Z Wikipedie, otev?ene encyklopedie
Milo? Vaclav Kratochvil
(
6. ledna
1904
Vide?
?
9. ?ervence
1988
Praha
) byl ?esky
spisovatel
-
prozaik
,
autor
historicke
beletrie
, filmovy
scenarista
,
dramaturg
a
pedagog
. Studoval historii a
archivnictvi
na
Karlov? Univerzit?
. Za valky pracoval v
archivu
. Po ni byl dramaturgem
?eskoslovenskeho statniho filmu
a
profesorem
na
FAMU
. Jeho syn
Jan Kratochvil
byl herec, dramaturg, re?iser a divadelni organizator.
Narodil se ve Vidni, kde jeho otec
Vaclav Kratochvil
p?sobil jako dvorni archiva?. Bydlel tu do svych 14 let, pak se stal studentem malostranskeho gymnazia v Praze. Po jeho absolvovani vystudoval na pra?ske filozoficke fakult? obory historie a archivnictvi. V roce 1928 ziskal doktorat a nastoupil zam?stnani v
Archivu hlavniho m?sta Prahy
. Kdy? archiv N?mci roku 1944 uzav?eli, pracoval kratce u firmy
Nationalfilm
. V letech 1945 a? 1947 pracoval na Ministerstvu informaci, pak se ?ivil ve filmovem pr?myslu. Byl t?i roky filmovym dramaturgem a v letech 1950 a? 1972 profesorem na
Akademii muzickych um?ni
. V d?chodu se v?noval nejen literarni ?innosti,
[2]
v roce 1977 jej Rude pravo za?adilo mezi prvni signata?e
Anticharty
[3]
.
V roce
1970
ziskal titul
zaslou?ileho um?lce
a ?ty?i roky pote byl prohla?en
narodnim um?lcem
.
[2]
Ve 30. letech m?l blizko k socialni tematice, v jeho dile se objevovaly motivy venkova, p?dy. Svou prozu ozvla?t?uje vnit?nimi monology postav, zaznamy proudu p?edstav, dokumenty v podob? dopis? a dobovych kazani.
Na druhou stranu jsou jeho dila poznamenana typizaci postav a
socialistickym realismem
. V jeho dilech jsou zobrazovany nejni??i vrstvy a vyzdvihovana jejich uv?dom?lost.
Doba poslednich P?emyslovc? a Lucemburk?
[
editovat
|
editovat zdroj
]
- Pochode?
(
1950
)
- Mistr Jan
(
1951
)
- Jan ?i?ka
(
1952
)
- Jan ?elivsky
(
1953
)
- Husitska kronika
(
1956
)
- Podivuhodne p?ib?hy a dobrodru?stvi Jana Kornela
(
1954
) ? zajimavy p?ib?h ?eskeho chasnika, ktereho cesty valky zavedou od
bitvy u Jankova
v roce 1645 a? k pirat?m Latinske Ameriky a po dvaceti letech cestovani dom?.
- Dobra ko?ka, ktera nemlsa
(
1970
) ? roman o grafikovi
Vaclavovi Hollarovi
- ?ivot Jana Amose
(
1975
) ? ?ivotopis slavneho ?eskeho
filosofa
a v?estranneho ?lov?ka; vykresluje jej jako postavu citlivou, ktera nema domov a kterou vychovala cirkev, z ?eho? take pochazi ko?eny jeho moralnich zasad a vlastenectvi.
Jan Amos Komensky
byl v?ak donucen opustit vlast, i tak se ji ale stale sna?i pomoci, za?ina ale znovu a znovu po r?znych tragediich a obti?ich.
- Matya??v me?
(
1971
) ? roman o p?edakovi ?eske stavovske rebelie z roku 1618, hrab?ti
Jind?ichovi Matya?ovi Thurnovi
.
- Veronika
(
1956
) ? z okoli Bo?eny N?mcove
- Evropa tan?ila val?ik
(
1974
) ? obdobi p?ed 1. sv?tovou valkou
- Evropa v zakopech
(
1977
)
- Slovaci a Praha
(
1931
)
- O vyvoji m?stske spravy pra?ske od roku 1848
(
1936
)
- Pamatne bitvy na?ich d?jin
(
1937
, p?epracovano
1958
)
- Bludna pou?
(
1938
), povidky
- Rokokovy ostrov
(
1942
), detektivni roman (pod pseudonymem Petr Sabart), p?epracovano roku
1947
pod titulem
Rokokova smrt
- Povidky lasky a smrti
(
1943
)
- Tisiciletou stopou ?eskoslovenskeho lidu
(
1947
)
- Baje a pov?sti z ?ech
(
1959
)
- ?eskou minulosti
(
1961
)
- Komediant
(
1962
), t?i novely
- Objevitele a dobyvatele
(
1964
)
- Napoleon z ?erneho ostrova
(
1966
)
- Ryti?i ?erne vlajky
(
1969
) ? o piratech, korzarech, bukanyrech, flibustyrech, namo?nich lupi?ich
- Narod sob?
(
1983
)
- Panoptikum za?lych ?as? aneb Usm?vna sv?dectvi historie
(
1986
)
- Revolu?ni rok 1848
(
1949
), re?ie
Vaclav Kr?ka
- Jan Hus
(
1954
), re?ie
Otakar Vavra
- Jan ?i?ka
(
1957
), re?ie
Otakar Vavra
- Proti v?em
(
1958
), re?ie
Otakar Vavra
- Kam ?ert nem??e
(
1959
), re?ie
Zden?k Podskalsky
- ?ablova past
(
1962
), re?ie
Franti?ek Vla?il
- Putovani Jana Amose
(
1983
), re?ie
Otakar Vavra
- Komediant
(
1984
), re?ie
Otakar Vavra
- Veronika
(
1985
), re?ie
Otakar Vavra
- Evropa tan?ila val?ik
(
1989
), re?ie
Otakar Vavra
