Mlad? je nedosp?ly jedinec vy??ich ?ivo?ich? . Doba, po kterou je ?ivo?ich mlad?tem, je r?zna: zavisi na rychlosti r?stu a delce ?ivota daneho druhu . Nap?. hlodavci pohlavn? dospivaji u? ve 3 tydnech v?ku, u jinych druh? (nap?. slon ) jedinec z?stava mlad?tem i n?kolik let.

Mla?ata p?ichazeji na sv?t n?kolika zp?soby:

• U vejcorodych ?ivo?ich? se lihnou z vajec mimo mat?ino t?lo
• U vejco?ivorodych se lihnou z vajec, ktere jsou v tu dobu je?t? uvnit? matky, ta je tedy ?porodi“
• U ?ivorodych , tedy u va?natc? a placentalnich savc?, se zarodek vyviji v mat?in? d?loze , kde je vy?ivovan. Kdy? dosp?je do ur?iteho stadia vyvoje, dojde k porodu .

P?i p?ichodu na sv?t jsou mla?ata r?zn? vyvinuta a podle toho vy?aduji ur?itou pe?i rodi?? . Podle schopnosti se o sebe postarat se mla?ata d?li na dv? skupiny: prekocialni a altricialni .

Prekocialni mla?ata [ editovat | editovat zdroj ]

Prekocialni mla?ata (v souvislosti s ptaky take nidifugni ) jsou mla?ata, ktera p?ichazeji na sv?t pln? vyvinuta a jsou schopna prakticky okam?it? nasledovat svou matku nebo u druh?, ktere o mla?ata nepe?uji, se o sebe starat sama.

P?ikladem jsou antilopy , kon? nebo jini kopytnici, ale nap?. i sloni , z ptak? nap?. zastupci b??c? , hrabavych a vrubozobych . Mla?ata plaz? take vesm?s pat?i k prekocialnimu typu.

Altricialni mla?ata [ editovat | editovat zdroj ]

Altricialni mla?ata (v souvislosti s ptaky take nidikolni ) jsou mla?ata, ktera p?ichazeji na sv?t pln? zavisla na rodi?ovske pe?i. S timto typem mla?at se setkavame jen u ptak? a savc?. Jsou zpravidla neosrst?na (proto se u?iva te? nazev holata nebo holatka ) a slepa, s nevyvinutou schopnosti termoregulace a bez rodi?? hynou. U n?kterych savc?, nap?. v?t?iny druh? ?elem , p?ichazeji mla?ata na sv?t sice slepa, ale osrst?na. Rovn?? mla?ata primat? pat?i k altricialnimu typu, a?koli p?ichazeji na sv?t osrst?na a s otev?enyma o?ima. Take mnoho druh? ptak?, jako jsou ?api , dravci nebo sovy ma mla?ata pln? zavisla na pe?i rodi??, av?ak pokryta prachovym pe?im.

Druhy, ktere maji altricialni mla?ata, si obvykle stavi hnizda , nory nebo podobne ukryty, kde mohou mla?ata udr?ovat v teple a kde jsou chran?na p?ed predatory . Jinak je tomu u va?natc? , kde probiha vyvoj narozenych mla?at ve vaku na mat?in? t?le. Mla?ata mravene?nik? , lenochod? , mnoha druh? letoun? a primat? zase travi prvni tydny ?ivota p?ichycena na mat?in? srsti.

Jmena mla?at r?znych druh? zvi?at [ editovat | editovat zdroj ]

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

• Slovnikove heslo mlad? ve Wikislovniku

Tento ?lanek je p?ili? stru?ny nebo postrada d?le?ite informace . Pomozte Wikipedii tim, ?e jej vhodn? roz?i?ite . Nevkladejte v?ak bez opravn?ni cizi texty.