Muslimsky poh?eb ( arabsky ????? ‎, d?enaza ) je podobn? jako v jinych nabo?enstvich ritual, ktery slou?i k poslednimu a d?stojnemu rozlou?eni se zesnulym, a to podle nabo?enskych pravidel a p?edpis?.

P?ed smrti [ editovat | editovat zdroj ]

V islamu, podobn? jako v jinych nabo?enstvi, je zakazano ukon?it sv?j ?ivot sebevra?dou . Muslim?ti leka?i a ani rodinni pe?ovatele nesmi poskytnout jakoukoli pomoc nemocnemu, ktery chce sam ukon?it sv?j ?ivot. Muslimove v??i, ?e ve?kera bolest, ktera p?ichazi v poslednich chvilich ?ivota, souvisi s h?ichy, kterych se dopustili b?hem ?ivota a ?e tato bolest je v?le a zkou?ka Bo?i, a ?e kdy? budou trp?livy, od?ini tim sve h?ichy a o?isti svou du?i. Je v?ak umo?n?no, aby se umirajici sna?ili vyu?it ulevu od bolesti metodami, ktere jsou k dispozici na pomoc p?i zmirn?ni jejich bolesti a utrpeni, nebo? nep?im??ena bolest a utrpeni "nema v islamu misto". Kdy? muslim umira, je pro jeho rodinu a blizke nutne ota?eni pacientovy tva?e na pravou stranu sm?rem k Mekce , nechat ty, kte?i nav?tivi pacienta od?ikavat modlitbu v?rnosti k Allahovi , povzbuzovat umirajiciho, aby tuto modlitbu take recitoval, pokud je to mo?ne. P?atele a blizci by se m?li modlit za milosrdenstvi, odpu?t?ni a po?ehnani Allaha a v?novat tuto modlitbu umirajicimu, p?e?ist konkretni ver?e z Koranu ; a nakonec pomoci umirajicimu ?lov?ku p?ekonat strach ze smrti. ^{[1] [2]}

P?iprava na poh?eb [ editovat | editovat zdroj ]

Hned po smrti je nutne t?lo svlect, sundat ?perky, p?iv?it usta a podvazat je ?atkem, p?iv?it o?i, t?lo polo?it do p?ime polohy nohama sm??ujicima k Mekce, srovnat pa?e podel trupu a nohy nasledn? svazat, nebo? nastane posmrtna ztuhlost a pote by ji? nebylo snadne jej upravit zcela jednodu?e, ani? by nehrozilo zlomeni kon?etin. Nasleduje omyti, ktereho se ujme blizky p?ibuzny zesnuleho, nicmen? pokud by hrozilo riziko zni?eni ?i rozpadnuti t?la, sta?i na n?j vodu vylit anebo vykonat symbolicke omyti jemnym piskem ?i prachem. P?i omyvani je u mu?? zakryta zona od pupku ke kolen?m a u ?en od ramen ke kolen?m. ?enu smi omyvat pouze jeji man?el nebo jina ?ena, mu?e pouze jeho man?elka nebo jiny mu?, u d?ti na pohlavi nezale?i. Nejprve je omyta hlava, nasleduje prava strana t?la a nakonec leva strana. Omyvani se opakuje t?ikrat, p?tkrat ?i sedmkrat, p?i poslednim myti se pou?iva voda s lotosovym kv?tem ?i nejlepe s pra?kovym kafrem namisto parfemu. Vyjimku v omyvani p?edstavuji padli bojovnici, poutnici, kte?i zahynuli p?i vykonavani pouti do Mekky a lide, kte?i v dob? smrti vykonavali zbo?ne ukony. Po omyti jsou mu?i zabaleni do t?i vrstev a ?eny do p?ti vrstev bileho ruba?e , p?i?em? latka p?esahuje p?ibli?n? t?icet centimetr? od hlavy a nohou. Z ruba?e jsou utr?eny pruhy latky, ktere se po zabaleni obva?ou kolem kotnik?, kolen, bok?, pasu, ramen, krku a nad hlavou zesnuleho. ^{[2] [3]}

Poh?eb [ editovat | editovat zdroj ]

Je velice d?le?ite, aby bylo t?lo poh?beno co nejd?ive po smrti, nejlepe tenty? den, nicmen? lze jej odlo?it o par dn? pokud je mo?ne ulo?it t?lo do chladiciho boxu, aby nezetlelo. V islamu se tradi?n? poh?biva bez rakve, ^[4] jak tomu bylo za ?as? proroka, jeliko? tehdy rakve ani neexistovaly. Kremaci islam nep?ipou?ti. Samotny poh?eb byva velice jednoduchy, prosty a skromny, bez z?etele na chudobu ?i bohatstvi. Ob?ad m??e probihat jak na nadvo?i me?ity , tak i venku pod ?irym nebem nebo v dom? zesnuleho, ka?dopadn? by na danem mist? m?l byt udr?ovan po?adek a ?istota.

U?astnici poh?bu musi nejprve provest ritualni o?istu a pak se postavi do ?ad p?ed zesnulym, ktery by m?l mit dle mo?nosti hlavu nato?enou sm?rem k Mekce. Imam ?i p?ibuzny zesnuleho pronese na za?atek takbir , zvedne ruce do vy?e u?i dlan?mi sm?rem nahoru. Pote op?t zopakuje takbir, recituje chvaly Proroka a po t?etim takbiru recituje prosebnou modlitbu za zesnuleho. Takbir se zopakuje po?tvrte a imam pronese pozdravy miru napravo i nalevo jako p?i jinych modlitbach. ?eny by se m?ly modlit odd?len? od mu?? tak jako p?i jinych modlitbach. Modlitba by nem?la probihat b?hem vychodu a zapadu slunce a p?i jeho zenitu a nedop?ava se sebevrah?m a novorozenc?m, kte?i se narodili ji? mrtvi.

Hrob by m?l byt strohy, aby bylo jasne, ?e se poh?benim neuctiva samotny zesnuly. I p?esto by m?l byt hrob n?jakym zp?sobem zvyrazn?n, aby nedo?lo k jeho zneuct?ni a zesnuly by pak m?l sve vlastni misto, ze ktereho jednou povstane, p?ipadn?, aby vedle n?j mohli byt poh?beni i jeho p?ibuzni. T?lo se spusti do hrobove jamy hluboke 1,5 a? 2 metry tak, aby tva? sm??ovala sm?rem k Mekce. Po ulo?eni se sundaji pruhy latek, kterymi byly svazany kon?etiny. Ka?dy ze zu?astn?nych m??e hodit t?i hrsti hliny do hrobu, ten je pote zasypan zbylou hlinou. Na hrob se polo?i kamen ?i d?ev?na stela , nicmen? jejich tvary se v r?znych ?astech islamskeho sv?ta li?i. ^{[2] [3]}

Obdobi smutku [ editovat | editovat zdroj ]

Poz?stali se v den poh?bu sejdou v dom? zesnuleho, v pronajatem sale nebo v poh?ebnim stanu postavenem u domu. Poh?ebni hostina je spole?na pro v?echny (mu?e i ?eny) a v arabskych zemich je zvykem, ?e se o ni postaraji sousede anebo kdokoliv kdo neni p?ibuzny zesnuleho. Moviti lide p?ipravuji hostinu na cele t?i dny pro v?echny zu?astn?ne a chude, lide s men?imi finan?nimi mo?nostmi obvykle chystaji ob?d v den poh?bu a na t?eti den p?ichystaji ve?e?i anebo se po dobu t?i dn? podava ho?ka kava s vodou a malymi zakusky a v?t?i poho?t?ni se kona a? t?eti den. ?eny by nem?ly po tuto dobu pou?ivat li?eni a parfemy , nebo? je to projevem neucty k zesnulemu. Po poh?bu z?stavaji nejbli??i poz?stali n?kolik dni doma, kde se o n? stara vzdalen?j?i rodina. V tuto dobu p?ijimaji smute?ni nav?t?vy a kondolence. Kondolence probihaji zpravidla v pr?b?hu t?i dn? po poh?bu, neni ale vhodne, aby kondolujici z?staval p?ili? dlouho u poz?stalych, aby jim nebyla moc dlouho p?ipominana jejich ztrata. Konverzace by m?ly sm??ovat k tlumeni ?alu a k smi?eni se situaci. V??icim je doporu?eno v patek po poh?bu a prvni patek po ?trnactem dni od poh?bu nav?tivit hrob zesnuleho a projevit mu tak uctu. Vdovy pak maji zvla?tni obdobi zvane Edda, ktere trva ?ty?i m?sice a deset dni b?hem kterych mohou spat pouze doma a nav?t?vovat jedin? rodinu.

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

Souvisejici ?lanky [ editovat | editovat zdroj ]

• ?idovsky zp?sob poh?bivani
• Muslimska poh?ebi?t? v ?R
  • Praha-Ol?any
  • T?ebi?

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

• Obrazky, zvuky ?i videa k tematu Muslimsky zp?sob poh?bivani na Wikimedia Commons