My?leni znamena v ?ir?im slova smyslu souhrn v?ech v?domych mentalnich (psychickych) ?innosti , v u??im slova smyslu jejich nejslo?it?j?i a patrn? jen ?lov?ku vlastni ?ast, ktera je schopna abstrakce a reflexe .

My?leni od jednotlivych vjem? a zku?enosti postupuje k obecnym pojm?m a jejich prost?ednictvim k praktickemu i teoretickemu zvladani sv?ta. Navazuje tak na smyslove vnimani, vyu?iva pam?ti a tvo?ivosti , se svymi obsahy v?ak zachazi soustavnym a vice men? pravidelnym zp?sobem. Tento specificky zp?sob spojovani, rozli?ovani, porovnavani a souzeni podstatn? souvisi s ?e?i , ktera je jeho prost?edkem a zarove? ur?ujicim prost?edim.

Sv?dectvi jazyka [ editovat | editovat zdroj ]

O vyznamu i bohatosti my?leni sv?d?i mno?stvi odvozenych slov, ktera nazna?uji ?i?i a rozmanitost my?leni: ?lov?k m??e p?emy?let, rozmy?let, vymy?let, zamy?let, domy?let, smy?let, p?emitat. My?leni m??e znamenat pouhe domnivani (?myslel jsem, ?e...“), vyvolavat vzpominky a intence (?myslet na n?koho“ nebo ?na n?co“) nebo ambice (?myslet si na n?co“), m??e rozvrhovat mo?nosti a p?ipravovat jednani (?rozmy?let si“) a m??e hledat n?co, co dosud nikdo nevid?l (?vymy?let“).

Vztah jazyka a my?leni je p?edm?tem mnoha zkoumani a sam o sob? ma ?adu vrstev. U? smyslove vnimani pot?ebuje rozpoznavat jednotlive p?edm?ty a jevy z obraz? na sitnici a ostatnich smyslovych vjem?, vnimat ?n?co jako?to n?co“, ?ili t?idit a vysledky fixovat do pojm? a slov. Jazyk umo??uje b??nou zku?enost , nap?iklad leticiho ptaka, rozlo?it na p?edm?t (ptak) a d?j (leti) a t?m pak p?ipisovat dal?i vlastnosti (?erny, rychly atd.). Tyto slo?ky v podob? slov pak umo??uje ?adit za sebou do v?t podle ur?itych pravidel, zarove? v?ak k tomu ?lov?ka nuti: nemame jiny zp?sob vyjad?ovani a sd?lovani, na n?j? by mohlo navazat vlastni my?leni. I obraz musime nejprve rozebrat. ^[1] K logickemu uva?ovani ale neni ?e? nutna. ^[2]

Funkce my?leni [ editovat | editovat zdroj ]

My?leni vy?aduje ?as , jisty odstup od bezprost?edni situace , soustavnost a p?edstavu cile; kdo je nema, jedna ?bezmy?lenkovit?“. Odstup, zku?enost a zobecn?ni p?edstavuji tu nejsiln?j?i stranku ?lov?ka, na ni? spo?iva jeho celkova usp??nost ve srovnani s jinymi ?ivo?ichy .

Jednodu??i formy my?leni lze chapat jako prost?edek k ?e?eni problem? nebo dosahovani cil?. ?lov?k nejprve formuluje problem nebo cil, ?im? si ho zp?esni a p?edstavi tak, ?e m??e za?it hledat postupy jednani a ?e?eni . Na to bezprost?edn? navazuje souzeni a hodnoceni , ktere posuzuje a porovnava dosa?eny stav s cilovym, zku?enost s p?edstavou. Tak postupuje take empiricka v?da , ktera formuluje hypotezu , konstruuje p?islu?ny experiment a nakonec hodnoti jeho vysledek jako potvrzeni nebo vyvraceni hypotezy. Na zaklad? zku?enosti ? vnimane, pamatovane nebo nau?ene ? m??e my?leni take odhadovat a planovat, redukovat nejistotu budouciho rozborem mo?nosti nebo p?ile?itosti. Podstatnou funkci my?leni je take spojovani, hledani podobnosti a souvislosti, p?ipadn? my?lenkove modelovani, experimentovani a konstruovani. Kone?n? m??e my?leni take ?popustit uzdu“ p?edstavivosti a vytva?et ?i konstruovat nove, nezname p?edstavy a pojmy, ktere se prost?ednictvim ?e?i mohou stavat skute?nostmi. ^[3]

Zvla?tni mo?nosti my?leni je reflexe ?i sebereflexe, kde se my?leni samo stava svym p?edm?tem. O tuto mo?nost op?el Descartes svoji novou filosofii sebejistoty poznavajiciho, na ni? navazuje moderni filosofie subjektu. Reflexe je take bohatym a bezprost?ednim zdrojem poznani sebe sama, p?ipadn? i ?lov?ka v?bec, a uzce souvisi s fenomenem sv?domi . Jen myslici a reflektujici bytost m??e byt subjektem , svobodnou a odpov?dnou osobou a ov?em i nositelem prav a povinnosti.

Pravidla my?leni [ editovat | editovat zdroj ]

Blizkou podobnost mezi pravidly jazyka a my?leni objevil Aristoteles a na jejim zaklad? vytvo?il svou teorii kategorii . Postup, jim? my?leni z jednotlivych zku?enosti m??e odvozovat platne soudy ( sylogismus ), je zakladem jeho logiky . V souvislosti s uvahami o r?znosti jazyk? vznika v 17. stoleti nova p?edstava jazykov? nezavisle logiky ( logika z Port-Royal , Leibniz ), na ni? pak navazala logika formalni a matematicka. Souvislost mezi jazykem a my?lenim pak znovu objevila moderni filosofie jazyka ( Frege , Peirce , Wittgenstein ), kde?to souvislosti jazyka s my?lenim a rozum?nim zkoumal nap?iklad Martin Heidegger nebo Hans-Georg Gadamer . Vyzkumy ale ukazuji, ?e i nemluv?ata mohou pracovat s abstraktnimi vztahy, jako je shodnost p?edm?t?. ^[4]

Druhy my?leni [ editovat | editovat zdroj ]

My?leni se v?dycky pohybuje mezi dv?ma krajnostmi praktickeho a teoretickeho: na jedne stran? neni samo je?t? jednanim, na druhe stran? k n?jakemu jednani obvykle sm??uje a p?ipravuje je. Podobn? lze rozli?ovat my?leni (vice ?i men?) abstraktni ?i obecne a konkretni, sm??ujici k jednotlivemu. My?leni analyticke ?ili rozebirajici a synteticke, skladajici a spojujici. My?leni kriticke, chladne a ned?v??ive, nebo sympaticke, n??emu naklon?ne.

Styly my?leni [ editovat | editovat zdroj ]

Podle nazoru americke psycholo?ky H. Durkinove existuji alespo? dva r?zne zp?soby ?e?eni problemu. Prastary zp?sob pokus a omyl je mo?ny i p?i my?leni - bezcilne hledani spojene s pocitem zmatku. Zmatek p?estava, kdy? bezprost?edn? a nahodn? dosahneme cile.

P?i opa?nem p?istupu probiha ?e?eni problemu jeho postupnou analyzou. Od za?atku zname cil a sledujeme ho. Zmatek pomalu ustupuje s ka?dym dosa?enym krokem p?ibli?ujicim nas k cili. Metodicke my?leni - podle promy?lene strategie - zdanliv? vznika jako po?ita?ovy program prost?ednictvim vylu?ovani variant, ktere nevedou k cili.

Vlastnosti my?leni [ editovat | editovat zdroj ]

U my?leni lze rozli?ovat n?kolik vlastnosti: ^[5]

• Sbihavost (konvergence) - schopnost dr?et se ur?iteho tematu a jit po linii logickych souvislosti.
• Rozbihavost (divergence) - nazyvane take um?lecke, tvo?ive my?leni vyzna?ujici se velkou ?i?kou zab?ru.
• ?i?ka (rozhled) - jakou ?i?i poznatk? a problem? jsme schopni v my?leni zahrnout ?i ?e?it.
• Hloubka - nakolik jsme s to proniknout do detailu problemu (nap?. pomoci analyzy ).
• P?esnost (spolehlivost) - nakolik jsou na?e my?lenky logicky a prakticky spravne.
• Samostatnost - schopnost ?e?eni problem? m??e byt vice ?i men? podmin?na pomoci dal?ich.
• Pru?nost (flexibilita) - schopnost odpoutat se od za?itych styl? my?leni a najit ten, ktery je pro dany problem nejefektivn?j?i (nap?. p?ekonani funk?ni fixace ).
• Kriti?nost - schopnost podrobit kriticke analyze jednotlive poznatky , ale i postupy ?e?eni problemu.

Fyziologie my?leni [ editovat | editovat zdroj ]

Lidsky mozek je zna?n? diferencovan na jednotlive oblasti, ktere se v?nuji ur?ite ?innosti. Samotne mozkove hemisfery se v?nuji odli?nemu zp?sobu my?leni. U pravorukych osob, leva hemisfera obstarava abstraktn? pojmove my?leni, matematicke my?leni a nachazi se zde centrum ?e?i . Prava hemisfera obstarava vnimani prostoru a to jak vlastniho t?la, tak sveho okoli, komplexn?j?i zpracovani vizualnich dojm? a vnimani hudby . Jeliko? se p?i my?leni uplat?uji v?echny poznavaci procesy , je i vyu?iti jednotlivych oblasti mozku komplexni.

Poruchy my?leni [ editovat | editovat zdroj ]

Dynamicke poruchy my?leni Zpomalene my?leni :

• vyskytuje se p?i demenci ,unav?, vy?erpani apod,
• ?e? je pomala , obsahov? chuda
• nemocny se v ?e?i zastavuje, dal ho nic nenapada

Zrychlene my?leni  :

• ?e? je p?ekotna , nemocny my?lenku nedokon?uje , v?ty jsou nesouvisle

My?lenkovy naraz  :

• nemocny se v ?e?i zastavi i uprost?ed slova a neni schopen dale pokra?ovat

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

Literatura [ editovat | editovat zdroj ]

• H. Arendtova, ?ivot ducha 1. My?leni . Praha: Aurora, 2001 - 274 s. ISBN   80-7299-041-1
• H. Bergson, My?leni a pohyb . Praha: Mlada fronta, 2003 - 279 s. ISBN   80-204-1008-2
• J. M. Bochenski, Cesta k filozofickemu my?leni . Praha: Academia, 2001 - 94 s. ISBN   80-200-0853-5
• E. Cassirer, Filosofie symbolickych forem. 2, Myticke my?leni . Praha: OIKOYMENH, 1996 - 299 s. ISBN   80-86005-11-9
• M. Heidegger, Konec filosofie a ukol my?leni: n?mecko-?esky . Praha: Oikoymenh, 2006 - 63 s. ISBN   80-7298-166-8
• H. Kern / Ch. Mehlova / H. Nolz / M. Peter / R. Winterspergerova, P?ehled psychologie . Praha: Portal, 2015. - 288 s. ISBN   978-80-262-0871-6
• C. Levi-Strauss, My?leni p?irodnich narod? . Liberec: Dauphin, 1996 - 365 s. ISBN   80-901842-9-4
• L. Levy-Bruhl, My?leni ?lov?ka primitivniho . Praha: Argo, 1999 - 362 s. ISBN   80-7203-243-7
• Ott?v slovnik nau?ny nove doby , heslo My?leni. Sv. 7, str. 399
• P. Thagard, Uvod do kognitivni v?dy: mysl a my?leni . Praha: Portal, 2001 - 231 s. ISBN   80-7178-445-1
• L. S. Vygotskij, Psychologie my?leni a ?e?i . Praha: Portal, 2004 - 135 s. ; 20 cm. ISBN   80-7178-943-7

Souvisejici ?lanky [ editovat | editovat zdroj ]

• My?lenka
• Inteligence
• My?lenkovy experiment
• Formalni poruchy my?leni
• ?e?
• aha-za?itek

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

• Obrazky, zvuky ?i videa k tematu my?leni na Wikimedia Commons
• Slovnikove heslo my?leni ve Wikislovniku
• Tema my?leni ve Wikicitatech
• (anglicky) Stanford encyclopedia of philosophy , heslo Thought experiment
• (anglicky) M. C. Corbalis, The Uniqueness of Human Recursive Thinking. In: American Scientist 2007
• (anglicky) The Psychology of Emotions, Feelings and Thoughts, Free Online Book