Tento ?lanek je o m?st? v Tunisku. O pravoslavnem kla?te?e pojednava ?lanek
Monastyr
.
Monastir
(
arabsky
?????????? al-munastir) je pob?e?ni
tuniske
m?sto ve tvaru poloostrova v oblasti tuniskeho Sahelu (st?edni Tunisko). Nachazi se 20 km ji?n? od
Susy
a 162 km ji?n? od
Tunisu
. V Monastiru v roce 2014 ?ilo 93 306 obyvatel.
Osidleni je dolo?eno archeologickymi nalezy od prav?ku. Ve starov?ku zde bylo zalo?eno punske m?sto s nazvem Ruspina (znamena
poloostrov
), ktere nale?elo ke
Kartagu
. Jeho obyvatele ve 3. stoleti p?. n. l. pomahali
Hannibalu Barcovi
v bojich proti ?iman?m. Po
punskych valkach
bylo za?len?no do ?imske provincie
Africa propria'
' a ziskalo statut svobodneho m?sta. V roce 46 p?.n. l. bylo prvnim africkym m?stem, ktere podpo?ilo
Julia Caesara
, ktery za pomoci zdej?ich vojak? bojoval proti
Pompeiovi
. Po rozpadu ?imske ?i?e m?sto ovladla ?i?e Byzantska a byl zalo?en kla?ter, z n?ho? se dochoval pouze nazev m?sta, ?ecky "Monasterion". Po dobyti oblasti Araby zde
Abbasovci
roku 796 zalo?ili pevnost Ribat, centrum oblasti, nadale roz?i?ovane a? do 19. stoleti.
B?hem ?pan?lsko-osmanskych valek, ktery trvaly cele 16. stoleti, byl Monastir ter?em utok? obou val?icich stran. V roce 1550 jej dobyli ?pan?le, v roce 1554 zase Osmane, od roku 1574 byl p?ipojen k Tunisu, ale Osmane mu ponechali samospravu, soudni pravomoci a da?ovy u?ad (tzv.
caidat
), co? velmi pomohlo rozvoji m?sta.
Francouzska kolonizace z let 1881-1956 ovlivnila mj. etnicke a nabo?enske slo?eni obyvatelstva. K?es?ane zde maji svou autonomni komunitu a opatstvi i v sou?asnosti.
Turistika je zasadnim zdrojem p?ijm? m?sta. Podporuje ji p?edev?im mezinarodni leti?t? spole?nosti
Nouvelair Tunisie
s leteckou ?kolou. Krom? hotel? a pla?i m?sto nabizi laze?sky areal Skanes. P?istav slou?i obchodu i turistice. Institut technologii a univerzita pat?i k vyznamnym dodavatel?m tuniskeho pr?myslu.
Zem?d?lstvim se ?ivi 86 procent obyvatel oblasti, rozvinuty je
rybolov
, p?stovani oliv a obchod s olivovym olejem, p?stovani ovoce.
Ribat
- Ribat
- rozsahla pevnost s n?kolika v??emi, rozhlednou a dv?ma me?itami, zalo?ena Araby roku 796 a roz?i?ovana ve 13. 17. a 19. stoleti; rozhledna je valcova, mirn? konicka v?? se spiralovym schodi?t?m.
[1]
- Medina
- od st?edov?ku centrum m?sta a cil islamskych poutnik?; ma dochovanou ?ast hradeb a m?stskou branu Beb Brikcha.
- Velka me?ita
- p?ileha k Ribatu
- Mauzoleum
Habiba Burgiby
, prvniho tuniskeho prezidenta, nedaleko
mistniho leti?t? Habiba Burgiby
, postavene ji? za prezidentova ?ivota roku 1963. Rozsahla budova, st?e?ena stra?i, je ve?ejn? p?istupna. Minaret jeji me?ity je dominantou m?sta. Krom? prezidenta jsou zde hrobky ?len? jeho rodiny a expozice osobnich v?ci prezidenta. V interieru je n?kolik lustr?, jeden k?i??alovy lustr v hlavni kupoli pochazi ze severo?eske sklarny.
- Rodny d?m prezidenta Habiba Burgiby
- rekonstruovany do podoby z po?atku 20. stoleti, voln? p?stupny s kavarnou v p?izemi.
- Muzeum islamskych um?ni
- otev?eno roku 1958, budova je nyni sou?asti Centra um?ni.
- Mys Ras Dimass
- severovychodni cip p?istavu
P?eva?uje sou?asna kultura divadelni, hudebni a zabavni pr?mysl. Vyznamne misto v ni zaujima hudebni konzervato?.
M?sto je od roku 2004 sidlem univerzity, nyni s deviti fakultami.
K nejobliben?j?im sport?m pat?i fotbal, kteremu slou?i stadion Mustafy-Ben-Janneta, basketbal a mezinarodni turnaje v tenisu.
Rozmanita architektura a p?iroda poskytuje vyhledavane exteriery pro film. Nata?ely se zdeː film
Dobyvatele ztracene archy
, miniserial Je?i? Nazaretsky a
Monty Python: ?ivot Briana
.
V tomto ?lanku byl pou?it
p?eklad
textu z ?lanku
Monastir
na francouzske Wikipedii.