Morejsky despotat Δεσποτ?το του Μορ?ω? ←   ←   ←   1308 ? 1460   → vlajka znak
Geografie Morejsky despotat roku 1450 s hlavnim m?stem Mystrou
Hlavni m?sto	Mystra
Nejvy??i bod	Profitis Ilias (2404 m)
Obyvatelstvo
Narodnostni slo?eni	?ekove , Albanci
Jazyky	?e?tina (oficialni jazyk)
Nabo?enstvi	?ecke ortodoxni
Statni utvar
Statni z?izeni	feudalni d?di?na monarchie
Mate?ska zem?	Byzantska ?i?e Byzantska ?i?e
Vznik	1308 ? ustanoveni do?ivotniho vladce provincie Morea
Zanik	1460 ? dobyti vojsky Osmanske ?i?e
Statni utvary a uzemi
P?edchazejici Byzantska ?i?e Achajske kni?ectvi Panstvi Argu a Nauplia Nasledujici Rumelijsky ejalet

Morejsky despotat ( ?ecky Δεσποτ?το του Μορ?ω?) byl poloautonomni provincii Byzantske ?i?e za vlady dynastie Palaiolog? . Despotat se rozkladal na Peloponeskem poloostrov? (tehdy nazyvanem Morea ) ve ?trnactem a patnactem stoleti. B?hem vice ne? sto let trvajici existence tento statni utvar postupn? rostl, a? ovladal v?t?inu poloostrova. V?t?inou v n?m vladl d?dic Byzantskeho cisa?e , ktery obdr?el titul despoty nebo te? despoinis . Hlavnim m?stem byla Mystra , opevn?ne m?sto le?ici pobli? starov?ke Sparty , ktere se postupem ?asu stalo centrem byzantske kultury a moci.

Historie [ editovat | editovat zdroj ]

Byzantsky Morejsky despotat byl vytvo?en z uzemi dobyteho od franskeho Achajskeho kni?ectvi . Samotne Achajske kni?ectvi bylo k?i?ackym statem vytvo?enym z uzemi dobyteho zapadnimi ryti?i b?hem ?tvrte k?i?ove vypravy ( 1204 ). Roku 1259 porazil nikajsky vladce Michael VIII. Palaiologos zdej?iho vladce Guillauma II. de Villehardouin v bitv? u Pelagonie . Guillaume byl pote donucen vzdat se vychodni ?asti poloostrova spolu s jeho nov? postavenymi pevnostmi. Odevzdane uzemi se stalo zarodkem pozd?j?iho Morejskeho despotatu. Byzantsky cisa? Jan VI. Kantakuzenos p?etvo?il toto uzemi v ud?lne panstvi pro sveho syna Manuela Kantakuzena . Konkuren?ni Palaiologovska dynastie ziskala Moreu po Manuelov? smrti roku 1380, p?i?em? novym despotou se stal Theodoros I. Palaiologos . Theodoros vladl despotatu a? do roku 1407 . Upevnil byzantskou vladu a dohodl se i s okolnimi mocnymi sousedy, a to zejmena s Osmanskou ?i?i , kdy? uznal jeji svrchovanost. Sna?il se take zlep?it tam?j?i hospoda?stvi, p?i?em? k tomuto u?elu pozval do zem? Albance , aby se v despotatu usadili. Nasledujicimi despoty byli synove cisa?e Manuela , Theodorova bratra ? Konstantin , Demetrios a Toma? . V souvislosti s postupnym upadkem moci latinskych stat? se poda?ilo roku 1430 ziskat tem?? cely poloostrov pod vladu Morejskeho despotatu (v?t?inou diky vyhodnym s?atk?m nebo take vojenskou expanzi ? roku 1430 tak Konstantin ziskal m?sto Patru). B?hem jeho vlady v?ak do?lo i k pora?ce v Korintske ?iji , b?hem ni? zni?il osmansky vladce Murad II. roku 1446 byzantskou obranu. Poloostrov se tak stal bezbrannym v??i osmanske invazi, av?ak Murad II. zem?el d?ive, ne? mohl osmansky utok p?ipravit. Jeho syn Mehmed II. Dobyvatel posleze ziskal roku 1453 byzantske hlavni m?sto Konstantinopol . Morej?ti vladci Demetrios a Toma? nedokazali poslat svemu bratru Konstantinovi, poslednimu byzantskemu cisa?i, jakoukoliv pomoc. Jejich neschopnost pak dale vedla k povstani Albanc? i ?ek?, ktere skon?ilo uzav?enim p?im??i mezi Mehmedem a morejskymi povstalci. Po n?kolika dal?ich letech neschopne vlady (zejmena po odep?eni placeni ro?niho poplatku Osmanske ?i?i a pote i jejich otev?ene vzpou?e) p?itahl Mehmed II. v kv?tnu roku 1460 na Peloponnes a do konce leta zde ziskal pod svou kontrolu v?t?inu m?st dr?enych Byzantinci. Jedina uzemi nepat?ici Osmanske ?i?i byla pod kontrolou Benatek (tedy Modon a Koroni nachazejici se na ji?nim cipu poloostrova, Argolida s Argosem a take p?istav Nafplion ; nasledn? se k Benatkam p?ipojila je?t? Monemvasia, a to b?hem osmansko-benatskych valek roku 1474 ).

Vyznamni morej?ti despotove [ editovat | editovat zdroj ]

• Manuel Kantakuzenos ( 1348 ??) znovunastolen ( 1354 ? 1380 )
• Theodoros I. Palaiologos ( 1383 ? 1407 )
• Theodoros II. Palaiologos ( 1407 ? 1443 )
• Konstantin XI. Palaiologos ( 1428 ? 1449 ); od roku 1449 posledni byzantsky cisa?
• Demetrios II. Palaiologos ( 1428 ? 1460 ); od roku 1453 titularni byzantsky cisa?, zem?.1470
• Toma? Palaiologos ( 1449 ? 1460 ); po padu Morejskeho despotatu ( 1460 ) uznavan zapadnimi autoritami byzantskym cisa?em

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

V tomto ?lanku byl pou?it p?eklad textu z ?lanku Despotate of Morea na anglicke Wikipedii.

Literatura [ editovat | editovat zdroj ]

• HAZARD, Harry W., a kol. A History of the Crusades. Vol. 3, The fourteenth and fifteenth centuries . Madison: University of Wisconsin Press, 1975. 813 s. Dostupne online . ISBN   0-299-06670-3 . (anglicky)  

Souvisejici ?lanky [ editovat | editovat zdroj ]

• Byzantska ?i?e
• Achajske kni?ectvi
• Mystra
• Peloponnesky poloostrov

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

• Obrazky, zvuky ?i videa k tematu Morejsky despotat na Wikimedia Commons

D?jiny ?ecka
Starov?ke ?ecko	Egejska kultura Heladska civilizace ? Kykladska civilizace ? Minojska civilizace ? Mykenska civilizace Formovani ?ecke civilizace Temne obdobi ? Archaicke ?ecko ? ?ecka kolonizace ? Achajove ? Aiolove ? Dorove ? Ionove Klasicke ?ecko Polis ( Atheny ? Sparta ) ? Tyrannis ? ?ecko-perske valky ? Peloponeska valka Helenisticka epocha Makedonske kralovstvi ? Alexandr Veliky ? Diadochove ( Antigonovci ? Ptolemaiovci ? Seleukovci ) ? Valky diadoch? ? Makedonske valky ?imske obdobi Achaia ? Macedonia
Byzantska ?i?e	Pozdni antika ? Herakleiovci ? Syrska dynastie ? Amorejska dynastie ? Makedonska dynastie ? Komnenovci ? Angelovci ? ?tvrta k?i?ova vyprava ( nastupnicke staty: Nikajske cisa?stvi ? Trapezuntske cisa?stvi ? Epirsky despotat ; k?i?acke staty : Latinske cisa?stvi ? Solu?ske kralovstvi ? Athenske vevodstvi ? Achajske kni?ectvi ) ? Palaiologove ? Pad Konstantinopole ? Morejsky despotat
Osmanska nadvlada	Armatolove ? Kleftove ? Kod?aba?ijove ? Fanariote ? Valka za nezavislost
Moderni ?ecky stat	Prvni Helenska republika ? ?ecke kralovstvi ? Druha helenska republika ? Re?im 4. srpna ? Okupace ( ELAS ? EDES ) ? Ob?anska valka ? ?ecka vojenska junta ? T?eti helenska republika ( Nova demokracie ? PASOK )