한국   대만   중국   일본 
Nevar?tina ? Wikipedie P?esko?it na obsah

Nevar?tina

Z Wikipedie, otev?ene encyklopedie
Nevar?tina (????? ????, nepalbha?a)
Roz?i?eni Nepal , Sikkim
Po?et mluv?ich 1,4 milionu
Klasifikace
Pismo Devanagari
Postaveni
Regulator Nepal Bhasa Academy
U?edni jazyk Nepal Nepál Nepal
Kody
ISO 639-1 neni
ISO 639-2 new (B)
new (T)
ISO 639-3 new
Ethnologue new
Wikipedie
new.wikipedia.org
N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky .

Nevar?tina (nevarsky ????? ???? nepalbha?a , take Newa bhaj ) je jazyk z tibetobarmske skupiny sinotibetskych jazyk? . Mluvi jim hlavn? 1,3 milionu Nevarc? , kte?i obyvaji udoli Kathmandu v Nepalu . Krom? Nepalu se take pou?iva v indickem stat? Sikkim , kde je jednim z oficialnich jazyk?. Ma bohatou literarni tradici a zapisuje se pismem Devanagari, p?edtim se pou?ivala r?zna mistni pisma odvozena od Brahmi . Vzhledem k dlouhodobemu kontaktu jazyk vykazuje podobnosti s jazyky indoevropskymi .

Nevar?tinu nelze zam??ovat s indoevropskym jazykem nepal?tinou , ktera sama sebe nazyva ?????? nepali nebo i nepali bha?a . Vyraz Nepal p?vodn? ozna?oval pouze udoli Kathmandu , kde se mluvilo nevar?tinou. Nepal?tina se d?ive nazyvala khas kura nebo gurkhali a mluvilo se ji v jinych oblastech dne?niho Nepalu. Pozd?ji se nepal?tina za?ala rychle ?i?it a vytla?ovat p?vodni nevar?tinu, a to i v samotnem udoli Kathmandu. Nap?iklad mezi lety 1952 a 1991 podil populace v udoli Kathmandu hovo?ici nevarsky poklesl ze 74,95% na 43,93%. [1] Jazyk je klasifikovan jako ohro?eny organizaci UNESCO . [2]

Vzorovy text [ editovat | editovat zdroj ]

V?eobecna deklarace lidskych prav

nevarsky

????? ???? ????????? ? ????????? ?????????? ? ??? ????? ??? ? ???? ???????? ? ????????? ???? ???????? ??? ??? ??????? ??????????? ?????? ??? ?

?esky

V?ichni lide se rodi svobodni a sob? rovni co do d?stojnosti a prav. Jsou nadani rozumem a sv?domim a maji spolu jednat v duchu bratrstvi.

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

  1. MALLA, Kamal P. The Occupation of the Kathmandu Valley and its Fallout [online]. [cit. 2014-03-16]. S. 3. Dostupne v archivu po?izenem dne 2016-01-08.  
  2. UNESCO Atlas of the World's Languages in Danger [online]. [cit. 2013-11-13]. Dostupne online .  

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]