Moravska zemska knihovna v Brn?
Budova Moravske zemske knihovny
Stat	?esko ?esko
Poloha	Kounicova 996/65a, Veve?i , Brno
Sou?adnice	49°12′31″ s. ?. , 16°35′40″ v. d.
Zalo?ena	1806/1808 [1]
Knihovni fond
Knihovni fond	4 379 313 (2022) [2]
Povinny vytisk	ano
P?istupnost pro u?ivatele
Registrovani u?ivatele	18 752 (2022) [2]
Dal?i informace
?editel	Toma? Kubi?ek
Webove stranky	www .mzk .cz
Sigla	BOA001
I?O	00094943 ( VR )
multimedialni obsah na  Commons
N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky .

Moravska zemska knihovna v Brn? ( MZK ) je ve?ejna knihovna v Brn? , ktera je druhou nejv?t?i v ?esku . ^[3] Jejim z?izovatelem je Ministerstvo kultury ?eske republiky a ma formu statni p?isp?vkove organizace . Sidli v budov? z roku 2001 v Kounicov? ulici ve ?tvrti Veve?i . Plni funkci krajske knihovny v Jihomoravskem kraji . Moravska zemska knihovna je knihovnou s univerzalnim knihovnim fondem, dopln?nym specializovanymi fondy. Zpracovava a uchovava konzerva?ni fond (na zaklad? prava povinneho vytisku ), buduje a uchovava historicky fond (soubor rukopis?, starych tisk?, grafiky a mapy). Jako vyzkumna organizace se podili na evropskych a narodnich projektech, p?edev?im z oblasti digitalizace a ochrany fond? . Knihovna po?ada pravideln? vystavy, p?edna?ky a dal?i kulturni akce.

Historie [ editovat | editovat zdroj ]

Vznik [ editovat | editovat zdroj ]

P?edch?dcem Moravske zemske knihovny byla knihovna Hospoda?ske spole?nosti pro Moravu (Spole?nost pro hospoda?stvi a svobodna um?ni ? Gesellschaft des Ackerbaues und freien Kunste ) zalo?ena 30. b?ezna 1770. ^[4] Hospoda?ske spole?nosti, jejich? ukolem bylo podporovat rozvoj zem?d?lske vyroby, byly zakladany z iniciativy statu a byly navazany na statni organy. P?sobnost brn?nske Hospoda?ske spole?nosti byla omezena pouze na zkou?ky a imatrikulace hospoda?skeho u?ednictva nebo vydavani dobrozdani vy?adanych moravskym guberniem. P?iru?ni knihovna byla pravd?podobn? sou?asti inventa?e u? od vzniku tohoto spolku, o ?em? sv?d?i take vlastnicka razitka v n?kterych tiscich, pisemne doklady o vlastnictvi knih mame v?ak a? z po?atku 19. stoleti.

Dne 11. prosince 1804 do?lo na zaklad? dvorskeho dekretu ke slou?eni stagnujici Hospoda?ske spole?nosti s podobn? zam??enou p?irodov?dnou instituci, Soukromou spole?nosti p?atel sdru?enych za u?elem zvelebovani p?irodoznalstvi a vlastiv?dy, zalo?enou v roce 1794. Vznikla tak Moravskoslezska spole?nost pro zvelebeni orby, p?irodov?dy a vlastiv?dy ( k. k. mahrisch-schlesische Gesellschaft zur Beforderung der Ackerbaues, der Natur- und Landeskunde ). ?lo o organizovane seskupeni slo?ene p?edev?im z p?edstavitel? ?lechty a brn?nske inteligence, v ramci teto spole?nosti se rozvijela i knihovna, ktera byla pravd?podobn? umist?na v palaci hrab?te Kounice na Velkem nam?sti (nyni nam?sti Svobody ), kde se spole?nost schazela. ?editelem korporace byl zvolen Antonin Bed?ich Mitrovsky a pote, co 6. ledna 1807 ze zdravotnich d?vod? odstoupil, ho na postu ?editele nahradil Hugo Franti?ek Salm .

Prvni pisemne doklady o vlastnictvi knih spole?nosti pochazi z doby, kdy si hospoda?ska spole?nost za?ala soustavn?ji budovat a evidovat sve sbirky. Prvni kni?ni polo?ka zapsana v inventa?i je datovana 6. ?ervence 1808 , jednalo se o publikaci bavorskeho policejniho ?editele Johanna Bernharda Fischera o aklimatizaci cizokrajnych rostlin Uber den Kornerverlust im Saatgetraide… vydanou v  Norimberku roku 1808. V roce 1808 tak byl vytvo?en zaklad knihovny, ktera se pozd?ji stala zakladem fondu Moravske zemske knihovny.

Knihovna Franti?kova muzea [ editovat | editovat zdroj ]

Po?atek historie Moravske zemske knihovny v Brn? je spojen s  Franti?kovym muzeem ? dne 29. ?ervence 1817 cisa? Franti?ek I. vydal dekret schvalujici vznik muzea, ktere bylo na jeho po?est nazvano Franti?kovo. Ve?ejnost byla se zalo?enim muzea seznamena vyhla?kou moravskoslezskeho gubernatora Antonina Friedricha Mitrovskeho dne 24. b?ezna 1818. Ji? od po?atku sveho vzniku bylo Franti?kovo muzeum uzce spjato s Hospoda?skou spole?nosti, ktera se stala jednou z jeho zakladajicich organizaci. V ?ervenci 1818 byly muzeu diky intervenci hrab?te Mitrovskeho u olomouckeho arcibiskupa Maria Tadea?e z Trautmannsdorfu prop?j?eny k bezplatnemu u?ivani budovy Biskupskeho dvora , kam byla spolu se sbirkami p?emist?na take knihovna, ktera byla slou?ena s p?iru?ni knihovnou Hospoda?ske spole?nosti. Prvnim spravcem knihovny Franti?kova muzea se stal profesor Albin Heinrich , ktery nastoupil v roce 1832 na misto muzejniho konzervatora, spravce mineralogicke sbirky a knihovny Franti?kova muzea. V roce 1864 nastoupil na misto kustoda Franti?kova muzea Moriz Wilhelm Trapp a diky jeho pe?i se knihovni fond zna?n? rozrostl, p?edev?im z dar? soukromych osob ?i instituci. Moriz Wilhelm Trapp se stal take autorem prvniho ti?t?neho knihovniho katalogu vychazejiciho v letech 1864?1896. Knihovna Franti?kova muzea se rozr?stala z nakup? i z dar?, v roce 1882 je v ti?t?nem katalogu zaznamenano 33 707 jednotek. Knihovna Franti?kova muzea, v teto dob? pou?ivana pouze jako p?iru?ni knihovna pro ?leny Hospoda?ske spole?nosti a badatele Franti?kova muzea, byla jednou z nejv?t?ich soukromych spolkovych knihoven v  habsburske monarchii .

Ve?ejna knihovna [ editovat | editovat zdroj ]

Dne 11. prosince 1883 v 9 hodin dopoledne byla muzejni knihovna nachazejici se v p?izemi Franti?kova muzea oficialn? zp?istupn?na ve?ejnosti. Od teto doby byla knihovna otev?ena k u?ivani ?iroke ve?ejnosti po cely rok s vyjimkou obdobi svatk? a velkeho uklidu, ktery byl provad?n pravideln? od 15. ?ervence do 15. srpna. Otev?ena byla ve v?edni dny krom? pond?li od 9 do 12 a 16 do 19 hodin, v ned?li od 9 do 12 hodin. Vstup do ni byl bezplatny a byla ur?ena p?edev?im odborne ve?ejnosti, profesor?m i student?m. Od roku 1883 m?la knihovna take zaji?t?ny pravidelne finan?ni dotace od moravskeho zemskeho sn?mu . Byl to prvni krok k vytvo?eni zemskeho statutu knihovny a pravidelny ro?ni p?isp?vek dovolil z?idit i ?itarnu a p?ibrat dal?i pracovni silu v osob? Wilhelma Schrama .

Ji? od roku 1882 se Christian d'Elvert pokou?el prosadit p?evzeti muzea a knihovny do zemske spravy. Franti?kovo muzeum i Hospoda?ska spole?nost se potykaly s finan?nimi problemy a p?evzetim muzea zemskou spravou by zajistilo dotace na roz?i?eni knihovniho i muzejniho fondu. Podstatnou roli vedouci k reorganizaci muzea hral vznik Muzejniho spolku v roce 1888, ktery se stal centrem v?deckeho a kulturniho ?ivota, nap?. v roce 1890 se na popud ?len? Muzejniho spolku zrodil mimo?adny projekt Vlastiv?dy moravske . Diky aktivit? Muzejniho spolku a jeho neustalym sti?nostem na ne?innost Franti?kova muzea do?lo k p?ebudovani expozic, systematizaci dopl?ovani sbirek a k v?t?i otev?enosti teto instituce ob?an?m. Ve dnech 26. a 28. ?ervna 1899 byly uzav?eny smlouvy, na zaklad? kterych Hospoda?ska spole?nost ukon?ila svou ?innost a Franti?kovo muzeum i s knihovnou p?e?lo do vlastnictvi zem?. Dne 11. ledna 1900 do?lo k formalnimu p?edani muzea a jeho spravou byla pov??ena Moravska muzejni spole?nost, vznikla 17. prosince 1899.

Od roku 1899 za?ala knihovna navenek vystupovat jako samostatna instituce pod nazvem Zemska knihovna moravska. V teto dob? m?la knihovna 72 000 svazk? knih, 1 200 rukopis? a 13 000 map. Od tohoto roku se take za?ala postupn? osamostat?ovat od Franti?kova muzea a vystupovat jako samostatna instituce.

Diky nar?stajicimu fondu se za?ala knihovna Franti?kova muzea, ktere byly vyhrazeny dv? mistnosti, potykat s nedostatkem prostoru. V let? 1907 do?lo k p?est?hovani knihovny z Biskupskeho dvora do nov? postavene budovy Zemskeho domu II. na dne?nim ?erotinov? nam?sti 3/5. V Zemskem dom? knihovna ziskala mistnosti v levem k?idle objektu, krom? p?j?ovny a v?t?iho skladi?t? zde byla k dispozici ?itarna pro 70 nav?t?vnik? a vystavni sal. V roce 1899 do?lo k formalnimu a v roce 1907 k definitivnimu odd?leni knihovny od Franti?kova muzea. V ramci pozem?t?ni knihovny a jejiho p?est?hovani do Zemskeho domu II. byla provedena delimitace mezi Zemskou knihovnou moravskou a Zemskym archivem , sidlicim take v prostorach Zemskeho domu II. Zemsky archiv ziskal od Franti?kova muzea rozsahlou sbirku st?edov?kych rukopis? vym?nou za sbirku minci a jinych muzejnich p?edm?t?. Knihovna tak byla ochuzena o cennou sbirku literarnich rukopis?. Jako zemska instituce ziskala knihovna mo?nost pravidelneho r?stu, ktery ji zaru?oval zemsky rozpo?et vy?len?nim prost?edk? na nakup knih, inventa?e, i jistotu pro personal.

K definitivnimu odd?leni finan?niho hospoda?eni knihovny od Franti?kova muzea do?lo a? k 1. lednu 1913. Prvnim ?editelem Zemske knihovny moravske byl jmenovan Wilhelm Schram , ktery ve Franti?kov? muzeu p?sobil od roku 1884 jako kustod a od 13. prosince 1890 jako knihovnik a spravce 60 000 tisk?, ktere byly v knihovnim fondu muzea ulo?eny. Ze Schramovy iniciativy se sou?asti knihovniho fondu staly soubory grafickych list? a map.

Univerzitni knihovna [ editovat | editovat zdroj ]

Knihovna od po?atku spolupracovala s ?adou brn?nskych spolk?, diky nim? ziskala mno?stvi kni?nich p?ir?stk? nebo deponat?, nap?. v roce 1907 byla do Zemske knihovny moravske deponovana knihovna Matice moravske o rozsahu 3 504 jednotek. Na po?atku 20. stoleti se knihovna stala odbornou knihovnou spolupracujici s univerzitami, a to i proto?e 28. ledna 1919 vlada ?SR p?ijala zakon o z?izeni ?eske univerzity v Brn? a Ministerstvu ?kolstvi a narodni osv?ty bylo ulo?eno z?idit pro ni v?deckou knihovnu. Univerzitni knihovnou se m?la stat Zemska knihovna s ji? pom?rn? rozsahlym kni?nim fondem. Jedinou otazkou z?stalo financovani knihovny. U? od roku 1919, po ustaveni univerzity a otev?eni jeji leka?ske a pravnicke fakulty , provad?lo ministerstvo prakticke kroky k roz?i?eni knihovniho fondu, a to nejen p?id?lovanim ka?doro?n? pom?rn? vysokych dotaci, ale take organizovanim nakup? celych knihovnich sbirek. Dne 15. ?ervence 1921 vlada ?SR schvalila smlouvu o p?evzeti knihovny od zem? a dne 23. kv?tna 1923 ^[5] se Zemska a universitni knihovna v Brn? stala statni instituci spadajici pod spravu Ministerstva ?kolstvi a narodni osv?ty. Jejim ?editelem byl jmenovan stavajici ?editel Jaroslav Sutnar .

Umist?ni Zemske a universitni knihovny z?stalo v p?vodnich prostorech Zemskeho domu II. Byla zde p?j?ovna, v?eobecna studovna s maximaln? 98 misty, ktera ji? v teto dob? nedosta?ovala, profesorska studovna, vystavni sal, ?atna, sedm kancela?i a p?t mistnosti skladi??.

V roce 1925 do?lo k p?esunu knihovny do mistnosti nov? postaveneho Zemskeho domu III. na rohu ?erotinova nam?sti a Kounicovy ulice. Byla roz?i?ena studovna, tak?e od 3. listopadu 1927 byla jeji kapacita 166 mist. Kapacita knihovny byla i tak nedosta?ujici a roku 1929 ministerstvo ?kolstvi schvalilo vystavbu nove budovy knihovny.

Navrh nove budovy vypracoval v roce 1933 architekt Bohuslav Fuchs . Budova knihovny se m?la stat nedilnou sou?asti planovaneho univerzitniho m?ste?ka situovaneho mezi ulice Kounicovu a Veve?i . Kv?li hospoda?ske krizi v?ak k realizaci novostavby nedo?lo, p?esto?e se za stavbu nove budovy knihovny postavila ?ada autorit a stavajici prostory knihovny v Zemskem dom? byly ji? v teto dob? zcela nevyhovujici a nedosta?ujici. Proto?e budova projektovana Bohuslavem Fuchsem nebyla realizovana, potykala se knihovna i nadale s nedostatkem mista. V roce 1934 proto dalo ministerstvo ?kolstvi ?editeli Jaroslavu Sutnarovi doporu?eni, aby svazky star?ich, men? pou?ivanych knih a ?asopis? byly ulo?eny mimo prostory knihovny a uvoln?ne misto bylo vyhrazeno pro nove p?ir?stky. Pomoci depozita?? m?l byt alespo? na?as vy?e?en kapacitni problem knihovny.

V roce 1931 byl vydan prvni ?itarensky a vyp?j?ni ?ad Zemske a universitni knihovny. P?istup do ?itarny byl povolen ka?demu, kdo p?ekro?il v?k 14 let, v p?ipad? doporu?eni ?editele ?koly i ?tena??m mlad?im. V?t?ina knih byla p?j?ovana prezen?n?, ?tena?i si mohli do ?itarny objednat maximaln? t?i knihy, zabavne spisy a popularni a politicke ?asopisy se vydavaly jen na zaklad? zvla?tniho povoleni. P?istup k zakladnimu listkovemu katalogu byl umo?n?n vylu?n? vysoko?kolskym pedagog?m. Pravo p?j?ovat si knihy dom? p?islu?elo pouze profesor?m, dal?im vyu?ujicim a student?m vysokych ?kol, u?itel?m st?ednich ?kol, ve?ejnym ustav?m a organizacim; v?deckym a um?leckym pracovnik?m se p?j?ovalo po slo?eni pen??ni zalohy 50 K?. Ve?kere slu?by poskytovala knihovna zdarma. Pro ve?ejnost byly studovny otev?eny od 8?13 a 14?19 hodin, p?j?ovna 9?12 a 15?19 hodin. Nav?t?vnik mohl podat ?adanku nejvy? na 3 dila a podane ?adanky se vybiraly ze schranky po p?l hodin?.

Od roku 1935 se fond knihovny za?al systematicky rozr?stat, nebo? dne 28. kv?tna 1935 byla vydana vyhla?ka o povinnem vytisku ?. 118/1935 Sb. Knihovn? od te doby dochazela zdarma ka?da publikace vyti?t?na na Morav? a ve Slezsku. Knihovna take ziskala pravo zakoupit do svych fond? za polovi?ni cenu publikace vyti?t?ne v ?echach a na Slovensku. Pravo povinneho vytisku publikaci vydanych v cele ?R ma Moravska zemska knihovna v Brn? dodnes.

Dne 1. kv?tna 1936 byly knihovn? na 6 let pronajaty mistnosti p?vodni kavarny, ktere v teto dob? vypr?ela 10leta smlouva. Do novych prostor byl p?emist?n provoz pro ?tena?e ? v?eobecna studovna s 234 misty, profesorska studovna s 24 misty, ?itarna ?asopis? s 32 misty a p?j?ovna, ve ktere byl umist?n heslovy, v?cny a p?iru?ni listkovy katalog. V let? 1936 bylo provedeno generalni p?est?hovani celeho skladi?t?. K 31. prosinci 1936 m?la knihovna ve fondu 371 002 svazk?.

V dob? druhe sv?tove valky knihovna fungovala skoro bez omezeni. Pro ochranu fondu byl ji? v roce 1938 ve sklepeni Zemskeho domu vybudovan bezpe?ny kryt pro ulo?eni vzacnych tisk?. Vydejna, p?edsi? a ?itarny byly opat?eny modrymi ?arovkami, ktere m?ly nahradit normalni osv?tleni v p?ipad? poplachu. P?i leteckem naletu na Brno v listopadu 1944 byly ?aste?n? zasa?eny i prostory knihovny v budov? Zemskeho domu III. Po tomto zasahu zapo?ala n?mecka sprava knihovny st?hovat ?ast fondu do externich depozita?? a nechala upravit ?ast sklep? Zemskeho domu, kam byla take ?ast fondu ulo?ena. Vlastni ?innost knihovny pak byla zredukovana na nejni??i miru.

V kv?tnu 1945 p?evzala spravu knihovny revolu?ni garda , ktera vedenim knihovny pov??ila Marii Steppanovou. Dne 2. kv?tna 1945 do?lo k otev?eni knihovny a 22. kv?tna 1945 byl zahajen jeji provoz pro ?irokou ve?ejnost. Nejd?ive sice v provizornim re?imu, ale proto?e knihovna nebyla vyrazn? po?kozena vale?nymi udalostmi, byla pln? zprovozn?na b?hem roku 1945, kdy byla po prazdninach otev?ena i velka studovna. V kv?tnu 1945 byla take stavajici knihovna roz?i?ena o dal?i mistnosti, ktere d?ive slou?ily provozu Brychtovy kavarny. Jednalo se o mramorovy sal nachazejici se v podzemi, Brychtovy kancela?e a obytne mistnosti. O ?ast Brychtova bytu bylo roz?i?eno vyp?j?ni odd?leni, obytne pokoje byly za?izeny pro u?edniky z odd?leni hesloveho katalogu, informa?ni slu?by i pro popis. V mramorovem sale byly nejd?ive uskladn?ny n?mecke kni?ni konfiskaty a nasledn? tato mistnost slou?ila jako skladi?t?.

Od roku 1948 stal v ?ele knihovny Karel Vetterl p?sobici dosud jako vedouci hudebniho odd?leni Zemske knihovny.

V roce 1949 po zru?eni zemskeho z?izeni do?lo ke zm?n? nazvu knihovny na Universitni knihovnu. Ve stejnem roce do?lo take k roz?i?eni knihovny o 25 mistnosti v prvnim poschodi nad studovnami, ktere byly upraveny pro knihovni pot?eby. Uvoln?ne mistnosti v p?izemi knihovny byly adaptovany na skladi?t? a dilny. ?itarny byly dopln?ny novymi stoly a take byly u?in?ny p?ipravy k za?izeni kniha?ske dilny, kam byla do konce za?i 1949 dodana v?t?ina pot?ebnych stroj?, tak?e kniha?ska dilna za?ala sv?j provoz 1. ?ervence nasledujiciho roku. V teto dob? bylo take z?izeno Odd?leni rukopis? a starych tisk?, v jeho? ?ele stal Vladislav Dokoupil. Diky tomuto odd?leni byla zachran?na ?ada kla?ternich i ?lechtickych knihoven. Po sistaci kla?ter? v roce 1950 p?evzala knihovna do spravy jejich knihovny z brn?nskeho a jihlavskeho kraje, ktere byly zachovany v p?vodnich celcich, v?t?ina i na p?vodnim mist?.

I v povale?nych letech se knihovna potykala s nevyhovujicimi prostory, nedostatkem personalu a nevyhovujicimi podminkami. K 31. prosinci 1950 bylo v knihovn? celkem 678 122 zpracovanych a 305 000 nezpracovanych svazk?. Knihovna m?la 72 zam?stnanc?, z toho jich v knihovn? p?sobilo 67. I kv?li neustale se zv?t?ujicimu fondu a zaji?t?ni plynuleho provozu knihovny usilovalo vedeni knihovny v pr?b?hu 50. let 20. stoleti o stavbu nove budovy. Z roku 1951 pochazi projekt novostavby knihovny z atelieru Ji?iho Krohy . Nova budova m?la nabidnout nav?t?vnik?m to, co knihovna dosud postradala: n?kolik specializovanych studoven a badatelen, klubovny, ku?arny, pisarny, p?edna?kovy, koncertni a vystavni sal apod. Nakonec ani tato stavebni realizace nebyla uskute?n?na.

Statni v?decka knihovna [ editovat | editovat zdroj ]

V roce 1958 byla reorganizovana si? statnich v?deckych knihoven. Na zaklad? teto reorganizace do?lo 1. listopadu 1958 ke slou?eni Universitni knihovny, Statni pedagogicke knihovny a Technicke knihovny do spole?neho celku pod nazvem Statni v?decka knihovna v Brn? (SVK). Organiza?ni slou?eni knihoven bylo provedeno na zaklad? vynosu ministerstva ?kolstvi a kultury ze dne 26. ?ervna 1958, ?j. 01202/58 taj. Statni v?decka knihovna v Brn? byla pravnickou osobou a samostatnou rozpo?tovou organizaci a p?vodnim specializovanym knihovnam, ktere se po roce 1958 staly jeji sou?asti, bylo ponechano jejich vedeni, ktere se zodpovidalo ?editeli Statni v?decke knihovny. Statni v?decka knihovna byla centralni instituci a jako takova m?la na starost i organizaci zadavani zakazek nebo dopl?ovani fondu. S fungovanim knihovny je take spojeno vydavani metodickych p?iru?ek, bibliografickych soupis? a odbornych publikaci.

V??i ve?ejnosti se nic nezm?nilo, ?lo nadale o funk?n? samostatne knihovny s vlastnim zpracovanim a dopl?ovanim fondu, kterym z?stal vlastni okruh u?ivatel?. V?echny t?i administrativn? slou?ene knihovny p?sobily nadale na svych p?vodnich mistech. V roce 1958 tak vznikla Statni v?decka knihovna, jejim? prvnim ?editelem byl jmenovan dosavadni ?editel Universitni knihovny, Milo? Papirnik . Od teto doby knihovna navenek vystupovala jako v?decka instituce, spolupracovala s brn?nskymi univerzitami a kni?ni fond byl specializovan p?edev?im na v?decke publikace. Statni v?decka knihovna p?edstavovala jakysi centralni a ?idici u?ad, pod ktery spadaly p?vodni v?decke knihovny. Od 60. let 20. stoleti postupn? dochazelo k vnit?ni integraci p?vodn? samostatnych knihoven slou?enim ekonomickych a technickych provoz?, kdy bylo centraln? ?izeno nap?. dopl?ovani fondu nebo opravy budov.

Ke konci 60. let zintenzivn?ly snahy o prosazeni a vybudovani nove knihovny, v teto dob? bylo v kni?nim fondu ulo?eny cca 3 miliony svazk? a knihovnu nav?t?vovalo kolem 30 000 ?tena??. V polovin? roku 1968 vyhlasil ?editel SVK Milo? Papirnik anketu, kterou hodlal o?ivit zajem ve?ejnosti na p?ipadne novostavb? knihovny. Ani v 60. letech se novou budovu knihovny nepoda?ilo postavit a knihovna stale sidlila v Zemskem dom? III na Kounicov? ulici.

Od roku 1976 se Statni v?decka knihovna stala regionalnim centrem knihovnickych a informa?nich slu?eb a stala v ?ele jednotne soustavy knihoven Jihomoravskeho kraje . V 70. letech v knihovn? take vzniklo odborne pracovi?t? bibliograficko-informa?ni slu?by, z jeho? iniciativy byly vydavany ?etne soupisy knih nachazejicich se ve fondu knihovny nebo v moravskych kla?ternich knihovnach.

Od 1. ledna 1991 p?e?la Statni v?decka knihovna v Brn? pod p?ime ?izeni Ministerstva kultury ?R a roku 1993 se vratila k historickemu nazvu Moravska zemska knihovna v Brn?. Po?atek 90. let p?inesl vyrazne zm?ny v dosavadnim fungovani knihovny, za?al byt pou?ivan automatizovany system pro zpracovani knihovnickych zaznam? Aleph , ve spolupraci Narodni knihovnou ?R , Slovenskou narodni knihovnou a Univerzitni knihovnou v Bratislav? za?al byt vytva?en souborny katalog CASLIN .

Sou?asnost [ editovat | editovat zdroj ]

Moravska zemska knihovna [ editovat | editovat zdroj ]

Roku 1993 byl p?ijat novy statut knihovny; ta se vratila k historickemu nazvu Moravska zemska knihovna . Na p?elomu tisicileti do?el kone?n? realizace zam?r z 30. let na stavbu nove budovy. Omezena kapacita studoven i velke mno?stvi mimobrn?nskych depozita?? zabra?ovalo ?adnemu fungovani knihovny. Ve ve?ejne architektonicke sout??i zvit?zil navrh firmy ONEX Praha , generalnim dodavatel byl UNISTAV, a.s. Novostavba na Kounicov? ulici, asi 1 km od p?vodni budovy, byla otev?ena 2. dubna 2001. Byly do ni umist?ny nyni slou?ene fondy Univerzitni knihovny, Pedagogicke knihovny i Technicke knihovny.

V pr?b?hu 90. let bylo pro ?tena?e otev?eno n?kolik specializovanych studoven. Dne 26. unora 1991 byla v budov? Univerzitni knihovny otev?ena Studovna rukopis? a starych tisk?, jedna z mala v republice. V roce 1995 byla na pobo?ce na Solni?ni ulici otev?ena studovna Hudebniho odd?leni, prvniho pln? automatizovaneho useku knihovny. V roce 1996 byl zahajen provoz Rakouske knihovny, ktera do Moravske zemske knihovny v Brn? p?e?la z katedry germanistiky Filozoficke fakulty Masarykovy univerzity. O rok pozd?ji nasledovalo otev?eni N?mecke knihovny, jako pobo?ky Goethe Institutu. V roce 2002 MZK v Brn? otev?ela na zaklad? dohody s Britskou radou v Brn? Anglickou knihovnu a v ?ervnu 2005 byla slavnostn? otev?ena INFO USA ? Americka knihovna.

Roku 2010 byla knihovna vyraznym zp?sobem renovovana. Mezi nejv?t?i zm?ny pat?ilo p?est?hovani Zahrani?nich knihoven, ktere d?ive sidlily v budov? na Solni?ni ulici, do hlavni budovy MZK, konkretn? do 2. patra. P?vodni Studovna humanitnich v?d byla p?esunuta do 4. a 5. patra. Studovna technickych v?d se spojila se Studovnou biologickych v?d do Studovny p?irodnich a technickych v?d, ktera je nyni umist?na v 6. pat?e. Rovn?? byly posileny slu?by a knihovna prodlou?ila svoji oteviraci dobu do 22. hodiny. ?tena??m byly take p?id?leny ?ipove karty, ktere umo?nily ?tena??m snadn?j?i kopirovani a skenovani. Knihovna zavedla novy novy vizualni styl, umo??ujici u?ivateli lep?i orientaci v budov?. ^[6] V roce 2011 ziskala cenu Knihovna roku 2011 v kategorii Informa?ni po?in v poskytovani ve?ejnych knihovnickych a informa?nich slu?eb za on-line zp?istupn?ni Mollovy sbirky a dlouhodoby rozvoj nastroj? pro prezentaci starych map, ktera ma pro ?R vyznam i v mezinarodnim kontextu. ^[7] V tem?e roce byla MZK byla zapsana do seznamu vyzkumnych organizaci.

Nova budova [ editovat | editovat zdroj ]

V roce 1994 ?editel Moravske zemske knihovny Jaromir Kubi?ek ve spolupraci s kvestorem Masarykovy univerzity Franti?kem Galem p?ipravili memorandum, ktere podepsali v?ichni rekto?i ?esti brn?nskych vysokych ?kol. V prohla?eni mimo jine stalo, ?e Brnu, v n?m? studuje na 30 000 vysoko?kolskych student? a pracuje na 6 000 v?deckych a pedagogickych pracovnik?, chybi to nejd?le?it?j?i, co pro sv?j rozvoj pot?ebuji, tj. moderni knihovna s dostate?nym technickym vybavenim a studijnim zazemim. V roce 1995 byla vyhla?ena architektonicka sout?? na stavbu nove budovy knihovny. Do sout??e se p?ihlasilo 34 architektonickych nebo stavebnich atelier? a mezinarodni porota, jmenovana ministrem kultury, vybrala ve ve?ejne sout??i studii architekt? Toma?e Adamka, Petra Benedikta a kolektivu atelieru ONEX.

Nova budova knihovny byla postavena v tzv. ?akademicke ?tvrti“, na mist?, ktere bylo stavb? knihovny vyhrazeno ji? ve 30. letech 20. stoleti a knihovna zde byla planovana jak v navrhu Bohuslava Fuchse, tak i Ji?iho Krohy. Pozemek pro vystavbu ziskala knihovna od Magistratu m?sta Brna a od Ministerstva obrany p?evodem zdarma. V ?ervenci 1998 byla zahajena stavba, za dva a p?l roku, v b?eznu 2001, byla zkolaudovana. Dne 2. dubna 2001 se novostavba na Kounicov? ulici 65a otev?ela pro ve?ejnost. Za ?vytvo?eni stavebn? a architektonicky vysoce kvalitniho kulturniho a v?deckeho zemskeho centra se z?etelem k d?razu na pohodu nav?t?vnickeho prost?edi“ ziskala budova Moravske zemske knihovny ocen?ni Stavba roku 2001. V lednu 2023 otev?ela knihovna v blizke Bulinov? ulici novy depozita? pro 40 km knih, ^[8] ktery je s knihovnou propojen podzemnim tunelem ^[9] z roku 2010.

Nova budova nabidla ?tena??m komfortn?j?i a technicky vybavene studovny, volny vyb?r novinek, rychlej?i vy?izeni objednavek nebo volny p?istup k internetu. Diky novostavb? knihovny byla pod jednu st?echu sjednocena v?echna pracovi?t?. Postupn? se do nove budovy p?est?hovala nejen byvala Universitni knihovna, ale i fondy Technicke a Pedagogicke knihovny. V suterenu bylo v ramci projektu Narodni digitalni knihovna z?izeno digitaliza?ni pracovi?t? vybavene robotickymi skenery. Vyznamnou sou?asti knihovnich fond? se v roce 2023 stala dila, p?eklady, ^[10] recenze a literarni archiv spisovatele Milana Kundery , ktere knihovn? daroval. ^[11]

Rozpis pater v budov? [ editovat | editovat zdroj ]

• P?izemi ? V p?izemi se nachazeji knihy z absen?niho volneho vyb?ru. Krom? p?j?ovny, informa?niho pultu, self-checku, ?atny a Vystavni mistnosti, se naproti vchodovym dve?im nachazi Konferen?ni sal a kavarna.
• 1. patro ? Prvni patro je vizualn? znazorn?no oran?ovou barvou a nachazi se zde absen?ni volny vyb?r, Meziknihovni vyp?j?ni slu?ba, Knihovna Milana Kundery a ?achovy koutek Eduarda Lendla. Do roku 2023 se misto Knihovny Milana Kundery nachazely Tymova studovna a Ticha studovna.
• 2. patro ? Druhe patro nese ?ervenou barvu a jsou zde umist?ny Zahrani?ni knihovny ? konkretn? knihovna Anglicka, N?mecka a Rakouska. Na stejnem podla?i je rovn?? mo?no naleznout Studovnu periodik a Tichou zonu v atriu.
• 3. patro ? Ve t?etim, op?t ?ervenem pat?e je mo?no nav?tivit Americkou knihovnu se ?tena?skym barem a ?pan?lskou knihovnu.
• 4. patro ? Ve ?tvrtem poschodi ozna?enem modrou barvou se nachazi Studovna rukopis? a starych tisk?, Videokonferen?ni mistnost a Studovna humanitnich v?d s hudebnim koutkem. Od ?tvrteho patra nahoru jsou umist?ny knihy k prezen?ni vyp?j?ce (knihy ur?ene k prezen?nimu studiu, ktere nelze p?j?it dom?). Ve ?tvrtem pat?e probiha vydej prezen?nich vyp?j?ek objednanych ze sklad?.
• 5. patro ? Do pateho patra, ktere rovn?? nese modrou barvu, je umist?na dal?i ?ast Studovny humanitnich v?d s ?asti star?ich ro?nik? ?asopis?.
• 6. patro ? V ?estem pat?e, ozna?enem zelenou barvou, je umist?na Studovna p?irodnich a technickych v?d, Po?ita?ova u?ebna a Maly sal.
• 7. patro ? V sedmem, ?lutem pat?e jsou umist?ny star?i ro?niky ?asopis? z technickych obor? a Tymova studovna. ^[12]

Slu?by [ editovat | editovat zdroj ]

Vyp?j?ky [ editovat | editovat zdroj ]

?adosti o absen?ni i prezen?ni vyp?j?ky jsou zpravidla vy?izovany do 1 hodiny, publikace z mimobrn?nskych depozita?? zpravidla do 7 dn?.

Katalogy a databaze [ editovat | editovat zdroj ]

P?ir?stky od roku 1994 jsou zaznamenavany v elektronickem katalogu Aleph . Star?i zaznamy dostupne na digitalizovanych katalogiza?nich listcich jsou postupn? p?evad?ny do elektronicke podoby. Jsou p?istupne z webovych stranek MZK. V roce 2013 byl po vice ne? ro?nim testovani nasazen katalog VuFind , ktery ma usnadnit vyhledavaci proces a ktery v sob? take nese n?ktere prvky webu 2.0 . ^[13]

Z po?ita?? ve studovnach MZK jsou voln? dostupne vybrane ?eske i zahrani?ni licencovane online databaze a informa?ni portaly, dal?i baze jsou k dispozici na CD / DVD . Samoz?ejmosti je p?istup k internetu.

V prostorach knihovny je pro registrovane ?tena?e k dispozici bezdratove p?ipojeni k internetu ( Wi-Fi ).

Specialni slu?by [ editovat | editovat zdroj ]

Moravska zemska knihovna zprost?edkovava pro Jihomoravsky kraj meziknihovni vyp?j?ky nejen z tuzemska, ale i ze zahrani?i. Tato slu?ba je zpoplatn?na, neni zahrnuta do ?tena?skeho poplatku. Pracovnici knihovny na po?adani vyhotovuji odborne re?er?e a poskytuji individualni konzultace. Moravska zemska knihovna vytva?i celorepublikovou bazi periodik .

Vzd?lavaci funkce [ editovat | editovat zdroj ]

Moravska zemska knihovna po?ada vyukove kurzy prace s elektronickymi informa?nimi zdroji a specialni ?koleni pro knihovniky . V prostorach knihovny jsou po?adany i ve?ejne p?edna?ky, vstupni prostory slou?i pro drobne vystavy.

Regionalni funkce [ editovat | editovat zdroj ]

Moravska zemska knihovna vykonava poradenskou a konzulta?ni ?innost pro knihovny Jihomoravskeho kraje , vypracovava metodicke plany, vede statistiku knihovnickych ?innosti. Zaji??uje vzd?lavani knihovnik? , servis automatizovaneho knihovniho systemu.

Pov??ene regionalni knihovny v Jihomoravskem kraji:

• Knihovna Ji?iho Mahena v Brn?
• Knihovna Karla Dvo?a?ka ve Vy?kov?
• M?stska knihovna Boskovice
• M?stska knihovna B?eclav
• M?stska knihovna Hodonin
• M?stska knihovna Ku?im
• M?stska knihovna Znojmo

?eska knihovna [ editovat | editovat zdroj ]

Z pov??eni Ministerstva kultury vyhla?uje Moravska zemska knihovna ka?doro?n? projekt ?eska knihovna . Jeho u?elem je podpora nakupu nekomer?nich titul? um?leckych d?l ?eske literatury a d?l literarni v?dy a kritiky pro ve?ejne a vybrane vysoko?kolske knihovny.

Digitalni knihovna [ editovat | editovat zdroj ]

Moravska zemska knihovna provozuje rozcestnikovy portal Digitalni knihovna ^[14] a sama v jeho ramci zp?istup?uje vlastni digitalni dokumenty. ^[15] Ty byly digitalizovany z r?znych d?iv?j?ich projekt? ( VISK6 , VISK7 , EuropeanaTravel ), ale zarove? je digitalni fond pr?b??n? dopl?ovan dal?imi dokumenty z digitaliza?niho centra MZK, ktere knihovna provozuje.

eBooks on Demand [ editovat | editovat zdroj ]

Moravska zemska knihovna se p?ipojila ke slu?b? Elektronicke knihy na objednavku (anglicky eBooks on Demand). Knihovna digitalizuje historicke knihy, ktere ji? nejsou chran?ny autorskym zakonem (tzn. byly vydany mezi lety 1500?1917 a ji? uplynulo 70 let od umrti jejich autora).

Publika?ni ?innost [ editovat | editovat zdroj ]

Od roku 1987 vydava knihovna regionalni knihovnicky ?asopis Duha . ^[16]

Moravska zemska knihovna take vydava odborne publikace zejmena z oblasti knihovnictvi a literatury. ^[17]

?editele a spravci knihovny [ editovat | editovat zdroj ]

Knihovna Franti?kova muzea

• 1832?1864 Albin Heinrich (1785?1864)
• 1864?1895 Moritz Wilhelm Trapp (1825?1895)
• 1895?1899 Wilhelm Schram (1850?1925) 

Zemska knihovna moravska

• 1899?1919 Wilhelm Schram
• 1919?1923 Hertvik Jarnik (1877?1938) 

Universitni knihovna v Brn?

• 1919?1923 Jaroslav Sutnar (1873?1947) 

Moravska zemska a universitni knihovna

• 1923?1935 Jaroslav Sutnar (1873?1947)
• 1935?1942 Karel Rande (1880?1942)
• 1942?1944 Johann Dostal
• 1944?1945 Hubert Schiel
• 1945?1948 Marie Steppanova

Universitni knihovna v Brn?

• 1948?1953 Karel Vetterl (1898?1979)
• 1953?1958 Milo? Papirnik (1924?2012) 

Statni v?decka knihovna v Brn?

• 1958?1972 Milo? Papirnik (1924?2012)
• 1972?1981 Jaromir Trautmann (1921?1985)
• 1981?1987 Ji?ina Sykorova
• 1987?1993 Jaromir Kubi?ek (* 1938) 

Moravska zemska knihovna v Brn?

• 1993?2009 Jaromir Kubi?ek (* 1938) 
• 2009?2014 Toma? Gec (* 1972)
• 2014 Martina Bartakova (* 1970) ? pov??ena ?izenim knihovny (za?i??ijen)
• od 2014 Toma? Kubi?ek (* 1966)

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

Literatura [ editovat | editovat zdroj ]

• Jaromir Kubi?ek, P?emysl Bar: Moravska zemska knihovna v Brn? 1808?2008: knihovni sbirky . Brno 2008.
• Vladimir Nekuda: 150 let Moravskeho musea v Brn?: stru?ny p?ehled historickeho vyvoje . Brno 1969.
• Statni v?decka knihovna v Brn?: jubilejni sbornik: 1808?1983: 175 let vyvoje v?decke knihovny: 1883?1983: 100 let slu?eb ve?ejnosti: 1958?1983: 25 let existence Statni v?decke knihovny . Brno 1983.
• KUBI?EK, Toma?. Moravska zemska knihovna: jeji historie, sou?asnost, vize . Brno: Moravska zemska knihovna v Brn?, 2016. 127 s. ISBN   978-80-7051-212-8 .  
• KUBI?EK, Toma?. Moravska zemska knihovna = The Moravian Library . P?eklad Lenka Pokorna. Brno: Moravska zemska knihovna, 2023. 143 stran. Dostupne online . ISBN   978-80-7051-319-4

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

• Obrazky, zvuky ?i videa k tematu Moravska zemska knihovna v Brn? na Wikimedia Commons
• Moravska zemska knihovna v Brn? v  Adresa?i knihoven a informa?nich instituci v ?R (ADR)
• Oficialni stranky
• Digitalni knihovna MZK