Nejjasn?j?i
a nejd?stojn?j?i Pan
Mo?ic Adolf Karel Sasky
O.Melit.
|
|---|
Titularni arcibiskup farsalsky
8. kralovehradecky biskup
5. litom??icky biskup
|
 |
| Obdobi slu?by
| 1731
?
1733
Hradec Kralove
;
1733
?
1759
Litom??ice
|
|---|
| P?edch?dce
| v Hradci Kralove:
Vaclav Franti?ek Karel Ko?in
v Litom??icich:
Jan Adam Vratislav z Mitrovic
|
|---|
| Nastupce
| v Hradci Kralove:
Jan Josef Vratislav z Mitrovic
v Litom??icich:
Emanuel Arno?t z Vald?tejna
|
|---|
| Znak
|  |
|---|
| Osobni udaje
|
|---|
| Datum narozeni
| 1. prosince
1702
|
|---|
| Misto narozeni
| Neustadt an der Orla
Svata ?i?e ?imska
 Svata ?i?e ?imska
,
Durynsko
|
|---|
| Datum umrti
| 20. ?ervna
1759
(ve v?ku 56 let)
|
|---|
| Misto umrti
| Hradi?t? sv. Hypolita
u
Znojma
?eske kralovstvi
 ?eske kralovstvi
,
?eske kralovstvi
|
|---|
| Vyznani
| ?imskokatolicke
|
|---|
| Povolani
|  Cirkevni heraldika
?imskokatolicky
duchovni
|
|---|
| Poznamky
| plnym titulem:
Vevoda sasky, vestfalsky, z Julichu, Kleve a Bergu, Emgern, lankrab? dury?sky, markrab? mi?e?sky, horno- a dolnolu?icky, okn??eny hrab? hennebersky, hrab? z Marku, Ravensbergu a pan na Ravensteinu
[1]
|
|---|
| N?ktera data mohou pochazet z
datove polo?ky
.
|
Mo?ic Adolf Karel Sasky,
O.Melit.
, (
n?mecky
Moritz Adolf Karl von Sachsen-Zeitz-Neustadt
,
1. prosince
1702
,
zamek Moritzburg
?
20. ?ervna
1759
,
Hradi?t? sv. Hypolita
[2]
u Znojma) byl ?imskokatolicky
kn?z
a titularni
arcibiskup farsalsky
, sidelni biskup v
Hradci Kralove
(1731?33) a v
Litom??icich
(1733?59).
Osobni znak, arcibiskupske schema
Biskupska pe?e?, 1733
Narodil se 1. prosince 1702 v
zamku Moriztburg
jako
vevoda
sasko-zeitzsko-neustadtsky. Jeho rodi?i byli vevoda
Bed?ich Jind?ich
z vedlej?i v?tve
kurfirtskeho saskeho rodu
luterskeho vyznani a jeho man?elka Anna Frederika Filipina
?lesvicko-Hol?tynsko-Sonderbursko-Wiesenburska
.
Byl svym strycem
Kristianem Augustem
od?at matce a dan katolickym u?itel?m. Tento stryc, sam konvertita, se roku
1707
stal
ost?ihomskym arcibiskupem
. Do jeho rukou slo?il mlady Mo?ic v kteremsi ma?arskem, podle jinych v lu?ickem kla?te?e v
Marienthalu
,
vyznani viry
roku 1716
[3]
a v sedmnacti letech se stal ?lenem
kapituly
v
Kolin? nad Rynem
.
Pape?
Benedikt XIII.
jej
8. unora
1730
jmenoval titularnim arcibiskupem (
pro hac vice
) z
Farsaly
[3]
. Vysv?cen byl v
Dra??anech
a
Karel VI.
ho jmenoval
biskupem v Hradci Kralove
, kde byl intronizovan
8. ?ijna
1731
. Na vlastni ?adost byl pak
4. ?ervence
1733
p?elo?en do
litom??icke dieceze
, intronizace prob?hla
7. listopadu
1733
.
?lechtic z nejvy??ich kruh? evropske aristrokracie
[4]
se zhli?el zejmena ve svem slavnem p?ibuznem, saskem kurfi?tovi a polskem krali
Augustovi II. Silnem
, ktery u?inil z
Dra??an
velkolepe reziden?ni m?sto s mnoha v?hlasnymi stavbami.
[5]
V?noval se proto zejmena mecena?stvi a sb?ratelskym zajm?m, v Litom??icich si vybudoval vlastni dv?r a z?idil obrazovou galerii, v ni? m?l 232 obraz?, z nich? 155 sam vlastnil a zbytek pat?il biskupstvi. ?ast
sv?tskych
obraz? byla umist?na na
zamku Stvolinky
, ktera slou?ila jako biskupska letni rezidence.
[6]
Oproti tomu v sidle sve katedry se zdr?oval jen z?idka.
[5]
Diecezi spravovali v jeho nep?itomnosti
generalni vika?i
Regner
,
Fischer
a
Jarschel
. Za spravy t?chto sv?domitych kn??i do?lo roku
1738
ke z?izeni diecezniho semina?e. V roce
1739
se ujali v
Konojedech
u
U?t?ku
spravy kla?tera
servite
a v roce
1753
byl na
M?lnice
usazen
?ad kapucin?
. V roce
1744
obdr?eli kapitulni d?kan a star?i kanovnik v Litom??icich pravo pontifikalii, ostatni kanovnici fialovy kanovnicky pla?tik.
Mo?ic Albert m?l nesporne schopnosti a byl pova?ovany za schopneho hodnosta?e s velkymi nad?jemi. M?lo se zva?ovat i jeho budouci jmenovani
kardinalem
.
[7]
P?esto byl osobn? ne??astnym ?lov?kem, trpicim tim, ?e mu rodina p?edur?ila kn??ske povolani, pro n?? nem?l vlohy ani pochopeni.
[7]
?Sam o sob? ?ikal, ?e matce vd??i za vychovu ve vi?e, ale nikoli za to, ?e se musel stat kn?zem. Nakonec svemu zoufalstvi podlehl a vedl nep?im??eny ?ivot utap?ny v marnotratnostech.“
[7]
Postupn? se ?im dal vic oddaval sv?tskemu zp?sobu ?ivota, tak?e mu ?asem p?estaly sta?it vynosy z prebend a bohatych litom??ickych statk?.
[7]
Roku 1746 byl na litom??icke biskupstvi dokonce uvalen konkurs.
[7]
Vedle toho ?il i s
litom??ickou kapitulou
ve stalych sporech pro svevolne i protipravni zasahovani do usneseni cirkevniho soudu, a pro svou nesna?enlivou povahu.
Episkopat
vevody Mo?ice Adolfa, navenek reprezentovany nadherou pozdn? barokniho dvora, zalo?eneho na stale se mno?icich dluzich, ktere vedly nakonec k
sekvestraci
(ustanoveni nucene spravy) a
kuratelni
administraci statk?, znamenal pro
kapitulu
a
katedralni kostel
vedle ztrat finan?nich i nove spory s biskupem o vyb?r a dosazovani kanovnik?. Biskup prote?oval sve oblibence ze sveho ?
hof?tatu
“ (z
n?m.
Hofstaat
). Tragicky byl p?ichod
Johana Wilhelma von Horsta
, sice u? kanovnika kapituly v
Lutychu
a v
Kolin? nad Rynem
, ale vice sv?tskeho dvo?ana ne? kn?ze, ktery nejen?e nevykonaval povinnosti, plynouci z jeho prebendy
II. konigseggovskeho kanonikatu
, ale svym zhoubnym vlivem na biskupa p?ivedl jeho finance k uplnemu zhrouceni. Zasah
cisa?ovny
spolu s usilim d?kana kapituly
Wenzela Regnera
, n?meckeho rodaka z
Kli?ina
, p?inuceneho k rezignaci na generalni vikariat a
oficialat
, zabranily sice nejhor?imu, ale teprve potom, co byl von Horst odhalen jako prusky
?pion
a vypov?zen z cisa?skych zemi. K dobrym po?in?m biskupovym pat?i ziskani pape?skeho privilegia
pontifikalii
pro d?kana a kanovnika seniora, a
velke kapy
(
latinsky
cappa magna
? fialovy pla?tik) pro kanovniky (
1744
).
Ustaleni pom?r? v kapitule i v diecezi p?inesl a? p?ichod jeho nastupce
Emanuela Arnesta hrab?te z Vald?tejna
, do te doby
sv?ticiho biskupa pra?skeho
(
1760
?
1789
).
Smrt ho p?ekvapila v
Hradi?ti u Znojma
na k?i?ovnickem
probo?tstvi
, kam se utekl p?ed nep?ijemnostmi
sedmilete valky
20. ?ervna
1759
. Na probo?tstvi v Hradi?ti byl umist?n k celemu zaopat?eni na natlak vide?skeho dvora. Tam?j?i probo?t Hauer mu p?id?lil za obydli cele vychodni k?idlo reprezenta?ni budovy, po p?edchozim uji?t?ni saskeho dvora, ?e v?echny vylohy spojene s vydr?ovanim ?serenissima“ budou zaplaceny. To se v?ak ani za p?t let po smrti vevodskeho hosta nestalo. K?i?ovnicky probo?t Hauer v?ak ani na okam?ik nepochyboval, ?e se tak stane, a proto se dal na u?et tohoto dluhu do sveho davneho planu ? generalni opravy probo?tske
svatyn? sv. Hypolita
. Ne?et?il p?i tom naklady a dal vyzdobit kostel slavnymi obrazy freska?e Maulpertsche, ktereho poznal p?i praci v blizkem
Louckem kla?te?e
. Sasky dv?r zaplatil nejd?ive na uhradu poh?bu zesnuleho biskupa 7000 zlatych a pozd?ji na vyrovnani celeho dluhu poukazal je?t? 14 150 zlatych prost?ednictvim saskeho rezidenta ve Vidni
Zikmunda z Pezoldu
. K tomu ?adu bylo ponechano za?izeni celeho bytu a n?ktere jine v?ci. Tak
rocheta
s pravymi bruselskymi krajkami, dv? kasule a dva
pluvialy
z praveho brokatu, nabytek ve stylu
Ludvika XV.
pota?eny bled?zelenym a karmazinovym sametem, v?echno v?ci, ktere byly mo?na kdysi majetkem litom??ickeho biskupstvi.
- BART?N?K Vaclav
:
Od probo?tstvi k biskupstvi (1057-1957)
, in
900 let litom??icke kapituly
,
?eska katolicka charita
,
Praha
,
1959
, s. 50.
- MACEK Jaroslav
:
Biskupstvi litom??icke
,
Karmelitanske nakladatelstvi
:
Kostelni Vyd?i
,
2005
,
ISBN
80-7192-978-6
, s. 44?47.
- VLNAS Vit
,
Vevoda Mo?ic Sasky, enfant terrible na litom??ickem biskupskem stolci
, in: Kaiserova Kristina (ed.),
?echy a Sasko v prom?nach d?jin
, Usti nad Labem Univ. J. E. Purkyn? 1993, s. 441-448.