Tento ?lanek nepokryva tema dostate?n? z celosv?toveho hlediska .

Pokuste se, prosime, ?lanek vylep?it a doplnit nebo k mo?nemu zdokonaleni p?isp?t v diskusi .

---

Konkretni problemy: Chybi USA, Australie, apod.

Tento ?lanek pot?ebuje upravy.

M??ete Wikipedii pomoci tim, ?e ho vylep?ite . Jak by m?ly ?lanky vypadat, popisuji stranky Vzhled a styl , Encyklopedicky styl a Odkazy .

Mno?irna je za?izeni, kde jsou v nevhodnych podminkach rozmno?ovani psi nebo ko?ky , p?i?em? dochazi k jejich tyrani .

Striktn? vzato byla ?mno?irna“ po dlouhou dobu pojmem, ktery pravni ?ad ?R neznal. Pojem ?mno?irna“ zavedla s u?innosti od 1. unora 2021 a? novela 501/2020 Sb. zakona ?. 246/1992 Sb. (zakon na ochranu zvi?at proti tyrani) v § 7a odst. 1): Je zakazan chov ps? nebo ko?ek, v?etn? jejich rozmno?ovani, v za?izeni, v?etn? bytu, ve kterem jsou chovani a rozmno?ovani psi nebo ko?ky v nevhodnych podminkach, ktere zp?sobuji jejich utrpeni, a ve v?t?im po?tu, ktery jim neumo??uje uspokojovat jejich fyziologicke, biologicke nebo etologicke pot?eby (dale jen ?mno?irna“). Mno?irnou se rozumi za?izeni, v?etn? bytu, uvedene ve v?t? prvni, i kdy? neni hlavnim cilem ?innosti chovatele rozmno?ovani zvi?at nebo dosa?eni zisku.

Problemy spojene s mno?irnami [ editovat | editovat zdroj ]

Jedna se o bli?e nedefinovany zp?sob chovu ps?, realizovany pro komer?ni, ale i nekomer?ni d?vody, ktery provazeji n?ktere zavadne jevy. Nejvyrazn?j?i z nich je nedostate?na pe?e o zvi?ata. V p?ipad? komer?nich mno?iren take da?ove uniky p?i prodeji. ?innost komer?nich mno?itel? je bezprost?edn? podmin?na poptavkou ve?ejnosti, nejvice pak po modnich plemenech, jejich? cena rozhodn? nepat?i k nizkym. Cilem je dosahnout co nejvy??iho vyd?lku p?i co nejni??ich nakladech. Feny p?edstavuji pouhy zdroj p?ijmu; komer?ni mno?itele je p?ipou?ti p?i ka?dem harani a ty rodi, dokud jim to jejich fyzicky stav umo?ni. Mno?itele p?itom sami rozhoduji o tom, kterym psem nakryji fenu, bez ohledu na jejich zdravi, p?vod a povahove ?i exterierove vlastnosti. Kv?li absenci kontroly dochazi ?asto ke k?i?eni jedinc? uzce p?ibuznych ?i nemocnych, v d?sledku ?eho? byvaji i ?t??ata nemocna nebo s vrozenymi vadami. P?ekupnici tuto okolnost zastiraji fale?nymi vymluvami a neduhy kompenzuji nizkou cenou. Tu v?ak nasledn? mnohonasobn? p?ekro?i naklady na veterinarni pe?i. Vyjimkou nejsou ani pro?le vakciny a zfal?ovane o?kovaci pr?kazy. ^[1]

Podminky chovu [ editovat | editovat zdroj ]

Zvi?ata v mno?irnach ?iji ?asto v klecich nebo kotcich na nep?im??en? malem prostoru (nejednou se brodi ve vlastnich vykalech), nemaji dostatek vody ani krmiva, chovatele jim nezaji??uji pot?ebnou veterinarni pe?i. Jakmile feny nejsou schopny dal?i reprodukce, byvaji nemilosrdn? utraceny. ?t??ata jsou od matky odebirana p?ili? brzy (v?t?inou t?i a? ?ty?i tydny po porodu ), co? se nasledn? projevi na jejich zdravi a psychice . ^[2]

Mno?irny v ?esku [ editovat | editovat zdroj ]

Na ja?e 2008 byla odhalena mno?irna podnikatelky Zdeny Bart? v Jaro?ov? , odkud bylo odvezeno n?kolik desitek ps?. ^{[3] [4] [5]} Podnikatelka Zdena Bart? ale nep?estala, pouze se p?esunula do vesnice u Da?ic . Na podzim 2013 bylo op?t odvezeno 80 ps? do zachrannych za?izeni. ^[6] Zdena Bart? se p?est?hovala do Zachotina , kde dal provozovala svou ?innost. Na problem upozor?ovala neziskova organizace Azyl Dej pac, ktera zarove? podala trestni oznameni . ^[7]

V zim? 2011 napsala ?eska odbornice na pomoc zvi?at?m v nouzi Nikol Schneiderova z organizace Pet Heroes ?lanek "Triky mno?itel?", ktery dosahl viralnich rozm?r?. Objevil se postupn? na stovkach web? chovatelskych stanic [1] [2] Archivovano 6. 2. 2020 na Wayback Machine . [3] [4] Archivovano 6. 2. 2020 na Wayback Machine . a i po 10 letech od jeho vytvo?eni se jeho obdoba objevuje v internetovych magazinech. [5] Archivovano 6. 2. 2020 na Wayback Machine . [6] [7]

Reakce na velkou poptavku po informacich dala vzniknout nove iniciativ?. Neziskove organizace ?ance zvi?at?m a Ob?anske sdru?eni Beky (dnes Pet Heroes) vytvo?ily informa?ni portal stop-mno?itel?m , ze ktereho mohla ?erpat ve?kera media relevantni informace vychazejici z dlouholete praxe boje s mno?iteli. [8] Archivovano 6. 2. 2020 na Wayback Machine . [9] Tento projekt m?l za cil roz?i?it pov?domi o mno?itelich mezi ?irokou ve?ejnost a vytvo?it tak misto s p?ehledn? zpracovanymi ve?kerymi informacemi jak pro media, tak pro ve?ejnost.

V unoru roku 2012 vy?la najevo nekomer?ni mno?irna v Limuzech , kde bylo na zahrad? objeveno p?ibli?n? 50 ps? ve ?patnem zdravotnim a vy?ivovem stavu. O tyto psy se postupn? postaraly organizace Nad?je pro ?ty?i tlapky, DogPoint, Cibela, utulek Libe?, ko?i?i azylek Valte?ice, soukromy utulek Sv?tec. ^[8]

V srpnu roku 2012 vy?la kritika Zakona na ochranu zvi?at , kde je zd?razn?na pot?eba ?ipovani od ?lenky ODS Mgr. Lenky Raadove. ^[9]

V unoru roku 2013 se poda?ilo odhalit komer?ni mno?irnu v Liskovci , kde bylo p?ibli?n? 150 ps?. Zachranit se jich poda?ilo pouhych 27. ^[10] O tyto se postupn? postaraly organizace Mazlici v nouzi, Neposedne tlapky, Moravskoslezsky spolek na ochranu zvi?a, Nadace na pomoc zvi?at?m, Nad?je Kavalira Charlie a Russell Rescue. I p?es deklaraci, ?e podnikatel Petr ?i?ka svou mno?irnu zru?i, organizace Mazlici v nouzi, ktera situaci monitorovala, zaznamenala, ?e z budov vychazi ?t?kot i nadale.

V let? 2014 se za?alo na ve?ejnosti o mno?irenske problematice intenzivn? hovo?it take v souvislosti s kauzou moderatora a sportovniho komentatora ?eske televize Jana Smetany . Jan po?idil nev?domky sve dce?i Nikole k jejim sedmym narozeninam nemocne a p?ili? mlade ?t?n? od jedne podvodne prodavajici. Pejsek zahy, p?esn? v den sedmych narozenin dcery, uhynul. ^[11]

Jan v?ak sv?j p?ib?h uve?ejnil, a pote, co se mu v navaznosti na novinove ?lanky ozvaly stovky obdobn? podvedenych osob z celeho ?eska s ?adosti o pomoc, ukazalo se, ?e zajmove chovy ps? p?edstavuji velky spole?ensky problem. Kauza mno?eni ps? odkryla ve?ejnosti dosud skryte problemy ochrany domacich zvi?at v plne ?i?i.

?eska republika plati spolu se Slovenskem a n?kterymi dal?imi vychodoevropskymi staty za hlavni ?vyvoznu“ ps? a ko?ek pro celou Evropu. ^{[12] [13]} Na alarmujici stav poukazuji dlouhodob? mezinarodni organizace, podvodne praktiky p?i prodeji ps? mapuji zahrani?ni media. ^{[14] [15]} P?esto?e je ?esko pova?ovano za stat pejska??, nema paradoxn? ?adnou obecnou normu, ktera by zavazn? upravovala prava a povinnosti p?i zajmovem chovu domacich zvi?at . Chovatelstvi je zde navic prostou ohla?ovaci ?ivnosti . Kone?n? ?eske spravni u?ady maji na rozdil od zahrani?nich instituci jen omezene portfolio nastroj? a postih?, ktere mohou proti nezodpov?dnym a protipravn? jednajicim chovatel?m uplatnit. Nap?iklad v Australii to, ?emu se v ?esku ?ika ?mno?irensky byznys“, sankcionuji vysokymi pokutami a v extremnich p?ipadech a? dvouletym v?zenim. ^{[16] [17] [18]}

Pe?e o domaci zvi?ata a obchod s nimi p?edstavuji zlaty d?l pro lidi, kte?i se na n?m podili. Evropane utrati ro?n? za pe?i o domaci mazli?ky zhruba 8,5 miliardy euro. Cena ps? a ko?ek je navic v zapadoevropskych zemich a? trojnasobn? vy??i oproti zemim, z nich? tato zvi?ata pochazeji (nej?ast?ji z vychodni Evropy). Zava?nym problemem je take pa?ovani zvi?at do zahrani?i. Z ?eska putuji nej?ast?ji p?es Belgii a Nizozemi do svych novych domov? nebo do zverimex? ve Francii, Italii, N?mecku, ?pan?lsku a Velke Britanii. P?ekupnici si p?i t?chto aktivitach ?asto pomahaji fale?nymi dokumenty a veterinarnimi potvrzenimi. ^{[19] [20]}

V?echny popsane faktory a p?edev?im chyb?jici zakony daly v minulosti vzniknout ?ede zon? mno?itel?, tzv. mno?irenske mafii, ktera se na rozdil od poctivych chovatel? ne?titi ni?eho. ^[21] Podle listu Normandie-Actu je sv?tovy ilegalni obchod se zvi?aty po drogach a zbranich t?eti nejv?t?i. ^[22]

Na podzim roku 2014 vznikla iniciativa NE mno?irnam!, ktera sesbirala tisice podpis? na podporu p?islu?nych legislativnich zm?n. ^[23]

Osv?tov? za?ala p?sobit take veterinarni leka?ka Martina Na?eradska. ^[24]

Nutnost prosazeni legislativnich zm?n vedly advokaty z tymu Jana Smetany k zalo?eni nove neziskove organizace ANIMAL EYE, ^[25] jejim? u?elem je d?sledn?j?i prosazovani prav a zajm? zvi?at, p?edev?im t?ch domacich. ^[26] V jejim ?ele stanula pra?ska advokatka se zku?enostmi z medii Zuzana Rennerova, ^[27] ktera d?ive p?sobila take jako ?editelka odborne asociace zabyvajici se ve?ejnym investovanim. ^{[28] [29]} ?innost neziskove organizace ANIMAL EYE podporuje nap?iklad zakladatelka a prezidentka Nadace Na?e dit? a senatorka za hnuti ANO Ing. Zuzana Baudy?ova . Spolupracovnikem je dlouholety nam?stek na ministerstvu spravedlnosti a ?ivotniho prost?edi a p?edni odbornik na oblast ve?ejne spravy a legislativu Franti?ek Korbel . ^[30] P?edstavitele ANIMAL EYE se podili ve spolupraci s p?edsedou Ust?edni komise pro ochranu zvi?at a ?eskomoravskou kynologickou unii na prosazovani nove legislativy v oblasti zajmovych chov? ps?. ^{[31] [32] [33] [34] [35] [36]} Ustavila se take expertni parlamentni skupina dopln?na o zastupce KVL, ?MKU , veterinarni leka?ku Martinu Na?eradskou a advokatku Zuzanu Rennerovou. ^[37]

Do cele problematiky a legislativniho procesu se nasledn? zapojily rovn?? kli?ove instituce, p?edev?im Ministerstvo zem?d?lstvi , Statni veterinarni sprava a Policie ?R . Ministerstvo zem?d?lstvi p?ipravilo novelu veterinarniho zakona, podle ktere budou mit v?ichni chovatele s vice ne? p?ti fenami povinnost tento chov p?ed zahajenim nebo ukon?enim chovatelske ?innosti oznamit krajske veterinarni sprav?. ^[38] Na po?atku dubna 2016 do?lo k uzav?eni dohody mezi Policejnim prezidiem ?R a Statni veterinarni spravou , ktera by m?la zlep?it prav? objas?ovani p?ipad? tyrani zvi?at, a to i prost?ednictvim spole?nych kontrolnich akci policist? a u?ednich veterinarnich leka??.

Dale se poda?ilo p?ijeti novely zakona o ochran? spot?ebitele, ktera zavedla bezplatne mimosoudni ?e?eni spot?ebitelskych spor? p?ed ?eskou obchodni inspekci (?OI). Uvedene ?izeni dava lidem podvedenym mno?iteli jednodu??i a realisti?t?j?i mo?nost, jak se nekalym praktikam branit.

V roce 2015 vy?la publikace Tovarna na ?t??ata od spisovatelky Simony Smith. ^[39]

V kv?tnu roku 2015 bylo odvezeno z mno?irny v Brn?- Liskovec od podnikatelky Ministrove 13 ko?ek v katastrofalnim stavu. ^[40]

V kv?tnu 2016 vytahl do boje proti zoomafii i provozovatel jednoho z nejv?t?ich tuzemskych inzertnich portal? ? spole?nost ANNONCE, ktera za?ala ve spolupraci s partnerskou organizaci ANIMAL EYE a dal?imi ochrana?i jako prvni subjekt v ?esku blokovat zavadnou inzerci p?ekupnik? a mno?itel? ps? a ktera p?i teto p?ile?itosti spustila velkou osv?tovou kampa?. ^[41]

1. prosince 2016 Ust?edni komise pro ochranu zvi?at (UKOZ) ? poradni organ ministra zem?d?lstvi na useku ochrany zvi?at p?ijala odborne stanovisko, kterym doporu?ila zavedeni jednotne evidence a ozna?ovani ps? na uzemi ?R. ^[42] Zam?r ve?ejn? podpo?il poslanec vladniho hnuti ANO ? ?len zem?d?lskeho vyboru Milo? Babi? . ^[43]

Kriminalni pozadi jednotlivych kauz zaznamenal v dokumentarnim cyklu Intolerance znamy ?esky re?iser B?etislav Rychlik . ^[44]

V unoru 2018 bylo odvezeno 212 ps? v zubo?enem stavu z mno?irny v Kamenici nad Lipou od man?el? ?vecovych. Psi byli p?esunuti to utulk? a neziskovych organizaci po ?esku ^[45] V ?ervenci teho? roku odvezli ochranci zvi?at 59 zvi?at z dal?i mno?irny v Podivin? na B?eclavsku . ^[46]

V roce 2019 vy?el dokumentarni cyklus o mno?irnach v po?adu ?ernota na Streamu . Po?ad zdokumentoval zasah kompetentnich instituci ve v?ci mno?irny ps?. ^[47]

V lednu 2019 byla odhalena mno?irna v Ivan?icich , kde se na?lo krom? zanedbanych zvi?at take 6 mrtvych zohavenych ps?. ^[48]

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

Souvisejici ?lanky [ editovat | editovat zdroj ]

• Chovatelska stanice
• Prava zvi?at
• Tyrani zvi?at

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

• Obrazky, zvuky ?i videa k tematu mno?irna na Wikimedia Commons
• ROZHOVOR: Nejvice mno?iren zvi?at najdeme v panelacich
• Jak poznat psa z mno?irny, aby se z mazli?ka nestala no?ni m?ra.