한국   대만   중국   일본 
N?mecky odboj b?hem druhe sv?tove valky ? Wikipedie P?esko?it na obsah

N?mecky odboj b?hem druhe sv?tove valky

Z Wikipedie, otev?ene encyklopedie
Pamatnik v?novany polskym vojak?m a n?meckym antifa?ist?m vystav?ny v roce 1972 v Berlin?

N?mecky odboj b?hem druhe sv?tove valky je ozna?eni pro jednotlivce a skupiny, kte?i se v nacistickem N?mecku stav?li na odpor nacistickemu re?imu v letech 1933 ? 1945 . Nelze jej charakterizovat jako jednotne ?i ?iroke spolupracujici hnuti, ?lo spi?e o rozt?i?t?ne spektrum odp?rc?. Celkov? je nutno konstatovat, ?e nebyl nijak zvla?? usp??ny a s vyjimkou n?kolika dil?ich p?ipad? ani nem?l masovy charakter. [1] Vrstvy, z nich? se rekrutovali Hitlerovi odp?rci, byly r?zne ? pat?ili sem d?lnici i ?lechtici, mlade?, duchovni, statni u?ednici, inteligence i generalita.

Mezi roky 1933 a 1945 bylo uv?zn?no z politickych d?vod? vice ne? 3,5 milionu N?mc? v koncentra?nich taborech nebo ve v?znicich, [2] [3] [4] a p?ibli?n? 77 000 N?mc? bylo odsouzeno pro n?jakou formu odporu k trestu smrti. Mnozi z t?chto N?mc? slou?ili ve statnim aparatu nebo armad?, co? jim umo?nilo provad?t nebo p?ipravovat sabota?e nebo jine formy odporu. [5]

Armada [ editovat | editovat zdroj ]

Nejvyznamn?j?im centrem odporu proti Hitlerovi byla n?mecka generalita. Ji? v roce 1938 vojenske a civilni kruhy pod vedenim generala Ludwiga Becka planovaly odstran?ni Hitlera [6] , kdy? ze sudeton?mecke krize v ?eskoslovensku vyvstala hrozba vypuknuti valky, kterou si generalni ?tab nep?al. Skupina armadnich konspirator? navazala spolupraci s civilni opozici kolem Carla Friedricha Goerdelera , ale zdrcujici ranu hnuti odporu zasadily Anglie a Francie podepsanim Mnichovske dohody , diky ni? Hitler ze situace vy?el neot?esiteln? posilen.

Zni?ena mistnost ve Vl?im doup?ti , kde byl 20. ?ervence 1944 n?meckymi d?stojniky spachan neusp??ny atentat na Adolfa Hitlera

Dal?i vyznamnou spikleneckou skupinou v armad? byla ta, ktera se utvo?ila kolem plukovnika (pozd?ji generalmajora) Henninga von Tresckow . Ten se opakovan? pokusil spachat ?i zorganizovat atentat na Hitlera, ale ani jeden z utok? se nezda?il. V roce 1943 von Tresckow p?epracoval plan Valkyra , ktery byl p?vodn? zam??eny na potla?eni vnit?nich nepokoj?, tak aby se dal vyu?it na podporu protihitlerovskeho pu?e. Jeho nejbli??im spolupracovnikem se stal plukovnik hrab? Claus Schenk von Stauffenberg . Nejzasadn?j?im aktem odporu n?mecke generality byl pak prav? Stauffenberg?v pokus o p?evrat , jeho? sou?asti byl i nejznam?j?i a usp?chu nejbli??i atentat na Hitlera.

Politi?ti odp?rci [ editovat | editovat zdroj ]

Dal?i opozi?ni silou byli nenacisti?ti politici a jejich p?ivr?enci, kte?i ale nem?li p?ili? prostoru se uplatnit a po nastupu nacist? k moci byli rychle uml?eni. Z jejich strany dochazelo k ojedin?lym akt?m odporu, ?asto na urovni distribuce ilegalnich tiskovin a letak?, pa?ovani zakazanych knih, pobu?ovani a protinacistickych vystoupeni. Vyznamn?j?i odbojove aktivity lze nalezt u socialnich demokrat? (nap?. Novy po?atek , Markwitzova skupina , Rudy uderny oddil ) a komunist? ( Saefkow-Jacobova skupina , Ruda kapela ?i atentat Georga Elsera ). Do roku 1937 bylo za ?velezradne delikty politicke povahy“ souzeno v N?mecku 17 168 osob [7] . P?esto?e gestapo usilovn? pracovalo na absolutnim zni?eni politickeho odboje, jen t??ko se da?ilo tohoto cile dosahnout ? je?t? v roce 1941 bylo za ilegalni ?innost zat?eno 11 405 komunist? a socialnich demokrat? [8] . Krom? politickych odp?rc? z ?ad levice existovaly i spiklenecke spolky, jejich? ?leny se staly osoby pochazejici ze st?edni t?idy ?i osoby pravicove politicke orientace. Pravicovym opozi?nim uskupenim byl t?eba ekonomicky debatni klub Freiburska ?kola , St?ede?ni spole?nost nebo krou?ek pani Solfove. Nejznam?j?i nacionaln? konzervativni protinacistickou organizaci byl Kreisavsky krou?ek , v jeho? ?ele stal hrab? Helmuth James von Moltke .

Cirkve [ editovat | editovat zdroj ]

V roce 1933 , tedy v roce nastupu Hitlera k moci, se k n?ktere z k?es?anskych cirkvi hlasilo 68 milion? N?mc?. [9] V porovnani s timto po?tem v??icich byla odbojova protinacisticka ?innost v??icich nep?ili? vyrazna a z?stala vyhrazena jen n?kolika odva?nym jedinc?m, kte?i pracovali bu? samostatn?, nebo se stali sou?asti n?jakeho tajneho spolku, jako byl nap?. Kreisavsky krou?ek . [10] ?imskokatolicka cirkev p?edstavovala pouze pasivni opozi?ni silu nap?i? celym obdobim a ve sledovanem ?ase se odhodlala k otev?enemu aktivnimu vystoupeni jen malokdy, nebo? ?i?sky konkordat ji politicke p?sobeni zakazoval.

Nejznam?j?i kritik nacistickeho re?imu, munstersky biskup Clemens August von Galen

Nejost?ej?i st?ety p?edstavovalo vydani encykliky pape?e Pia XI. Mit brennender Sorge , ktera odmitla filosoficke zaklady nacismu a kritizovala pronasledovani katolicke cirkve v N?mecku, a ostre vystoupeni proti tzv. Akci T4 (vyvra??ovani fyzicky a mentaln? posti?enych pacient?), proti ktere se vyznamn? anga?oval biskup Clemens August von Galen . Protestantske cirkve (t?ch bylo v roce 1933 v N?mecku celkem 28) byly v?t?inou velice rychle ovladnuty pronacistickym smy?lenim, co? nakonec vedlo k vytvo?eni Vyznavajici cirkve a Ochranneho sdru?eni fara??, ktere sdru?ily odp?rce re?imu. Z obou v?tvi k?es?anstvi vze?li jednotlivci ?i skupinky dlouhodob? aktivn? odporujici nacistickemu re?imu, u katolik? to byl krom? biskupa Galena nap?. jezuita Alfred Delp nebo biskup Konrad von Preysing a u protestant? nap?. studentska nenasilna skupina Bila r??e , fara? Martin Niemoller nebo Dietrich Bonhoeffer . Jedinou nabo?enskou organizaci, ktera kladla nacist?m vytrvaly a dlouhodoby odpor byli Sv?dkove Jehovovi [9] . Ti odmitali zdravit nacistickym pozdravem, odmitali p?isahat v?rnost v?dci, nevstupovali do ?adnych nacistickych organizaci. V nacistickem N?mecku bylo uv?zn?no asi 10 000 p?islu?nik? teto nabo?enske skupiny a 250 jich bylo popraveno, v?t?inou kv?li odmitnuti vojenske slu?by. [11] Protestantskych duchovnich naciste odsoudili do v?zeni zhruba 50 [12] , p?i?em? dal?ich 400 katolickych kn??i a 35 evangelickych fara?? pro?lo koncentra?nim taborem Dachau [12] .

Studenti a mlade? [ editovat | editovat zdroj ]

V nacistickem N?mecku byly v?echny spolky n?mecke mlade?e pod?izeny NSDAP prost?ednictvim zast?e?ujici organizace. Vyjimkou se stalo jen n?kolik katolickych spolk?, ktere naciste tolerovali s ohledem na uzav?eny konkordat . V roce 1935 se v ?adach Hitlerjugend nachazelo dobrovoln? 60% n?meckych chlapc? a od 25. 3. 1939 bylo ?lenstvi chlapc? i divek v nacistickych organizacich povinne [13] . P?esto vznikaly take nezavisle spolky mlade?e, ktere sdru?ovaly mlade?, stav?jici se proti agresivnimu militarismu, totalitarismu a uniformit? nacismu. Sem pat?ila nap?. Swingova mlade? , Pirati prot??e , Lipske sme?ky nebo tzv. ?ty?ky . Swingova mlade? byla elita?skym uskupenim, jeho? ?lenove se o politiku nezajimali a davali p?ednost nekonven?nimu stylu ?ivota plnemu zabavy. V?t?ina z nich byla v roce 1940 zat?ena. Z d?lnickeho prost?edi pochazeli p?islu?nici skupiny zname jako Pirati prot??e, ktera vznikla v pr?myslove oblasti Poryni-Vestfalska . Pirati prot??e roz?i?ovali zakazanou literaturu, psali po zdech dom? protinacisticka hesla a n?kte?i spolupracovali s komunistickym odbojem. Organizace byla rozpra?ena v roce 1944 , kdy bylo t?inact chlapc? z ?ad Pirat? ve?ejn? ob??eno [13] . Vyznamnou organizaci byly tzv. Lipske sme?ky, ktere fungovaly od roku 1937 v d?lnickych p?edm?stich Lipska [13] . V Mnichov? , Hamburku a Vidni vznikly nezavisle na sob? t?i male politicke mlade?nicke bu?ky, ktere ve?ly ve znamost jako ?ty?ky, jeliko? je tvo?ily v?dy ?tve?ice mladik? ve v?ku ?estnact a? osmnact let. Ti pochazeli z ni??ich st?ednich t?id a vyr?stali v k?es?anskem prost?edi. Motivaci pro opozi?ni chovani v??i re?imu bylo v tomto p?ipad? zklamani z nacionalniho socialismu. V?echny t?i skupiny cht?ly p?isp?t k svr?eni re?imu a k vit?zstvi spojenc?, ?eho? se sna?ily dosahnout p?edev?im roz?i?ovanim protire?imnich letak?. ?ty?ky byly postupn? odhaleny a jejich ?lenove popraveni nebo uv?zn?ni. Skute?nym symbolem protinacistickeho odporu mlade?e se ale stala studentska skupina Bila r??e .

?ide [ editovat | editovat zdroj ]

Odpor v nacistickem N?mecku existoval jednak v podob? ?idovskych organizaci , jednak vzniklo n?kolik iniciativ na zachranu ?id? p?ed holokaustem .

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

  1. ↑ David Welch, N?mci proti Hitlerovi, Opozice v t?eti ?i?i 1933-1945, Euromedia Group k. s. 2005, ISBN   80-242-1379-6 , str.184
  2. ↑ Henry Maitles NEVER AGAIN!: A review of David Goldhagen, Hitlers Willing Executioners: Ordinary Germans and the Holocaust" Archivovano 1. 5. 2011 na Wayback Machine ., further referenced to G Almond, "The German Resistance Movement", Current History 10 (1946), pp409?527.
  3. ↑ David Clay, "Contending with Hitler: Varieties of German Resistance in the Third Reich", p.122 (1994) ISBN   0-521-41459-8
  4. ↑ Otis C. Mitchell, "Hitler's Nazi state: the years of dictatorial rule, 1934-1945" (1988), p.217
  5. ↑ Peter Hoffmann "The History of the German Resistance, 1933?1945"p.xiii
  6. ↑ David Welch, N?mci proti Hitlerovi, Opozice v t?eti ?i?i 1933-1945, Euromedia Group k. s. 2005, ISBN   80-242-1379-6 , str. 148
  7. ↑ David Welch, N?mci proti Hitlerovi, Opozice v t?eti ?i?i 1933-1945, Euromedia Group k. s. 2005, ISBN   80-242-1379-6 , str. 72
  8. ↑ David Welch, N?mci proti Hitlerovi, Opozice v t?eti ?i?i 1933-1945, Euromedia Group k. s. 2005, ISBN   80-242-1379-6 , str. 73
  9. ↑ a b David Welch, N?mci proti Hitlerovi, Opozice v t?eti ?i?i 1933-1945, Euromedia Group k. s. 2005, ISBN   80-242-1379-6 , str. 99
  10. ↑ David Welch, N?mci proti Hitlerovi, Opozice v t?eti ?i?i 1933-1945, Euromedia Group k. s. 2005, ISBN   80-242-1379-6 , str. 119
  11. ↑ David Welch, N?mci proti Hitlerovi, Opozice v t?eti ?i?i 1933-1945, Euromedia Group k. s. 2005, ISBN   80-242-1379-6 , str. 100
  12. ↑ a b David Welch, N?mci proti Hitlerovi, Opozice v t?eti ?i?i 1933-1945, Euromedia Group k. s. 2005, ISBN   80-242-1379-6 , str. 118
  13. ↑ a b c David Welch, N?mci proti Hitlerovi, Opozice v t?eti ?i?i 1933-1945, Euromedia Group k. s. 2005, ISBN   80-242-1379-6 , str.120 ? 143

Literatura [ editovat | editovat zdroj ]

  • WELCH, David. N?mci proti Hitlerovi. Opozice v t?eti ?i?i 1933-1945 . Praha: Kni?ni klub, 2005. 191 s. ISBN   80-242-1379-6 .  

Souvisejici ?lanky [ editovat | editovat zdroj ]

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Citovano z ? https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=N?mecky_odboj_b?hem_druhe_sv?tove_valky&oldid=22315023 “