Morovy sloup nebo morova statue je typ monumentalniho socha?skeho dila, ktere se od poloviny 16. stoleti do konce 18. stoleti stav?lo na mist? morovych h?bitov? a zejmena na ve?ejnych prostranstvich m?st v Evrop? jako ochrana p?ed morovou epidemii. V obdobi nasledujici epidemie moru ?asto byval sloup, postaveny za p?edchozi epidemie, vysv?cen a u?ivan jako olta? pro venkovni bohoslu?by , kdy? byly kostely z hygienickych d?vod? zav?eny.

Historie [ editovat | editovat zdroj ]

Morove sloupy vznikaly v Evrop?, kterou po staleti pusto?ily opakujici se morove epidemie, v dob? baroka , od poloviny 16. stoleti do konce 18. stoleti. Jsou typicke pro st?edni Evropu a severni Italii. Stav?ly se jako pod?kovani za odezn?ni epidemie a zpravidla i jako prosba o ochranu mista p?ed dal?i epidemii. Termin morovy sloup byl n?kdy p?enesen i na pam?tni sloupy jine tragedie, nap?iklad valky ( Mariansky sloup v Praze na Starom?stskem nam?sti , Marianske sloupy v Mnichov? a ve Vidni ). Chybn? se tak n?kdy ozna?uji sloupy vini?ni se sv. Vaclavem (Praha) nebo sv. Urbanem . Ty slou?ily k ochran? vinic nebo ozna?ovaly misto vybirani vini?ni dan?. Oproti nim vini?ni sloup v Praze-Troji m?l odli?ny vyznam ? ozna?oval misto hrobu ob?ti moru.

Popis [ editovat | editovat zdroj ]

Sloup m?l monumentalni rozm?ry, zpravidla byl vy??i ne? t?i metry, byl tesan z kamene s dopl?ky kovanymi ze ?eleza (svatoza?e, atributy sv?tc?, m?i?e, zabradli), se zlacenou vyzdobou.

Typy a formy [ editovat | editovat zdroj ]

Od jednoduchych a hladkych sloup? typu Bo?i muka , p?es sloupy tordovane a? po trojpatrova socha?ska dila s r?znymi plastickymi ?lanky a ozdobami (?imsy, vazy, ?u?ky), s reliefy a napisy, stojici na podest? se schodi?t?m a ku?elkovou balustradou, se stojicimi ?i le?icimi sochami sv?tc? bohate ikonografie. Na podstavci m??e byt olta?ni menza v nastavci s reliefem nebo se zam?i?ovanym vyklenkem pro svaty obrazek.

Obvykla provedeni:

• sloup na podstavci ve tvaru kvadru,
• trojsloup nebo ?ty?sloup,
• t?iboky obelisk se sochou hlavniho svateho patrona na vrcholu, ?asto se sochami dal?ich patron? dole na podno?i, ve vyklenku podstavce nebo na zabradli balustrady.

Sochy [ editovat | editovat zdroj ]

Na vrcholu nej?ast?ji:

• stojici Panna Marie Immaculata nebo mistni milostna madona s Je?i?kem: marianske sloupy ,
• k?i?,
• Nejsv?t?j?i Trojice v podob? sediciho Boha Otce, sediciho Krista a mezi nimi holubice Ducha svateho ve svatoza?i ( troji?ni sloupy ), k nejstar?im pat?i vide?sky morovy sloup , dale nap?. v Praze na Maltezskem nam?sti (1714?1715), v Olomouci,
• jiny patron: v Rakouske monarchii statni spolupatron sv. Josef s Je?i?kem, sv. Anna (nap?. Admont ); narodni patron ( sv. Vojt?ch ? Praha, Apolina?ska ulice),

ve spodnich patrech:

• morovi patroni ( sv. Roch , sv. ?ebestian , sv. Rozalie a sv. Franti?ek Xaversky ) ? oba ^{[ kdo? ]} mohou byt le?ici v jeskyni ve vyklenku podstavce (nap?. Rozalie v Jind?ichov? Hradci), sv. Karel Boromejsky , sv. Franti?ek Borgia? , narodni patroni.

Nejstar?i v ?eskych zemich [ editovat | editovat zdroj ]

• Vini?ni sloup v Troji (16. stoleti) ^{[pozn. 1]}
• Mariansky sloup v Praze (1653), star?i jsou jen v Mnichov? a ve Vidni
• Mariansky sloup v Brn? z let 1679?1683: naho?e Panna Marie, dole morovi patroni ?ebestian, Roch, Karel Boromejsky a sv. Franti?ek Xaversky)
• Mariansky sloup v Krom??i?i vystav?n na pam?? a jako pod?kovani Pann? Marii za u?et?eni obyvatel m?sta p?ed velkym morem v roce 1680

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Poznamky [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

Souvisejici ?lanky [ editovat | editovat zdroj ]

• Morove epidemie v ?eskych zemich
• Mariansky sloup

Literatura [ editovat | editovat zdroj ]

• ?ORM, Antonin: Marianske sloupy v ?echach a na Morav? . Praha 1939.

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

• Obrazky, zvuky ?i videa k tematu morovy sloup na Wikimedia Commons

Tento ?lanek je p?ili? stru?ny nebo postrada d?le?ite informace . Pomozte Wikipedii tim, ?e jej vhodn? roz?i?ite . Nevkladejte v?ak bez opravn?ni cizi texty.