Mistr Theodorik
Narozeni	Italie
Umrti	Praha
Povolani	mali?
Funkce	dvorni mali?
multimedialni obsah na  Commons
N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky . Chybi svobodny obrazek .

Mistr Theodorik (take Dittrich , D?t?ich , Jet?ich , D?t?ich Pra?sky , podle staro?eskych p?eklad? jmena) (p?ed 1328 Italie (?) ? p?ed 3. b?eznem 1381 ^[1] Praha (?)) byl mali? deskovych obraz? a nast?nnych maleb v obdobi vrcholne ?eske gotiky , jeden z nejvyznamn?j?ich dvornich mali?? cisa?e Karla IV. Je pova?ovan za hlavniho p?edstavitele gotickeho slohu ozna?ovaneho jako ?m?kky styl“ .

?ivot [ editovat | editovat zdroj ]

Do Prahy p?i?el pravd?podobn? z Poryni , po studijni cest? do severni Italie v 50. letech 14. stoleti. Pujmanova uvadi, ?e na dvo?e Karla II. z Anjou v Neapoli kolem roku 1309 p?sobili socha? uvad?ny jako " Magister Theodoricus de Alemania ", ktery mohl byt jeho p?edkem, ^[2] a jeho bratr mali? Giletto. ^{[3] [pozn. 1]} ?ekaci doba na m???anske pravo v Praze byla t?i roky a novy p?ichozi se nemohl okam?it? stat ?lenem bratrstva mali??. Nejiste je datum zapisu v seznamu pra?skeho mali?skeho bratrstva, kde se uvadi jako p?edstaveny (primus magister), ktery plati p?isp?vek 1 gro?. D?ive se p?edpokladal rok 1348, ale je mo?ne, ?e mu ?estna funkce byla nabidnuta, a? kdy? se zaslou?il malbou kralovskeho palace na Pra?skem hrad? po roce 1360. ^[4] .

Roku 1359 prokazateln? ji? n?jaky ?as vlastnil d?m na Hrad?anech. Jeho d?m je znovu zmi?ovan roku 1368 (d?m ?p. 185/IV nad Uvozem na Hrad?anskem nam?sti). ^[5] V letech 1359 ? 1367 pracoval jako vyznamny dvorni mali? Karla IV. v Praze a na Karl?tejn? . Cisa? jej nazyval svym mali?em a dvo?anem pictor noster et familiaris (kralovsky mali? a ?eledin). Ve zvla?tni listin? ze dne 28. dubna 1367 pak Karel IV. potvrdil, ?e Theodorik?v dv?r a polnosti v obci Mo?ina osvobozuje od v?ech dani a poplatk?. Privilegium se vztahovalo i na Theodorikovy d?dice a bylo ud?leno za vyzdobeni kralovske kaple na Karl?tejn?. ^[6] Dv?r byl znovu zmi?ovan a? roku 1381 v listu Vaclava IV. , kdy byl prodan. Mikula? Mendil z Jiloveho, otec zlatnika Jorga a zlatnik Jan Waczenser dvorec prodali Zden?, vdov? po Je?kovi Mrazovi z Lazevic. Tato listina je jedina, ktera vymezuje datum Theodorikovy smrti p?ed 8. b?eznem roku 1381 a napovida, ?e nem?l ?adne potomky.

Dilo [ editovat | editovat zdroj ]

Theodorik navazoval na dilo sveho p?edch?dce ve slu?bach Karla IV., Mistra Lucemburskeho rodokmene , ktery byl autorem vyzdoby cisa?skeho palace na Karl?tejn? a tzv. ostatkovych scen v kapli Panny Marie v letech 1356-1357. Tento mistr p?inesl do zdej?i nast?nne malby vyznamne inovace. N?ktere deskove obrazy, p?ipisovane Theodorikov? diln?, opakuji typiku tva?i i pohybova schemata postav Rodokmene. Podle Homolky mohou z dilny Mistra Lucemburskeho rodokmene p?imo pochazet dva siln? po?kozene deskove obrazy sv. Petra a sv. Pavla z kaple sv. K?i?e, ktere se od zbyvajicich zasadn? li?i technologii podkladove vrstvy, ktera je typicka spi?e pro nast?nnou malbu. ^{[7] [8]}

Theodorikova dilna provedla celkovou unikatni vyzdobu kaple sv. K?i?e na hrad? Karl?tejn? v letech 1360-1365. Tvo?i ji p?edev?im 129 (p?vodn? 130) deskovych obraz? polopostav sv?tc?, sv?tic a prorok?, kte?i p?edstavovali " Nebeske vojsko " st?e?ici svate ostatky ulo?ene v kapli. N?ktere z obrazovych ram? m?ly male otvory slou?ici k vlo?eni relikvii. Theodorikovy obrazy svou stylizaci postav, opu?t?nim gotickeho linearniho slohu a modelaci tva?i a draperii pomoci sv?tel a stin? p?ekonavaji p?edchozi vytvarny styl. Je z?ejme, ?e byl obeznamen s francouzskou malbou en grisaille . ^[9] Na autorstvi samotneho Mistra Theodorika lze usuzovat ze zkoumani podkreseb a porovnani mali?skeho provedeni. Jsou mu p?isuzovany kresebne navrhy kompozice i detail? tva?i a draperii a celkove dokon?eni nejvyznamn?j?ich portret? v kapli sv. K?i?e. ?adu dil?ich ukol?, jako p?ipravu desek obraz?, plasticky dekor nebo zlatnicke prvky zaji??ovali specializovani ?emeslnici. O mali?ich zam?stnanych v Theodorikov? diln? nejsou ?adne zaznamy, ale vzhledem k velikosti zakazky a kratkosti ?asu jich muselo byt n?kolik. N?kte?i historici um?ni dokonce p?edpokladaji u?ast n?kolika mistr? a jejich dilenskych spolupracovnik?. ^[10]

P?imo v kapli sv. K?i?e jsou dv? mista, ktera sv?d?i o konfrontaci r?znych mali?skych styl?. Jsou to jednak dokonale provedene p?ipravne kresby figur na olta?ni st?n?, ktere se v pak jednodu??i form? nebo zrcadlov? obracene opakuji v podkresb? obraz?. Autorem kresebnych navrh? na st?n? kaple sv. K?i?e byl patrn? Theodorik?v p?edch?dce, Mistr Lucemburskeho rodokmene . Jeho pokra?ovatele lze identifikovat i v n?kterych malbach prorok?, kral? a ryti??, ktere jsou sou?asti celeho souboru. Na deskovych obrazech cirkevnich Otc?, pochazejicich z Theodorikovy dilny (sv. Augustin, Sv. Ambro?, sv. ?eho?) se objevuji inovace v podob? mali?skych zati?i. Tyto obrazy, jejich? autorem je patrn? jiny nadany mali?, vynikaji neobvyklou mirou realismu, prostorovym ?e?enim zati?i a rafinovanou barevnosti a p?edjimaji tak vyvoj deskove malby sm??ujici k po?atku 15. stoleti a severske renesanci. ^{[11] [12]}

V Theodorikov? diln? patrn? p?sobil i Mistr Bertram , pozd?ji ?inny v Hamburku , a vze?el z ni nejspi?e i Mistr T?ebo?skeho olta?e a autor votivni desky Jana O?ka z Vla?imi . Technologicky i kompozi?n? se Theodorikovym obraz?m podoba take nast?nna malba Klan?ni t?i kral? v Saske kapli katedraly sv. Vita. ^[13] Podle Homolky m?li k Theodorikovi blizko, nebo vze?li p?imo z jeho dilny, take iluminato?i Kapitulnich bibli A2 a A3. ^[14] P?esto?e tzv. "m?kky sloh" nem?l p?ime pokra?ovatele, samo prost?edi dilny ovlivnilo nasledujici generaci tv?rc? ?eske goticke malby.

Technika Theodorikovych deskovych maleb [ editovat | editovat zdroj ]

P?iprava desek, v?etn? dvouvrstevneho k?emi?iteho a k?idoveho podkladu, je shodna s praxi ve Francii a N?mecku , ale nevyskytuje se v Italii . P?ipravna ?erna ?t?tcova podkresba je linearni a misty velmi detailni, ale ve vysledne malb? byly zaznamenany ?etne odchylky, nap?. v postaveni rukou. P?ipravna kresba je kryta vrstvou olovnate b?loby pojene olejem. Ta take odra?i dopadajici rozptylene sv?tlo, prochazejici lazurami a prosv?tluje nejsvrchn?j?i ?asti draperii. Vlastni malba je provedena vaje?nou temperou prokladanou olejovymi vrstvami. Olejove pojidlo umo?nilo jak skladani barevn? kontrastnich vrstev, tak postupnou modelaci objem?. Pro Theodorikovu malbu je charakteristicke vrstveni pololazurnich vrstev s pomoci pomalu vysychajiciho olejoveho pojidla, ktere umo??ovalo "malbu do mokreho". ^[15] V inkarnatech dovoluje vla?ne olejove pojidlo modelaci splyvavych p?echod? v jedine vrstv? p?idavkem pigmentu metodou alla prima (Sv. Karel Veliky). ^[16]

Na kone?ne podob? obraz? museli spolupracovat i jini specializovani um?lci, kte?i vytva?eli slo?ity system ozdob. Ty zahrnovaly reliefni dekor pozadi i ramu obraz? (pastiglia), lepene plasticke dekorace, drobne zlatnicke aplikace odlevane z cinu a olova do forem, zlaceni pozadi a zlatnicke vyrobky nap?. v podob? k?i?k?, p?ipevn?ne na desku st?ibrnymi h?ebi?ky. ^[17]

• 
  Sv. Luka? Evangelista , Narodni galerie v Praze
• 
  Sv. Matou? Evangelista , Narodni galerie v Praze
• 
  Sv. Kate?ina , Narodni galerie v Praze
• 
  Sv. Karel Veliky , Narodni galerie v Praze
• 
  Sv. Jeronym , Kaple svateho K?i?e (Karl?tejn)
• 
  Sv. ?imon , Kaple svateho K?i?e (Karl?tejn)
• 
  Sv. Mo?ic , Kaple svateho K?i?e (Karl?tejn)

Nast?nne malby v kapli sv. K?i?e na Karl?tejn? [ editovat | editovat zdroj ]

Mistru Theodorikovi a jeho diln? jsou p?ipisovany prot?j?kove nast?nne malby na klenbach okennich vyklenk? kaple. Draperie postav se vyzna?uji m?kkou modelaci sv?tlem a svou tlumenou barevnosti se bli?i technice en grisaille . Tva?e maji blizky vztah k n?kterym Theodorikovym deskovym obraz?m a opakuje se na nich charakteristicky motiv vous? a vlas? sto?enych do jednotlivych pramen?. Malba je zdobena reliefnimi zlacenymi dekoracemi a pozadi scen vypl?uji plasticke zlate puklice. ^[18]

• Apokalypticky B?h v mandorle obklopeny and?lskymi chory (zapadni vyklenek)

Malba je barevn? p?izp?sobena prot?j?i scen? Klan?ni 24 starc? , p?ipisovane Mistru Lucemburskeho rodokmene . Monumentalni postava Boha je provedena technikou en grisaille . B?h dr?i v rukou sedmero hv?zd a knihu, nad ni? se vzna?i sedm svicn?.

• Zv?stovani Pann? Marii / Nav?tiveni Panny Marie (severovychodni vyklenek, severni klenba)

Scena Zv?stovani je kvalitou provedeni blizka technicky nejpokro?ilej?im deskovym obraz?m Theodorikovy dilny (sv. Ambro?). K?idla Archand?la Gabriela jsou z pask? cinoveho plechu, zdobeneho barevnymi lazurami a zlacenym plastickym dekorem. Prostor prohlubuje polygonalni goticka architektura chramove budovy a diagonalni ?tena?sky pult Panny Marie.

• Klan?ni t?i kral? (severovychodni vyklenek, ji?ni klenba)

Nejrozsahlej?i a nejlepe zachovana malba znazor?uje svatou rodinu v chy?i se zvi?aty a t?i krale p?ina?ejici dary. Vysoka vytvarna kvalita provedeni, typika tva?i i mali?sky styl sv?d?i pro autorstvi Mistra Theodorika. Malba se vyzna?uje pe?livym provedenim detail? (figura Je?i?ka, ruce, prameny vous? a vlasy, pleteny prout?ny plot, plasticky provedene kralovske koruny a bohate dary). Postava t?etiho krale je pova?ovana za kryptoportret Karla IV.

• Setkani Krista s Ma?i Magdalenou a Martou / Pomazani Krista v dom? ?imonov? (jihovychodni vyklenek, severni klenba)

Malby jsou zna?n? po?kozene, ale ?erosvitna modelace od?v? a typika tva?i i provedeni rukou ma blizke prot?j?ky v deskovych obrazech Mistra Theodorika.

• Vzk?i?eni Lazara / Noli me tangere (jihovychodni vyklenek, ji?ni klenba)

Bohata kompozice s krajinnou scenerii v pozadi je t??ce po?kozena, ale ?etne shodne formalni analogie ji ?adi k ostatnim nast?nnym malbam Mistra Theodorika v kapli sv. K?i?e

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Poznamky [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

Literatura [ editovat | editovat zdroj ]

• Ji?i Fajt (ed.), Magister Theodoricus, dvorni mali? cisa?e Karla IV., Narodni galerie v Praze 1997, ISBN   80-7035-142-X
• Jaromir Homolka, Mali?i a dilny pracujici na vyzdob? kaple sv. K?i?e vedle Mistra Theodorika, s. 350-368, in: Ji?i Fajt (ed.), Magister Theodoricus, dvorni mali? cisa?e Karla IV., Narodni galerie v Praze 1997
• Hana Hlava?kova, Kresby na st?nach v kapli sv. K?i?e ve Velke v??i, s. 270-279, in: Ji?i Fajt (ed.), Magister Theodoricus, dvorni mali? cisa?e Karla IV., Narodni galerie v Praze 1997
• Ji?i Fajt, Hana Hlava?kova, Jaromir Homolka, Jan Royt, Katalog kreseb na omitce a nast?nnych maleb v kapli sv. K?i?e, s. 547-577, in: Ji?i Fajt (ed.), Magister Theodoricus, dvorni mali? cisa?e Karla IV., Narodni galerie v Praze 1997
• Mojmir Hamsik, Mistr Theodorik. Technologie malby a jeji historicke souvislosti, s. 578-579, in: Ji?i Fajt (ed.), Magister Theodoricus, dvorni mali? cisa?e Karla IV., Narodni galerie v Praze 1997
• Hana Blochova, Vytvarne technologie a vyzdoba kaple sv. K?i?e, s. 600-610, Ji?i Fajt (ed.), Magister Theodoricus, dvorni mali? cisa?e Karla IV., Narodni galerie v Praze 1997
• Pujmanova Olga, Um?ni doby Karla IV. a jeho vztahy k Neapoli, s. 217-240, in: Mezinarodni v?decka konference: Doba Karla IV. v d?jinach narod? ?SSR, Univerzita Karlova, Praha 1982
• Karel Stejskal, Um?ni na dvo?e Karla IV., Artia Praha 1978
• Albert Kutal, ?eske goticke um?ni, Obelisk Praha 1972
• Vlasta Dvo?akova a kolektiv: Mistr Theodorik , SNKLU Praha 1967
• Vlasta Dvo?akova, Dobroslava Menclova, Karl?tejn, Statni nakladatelstvi krasne literatury a um?ni, Praha 1965
• Kdo byl kdo v na?ich d?jinach do roku 1918 / (Pavel Augusta … et al.) . 4. vyd. Praha: Libri , 1999. 571 s. ISBN   80-85983-94-X . S. 421?422.  

Souvisejici ?lanky [ editovat | editovat zdroj ]

• Mistr Lucemburskeho rodokmene
• D?t?ich z Portic
• D?t?ich z Klatov
• Karl?tejn

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

• Obrazky, zvuky ?i videa k tematu Mistr Theodorik na Wikimedia Commons
• Seznam d?l v  Soubornem katalogu ?R , jejich? autorem nebo tematem je Mistr Theodorik
• Mistr Theodorik v informa?nim systemu abART
• ?T 2011, dokument Mistr Theodorik: deskove obrazy z kaple sv. K?i?e na Karl?tejn?