Mimozemsky ?ivot je ozna?eni pro souhrn ?ivych organism? , ktere vznikly a existuji mimo planetu Zemi (tyto organismy jsou te? nazyvany mimozemske biologicke entity ). V sou?asnosti se jedna o hypoteticky termin, jeliko? ve vesmiru nam neni ?ivot znam nikde jinde ne? prav? na Zemi.

Potencialni mimozemsky ?ivot ve Slune?ni soustav? [ editovat | editovat zdroj ]

P?edpoklada se, ?e by ve Slune?ni soustav? mohl existovat na n?kolika planetach nebo jejich dru?icich . Za kandidaty vesmirnych t?les Slune?ni soustavy, ktera by mohla byt nositeli mimozemskeho ?ivota, se pova?uji:

• Mars , ^[1]
• Venu?e , ^[2]
• Jupiter?v m?sic Europa ^[3]
• Saturn?v m?sic Titan ^[4] a Enceladus .
• Ceres ^{[5] [6]}

Potencialni mimozemsky ?ivot mimo Slune?ni soustavu [ editovat | editovat zdroj ]

To, ?e by mimozemsky ?ivot mohl (ba dokonce m?l) existovat i v jinych hv?zdnych systemech a jinych galaxiich, lze odvodit z tzv. Drakeovy rovnice , ktera stanovuje pravd?podobnost pro inteligentni mimozemsky ?ivot. U exoplanet je jejich zkoumani a pozorovani teprve v za?atcich a v podstat? jen na zaklad? nep?imych projev?. Sou?asnymi technologiemi toti? neni mo?no p?imo pozorovat exoplanety, tim spi?e pak potencialni projevy mimozemskeho ?ivota na nich. Lze pouze odhadnout, zdali ta ktera dosud objevena exoplaneta ma potencialni podminky pro uchyceni ?ivota, tedy zejmena p?itomnost vody v tekutem stavu (z dlouhodobeho hlediska). V n?kterych p?ipadech je v?ak podle astronom? dokonce mo?ne, ?e na n?kterych planetach mohou byt i podstatn? lep?i podminky pro ?ivot, ne? na zemi. Takove planety se ozna?uji jako superhabitabilni .

Sou?asne pohledy na mimozemsky ?ivot [ editovat | editovat zdroj ]

Lidske poznani vesmiru ale saha pouze do jeho nejbli??iho okoli a tak definitivn? vyvratit, nebo podpo?it my?lenku mimozemskeho ?ivota prozatim neni v technickych mo?nostech lidstva .

My?lenka existence mimozemskeho ?ivota rozd?luje spole?nost na dva tabory, kde proti sob? zpravidla stoji p?edstavitele v?decke obce jako jeho zastanci (ale ani v?decka obec neni nazorov? jednotna) a na stran? druhe nabo?en?ti p?edstavitele, kte?i v??i v jedine?nost pozemskeho ?ivota. Odbornici nyni ji? v?t?inou nezavrhuji mo?nost existence mimozemskeho ?ivota, ale spi?e jsou p?esv?d?eni o tom, ?e ho lidstvo zatim nena?lo a ?e toto je otazkou ?asu.

V?t?ina v?dc? p?edpoklada, ?e mimozemsky ?ivot na jine planet? by byl potencialn? rozdilny od toho pozemskeho, jeliko? by se vyvijel vlastni cestou evoluce a za rozdilnych podminek, ktere by na organismy p?sobily. P?edpoklada se ale na zaklad? hypotezy panspermie , ?e ?ivot i jinde ve vesmiru by m?l vychazet z podobnych stavebnich blok? a z podobnych princip?, a tak by m?l byt ?aste?n? podobny tomu, co zname zde na Zemi. ^[7]

V?decky p?istup ke zkoumani mimozemskeho ?ivota [ editovat | editovat zdroj ]

V?dni discipliny, ktere se zabyvaji zkoumanim mimozemskeho ?ivota, se nazyvaji astrobiologie ?i xenobiologie . Vzhledem k tomu, ?e se do sou?asnosti nepoda?ilo objevit ?adnou mimozemskou formu ?ivota, a? u? ve form? bakterie , ?i vy??iho ?ivo?icha, tak se jedna pouze o teoreticke v?dni discipliny, ktere jsou zalo?eny na studiich pozemskych organism?, pozorovani vesmiru, p?edpokladech a spekulacich. V roce 2014 Seth Shostak a Dan Werthimer p?edlo?ili vyboru kongresu USA pro v?du, vesmir a technologie prohla?eni, ?e mimozemsky ?ivot je mo?ne objevit do 20 let, pokud k tomu bude dostatek finan?nich prost?edk?. ^[8]

Hledani ?ivota [ editovat | editovat zdroj ]

V?dci hledaji mimozemsky ?ivot ji? po desetileti, co jim to moderni technika umo??uje. Dnes se jejich hledani d?li na dv? hlavni v?tve.

Zakladni organicke slou?eniny [ editovat | editovat zdroj ]

Pozornost v?dc? se obraci i k hledani latek, o kterych se p?edpoklada, ?e jsou nutne pro vznik ?ivota. A? u? se jedna o kyslik, vodik, slou?eniny vody , tak i organicke slou?eniny. V roce 2008 se poda?ilo u?init objev prvni organicke molekuly mimo slune?ni soustavu, ktery nazna?uje, ?e i v jinych ?astech vesmiru je tedy organicky material p?itomen. Touto slou?eninou byla molekula metanu . ^[9]

P?ime hledani [ editovat | editovat zdroj ]

P?ime hledani vychazi z aktivni u?asti na hledani ?ivotnich forem a obsahuje vysilani sond na jine sv?ty a jejich pr?zkum. Pozorovani okolnich hv?zd a hledani potencialnich planet, na kterych by ?ivot mohl existovat. Snahu o porozum?ni proces?, ktere vedly zde na Zemi ke vzniku ?ivota, je? by se pak daly vyu?it na jinych planetach p?i jeho hledani.

Hlavni pozornost se v sou?asnosti v?nuje Slune?ni soustav?, jeliko? je p?imo v dosahu technicke urovn? lidstva. K jejimu zkoumani se vyu?ivaji jak meteority, tak kosmicke sondy a v p?ipad? M?sice i lidske posadky .

Podle n?kterych ziskanych udaj? je mo?ne, ?e jednoduche formy ?ivota existovaly na Marsu. B?hem experimentu na palub? sondy Viking byla zaznamenana emise plynu po zah?ati vzorku horniny , ktere by mohly odpovidat mikrobialnimu ?ivotu. ^[10] V roce 1984 byl objeven meteorit ALH84001 , ktery podle propo?t? pochazi z Marsu, ve kterem se podle analyzy mohou nachazet fosilni poz?statky mikroorganism?. ^[11]

Nep?ime hledani [ editovat | editovat zdroj ]

Je my?lenka zalo?ena na p?edpokladu, ?e technicky vysp?la civilizace vysila podobn? jako lidstvo do sveho okoli radiove signaly, ktere se ?i?i od sveho zdroje radialn? do v?ech stran. Lidstvo se tak pomoci ?poslouchani oblohy“ sna?i zachytit pravideln? se opakujici signal, ktery by byl znamkou mimozemske inteligence . Nejznam?j?im projektem je projekt SETI , ktery vyu?iva nejv?t?i radioteleskop na planet?. Oponenti teto my?lenky ale namitaji, ?e se mimozem??ane mohou dorozumivat nap?iklad laserovym paprskem, ktery by bylo skoro nemo?ne zachytit.

V popularni kultu?e [ editovat | editovat zdroj ]

Hledani a vyzkum mimozemskeho ?ivota a setkavani se s jeho inteligentnimi formami (s mimozem??any ), se stalo p?edm?tem celeho odv?tvi literatury, a to sci-fi (z anglickeho science fiction ), ktere za?ilo rozmach v pr?b?hu 50. let, a dal?i b?hem ?vesmirneho soupe?eni“ Spojenych stat? americkych a Sov?tskeho svazu, v pr?b?hu Studene valky.

Tento sm?r nez?stal pouze u literatury, do dne?nich dn? se zrodilo nap?. n?kolik usp??nych serial? (nap?. Star Trek , Hv?zdna brana , Futurama aj.) a mnoho film? .

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

Souvisejici ?lanky [ editovat | editovat zdroj ]

• Seznam potencialn? obyvatelnych exoplanet
• Superhabitabilni planeta
• Drakeova rovnice ? rovnice umo??ujici spo?itat po?et inteligentnich ras ve vesmiru
• Fermiho paradox ? teorie, zabyvajici se rozporem mezi vysokou pravd?podobnosti vzniku inteligentniho mimozemskeho ?ivota a jeho zjevnou nep?itomnosti

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

• Obrazky, zvuky ?i videa k tematu mimozemsky ?ivot na Wikimedia Commons
• (anglicky) What We Still Don't Know ? t?idilny serial zkoumajici mimozemsky ?ivot, s komenta?i biolog?, fyzik?, kosmolog? apod.