Z Wikipedie, otev?ene encyklopedie
Tento ?lanek je o muzeu. O palaci, ve kterem sidli, pojednava ?lanek
Hotel de Cluny
.
Musee national du Moyen Age
(
Narodni muzeum st?edov?ku
), oficialni nazev
Musee national du Moyen Age ? Thermes et hotel de Cluny
(
Narodni muzeum st?edov?ku - Lazn? a palac Cluny
) je
francouzske
narodni muzeum
, ktere se specializuje na um?ni
st?edov?ku
. Sidli v
Pa?i?i
v srdci
Latinske ?tvrti
ve st?edov?kem
palaci
postavenem na mist?
?imskych lazni
. V roce
2013
muzeum nav?tivilo 297 323 nav?t?vnik?. Vstup do muzea je z ulice
Rue du Sommerard
.
Na mist? staly v dob? ?imske
Lutecie
lazn?, ktere zanikly ve 2. polovin?
3. stoleti
p?i utocich barbarskych narod?. Na jejich troskach vybudoval ve
13. stoleti
kla?ter Cluny
rezidenci pro sve
opaty
, kdy? pobyvali v Pa?i?i. Na konci
15. stoleti
byla budova roz?i?ena. P?estavbu vedl v letech
1485
?
1510
opat Jacques d'Amboise, jeho?
znak
zdobi okna. B?hem
Velke francouzske revoluce
byl palac znarodn?n a rozd?len mezi n?kolik majitel?. V roce
1810
se m?sto Pa?i? rozhodlo zalo?it v byvalem frigidariu (studenych laznich) muzeum staro?itnosti. V roce
1832
archeolog
a sb?ratel um?ni Alexandre du Sommerard (
1779
?
1842
) do palace p?est?hoval svou sbirku. V roce
1843
sbirku koupil stat, ktery tak zalo?il muzeum st?edov?keho um?ni a prvnim kuratorem sbirky se stal Edmond du Sommerard.
Palac ve stylu flamboyantni (
plamenkove
)
gotiky
byl v roce
1856
zahrnut mezi
historicke pamatky
a poz?statky ?imskych lazni jsou takto chran?ny od roku
1862
.
Plocha muzea ?ini 3500 m
2
, z ?eho? 2000 m
2
tvo?i vystavni plocha. Muzeum ve svych sbirkach opatruje 23 000 p?edm?t?, z nich? je vystavena zhruba desetina (2300 d?l). Jedna se p?edev?im o
obrazy
,
sochy
a dal?i um?lecka dila,
vitra?e
,
iluminace
,
tapiserie
,
?perky
i p?edm?ty ka?dodenni pot?eby, ktere pochazeji od
pozdni antiky
do
16. stoleti
a zahrnuji nejen oblast Evropy, ale take
Byzantskou ?i?i
a
Maghreb
.
Stalou expozici tvo?i:
- v prostorech galo-?imskych lazni jsou pamatky z doby pozdni antiky, p?edev?im
Sloup p?evoznik?
restaurovany v roce
2003
- romanske
a goticke d?ev?ne i kamenne sochy od
12.
do po?atku 16. stoleti, pochazejici nap?. z
katedraly Notre-Dame
, ale take z
n?meckych zemi
,
Flander
,
?pan?lska
?i
Italie
, dale architektonicke prvky jako romanske a goticke
hlavice sloup?
,
portal
kaple Panny Marie z
kla?tera Saint-Germain-des-Pres
- 70 tapiserii, v?etn? slavne serie
Dama a jednoro?ec
- vitra?e v?etn? fragment? ze
Sainte Chapelle
- 50 iluminaci
- tem?? 300 p?edm?t? ze
slonoviny
pochazejici od pozdni antiky po st?edov?k
- obrazy francouzskych, anglickych, n?meckych, ?pan?lskych a vlamskych mali?? od
14.
do 16. stoleti
- zlatnicke p?edm?ty (
relikvia?e
,
smalt
,
?perky
, slavne basilejske
antependium
)
[1]
- zbran?
,
zbroj
a dal?i p?edm?ty vztahujici se k valce
- p?edm?ty denni pot?eby (
nabytek
,
nadobi
,
h?ebeny
,
pe?et?
,
zamky
,
hra?ky
...)
- mno?stvi nabo?enskych p?edm?t? pochazejicich z
Champdeuil
V tomto ?lanku byl pou?it
p?eklad
textu z ?lanku
Musee national du Moyen Age
na francouzske Wikipedii.
- ↑
ADAMEC, Jaromir. Pamatna Basilej.
Zem? sv?ta
. 4.3.2021, ro?. 20, ?is. 3, s. 22?29.
Dostupne online
.
Ust?edni a sv?tov? vyznamna muzea vytvarneho um?ni v Evrop?
|
|
Italie a Vatikan
| | |
|
Francie a Benelux
| |
|
Velka Britanie a Irsko
| |
|
N?mecko a ?vycarsko
| |
|
Severske a pobaltske staty
| |
|
Jihozapadni Evropa
| |
|
St?edni Evropa
| |
|
Vychodni Evropa a Balkan
| |
Vyznamne kulturni instituce
Francie
|
|
Operni sceny, koncertni saly a divadla
| |
|
Muzea a galerie
| |
|
Univerzity a v?decke instituce
| |