameri?ti vojaci d?kovali, ?e jeho vynalez zachranil tisice americkych vojak? v bitvach.
[2]
Napalm byl pou?it nap?iklad k
bombardovani Dra??an
. USA dale pou?ivaly napalm v konfliktech jako byla
korejska valka
?i
valka ve Vietnamu
.
[3]
Situace se obratila s valkou ve Vietnamu, kdy novina?
Nick Ut
zve?ejnil svou fotografii
Phan Th? Kim Phuc
a tv?rce napalmu obdr?el stovky vy?itavych dopis? za objeveni napalmu. Sam Fieser nikdy nepoci?oval moralni vy?itky za vynalezeni napalmu.
[2]
- ?isty napalm
je snadno zapalny zrosolovat?ly
gel
, ktery
ho?i
klidnym, jasnym temn? ?lutym a? ?ervenym, ?adivym
plamenem
, tvo?icim ?erny husty
dym
. Pomalu ho?i, pevn? lne k mistu, na ktere dopadl, rozteka se a steka do prohlubni a ?t?rbin, ktere se na zasa?enem objektu nachazeji. Velke ho?ici kusy se rozst?ikuji po okoli. V?t?i kusy napalmu ho?i 5?8
minut
, roztekly napalm ho?i 1?1,5 minuty.
Teplota
p?i ho?eni se pohybuje mezi 800?1000 °C ? nem??e tedy protavit
?elezo
ani podobne neho?lave materialy, ale ?asto svym ?arem zapaluje nap?iklad
nabytek
na opa?ne stran? zdi apod.
- Super napalm
je samozapalna sm?s vznikla p?idanim slitiny
sodiku
a
ho??iku
. Zapaluje se p?i styku s
vlhkosti
, ho?i ve
vod?
i na
sn?hu
. Nelze jej v?ak pou?it za sucheho
po?asi
? sodik a draslik reaguji jen s vlhkym prost?edim. Super napalmu lze naopak velmi vyhodn? vyu?it p?i ?patnych pov?trnostnich podminkach a oblastech s vysokou vlhkosti. Sm?s se vzn?cuje po dopadu, p?ipadn? s malym zpo?d?nim, po rozst?iknuti na cil.
- Napalmovy de??
je samozapalna sm?s napalmu s koncentrovanym
peroxidem vodiku
(H
2
O
2
). Jde o sm?s vyvinutou pro
letecke utoky
, p?i post?iku ve vy?ce 50?100 metr? nad
terenem
se sama zapaluje. Tento jev je zp?soben rozkladem peroxidu vodiku, p?i kterem se uvol?uje
teplo
a kyslik, co? vytva?i podminky pro vzniceni vlastniho napalmu.
- Pyrogely
jsou zahu?t?ne naftove sm?si s p?isadou pra?kovych kov?. Principialn? jde o kombinaci napalm? a
termit?
, tzv. metalizovane napalmy. Jako p?im?si se pou?iva ho??ik, hlinik, asfalt, fosfor, bezdymny prach a d?ev?ne piliny. Teplota ho?eni napalmu je zvy?ena, dochazi ke vzniceni kovovych zapalnych latek a jejich rozpaleni se a? do bileho ?aru. Vznika roztaveny kov a tekuta
struska
s teplotou 1650?2800 °C. Doba ho?eni napalmu se pohybuje okolo 4 minut. Kovove zapalne latky v?ak mohou tepeln? p?sobit je?t? 10?20 minut. K ho?eni je vyu?ivan bu? vzdu?ny kyslik nebo kyslik z okysli?ovadla (dusi?nan sodny, chloristan draselny, vapenaty).
Nacvik napalmoveho utoku
Prost?edky aplikace jsou
zapalne lahve
,
plamenomety
a p?edev?im
letecke pumy
. Nejv?t?i uplatn?ni napalmu spo?iva v eliminaci
bunkr?
a nejr?zn?j?ich podzemnich kryt?. Napalmovy utok bu? vy?ene obrance ven, ?im? je vystavi utok?m klasickymi metodami, nebo spali kyslik a lide v krytech se udusi, i kdy? je plameny p?imo nezasahnou. Dal?i mo?nosti je vytva?eni ohnivych barier, osv?tlovani ciloveho prostoru, ni?eni budov a techniky. V omezene mi?e se u?iva i k vypuzeni osadek ze znehybn?nych obrn?nych vozidel (pou?ivany p?edev?im zapalne lahve) a likvidaci vegetace. Ze zku?enosti z
druhe sv?tove valky
vyplynulo, ?e zapalne pumy p?sobi a? trojnasobnou ?kodu oproti t?i?tivo-trhavym pumam stejne hmotnosti.
Roku 2009 se USA vzdaly pou?iti napalmu proti civilnimu obyvatelstvu.
