Narodni shroma?d?ni republiky ?eskoslovenske
, te?
pounorove
Narodni shroma?d?ni
, byl jednokomorovy nejvy??i zakonodarny sbor
?eskoslovenska
, jeho? parametry a pravomoci stanovila nov? p?ijata
ustava z roku 1948
. Existoval do roku 1960, kdy po
volbach 12. ?ervna 1960
p?ijalo Narodni shroma?d?ni v ?ervenci 1960
novou ustavu
, ji? se utvo?ilo
Narodni shroma?d?ni ?eskoslovenske socialisticke republiky
.
[1]
B?hem
unoroveho p?evratu roku 1948
v ?eskoslovensku mocensky pln? p?evladla
Komunisticka strana ?eskoslovenska
. V nasledujicich m?sicich byly dokon?eny prace na
nove ustav?
, p?ijate 9. kv?tna, ktera zasadn? m?nila i politicky a volebni system i podobu nejvy??iho zakonodarneho sboru. Volby probihaly po cele sledovane obdobi od roku 1948, po?inaje
volbami 30. kv?tna 1948
, v modelu jednotne kandidatni listiny
Narodni fronty
, ktera u? sice existovala od roku 1945, ale jen jako koalice v?ech povolenych politickych stran, ktere je?t? ve
volbach roku 1946
mohly navzajem soupe?it o hlasy voli??. V ramci Narodni fronty existovaly i po roce 1948 dal?i politicke strany, ale zcela dominantni (vedouci) roli (by? ustavou z roku 1948 je?t? vyslovn? nestanovenou) m?la Komunisticka strana ?eskoslovenska (a
Komunisticka strana Slovenska
coby jeji uzemni slo?ka). V ?eskych zemich krom? toho fungovaly
?eskoslovenska strana socialisticka
,
?eskoslovenska strana lidova
a po kratkou dobu je?t? i
?eskoslovenska socialni demokracie
(ta ov?em ji? v ?ervnu 1948 rozhodla o svem slou?eni s KS?). Na Slovensku potom fungovaly
Strana slobody
a
Strana slovenskej obrody
.
Skute?na role Narodniho shroma?d?ni se v letech 1948?1960 v d?sledku vy?e uvedeneho vymizeni stranicke a politicke sout??e prom?nila a poklesla. Ve
volbach roku 1948
,
1954
a
1960
nedo?lo k ?adnemu p?ipadu, ?e by p?edem stanoveny kandidat Narodni fronty nebyl zvolen.
Parametry a pravomoci Narodniho shroma?d?ni
[
editovat
|
editovat zdroj
]
Ustava z roku 1948 stanovila, ?e volebni pravo je obecne, rovne, p?ime a tajne.
Aktivni volebni pravo
m?li v?ichni ob?ane star?i 18 let. Pro pasivni volebni pravo pak stanoven limit 21 let. Nejvy??im zakonodarnym organem m?lo byt Narodni shroma?d?ni (NS). M?lo jednu komoru (na rozdil od
prvorepublikoveho Narodniho shroma?d?ni
ji? nebyl po roce 1945 ani dle ustavy z roku 1948 obnoven
senat
). Po?et poslanc? NS byl stanoven na 300 s funk?nim obdobim ?est let. NS m?lo pravomoc volit
prezidenta
a Narodnimu shroma?d?ni byla odpov?dna
vlada
.
[2]
Ustava z roku 1948 nestanovila p?esne podminky konani voleb do Narodniho shroma?d?ni a odkazala to na samostatny zakon. Sidlem NS byla Praha. Po svem zvoleni m?li poslanci na ustavujici sch?zi p?ednest slib ve zn?ni: ?
Slibuji, ?e budu v?ren republice ?eskoslovenske a jejimu lidov? demokratickemu z?izeni. Budu zachovavat jeji zakony a sv?j mandat vykonavat podle nejlep?iho v?domi a sv?domi k prosp?chu lidu a statu
.“ Poslanci disponovali po dobu vykonu mandatu
imunitou
, tykajici se ov?em jen hlasovani a ?in? p?i vykonu mandatu. Jejich vydani k trestnimu stihani podlehalo souhlasu NS. Zasedani NS svolaval prezident republiky, minimaln? dvakrat do roka. Zarove? m?l prezident pravomoc NS rozpou?t?t. Narodni shroma?d?ni bylo usna?enischopne p?i p?itomnosti minimaln? jedne t?etiny poslanc?. Pro platnost usneseni pak byla podminkou prosta nadpolovi?ni v?t?ina p?itomnych (u ustavnich zakon? t?i p?tiny v?ech poslanc?). V ?ele NS stal p?edseda, mistop?edsedove a dal?i ?lenove p?edsednictva Narodniho shroma?d?ni se 24 ?leny, volenymi v?dy na funk?ni obdobi 1 roku.
[2]
Slo?eni Narodniho shroma?d?ni ur?ily troje volby: