Minska skupina je jednim z organ? Organizace pro bezpe?nost a spolupraci v Evrop? ( OBSE ). V souladu s hlavnim cilem OBSE , tedy slou?it jako forum pro vyjednavani a rozhovory mezi ?lenskymi staty v oblasti bezpe?nosti ^[1] , je take zam?rem Minske skupiny urovnani konfliktu o Nahorni Karabach v oblasti Kavkazu . Mise OBSE se v sou?asne dob? nachazeji na 15 ^[2] mistech v Evrop? a kavkazsky region tedy neni vyjimkou.

Vznik organizace [ editovat | editovat zdroj ]

Prvni polovina 90. let p?inesla do evropskeho d?ni velke mno?stvi udalosti, od rozpadu SSSR a? po vznik ?etnych etnickych konflikt?. OBSE musela k nastale situaci zaujmout postoj, ktery by p?inesl ?e?eni. Konflikt o Nahorni Karabach byl jednim z mist, kde postupn? dochazelo k vale?ne krizi, proto tehdej?i Rada ministr? navrhovala zalo?eni specialni instituce zam??ene jen a pouze na Nahorni Karabach. K jejimu zalo?eni nakonec do?lo v roce 1994, b?hem ji? d?ive zmin?neho Summitu OBSE v Budape?ti, a dostala nazev Minska skupina. Jejim cilem bylo dohli?et na d?ni v oblasti Nahorniho Karabachu, monitorovat jednani v?ech akter? a take fungovat jako forum pro vyjednavani o mirovem ?e?eni. Od doby vzniku teto skupiny byly vkladany velke nad?je do realne mo?nosti ukon?eni konfliktu, ov?em prozatim nebylo dosa?eno ?adnych zasadnich zm?n a usp?ch?.

V oblasti p?sobi tzv. Zastupce u?adujiciho p?edsedy OBSE pro Minskou skupinu, jeho? kancela? se nachazi ve Tbilisi, ale nav?t?vuje take u?ady sidlici v Baku , Jerevanu a v Nahornim Karabachu. Ji? od roku 1997 je timto zastupcem Andrzej Kasprzyk z Polska , ktery byl ji? n?kolikrat znovuzvolen. ^[3]

?lenske staty [ editovat | editovat zdroj ]

Pochyby a kritika nej?ast?ji sm??uji k zastoupeni stat? v p?edsednictvu Minske skupiny, tedy Ruska , Francie , Spojenych stat? americkych , tzv. ?Troiky. N?kte?i auto?i ^[4] se domnivaji, ?e motivaci t?chto t?i politickych akter? neni konflikt zdarn? ukon?it, nybr? ochranit sve vlastni postaveni a vyznam v regionu. Krom? ji? zmin?nych t?i p?edsedajici stat? sdru?uje OBSE Minska skupina dal?ich osm zemi. Armenie a Azerbajd?an maji sve ?lenstvi zaji?t?ne samotnou podstatou konfliktu, kdy jejich p?itomnost je podminkou p?i mirovych jednanich. Mezi dal?i ?leny se ?adi B?lorusko , N?mecko , Italii , ?vedsko , Finsko a Turecko .

Nastroje Minske skupiny [ editovat | editovat zdroj ]

Hlavnim prost?edkem vyu?ivanym na p?d? Minske skupiny jsou mezinarodni jednani v?ech zu?astn?nych stran. Od roku 2008 do sou?asnosti prob?hlo celkem 11 pokus? o urovnani konfliktu. ?adny z nich ov?em neskon?il usp?chem. Vyvoj navrh?, ktere vze?ly z jednani skupiny o mo?nem skon?eni konfliktu o Nahorni Karabach, lze shrnout do 4 fazi. Rok 1997 p?inesl dva odli?ne p?istupy.

Prvnim p?istupem k ?e?eni byl tzv. ? package deal “, jeho? podstatou bylo p?ijeti v?ech po?adavk? najednou, tedy komplexn? a bezpodmine?n?. Obsahem tohoto nastroje bylo sta?eni vojsk a konec ozbrojovani na obou stranach konfliktu a nasledne uznani autonomniho statusu Nahorniho Karabachu. Zahrnuta byla ov?em take podminka ohledn? sedmi azerbajd?anskych region?, tehdy ji? okupovanych Armenii, je? m?ly p?ipadnout zp?t pod spravu Azerbajd?anu . Prav? tato podminka byla d?vodem, pro? se Armenie nakonec postavila proti ? package deal “.

Druhy p?istup vznikl v za?i teho? roku a nesl nazev ? step by step “. Zasadnim rozdilem zde bylo rozd?leni postupu do dvou odd?lenych fazi, p?i?em? druha faze byla podmin?na spln?nim faze p?edchozi. Prvni podminkou bylo tehdy vy?e?eni a sta?eni vojsk z uzemi Azerbajd?anu, na co? navazovalo vy?e?eni statusu Nahorniho Karabachu. Vedeni mezinarodn? nezavisle Nahorn?karaba?ske republiky ov?em pova?ovalo druhou fazi zasadn? podmin?nou fazi prvni a zarove? vy?adovalo uplnou a kompletni nezavislost sveho uzemi. A?koliv tedy Armenie i Azerbajd?an tento postup ?e?eni schvalily, byl to Nahorni Karabach , kdo ho nakonec odmitl. A? do roku 2007 OBSE nep?i?lo s ?adnym dal?im zasadnim navrhem.

Madridske principy [ editovat | editovat zdroj ]

Tzv. Madridske principy z roku 2007 (pozd?ji do?lo k jejich aktualizaci v roce 2009) obsahovaly celkem 6 zakladnich pravidel. Byly jimi ^[5] :

1. navraceni okupovanych teritorii Azerbajd?anu
2. zaruka bezpe?nosti pro neuznanou Nahorn?-karaba?skou republiku
3. koridor spojujici Armenske uzemi s Nahornim Karabachem
4. referendum v oblasti Nahorniho Karabachu ur?ujici jeho status
5. navrat v?ech uprchlik? a vnit?n? vysidlenych osob na p?vodni misto bydli?t?
6. provedeni mirotvornych operaci

V?echna tato pravidla byla zalo?ena na t?ech zakladnich principech Helsinskeho zav?re?neho aktu ^[6] . Problemem v?ak bylo, ?e ka?da ze zu?astn?nych stran prohla?ovala jeden z princip? jako ten nejd?le?it?j?i. Armenie a Nahorni Karabach kladly vyznam na pravo sebeur?eni, zatimco Azerbajd?an vyzdvihoval pravo na uzemni integritu statu. Neshody ohledn? t?chto princip? nakonec op?t ukon?ily uplatn?ni Madridskych princip?. Dal?i oficialni postup nebyl od te doby navr?en. ^[7] Teoreticky zva?ovanou variantou ji? bylo take referendum tykajici se statusu oblasti Nahorniho Karabachu ? mo?nostmi by bylo p?ipojeni Nahorniho Karabachu k Armenii, autonomie pod spravou Azerbajd?anu ?i uplna nezavislost Nahorniho Karabachu. Otazkou v?ak z?stava, ktery narod by m?l v referendu odpovidat. Je jiste, ?e volba respondent? by p?edem ur?ila pravd?podobnost vysledku s ohledem na ve?ejn? zname preference v?ech zu?astn?nych stran.

Reference [ editovat | editovat zdroj ]