Mravencoviti

Upravit odkazy
Z Wikipedie, otev?ene encyklopedie
Na tento ?lanek je p?esm?rovano heslo mravenec . Dal?i vyznamy jsou uvedeny na strance mravenec (rozcestnik) .
Jak číst taxoboxMravenci
alternativní popis obrázku chybí
V?decka klasifikace
?i?e ?ivo?ichove (Animalia)
Kmen ?lenovci (Arthropoda)
Podkmen ?estinozi (Hexapoda)
T?ida hmyz (Insecta)
Podt?ida k?idlati (Pterygota)
?ad blanok?idli (Hymenoptera)
Pod?ad ?tihlopasi (Apocrita)
Nad?ele? vosy ( Vespoidea )
?ele? mravencoviti (Formicidae)
Latreille , 1809
Pod?eledi
N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky .
Všechny podčeledi mravenců
Pod?eledi mravenc?. Pro ka?dou podskupinu jsou zobrazeny shora dol?: d?lnice, kralovna, samec, k?idlo

Mravencoviti (Formicidae) jsou jednou z nejusp??n?j?ich skupin hmyzu v ?ivo?i?ne ?i?i, a jsou proto v mimo?adnem zajmu v?dc? ? myrmekolog?, ekolog? a biosociolog?. Tato usp??nost je p?ikladana jejich socialnimu zp?sobu ?ivota a specializaci. Mravenci jsou socialni hmyz ?ijici v koloniich ve zbudovanych hnizdech, kterym se v ?e?tin? obvykle ?ika mraveni?t? . Kolonie mravenc? m??e zpo?atku ?itat jen par jedinc?, ale m??e dosahovat take n?kolika milion? jedinc?. Jsou znamy p?ipady, kdy p?ibuzne kolonie vytva?eji superkolonie dosahujici delky n?kolika tisic kilometr? ( Linepithema humile ). N?kdy jsou kolonie mravenc? pro sv?j vysoky stupe? organizace nad urovni jedince ozna?ovany jako superorganismus .

Evoluce [ editovat | editovat zdroj ]

Prvni zastupci teto hmyzi skupiny se objevuji nejpozd?ji na po?atku pozdni k?idy , asi p?ed 100 miliony let. To dokazuji zejmena nalezy v barmskem jantaru , stare zhruba 99 milion? let (v?k cenoman ). Existuji v?ak take odhady sta?i teto skupiny, jdouci a? do st?edni jury (asi p?ed 168 miliony let). [1] Mravenc?m v jejich evoluci vyrazn? napomohly take kvetouci rostliny. [2]

Popis [ editovat | editovat zdroj ]

Mravenci jsou drobny blanok?idly hmyz s velikosti od n?kolika milimetr? po n?kolik centimetr?. Jejich t?lo tvo?i jasn? odd?lene ?asti ? hlava, hru? a zade?ek. T?lo m??e byt kryto chloupky. Hlava ma typicky jeden par ?lankovanych lomenych pali?kovitych tykadel, slo?ene facetovane o?i (n?kdy jen jednoducha temenni o?ka), r?zn? uzp?sobena a vyvinuta kusadla ? kousaci ustroji. Samotna hru? m??e mit take ostny. Obvykle se d?li na t?i ?asti, nazyvane pronotum, mezonotum a epinotum. Z ka?de ?asti vychazi po jednom paru nohou. Nohy se skladaji z ky?le, p?iky?li, stehna, holen? a chodidla. Zade?ek je od t?la odd?len t?lni stopkou, ktera je jedno?lenna (v ?esku pod?eledi Formicinae , Ponerinae a Dolichoderinae ) nebo dvou?lenna (v ?esku Myrmicinae ). Zade?ek se d?li na n?kolik ?lank?. Ty jsou spojeny blankou, je? mravenc?m umo??uje m?nit velikost zade?ku ? Myrmecocystus minimus . Zadni k?idla dor?staji men?i delky ne? p?edni, po rojeni si je kralovny ulomi nebo jim odpadnou.

Schema stavby t?la mraven?i d?lnice

Mravenci mohou vytva?et n?kolik kast, zakladnimi kastami jsou kralovna (gyne), samec (aner) a d?lnice (ergate). Velke d?lnice s neobvykle vyvinutymi kusadly jsou nazyvany vojaky (dinergate). [3] Jednotlive kasty se mohou vzajemn? zna?n? li?it velikosti i tvarem t?la, nap?iklad d?lnice rodu Atta m??e byt a? 300× t???i ne? jina d?lnice z teho? hnizda. [4] Ka?da kolonie obvykle ma alespo? jednu kralovnu a n?kolik d?lnic. Mravenci jsou hmyz s prom?nou dokonalou. Z vaji?ka se lihnou larvy , ktere se po ur?ite dob? zakukli a z  kukly se vylihne dosp?ly jedinec.

N?ktere druhy mravenc? jsou extremn? silne a doka?ou v kusadlech unest a? stonasobek vlastni hmotnosti. P?ikladem je mravenec krej?ik ( Oecophylla smaragdina ) sidlici na stromech v oblasti jihovychodni Asie a Australie . [5]

?ivotni podminky [ editovat | editovat zdroj ]

Mravenci se vyskytuji tem?? v?ude na Zemi , v  tropickych de?tnych lesich mohou tvo?it a? 15 % celkove ?ivo?i?ne biomasy. Nejvice jim toti? vyhovuje teple, vlhke prost?edi. Mravenci pot?ebuji vysokou vlhkost vzduchu , ale ne?iji ve vysloven? zamok?enych mistech. Zpravidla doka?i vydr?et i ve vy??ich teplotach nebo i n?kolik hodin pod vodou. Obti?n? sna?eji sucho a chlad. V suchych oblastech museji n?ktere d?lnice neustale dona?et do mraveni?t? kapi?ky vody. Kv?li chladu jsou hnizda ?asto zakladana pod kameny, proto?e ty se na slunci rychle oh?ivaji. Klasicka kupovita mraveni?t? jsou dokonalymi stavbami; jejich ji?ni svah byva mnohem mirn?j?i, aby hnizdo co nejvice tepla pohlcovalo a co nejmen? ztracelo. Jinak si mravenci buduji hnizda take pod zemi, v dutinach strom?, n?kte?i dokonce mezi listy strom? ( Oecophylla sp. ).

K roku 2009 bylo znamo 12 520 mraven?ich druh?. [6] Podle d?iv?j?ich odhad? se hmotnost v?ech mravenc? na Zemi p?ibli?n? rovnala hmotnosti v?ech lidi na Zemi. [4]

B??ny mravenec lesni se do?iva od n?kolika m?sic? a? jednoho roku v?ku. Mraven?i kralovna n?kterych druh? m??e ?it dele ne? dvacet let, za tu dobu m??e zplodit a? 150 milion? potomk?. [4]

Zalo?eni kolonie [ editovat | editovat zdroj ]

Novou kolonii zaklada mraven?i kralovna. Po opu?t?ni hnizda provad?ji mravenci svatebni let, p?i n?m? jsou kralovny oplodn?ny same?ky. Kralovna si ulo?i ejakulat same?ka do organu na konci sveho zade?ku, tzv. spermateky , a vyu?iva pak same?kovy spermie po cely ?ivot. Mraven?i same?ci n?kolik dni na to hynou. Kralovna si najde vhodne misto k zalo?eni hnizda, postavi jednoduche mraveni?t? a vychova prvni generaci d?lnic. Od toho okam?iku o ziskavani potravy a obranu kolonie dbaji d?lnice a kralovna se stara jen o kladeni vaji?ek. Prav? zakladani kolonie je nejriskantn?j?i obdobi v ?ivot? mraveni?t? a p?eva?na ?ast kraloven se v tomto obdobi stane ob?ti predator? nebo uhyne.

Pohlavi potomstva [ editovat | editovat zdroj ]

Kralovna rozhoduje o pohlavi potomstva ? z oplodn?nych vaji?ek se rodi d?lnice, z neoplodn?nych same?ci. P?itom se geny na potomstvo p?ena?eji haplodiploidn? , tak?e d?lnice nemaji navzajem spole?nych pouze 50 % gen? (jak je b??ne nap?. u savc?), ale 75 % gen?. Kralovna zarove? vylu?uje sekret, ktery zabra?uje, aby se z larev vyvinuly nove kralovny; pokud chce zplodit nove kralovny, p?estane sekret vylu?ovat. U n?kterych druh? jsou i d?lnice schopny sna?et neoplodn?na vaji?ka,k ?emu? se uchyluji v p?ipad?, ?e kralovna zem?e a kolonie je na pokraji zaniku. [4]

Komunikace mravenc? [ editovat | editovat zdroj ]

Hlava mravence zobrazena elektronovym mikroskopem

Nejd?le?it?j?im komunika?nim prvkem jsou mraven?i pachy, tedy feromony . Vedle toho n?kte?i mravenci u?ivaji take chu? (davaji ostatnim jedinc?m ochutnat, co na?li) a ?cvrkot“ ( stridulace ), ktery byva n?kdy vniman p?imo, jindy pouze z ot?es? p?dy. Zrak ma u mravenc? pom?rn? maly vyznam. V nejpropracovan?j?ich strukturach jsou si mravenci schopni sd?lit p?ibli?n? 10?20 ?p?ikaz?“.

Vyhodou orientace mravenc? podle pach? je jednoduchost systemu ? mravenc?m sta?i i maly moze?ek k vytvo?eni obdivuhodne spole?enske struktury. Naopak slabinou teto dovednosti je pom?rn? snadna napadnutelnost systemu. V d?sledku toho v ka?dem mraveni?ti ?ije cela ?ada parazit? , kte?i vyu?ivaji toho, ?e doka?i napodobit mraven?i pach, a?koliv jim jinak nejsou stavbou t?la v?bec podobni. Za zminku stoji, ?e velmi ?astymi parazity mravenc? jsou mravenci jineho druhu. N?ktere druhy mravenc? pou?ivaji ke komunikaci take klepanim nohy do zem?, ale timto zp?sobem doka?i vyslat jen zakladni p?ikazy.

Symbioticke vazby [ editovat | editovat zdroj ]

Souvisejici informace naleznete take v ?lanku Symbioticke vztahy mravenc? .

Krom? zmin?neho parazitismu ?iji mravenci i v pozitivni symbioze s celou ?adou ?ivo?i?nych i rostlinnych druh?. N?kdy se jedna o obligatni symbiozu, na ni? jsou jak mravenci, tak i druhy u?astnik, zcela existen?n? zavisli.


Znama je nap?iklad jejich spoluprace s m?icemi, ktere mravenci chrani p?ed nep?ateli nebo je p?ena?eji na vyhlednuty strom a nasledn? se ?ivi jejich vym??ky. Podobn? spolupracuji i s n?kterymi ?ervci ?i larvami motyl?.

Zajimavy druh symbiozy si vytvo?ili mravenci rodu Atta , kte?i si v mraveni?ti p?stuji houbu, kterou ?krmi“ drobnymi liste?ky a houba je jejich hlavnim zdrojem ob?ivy. Nova mraven?i kralovna si p?i svatebnim letu odna?i ulomek teto houby s sebou, aby s ni mohla zalo?it novou kolonii. Podobnym zp?sobem n?kte?i mravenci chrani strom, v jeho? dutin? ?iji nebo jeho? miza jim slou?i jako potrava. Mravenci proto vyhubi v?echny ostatni druhy rostlin v okoli stromu.

Jinym pozoruhodnym typem symbiozy se vyzna?uji mravenci tkalci, kte?i za pomoci larev (ktere jinak z vlakna sp?adaji kokon) vytvo?i spletene hnizdo v korun? stromu.

Chovani mravenc? [ editovat | editovat zdroj ]

Nalezeni nejkrat?i cesty ? popis v textu

Jak najde mravenec nejkrat?i cestu do mraveni?t? :

  1. Prvni mravenec najde zdroj potravy (F), najde k ni libovolnou cestou (a), potom se vrati do mraveni?t? (N) a b?hem cesty vytva?i feromonovou stopu.
    Mravenec se v?dy vraci nejkrat?i cestou, proto?e se orientuje podle Slunce .
  2. Mravenci nasleduji prvniho a pou?iji 4 mo?ne trasy, ale zesilena nejkrat?i stopa d?la nejkrat?i cestu nejvice atraktivni.
  3. Mravenci putuji po nejkrat?i trase a feromony z del?i trasy se vypa?uji.

Mravenci n?kterych druh? zachra?uji po boji ran?ne a dokonce je o?et?uji, ?isti jim rany, aby se do nich nedostala infekce.

Souboje kolonii [ editovat | editovat zdroj ]

Mravenci jsou jedni z nejagresivn?j?ich tvor? v ?ivo?i?ne ?i?i, tak?e ?ivot kolonie provazeji neustale vypady na cizi uzemi a souboje s okolnimi koloniemi o potravu a teritorium. N?ktere druhy mravenc? maji zvla?tni kastu bojovnik?, tvo?enou zvla?t? velkymi a silnymi d?lnicemi, ktere v dob? miru nevykonavaji ?adnou ?innost a jen ?ekaji, a? jich bude t?eba. Vysledkem boje je zpravidla jen vytla?eni pora?ene kolonie z teritoria, ke skute?nemu vyhlazeni kolonie dochazi jen vyjime?n?. O oddanosti jedinc? cele kolonii sv?d?i i fakt, ?e stare d?lnice v?dy nastupuji do souboje jako prvni, aby se ob?tovaly za dal?i generaci.

Mezi hlavni zbran? mravenc? pat?i kusadla a jed. P?itom v?ak bylo zji?t?no, ?e v soubojich nevit?zi v?dy nejpo?etn?j?i nebo nejjedovat?j?i kolonie, ale kolonie s nejdokonalej?im systemem komunikace a spoluprace. Mezi strategicke triky pat?i nap?.

  • od?iznuti od zdroje potravy
  • napadani d?lnic nosicich potravu
  • znemo?n?ni navratu jedinc? zp?t do mraveni?t?
  • prokopani chodby do cizi lihn?
  • ucpani vychod? z mraveni?t?

Mravenci a lide [ editovat | editovat zdroj ]

Mravenci obyvaji r?zna stanovi?t? a nevyhybaji se ani lidskym obydlim. Nej?ast?j?im a nejobti?n?j?im mravencem je v ?eske republice mravenec faraon ( Monomorium pharaonis ). Jeho obti?nost spo?iva p?edev?im v p?ena?eni chorob a v jeho v?udyp?itomnosti.

Take zahradka?i nevidi mravence p?ili? radi, nebo? mravenci jsou ochranci m?ic , ktere schra?uji jak pod zemi tak na ovocnych stromech. Neni neobvykle spat?it n?ktere rostliny obestav?ny hlin?nymi stavbi?kami, ve kterych mravenci ukryvaji sve m?ice . Jako ochranu p?ed mravenci potiraji zahradka?i kmeny ovocnych strom? lepem a vytva?eji tak ochranne lepove pasy .

P?esto?e jsou mravenci ?lov?ku n?kdy nep?ijemnym spole?nikem, existuji lide, kte?i mravence chovaji ve zvla?tnich nadobach ? formikariich  ? podobn? jako n?kte?i myrmekologove.

Studiem mravenc? se zabyva myrmekologie , odbornici na tento blanok?idly hmyz jsou myrmekologove .

O popularizaci ?ivota hmyzu a obzvla?? mravenc? se zaslou?il spisovatel Ond?ej Sekora serii d?tskych kni?ek, jejich? hlavni postavou je Ferda Mravenec .

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

  1. ↑ SOCHA, Vladimir . V?ely a mravenci v e?e dinosaur?. OSEL.cz [online]. 10. srpna 2021. Dostupne online .   (?esky)
  2. ↑ Corentin Jouault, Fabien L. Condamine, Frederic Legendre; Vincent Perrichot (2024). The Angiosperm Terrestrial Revolution buffered ants against extinction . Proceedings of the National Academy of Sciences . 121 (13): e2317795121. doi: https://doi.org/10.1073/pnas.2317795121
  3. ↑ Janda, J. a kolektiv: Velky ilustrovany p?irodopis v?ech t?i ?i?i. Zoologie III. Hmyz a ni??i bezpate?ni. Ust?edni nakladatelstvi a knihkupectvi u?itelstva ?eskoslovenskeho v Praze, Praha 1933. 768 s.
  4. ↑ a b c d HOLLDOBLER, Bert; WILSON, Edward O. Cesta k mravenc?m . Praha: Academia, 1997. ISBN   80-200-0612-5 . S. 95?96.  
  5. ↑ https://www.stoplusjednicka.cz/lamzelezove-bez-publika-kdo-jsou-nejvetsi-silaci-mezi-zviraty
  6. ↑ Number of species recorded in Formicidae: 12520. Date: 20-Feb-2009 [online]. [cit. 2009-02-20]. Dostupne v archivu po?izenem dne 2009-02-15.  

Literatura [ editovat | editovat zdroj ]

Souvisejici ?lanky [ editovat | editovat zdroj ]

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Citovano z ? https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Mravencoviti&oldid=23741116 “