Pan prsten? III. Navrat krale
Vlajka kralovstvi Gondor
Autor	J. R. R. Tolkien
P?vodni nazev	The Return of the King
P?ekladatel	Stanislava Po?ustova
Zem?	Spojene kralovstvi
Jazyk	angli?tina
?anr	fantasy
Vydavatel	Mlada fronta
Datum vydani	1955
?esky vydano	1993
Po?et stran	409
P?edchozi a nasledujici dilo
Dv? v??e
N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky .

Navrat krale je nazev posledniho ze t?i svazk? romanu Pan prsten? anglickeho autora Johna Ronalda Reuela Tolkiena . Navazuje na Spole?enstvo Prstenu a Dv? v??e . Sklada se ze dvou knih (?asti), v ramci celeho romanu jde o knihu patou (obsahuje deset kapitol ) a ?estou (dev?t kapitol). D?j pate knihy vypravi o valce o Prsten, p?edev?im o osudovem st?etnuti mezi Zapadem a vojsky temneho pana Saurona p?ed branami Minas Tirith . ?esta kniha zachycuje zav?r putovani Froda a Sama v zemi Mordor a zav?r celeho p?ib?hu. Poprve byl Navrat krale vydan 20. ?ijna 1955 ve Velke Britanii nakladatelstvim Allen & Unwin . Sou?asti dila jsou take obsahle dodatky popisujici genealogie a p?ib?hy n?kterych postav, st?ipky z historie sv?ta, elfske jazyky, kalenda?e a dal?i dopl?ky.

Okolnosti vydani [ editovat | editovat zdroj ]

P?esto?e Spole?enstvo Prstenu a Dv? v??e vy?ly v roce 1954 kratce po sob?, v ?ervenci a v listopadu, publikace t?etiho svazku romanu se opozdila vzhledem k Tolkienov? snaze dokon?it dodatky a jmenny rejst?ik. Snahu o dokon?eni rejst?iku nakonec vzdal, av?ak prace na uspo?adani a zhu?t?ni dodatk? mu zabrala cele jaro 1955, zatimco nad?eni ?tena?i posilali dopisy a hlasit? se do?adovali pokra?ovani. Rukopis kone?n? odeslal v kv?tnu. Vydani se v?ak je?t? posunulo vinou chybn? vyti?t?ne tabulce s runami a ?etnym dal?im tiska?skym dotaz?m. Na ty Tolkien v let? ani nemohl odpovidat, jeliko? podnikal cestu po Italii. Teprve po navratu dom? do Oxfordu mohl konzultovat sve poznamky a Navrat krale kone?n? vy?el 20. ?ijna 1955, tem?? cely rok po p?edchozim svazku. ^[1]

Krom? nazvu Navrat krale zva?oval Tolkien take pojmenovani Valka o Prsten . Jako hlavni vyhody teto alternativy uvad?l skute?nost, ?e nazev prozradi men? o rozuzleni d?je a zminkou o titulnim artefaktu nava?e na jmeno prvniho svazku ( Spole?enstvo Prstenu ). Nakladatel Rayner Unwin nicmen? preferoval Navrat krale . ^[2] Tolkien vytvo?il take nazev pro jednotlive ?asti svazku, ?Valka o Prsten“ pro patou knihu a ?Konec T?etiho v?ku“ pro ?estou knihu. V praxi se jich v?ak neu?iva. ^[3]

Vydani posledniho svazku op?t p?ilakalo mno?stvi recenzent?. C. S. Lewis a W. H. Auden pokra?ovali ve chvalozp?vech a p?idavali se k nim take dal?i, mezi jinymi Bernard Levin v ?asopise Truth . Negativni kritiku ohledn? ?juvenilniho“ stylu a postav vyslovil Edwin Muir , p?isli?nou ?bibli?nost“ jazyka odsoudil John Metcalf . Take oxford?ti kolegove na Tolkienovu mimouniverzitni um?leckou ?innost hled?li spi?e odmitav?. ?tena?i v?ak byli spokojeni a dilo se prodavalo ?im dale lepe, by? zatim nikoliv v ohromujicich po?tech. I tak v?ak p?ijmy z prodeje brzy za?aly p?evy?ovat autor?v univerzitni plat (na za?atku roku 1956 obdr?el 3500 liber). Tolkien se po dokon?eni prace vratil k akademicke ?innosti a 21. ?ijna 1955, den po vydani finalniho svazku, vyslovil na domovske Oxfordske univerzit? p?edna?ku ?Angli?tina a vel?tina“. ^[4]

D?j [ editovat | editovat zdroj ]

Kniha pata [ editovat | editovat zdroj ]

Na po?atku pate knihy p?iji?di Gandalf s Pipinem do Minas Tirith , hlavniho m?sta Gondoru . Gondorska ?i?e je v ti?ive a stale se zhor?ujici situaci, nebo? Sauron , bez ohledu na to, ?e je?t? neziskal Jeden prsten , hodla valkou p?emoci ostatni obyvatele St?edozem? a vybudovat v ni vlastni neomezene panstvi. Jako prvni hodla zauto?it na Gondor jako?to na nejmocn?j?i ze svych odp?rc? a rovn?? kv?li davne za?ti. Gondor pot?ebuje zoufale spojence, a tak se Aragorn , zatimco Gandalf s Pipinem cestuji do Minas Tirith, vydava do rohanskeho horskeho pr?smyku na Stezky mrtvych , kde dli stinove vojsko duch? bojovnik?, kte?i v jedne davne valce poru?ili p?isahu.

Aragorn p?izra?ne vale?niky vyzve, aby mu pomohli, a od?inili tak davnou vinu. Stiny porazi na jihu Gondoru Sauronovy spojence, korzary, kte?i vazali gondorske sily na jihu jejich ?i?e a oslabovali tak hranici s Mordorem . Ve stejnou dobu se na pomoc Gondoru chystaji i Rohirove. Ne? v?ak pomoc stihne dorazit, Sauronovo vojsko opusti Mordor a oblehne Minas Tirith. V jeho ?ele je kapitan Prstenovych p?izrak?, Pan nazgul? . Jeho v?ak zanedlouho zabije rohirska divka Eowyn ( Theodenova nete?) a vzap?ti dorazi i pomoc od Rohir? a gondorskych vojsk jihu. Prvni Sauron?v utok je odra?en, je v?ak jasne, ?e Sauron tim oslaben nebyl, zatimco Gondor p?i?el o mnoho sil. Gandalf se od Faramira dozvi o jeho setkani s Frodem a rozhodne se odlakat Sauronovu pozornost od n?j, nebo? Frodova pou? je jedina nad?je svobodnych narod? St?edozem?. Gondor?ti proto shroma?di vojsko nejzdatn?j?ich bojovnik? a vydaji se k ?erne bran? Mordoru, na opa?nou stranu, ne? kudy se vydal k Orodruin? Frodo. Sauron se domniva, ?e ve vojsku je Jeden prsten a ?e vyprava ma za cil ho svrhnout a nositele prstenu nastolit novym panem; vrhne proto proti Gondorskym nejv?t?i vojsko, jake ma v zaloze, a p?es uporny odpor se na stranu tohoto vojska za?ne klonit vit?zstvi.

Kniha ?esta [ editovat | editovat zdroj ]

?esta kniha za?ina Samovou snahou osvobodit Froda ze sk?etiho zajeti. To se mu take poda?i a oba hobiti se v p?estrojeni za sk?ety vydavaji do nitra Sauronovy ?i?e Mordoru sm?rem k ho?e Orodruin? . Cestou jsou malem odhaleni, nebo? narazi na oddil sk?et? a jeho velitel je pova?uje za uprchle sk?ety. Donuti je proto za?adit se do oddilu, ktery sm??uje k severni hlavni bran?, odkud ma spolu s dal?imi zauto?it na bli?ici se Gondorske vojsko. U brany se v nastalem zmatku nicmen? oba hobiti vytrati a vydaji se op?t ke svemu cili. Froda ji? velmi unavuje dlouha cesta, jeho unavu umoc?uje i stare zran?ni na V?trov? a b?emeno samotneho Prstenu, jeho? moc se s p?ibli?ovanim k mistu jeho vzniku zv?t?uje. K dovr?eni v?eho zjisti, ?e je stale pronasleduje Glum a tou?i se prstenu zmocnit. Kdy? nakonec Frodo dorazi k ho?e a vstoupi do Puklin osudu, podlehne moci Prstenu a misto zni?eni jej prohlasi za sv?j. To si okam?it? uv?domi Sauron v nedaleke Barad-dur a po?le k ho?e Prstenove p?izraky , kte?i prav? bojuji u ?erne brany Mordoru s gondorskym vojskem. Osud St?edozem? se zda byt zpe?et?n, nebo? Frodo by ani s Prstenem nebyl schopen nazgul?m vzdorovat, zasahne v?ak Glum. V ?ilene snaze zmocnit se prstenu Froda p?epadne a odkousne mu prst i s prstenem, v radosti nad znovunabytim prstenu v?ak ztrati rovnovahu a z?iti se do ohn? Hory osudu i s Prstenem. Frodovo poslani tak nakonec p?ece dojde napln?ni. V okam?iku, kdy prsten dopadne do ohn? hory, se Sauronova v?? z?iti, Sauronova vojska jsou ochromena a Sauron sam se zm?ni v bezmocneho ducha, ktery zmizi do dali.

Zav?re?ne kapitoly li?i, jak je obnoveno panstvi Gondoru nad celou zapadni St?edozemi a jak op?t nastoupi kral (odtud nazev t?etiho dilu), jim? je Aragorn (Elessar). Na samem konci se v?ichni ?ty?i hobiti vraceji do Kraje , ktery v?ak neni takovy, jaky jej opou?t?li. V Kraji se po svem vyhnani z Orthanku usadil Saruman s ?ervivcem a hobity si zotro?il. Frodovi s p?ateli se v?ak poda?ilo Kraj osvobodit. Grima ?ervivec ji? nechce Sarumanovi slou?it a zabije ho, sam je pak usmrcen hobity. Roman kon?i konstatovanim, ?e T?eti v?k St?edozem? skon?il a za?ina ?tvrty v?k, panovani lidi.

Dodatky [ editovat | editovat zdroj ]

Sou?asti knihy Navrat krale jsou i obsahle dodatky a v n?kterych vydanich i rejst?ik.

A. Letopisy kral? a vladc? [ editovat | editovat zdroj ]

Dodatek A p?edstavuje zhu?t?ne pojednani o historii Numenoru , Arnoru , Gondoru , Rohanu a Durinova lidu , mezi n?j je v?len?na take ?ast p?ib?hu Aragorna a Arwen . Jeho sou?asti je take vypsani rodu trpaslik? z Ereboru .

B. Letopis (Chronologie zapadnich zemi) [ editovat | editovat zdroj ]

Dodatek B p?edstavuje chronologicky zaznam udalosti druheho a t?etiho v?ku. Ke ka?de udalosti je uvedeno datum (by? n?kde jen p?ibli?ne).

?ast Velke roky je v?novana podrobn?j?imu zapisu o udalostech let 3018 a? 3021, kdy se odehrava hlavni d?j Pana prsten? . Dale je p?ipojen obdobny chronologicky zaznam Pozd?j?i udalosti tykajici se ?len? Spole?enstva prstenu .

C. Rodokmeny [ editovat | editovat zdroj ]

Dodatek C zahrnuje rodokmeny Pytlik? z Hobitina, Bral? z Velkych Pelouch?, Brandorad? z Radovska a tzv. ?Starodavny rodokmen pana Samv?da“.

D. Kalenda?e [ editovat | editovat zdroj ]

Dodatek D pojednava o kalenda?ich hobit? , lidi i elf? .

E. Vyslovnost a pismo [ editovat | editovat zdroj ]

Dodatek E pojednava o vyslovnosti a pismech pou?ivanych v dob? d?je Pana prsten? . Vyslovnost jmen se v mnoha ohledech li?i od ?e?tiny, angli?tiny i latiny.

F. Jazyky a narody t?etiho v?ku a O p?ekladu [ editovat | editovat zdroj ]

Dodatek F pojednava o jazycich elf?, lidi hobit? a ostatnich plemen a jeho ?ast O p?ekladu se vyjad?uje k fiktivnimu p?ekladu z ?ervene knihy psane v zapad?tin?.

Adaptace [ editovat | editovat zdroj ]

Zav?re?ny svazek romanu byl poprve filmov? zpracovan v animovane podob? v roce 1980 jako Navrat krale . Pod projekt se podepsali Jules Bass a Arthur Rankin , autorska dvojice, ktera ji? v roce 1977 nato?ila animovany film Hobit . Zpracovani byva chapano jako neoficialni pokra?ovani Bakshiho Pana prsten? z roku 1978. Rankin?v a Bass?v Navrat krale byl ur?en pro televizni vysilani a poprve byl uvad?n spole?nosti ABC 11. kv?tna 1980. P?esto?e se na tvorb? podilela ?ast tymu z Hobita , je animace usp?chana a men? pe?liva. Scena? se vyrazn? odchyluje od kni?ni p?edlohy ? na jednu stranu je mnoho ?asu v?novano ramcovemu vyprav?ni (oslava Bilbovych 129. narozenin v Roklince), na druhou stranu jsou n?ktere d?le?ite postavy zcela vypu?t?ny (Arwen, Faramir). Takte? p?ib?hy ostatnich hrdin? jsou vyrazn? pozm?n?ny: Smi?ek je vyslan z Minas Tirith za Theodenem, Sam si v dlouhe snove sekvenci p?edstavuje rozkvetly Mordor, Aragorn planuje tahnout proti Temne v??i a podobn?. Take Vymeteni Kraje je, podobn? jako v ostatnich adaptacich, vypu?t?no, p?ib?h je ramcovan epickym vyprav?nim, v p?imem protikladu k Tolkienovu zam??eni na drobne udalosti hobitich ?ivot?. P?ib?h je take otev?en?ji svazan s nabo?enskym pojetim dobra a zla: postavy se modli a odkazuji k Bohu, ?ablu a peklu. ^[5]

Film Pan prsten?: Navrat krale re?isera Petera Jacksona m?l premieru v prosinci 2003 coby t?eti a zav?re?ny dil filmove trilogie Pan prsten? . P?edloha, ktera ob? hlavni d?jove linie p?edstavuje postupn?, je upravena tak, aby se p?ib?hy postav st?idaly. V n?kterych p?ipadech se take diky kinematografickym prost?edk?m prolinaji, jako kdy? sloup bledeho ohn? ?lehajici z Minas Morgul pozoruje sou?asn? Frodo (na nedalekych schodech k Cirith Ungol) a Pipin (ze vzdaleneho Minas Tirith na zapad?). Oproti romanu je take zvyrazn?no vyvrcholeni vale?nych sekvenci v bitv? na Pelennorskych polich . ^[6]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]