Mykeny
Lvi brana
Poloha
Sou?adnice	37°43′51″ s. ?. , 22°45′22″ v. d.
Stat	?ecko ?ecko
Mykeny
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	0,3 km²
Sprava
Status	zanikle m?sto
multimedialni obsah na  Commons
N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky .

Mykeny a Tiryns
Sv?tove d?dictvi UNESCO
Smluvni stat	?ecko ?ecko
Typ	kulturni d?dictvi
Kriterium	i, ii, iii, iv, vi
Odkaz	941 (anglicky)
Za?azeni do seznamu
Za?azeni	1999 (23.  zasedani )

Mykeny ( ?ec. Μυκ?ναι) je archeologicka lokalita v ?ecku , zhruba 90 km jihozapadn? od Athen na severovychod? Peloponesu . Mykeny byly ve 2. tisicileti p?. n. l. jednim z hlavnich center ?ecke civilizace a vojenskou pevnosti, ktera dominovala velke ?asti ji?niho ?ecka. Obdobi od 16. do 12. stoleti p?. n. l. je proto nazyvano obdobim mykenske kultury . M?sto Mykeny bylo centrem prvni ?ecke civilizace, ktera vznikla po minojske kultu?e na Kret? . Prvni archeologicke vyzkumy za?aly v roce 1841 a s p?estavkami probihaji do sou?asnosti (2024). V Mykenach p?sobil take prosluly amatersky archeolog Heinrich Schliemann . ^[1]

Myke?ane (zvani te? Achajove ) p?i?li do ?ecka z Balkanu kolem roku 2000 p?. n. l. Mykenskou civilizaci tvo?ily nejprve vesnice na svazich hor, ktere obyvali lide hovo?ici starou formou ?e?tiny . Kolem roku 1650 p?. n. l. p?erostly mnohe vesnice v opevn?na m?sta s bohatymi palaci a s luxusnim zbo?im, ktere konkurovalo zbo?i velmi zru?nych kretskych ?emeslnik? . Mykenskou civilizaci tvo?ilo asi 20 m?stskych stat?. V dob? sveho nejv?t?iho rozkv?tu ovladali Myke?ane cely jih ?ecka. Na severu sahalo jejich uzemi a? do Boiotie a Thesalie , na zapad? potom a? k Jonskym ostrov?m .

Vznik Myken [ editovat | editovat zdroj ]

Podle ?eckeho bajeslovi zalo?il Mykeny Perseus a pozd?ji zde sidlili kralove krvaveho rodu Pelopovc? . Nejznam?j?im Pelopovcem je kral Agamemnon , ktery byl vrchnim velitelem ?eckych vojsk v trojske valce.

Hrad a m?sto [ editovat | editovat zdroj ]

Mykenska pevnost zaujimala  dominantni strategicke postaveni na vrcholku kopce, nebo? z ni mohlo m?sto ovladat p?ilehlou ni?inu i horske pr?smyky a? ke Korintu . Mohutne zdivo z nepravidelnych vapencovych kvadr? o sile a? p?ti metr? se proslavilo jako ?kyklopske", nebo? pozd?j?i generace m?ly za to, ?e je mohli postavit pouze jednooci myti?ti ob?i zvani Kyklopove . Hlavni vstup do m?sta tvo?i Lvi brana , ktera vznikla kolem roku 1260 p?. n. l. Nad mohutnym portalovym p?ekladem stoji proti sob? dva kamenni lvi. Od brany vede cesta ke kralovskemu palaci. Jeho dva trakty jsou spojeny chodbami, je? slou?ily jako zasobarny. Malovane podlahy a bohate fresky na st?nach se podobaji t?m, ktere nalezneme v palacich na Kret?. Kolem palace stoji domy men? vyznamnych ob?an? v?etn? t?iposcho?oveho domu zvaneho Sloupovy.

Hrad sam byl r?znym zp?sobem p?estavovan, ?asem byl do n?ho zahrnut mlad?i ?achtovy okruh a vybudovany mohutne hradby i s proslulou Lvi branou. Dnes mame celou stavbu zachovanou v podob?, kterou dostala kolem poloviny 13. stoleti p?. n. l. Pouze na severovychod? byl po roce 1230 p?. n. l. p?istav?n z obrannych d?vod? maly vyb??ek. A to pote, co byl hrad oble?en a zni?eny palacove dilny a skladi?t? v podhradi. Hrad sam podlehl definitivni zkaze kolem roku 1125 p?. n. l. K byvale slav? se u? Mykeny nikdy nevzpamatovaly, i kdy? zde pozd?ji vznikala mala sidli?t? a ve 3. stoleti p?. n. l. dokonce maly chram.

Z Myken jsou zname take obytne domy a dilny, ktere vytva?ely m?sto. Najdeme zde charakteristicke kopulove hroby, nahrobni desky a olta?e. Mali?ske um?ni se projevuje ornamenty a stylizacemi, obrazy zvi?at i lidi na st?nach i vazach. Ob? mista ? hrad i m?sto ? jsou bohata na nalezi?t? skvostnych poklad? nesmirne um?lecke a hmotne ceny doby mykenske. Dnes se t?mto pamatkam m??eme obdivovat ve vstupni sini athenskeho Narodniho archeologickeho muzea .

Mykenske hrobky [ editovat | editovat zdroj ]

Nejv?t?im zdrojem poznani vedle vykopavek samotnych budov se staly ?achtove hroby , ktere objevil Schliemann. Jsou to poh?ebi?t? vytesana ve skalach majici tvar pravouhlych studni o zna?ne hloubce. Krom? toho objevil tento mu? a jeho nasledovnici velke mno?stvi zasypanych staveb zara?ejici velikosti. U? anticky autor Pausanias pokladal tyto stavby nikoli za dilo lidi, ale za opu?t?ne stavby jednookych obr? Kyklop?. Nelze se mu divit, v?dy? stavby se skladaly z mnoha kamennych blok? o velikosti 3 x 1 m.

Schliemann v Mykenach objevil prvni ze ?achtovych hrob? na mist?, ktere je dnes znamo jako ?okruh hrob? A". P?i vykopavkach bylo objeveno devatenact koster obklopenych zlatymi ?perky, zlatem a st?ibrem vykladanymi zbran?mi, zlatym brn?nim i zlatymi a st?ibrnymi pohary. Bohatstvi t?chto hrobek ukazuje, ?e se jednalo o kralovskou rodinu nebo aristokracii. Kral m?l a? 400 bronzi?? a stovky otrok?. A zamo?ni Myke?ane si velmi va?ili zlata, ktere dova?eli z Egypta .

Nejv?t?i nalez v?ak na Schliemanna ?ekal v hrobce ?islo p?t ? nadherna zlata maska. Ozna?il ji za posmrtnou masku krale Agamemnona. Podle Homera byl Agamemnon kralem Achaie (sou?asnych Myken) a v?dcem ?eckych vojsk p?i ta?eni na Troju .

Pobli? citadely mimo hradu je okruh B ? ?ada hrob?, ktere pochazeji z pozd?j?i doby ne? hroby ?achtove okruhu A. Ka?dy hrob tvo?i a? t?icet p?t kruhovych ?ad obrovskych kamen?. ?ady se k vrcholu postupn? zu?uji a p?ipominaji tradi?ni lidove uly. Myke?ane je stav?li obvykle na svahu asi po 200 let, od roku 1400 do roku 1200 p?. n. l. P?ichazelo se do nich dlouhou chodbou, zakon?enou mohutnymi dve?mi. Po ka?dem poh?bu byly dve?e zazd?ny a chodba zasypana hlinou.

Nejhonosn?j?imi hrobkami v Mykenach je takzvana Atreova pokladnice ( Atreus byl Agamemnonovym otcem) a udajna hrobka Agamemnonovy man?elky Klytaimnestry . Atreova pokladnice m?la tem?? 6 m vysoky vchod, otvirajici se do komnaty vysoke 13 m a ?iroke 14 m. Kdysi byla oblo?ena bronzovymi deskami. V obou hrobkach byvaly pravd?podobn? stejn? bohate poklady jako v hrobech ?achtovych, av?ak po mnoho staleti do nich pronikali vykrada?i hrob?, tak?e z Atreovy pokladnice dnes zbyva jen hruba stavba. 

Historie [ editovat | editovat zdroj ]

Mykensko-argonsky region je jednim z nejdele osidlenych v ?ecku. Prvni nalezy pochazeji z neolitu z doby kolem roku 3000 p?. n. l. ?ekove (Achajove) nebyli p?vodni obyvatele ?ecka. P?i?li sem kolem roku 2000 p?. n. l. ze severu, postupn? splynuli s p?vodnim obyvatelstvem Pelasg? .

Mykenskou spole?nost tvo?ili hlavn? lovci a vale?nici. Nedostatek surovin je nutil k dalkovym obchod?m. Vyva?eli p?edev?im um?lecke vyrobky a olivovy olej. Dova?eli kovy. Palace byly spravnimi st?edisky. Opevn?ni bylo vybudovano z velkych mohutnych kamennych kvadr? ? kyklopskych “ podle bajneho obra s jednim okem.

Rozmach mykenske kultury souvisi s m?stem a hradem Mykeny. V te dob? zde ?il jeden z hlavnich ?eckych kmen? Achajove. Mykenska kultura je pokra?ovanim egejsko-kretske kultury na p?d? vlastniho ?ecka. Vyvrcholeni mykenske kultury se klade do doby mezi r. 1400 a? 1200 p?. n. l. Mytologickou osobou z te doby je Agamemnon, vrchni velitel spojenych vojsk ?eckych kni?at v trojske valce.

Kolem roku 1550 p?. n. l. Mykeny dobyly Kretu a za?aly zakladat kolonie okolo  Egejskeho mo?e  a na ostrovech  Rhodos  a  Kypr . Obchodovali v celem  St?edomo?i , p?edev?im s  Feni?any  a Egyptem.

Upadek mykenske kultury a posleze i jeji zanik za?ina kolem roku 1200 p?. n. l., kdy Mykeny podlehly ko?ovnym najezdnik?m, tzv.  mo?skym narod?m a dal?im ?eckym kmen?m Dor? .

Archeologicke vykopavky [ editovat | editovat zdroj ]

Nalezi?t? v Mykenach bylo diky sve jedine?nosti v roce 1999 za?azeno na Seznam sv?toveho kulturniho d?dictvi UNESCO .

Do rozsahleho arealu archeologickych vykopavek se vstupuje z parkovi?t? pod hradem. Podel star?iho hroboveho okruhu vpravo se stoupa ke Lvi bran? vysoke p?es 3 metry. Naho?e na bran? na vapencove desce se nachazi relief dvou lvic vzty?enych na zadnich nohach. Dal?i hrobovy okruh se 6 ?achtovymi hroby o hloubce tem?? 10 m je napravo za branou. Cesta stoupa po kamenne ramp? a zbytcich velkolepeho schodi?t?, ktere vedlo do vlada?ova palace na akropoli . Zde je nadvo?i s tr?nim salem na zapadni stran? a s vlastnim obytnym palacem zdobenym vstupnim sloupo?adim. Na vychod? je hlavni si? ? megaron . Nedaleko jsou i zbytky Athenina chramu ze 3. stoleti p?. n. l. Zajimavy je te? dodate?n? p?istav?ny vyb??ek opevn?ni z konce 13. stoleti p?. n. l., ktery chrani podzemni pramen. Ten tryska p?imo ze skaly a lze k n?mu sestoupit po 90 schodech. Z vyb??ku opevn?ni se lze dostat n?kterou z bran a? na vrchol hory sv. Elia?e (Agios Ilias), odkud je rozsahly pohled nejen na Mykeny, ale na celou argolskou kotlinu a? k arkadskym horam uvnit? Peloponesu.

Mimo areal hradu le?i je?t? 9 kupolovych hrob? (thol?), polorozbo?ena hrobka Aigisthova z prvni poloviny 15. stoleti p?. n. l., zrekonstruovana hrobka Klytaimest?ina z doby okolo 1300 p?. n. l. a po?kozena Lvi hrobka. Dal?i hroby se nachazeji v okolnim zvln?nem terenu.

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

Literatura [ editovat | editovat zdroj ]

• ?ecko ? pr?vodce do zahrani?i, nakladatelstvi Olympia, 1993
• Slovnik anticke kultury, nakladatelstvi Svoboda, 1974
• Bohove a hrdinove antickych baji, Vojt?ch Zamarovsky, Mlada fronta Praha 1965

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

• Obrazky, zvuky ?i videa k tematu Mykeny na Wikimedia Commons
• Slovnikove heslo Mykeny ve Wikislovniku
• Fotoalbum sbirek Archeologickeho muzea v Mykenach)