Milo? Obrenovi?
(celym jmenem
Milo? Teodorovi? Obrenovi?
, v
srbske
cyrilici
Милош (Теодорови?) Обренови?
;
18. b?ezna
1780
Gornja Dobrinja
?
28. za?i
1860
,
B?lehrad
) byl v letech
1815
?
1839
a
1858
?
1860
srbskym kni?etem.
Milo? pochazel ze zem?d?lske rodiny, ktere se ?ivila chovem dobytka a jeho prodejem. Jeho rodi?e byli chudi zem?d?lci; on sam byl nejstar?im ze t?i syn?. Jeho skute?ne p?ijmeni bylo Teodorovi?, ale po svem otci si jej nakonec zm?nil na Obrenovi?e, pod kterym se stal pozd?ji znamy jako zakladatel srbske panovnicke dynastie.
Jako mlady se u?astnil
prvniho srbskeho povstani
a vedl
druhe srbske povstani
. Jeho usp?ch v boji proti turecke nadvlad? vyustil jednani s Turky, ve kterych
Osmanska ?i?e
p?iznala Srbsku autonomni statut a Milo?ovi postaveni kni?ete.
[3]
Toto postaveni bylo
hati?erifem
uznano v roce
1830
jako d?di?ne a po
Karađorđevi?ich
se tak zrodila dal?i srbska panovnicka dynastie ?
Obrenovi?ove
. Postupnymi kroky se jako obratny diplomat
[4]
pokou?el co nejvice roz?i?it miru
autonomie
Srbska v ramci Osmanske ?i?e. V zahrani?ni politice se spolehal na pomoc
Ruska
[5]
, ktera v?ak byla zna?n? omezena, nebo? Rusko m?lo s Tureckem ?etne dohody, ktere necht?lo kv?li malemu Srbsku poru?it.
Milo? zahajil proces modernizace a rozvoje Srbska. Cilem tohoto procesu v?ak nebylo zemi dotahnout na urove? zapadnich monarchii, nybr? zajistit dostate?ny po?et vzd?lanych lidi, kte?i by dokazali spravovat stat. Podporoval proto studium n?kterych student? v zahrani?i (
N?mecku
,
Rakousku
a
Rusku
) a take p?ichod zahrani?nich odbornik?. Ti p?ichazeli p?edev?im z
Ruska
.
Jako panovnik vladl Milo? autokraticky a neustale se musel st?etavat s
?etnou opozici
, ktera tou?ila ziskat v rodicim se nezavislem Srbsku vyznamne posty. Odmital celou ?adu demokratickych a prozapadnich reforem (ktere m?ly za cil omezit jeho pom?rn? ?irokou moc); zru?il progresivni
Sretenjskou ustavu
[6]
a nechal vra?dit sve oponenty, u?inil tak i u v?dce prvniho povstani
Karađorđeho Petrovi?e
.
[4]
Tvrd? potiral konkuren?ni rod
Karađorđevi??
. Ti m?li ? stejn? dal?i odp?rci Milo?e ? zajem na ovladnuti zem? a navrat sveho p?islu?nika na tr?n. Pote, co my?lenka pokrokove ustavy u Milo?e narazila, za?alo se o nove ustav? diskutovat. Po n?kolika letech neusp??nych ?e?eni vydal nakonec sultan
hati?erif
, ktery m?l de facto roli nove srbske ustavy. Milo?ova moc v n?m byla omezena tzv. Radou (Sovjetem), co? bylo pro srbskeho panovnika nep?ijatelne. ?lenove teto rady byli zvoleni do?ivotn? a zodpovidali se p?imo sultanu v
Ca?ihradu
.
Milo? tak nakonec abdikoval a p?enechat tr?n svemu mlad?imu synovi
Milanovi
. Nejprve ?il v
Zemunu
[
zdroj?
]
. Pozd?ji se p?est?hoval na Vala?sko v dne?nim
Rumunsku
, kde ?il v exilu.
Na tr?n se vratil nakonec v roce
1858
. Vladl pouhe dva roky, p?esto se vypo?adal s
ustavobraniteli
(
Gara?anin
musel odejit z politiky,
Toma Vu?i?
byl uv?zn?n), zahajil protitureckou politiku a prohlasil kni?ectvi za d?di?ne
[7]
. V roce
1860
zem?el.
B?hem sve vlady pat?il Milo? Obrenovi? k nejvlivn?j?im a nejbohat?im lidem na
Balkan?
.