Modulace

Z Wikipedie, otev?ene encyklopedie
Tento ?lanek je o telekomunika?ni modulaci signalu. O zm?n? toniny pojednava ?lanek Modulace (hudba) .
Schematicka zna?ka modulatoru
Modula?ni signal (naho?e) modulujici amplitudu (AM) nebo frekvenci (FM) nosne vlny.

Modulace je nelinearni proces, kterym se m?ni charakter vhodneho nosneho signalu pomoci modulujiciho signalu . Modulace se velmi ?asto pou?iva p?i p?enosu nebo zaznamu elektrickych nebo optickych signal?. Nejb??n?j?imi p?iklady za?izeni spot?ebni elektroniky vyu?ivajicich modulaci jsou nap?iklad rozhlasovy a televizni p?ijima? , mobilni telefon , r?zne typy modem? , satelitni p?ijima?e atd.

V?t?ina zdroj? zprav generuje signaly, ktere ve sve p?vodni podob? nejsou vhodne pro dalkovy p?enos. Proto vznikla modulace, ktera posili signal (nesenou informaci), lze ho tak p?ena?et na del?i vzdalenost.

Za?izeni, ktere provadi modulaci, se nazyva modulator . Musi v?dy obsahovat n?jaky nelinearni prvek, jinak nem??e k modulaci dojit. Plati to ale i naopak. Jakmile se jakekoliv dva signaly setkaji na n?jakem nelinearnim prvku nebo v nelinearn? se chovajicim prost?edi, dojde k jejich vzajemne modulaci, tzv. intermodulaci . Opakem modulace je demodulace , kterou provadi demodulator .

Zakladni pojmy [ editovat | editovat zdroj ]

  • modula?ni signal ? signal, kterym chceme modulovat nosny signal
  • nosny signal ? signal, ktery modulujeme modula?nim signalem
  • modulovany signal ? vysledny signal po procesu modulace
  • modula?ni produkty ? slo?ky modulovaneho signalu (zpravidla z pohledu jeho frekven?ni analyzy)
  • jednoduche modulace ? modulace zpracovavajici jeden modula?ni signal
  • slo?ene modulace ? modulace zpracovavajici n?kolik modula?nich signal? najednou

Rozd?leni modulaci [ editovat | editovat zdroj ]

Existuje cela ?ada r?znych typ? jednoduchych a slo?enych modulaci. Podle typu nosneho signalu se rozd?luji na:

  • spojite analogove modulace ? nosnym signalem je signal s harmonickym pr?b?hem v ?ase ( sinusoida ) a modula?nim signalem je analogovy signal
  • spojite digitalni modulace ? nosnym signalem je signal s harmonickym pr?b?hem, modula?nim signalem je diskretni (digitalni) signal
  • diskretni modulace ? nosnym signalem t?chto modulaci je signal s nespojitym pr?b?hem ?asto take nazyvany taktovaci signal

Spojite modulace [ editovat | editovat zdroj ]

Fazorovy diagram znazor?ujici druhy spojitych modulaci

Libovolny harmonicky signal

je definovan t?emi parametry:

Podle toho, ktery z vy?e uvedenych parametr? je ovliv?ovan modula?nim signalem, jsou spojite modulace rozd?leny na:

Na p?ilo?enem fazorovem diagramu je fazor nosne znazorn?n ?ernou ?ipkou, ktera se ota?i konstantni uhlovou frekvenci . Amplitudova modulace b?hem ota?eni m?ni jeho amplitudu, zatimco ob? uhlove modulace m?ni jeho okam?ity uhel. Fazova pouhou zm?nou faze (p?i konstantnim modula?nim signalu je fazovy uhel v ?ase nem?nny), kde?to frekven?ni zm?nou frekvence (p?i konstantnim modula?nim signalu se fazovy uhel v ?ase trvale m?ni konstantni rychlosti).

Analogove modulace [ editovat | editovat zdroj ]

Pokud je modula?nim signalem typicky analogovy signal nabyvajici nekone?neho po?tu hodnot, nabyva take vysledny fazor modulovaneho signalu nekone?neho mno?stvi hodnot.

Digitalni modulace [ editovat | editovat zdroj ]

Je-li modula?nim signalem digitalni signal nabyvajici kone?neho po?tu stav?, nabyva i fazor modulovaneho signalu kone?neho po?tu poloh. Mezi jednoduche modulace tohoto typu pat?i:

  • ASK ? Amplitude-Shift Keying (odpovida AM)
  • FSK ? Frequency-Shift Keying (odpovida FM) a jeji specialni p?ipad MSK ? Minimum-Shift Keying
  • PSK ? Phase-Shift Keying (odpovida PM), typi?ti p?edstavitele:
    • BPSK ? Binary Phase Shift Keying (dvoustavova)
    • QPSK ? Quadrature Phase Shift Keying (?ty?stavova), 8PSK, 16PSK (vicestavove)

Diskretni modulace [ editovat | editovat zdroj ]

U taktovaciho signalu diskretnich modulaci lze take m?nit n?kolik parametr?. Navic se tyto modulace rozd?luji i podle toho, jestli je modula?ni signal spojity (nekvantovany) nebo diskretni (kvantovany):

Slo?ene modulace [ editovat | editovat zdroj ]

Mezi nejpou?ivan?j?i slo?ene modulace pat?i:

Souvisejici ?lanky [ editovat | editovat zdroj ]

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]