한국   대만   중국   일본 
Morana ? Wikipedie P?esko?it na obsah

Morana

Z Wikipedie, otev?ene encyklopedie
?aramura z O?echovi?ek (Narodni muzeum, i. ?. H4-1744), symbol smrti, v expozici Musaion v Letohradku Kinskych (slam?na ?epice p?idana neodbornym zasahem). P?vodni stav: https://www.esbirky.cz/predmet/40113913
Morana, Polsko

Morana ?i Smrtka je figurina, ?asto chapana jako zpodobn?ni smrti ?i zimy, ktera je upalovana, topena ?i zakopavana p?i zapadoslovanskych jarnich lidovych ob?adech vyna?eni smrtky a vitani jara.

V pracich mytolog? 19. stoleti jako Karel Jaromir Erben , Szymon Matusiak , Gregor Krek nebo rany Jan Hanu? Machal byla Morana chapana jako bohyn? smrti. D?lo se tak na zaklad? Vaclavem Hankou fal?ovanych glos ve staro?eskem slovniku Mater Verborum , kde je Morana ztoto??ovana s Hekate a Proserpinou . Mimo akademicke zdroje je Morana ozna?ovana za bohyni nadale. [1] [2] [3]

Jmeno teto figuriny, jako? i svatku ma ?adu variant. ?ast z nich souvisi se slovem smrt jako ?eske Smrt, Smrtholka, Smrtolka, Smrtka nebo hornolu?icke Smjer?. Ostatni vychazi z praslovanskych ko?en? *mr?ti a *morъ , ktere te? souvisi se smrti, jedna se o jmena jako Mo?ena, Ma?ena, Ma?ana, Morana, Morena, Mara nebo polske Marzana. V ?esku jsou tato jmena u?ivana spi?e na Morav?. [4] [5] [6] Jinou variantou nazvu svatku, dolo?enou v novopohanskych kruzich, je Provoda. [7]

Marzana [ editovat | editovat zdroj ]

V polskych kronikach je tato postava poprve zmi?ovana dilem Historiae Polonicae Jana Długosze sepsane v letech 1455?1480 pod jmenem Marzana:

? Rolnici zase uctivali Cereru a ob?tovali ji obilna zrna.(...) Panstvi Lechit? vzniklo v krajin? plne les? a haj?, o kterych p?edci v??ili, ?e je obyva Diana a ?e nad nimi uplat?uje svoji vladu, Cerera zas byla pova?ovana za matku a bohyni urody, ktere ten kraj pot?eboval dostatek, ty dv? bohyn? zvali: Dianu v jejich jazyce Dzewanou a Cereru Marzanou a ty se t??ily zvla?tnimu kultu a v?eobecne uct?... [8] “

Pote je zmi?ovana Mat?jem z Miechova , nejspi?e inspirovanym Długoszem, v Chronica Polonorum z roku 1519:

? Cereru nazyvali Marzanou a prosili ji o plodnost poli a strom?. [8] “

Posledni zminka pochazi z Kroniky Polska, Litvy, ?mud? a cele Rusi Mat?je Stryjkowskeho z roku 1582:

? Cereru, bohyni zem? a vynalezkyni obili nazyvali Marzana a byl ji v Hn?zdn?, jak o tom pi?e prvni polsky kronika? a krakovsky biskup Vincenc Kadłubek, zbudovan nakladny chram, kde k jeji oslav? ob?tovali desetinu v?eho obili po ?nich a prosili o bohatou urodu na p?i?ti rok. [9] “

Podle Lubora Niederleho znal Długosz jmeno Marzana z lidovych jarnich ob?ad? a na zaklad? slamy, klas? a kv?t? p?i t?chto zvycich u?ivanych jej spojil s jmenem ?imske bohyn? urody Cerery.(s. 177)

Tyto kroniky v?ak znaji i bo?stvo podsv?ti a mrtvych nazyvane Nyja , ktere srovnavaji s Plutonem .(/s.72-75)

Lidova kultura [ editovat | editovat zdroj ]

V lidove kultu?e vzhledem k podobnosti jmen splynula Morana take s n?kterymi k?es?anskymi postavami jako Panna Maria , svata Marketa a svata Marina . V rozporu s p?vodnim vyznamem se tak v pisnich objevily vyrazy jako ?Ma?ena p?ekrasna“ nebo ?kli?nice z nebe“, z nich? druhy je titulem prav? svate Mariny. [5]

Figurina jmenem Mara ?i Morena, nazyvana ale te? ?ert, D?d a nej?ast?ji V??ma (??arod?jnice“) byla ni?ena i p?i vychodoslovanskych oslavach letniho slunovratu . [10]

Ritual vyna?eni smrti lze take spojit s palenim figury ?arod?jnice, ktery byl provad?n na prvni ned?li postni v Belgii , N?mecku a jinych n?mecky mluvicich zemich. [11]

Podle ?e?ka Zibrta je vyna?eni smrti nejstar?im ?eskym lidovym jarnim ob?adem. Je dolo?en ji? v cirkevnich zapov?dich z roku 1366 a 1384 a ?adou dal?ich doklad? a? do 19. stoleti, kdy zvyk za?al mizet a zarove? se stal p?edm?tem vyzkumu etnografie . V ?esku na po?atku 20. stoleti byl zvyk ji? na mnoha mistech zanikly. Probiha ?i probihal b?hem postnich ned?li, p?edev?im na patou zvanou te? smrtna . [12]

Politika [ editovat | editovat zdroj ]

Morana obsahuje symbol zla, ktere musi odejit (zima, tma, neuroda, ...). Byva tak v popularni kultu?e spojovana s mnohymi spole?enskymi jevy. Nap?iklad ust?ednim motivem vyna?eni Morany byla v Praze v roce 2022 vojenska invaze Ruska na Ukrajinu . ? Figurina Morany letos nem?la ?adnou lidskou podobu, ale symbolizovala samotnou valku. Tv?rci ji ztvarnili jako ?erny sloup ?i kyj, na jeho? temeni byly nasazeny vojenske brigadyrky a jeho? t?lo bylo polepeno vojenskymi hodnostmi a metaly. “ [13]

Kultura [ editovat | editovat zdroj ]

Literatura [ editovat | editovat zdroj ]

Morana se objevuje ji? v zmi?ovanych fal?ovanych glosach v Mater Verborum a takte? ve falzu Rukopis Kralovedvorsky. Tato dila m?la vliv na roz?i?eni formy jmena Morana oproti star?imu Morena. [14]

V dob? narodniho obrozeni vystupovala jako personifikace smrti a zimy , jak ukazuje nap?iklad nasledujici ukazka z Jiraskovych Starych pov?sti ?eskych :

? V ten ?as sn?h? a ledu, dlouhych soumrak? a noci vladla Mo?ena, a? b?h slunce po?al dele, vlidn?ji a tepleji hled?ti na tva? zem?. I rozbihala se vodou ledova pouta; veselili se po v?ech d?dinach, po v?em plemeni. Za zp?vu brali se k vodam, k volnym te? potok?m, ?ekam, hazeli do nich obraz zimy a smrti a radostnym hlaholem vitali Vesnu , libeznou bohyni jara. “
?  Alois Jirasek , Stare pov?sti ?eske ? O ?echovi [15]

Amatersky badatel Josef R??i?ka na po?atku 20. stoleti pi?e o Moran? jako o krasne bohyni smrti a zimy a spojuje ji se zimnim slunovratem. [16]

Spisovatelka Popelka Bilianova ve svem ?lanku v Narodnich listech z roku 1932 uvadi, ?e Morana byla ct?na v mistech pra?ske ulice Na Morani. [2]

V pohadkove knize Ivana Hudce Myty a baje starych Slovan? se Morena objevuje jako bohyn? smrti, klidu, odpo?inku, ale i ?adu. Jako sestra bohyn? Vesny tak tvo?i dvoji vznikajiciho a zanikajiciho ?ivota. A?koliv je vyobrazena jako osam?la a neplodna sta?ena, je i ona matkou a to boha Triglava , ktereho zplodila, po svych up?nlivych prosbach sm?rem k bohovi Svaro?icovi , s bohem ?ernobogem . Ivan Hudec popisuje, jak Morena ud?lala spolu se smrti ka?demu smrtelnikovi v podsv?ti otisk dlan?. Pod nim ho?i za?ouzena olejova lampi?ka, do ktere neni vid?t a tak nikdo nevi, kolik ma je?t? na zemi ?asu. [17]

Zuzana ?eza?ova Luka?kova v navaznosti na tento pohadkovy obraz pova?uje Moranu za archetyp bohyn? sta?eny a nabizi ji jako vhodnou postavu pro psychoterapeutickou praci s archetypy a s ?enskym cyklem. [18] V tomto pojeti se Morena stava symbolem moudrosti, ktera nam pomaha rozli?it co je pot?eba v ?ivot? opustit, proto?e je to ji? nefunk?ni.

V mali?stvi [ editovat | editovat zdroj ]

Luneta ?alov Mikola?e Al?e a Franti?ka ?eni?ka (posledni 14. luneta z cyklu), stojici Morena ukazuje staroslovanskemu hrdinovi na koni jeho posledni cestu na onen sv?t

Moranu zobrazuje nap?iklad luneta ?alov Mikola?e Al?e a Franti?ka ?eni?ka , ktera je posledni 14. lunetou z jeho cyklu lunet Vlast p?vodn? vytvo?enych pro pra?ske Narodni divadlo . Obraz odkazuje na posledni cestu ?lov?ka na onen sv?t, na ?alov , bohyn? Morana zde staroslovanskemu hrdinovi na koni ukazuje jeho posledni cestu (z kontextu dila lze usuzovat, ?e jeho k?? take po?el ).

Ve filmu [ editovat | editovat zdroj ]

Objevuje se i v n?kterych historickych filmech z prost?edi starych Zapadnich Slovan?, vystupuje nap?iklad v americko-?eskem filmu Kn??na Libu?e z roku 2009 .

Je rovn?? uvedena v ruskem fantasy filmu Vlkodav z kmene ?edych ps? . Ten byl nato?en podle kni?ni serie "Vlkodav" a Morana zde vystupuje jako bohyn? hlavnich zaporak?, kterou se pokou?eji o?ivit. [19]

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

  1. ↑ NIEDERLE, Lubor . Slovanske staro?itnosti . Praha: Bursik & Kohout, 1916. S. 177. Dil II., svazek I..  
  2. ↑ a b https://cs.wikisource.org/wiki/Z_pohansk%C3%BDch_bo%C5%BEnic_pra%C5%BEsk%C3%BDch
  3. ↑ https://www.novinky.cz/zena/styl/414113-novodobi-slovane-ti-co-vynaseji-moranu.html
  4. ↑ LANGHAMMEROVA, Ji?ina . ?tvero ro?nich obdobi v lidove tradici . Praha: Petrkli?, 2008. ISBN   978-80-7229-171-7 . S. 21.  
  5. ↑ a b VA?A, Zden?k . Sv?t slovanskych boh? a demon? . Praha: Panorama, 1990. ISBN   80-7038-187-6 . S. 212.  
  6. ↑ https://cs.wikisource.org/wiki/Ott%C5%AFv_slovn%C3%ADk_nau%C4%8Dn%C3%BD/Ma%C5%99ena
  7. ↑ Pra??ti Slovane oslavili Provodu  : Nabo?ensky infoservis , 27. 3. 2023
  8. ↑ a b TERA, Michal. Perun: B?h hromovladce . ?erveny Kostelec: Pavel Mervart, 2009. ISBN   978-80-86818-82-5 . S. 73.  
  9. ↑ TERA, Michal. Perun: B?h hromovladce . ?erveny Kostelec: Pavel Mervart, 2009. ISBN   978-80-86818-82-5 . S. 75.  
  10. ↑ TERA, Michal. Perun: B?h hromovladce . ?erveny Kostelec: Pabel Mervart, 2009. ISBN   978-80-86818-82-5 . S. 246.  
  11. ↑ FRAZER, James . Zlata ratolest . Plze?: Vydavatelstvi a nakladatelstvi Ale? ?en?k, 2007. ISBN   978-80-7380-017-8 . S. 672?676.  
  12. ↑ ZIBRT, ?en?k . Vesele chvile v ?ivot? ?eskeho lidu . Praha: F. ?ima?ek, 1910. Kapitola Smrt nesem ze vsi...pomlazka se ?epej?i, s. 41?77.  
  13. ↑ DYNDOVA, Helena. Vyna?eni Morany. In: Nabo?ensky infoservis [online]. 31. 3. 2022 [cit. 12. 7. 2023]. Dostupne z: https://info.dingir.cz/2022/03/vynaseni-morany/
  14. ↑ FRINTA, Antonin . Rukopisne podvrhy a na?e spisovna ?e?. Na?e ?e? . 1918, ro?. 2, s. 1?4. Dostupne online .  
  15. ↑ JIRASEK, Alois . Stare pov?sti ?eske . Praha: Statni pedagogicke nakladatelstvi, 1959. Kapitola O ?echovi , s. 9?16.  
  16. ↑ R??I?KA, Josef. Slovanske bajeslovi . Olomouc: Knikupectvi R. Prombergera, 1907. ISBN   80-7277-219-8 . S. 173?176.  
  17. ↑ HUDEC, Ivan . Myty a baje starych Slovan? . [s.l.]: Slovart, 2004. ISBN   80-7145-111-8 . S. 1994.  
  18. ↑ ?EZA?OVA, Zuzana; LUKA?KOVA. Bohove a bohyn? v nas . 1.. vyd. Brno: Zoner Press, 2016. 176 s. ISBN   978-80-7413-324-4 . S. 99 ? 104.  
  19. ↑ http://www.csfd.cz/film/226713-vlkodav-z-kmene-sedych-psu/

Souvisejici ?lanky [ editovat | editovat zdroj ]

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Slovanska mytologie a folklor
bo?stva a demoni
vychodnich Slovan?
(zejmena Rus? )
Vladimir?v panteon
ostatni
pozdni prameny a
folklor
demoni a duchove

Zbru?sky idol
bo?stva a demoni
zapadnich Slovan?
Obodrite
Lutici
Pomo?ane
pozdni prameny a
folklor
demoni a duchove
hypoteticka bo?stva
epika
kosmologie
slovanske svatky
souvisejici
Citovano z ? https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Morana&oldid=23606838 “